Začít tvořit hudbu a sdílet ji s lidmi po celém světě je dnes snadnější než kdy dříve. O to náročnější je to ovšem pro ty, kteří chtějí umění zasvětit život a svojí tvorbou si vydělat na živobytí. Na jedné straně je dominance streamovací služeb platících minimální odměny, na druhé velké firmy zaštiťující prodej lístků na koncerty. A nejnovějším ohrožením je umělá inteligence.

Nejpopulárnějšími online nástroji, které pomocí AI podle požadavku automaticky generují zvuk a hudbu, jsou Suno a Udio.Obě z uživatelského pohledu fungují velice podobně – rozhraní připomíná klasické streamovací služby, místo pole pro vyhledávání ale nabízejí textové. Sem po založení účtu můžeme popsat, co chceme slyšet – například taneční skladbu o kuchyňském náčiní – a do pár desítek vteřin už můžeme poslouchat původní hudbu.

Ovšem původní… Stejně jako všechny nástroje využívající umělou inteligenci, také Suno a Udio trénují svoje generativní algoritmy na už existujících dílech a následně napodobují různé prvky jako žánr, tempo, nástroje, ale také melodie nebo barvu hlasu. Problém je v tom, že hudba používaná pro trénování není licencovaná a držitelé autorských práv nedostanou žádnou odměnu. Může se tak snadno stát, že vygenerovaná skladba bude silně připomínat jinou, vytvořenou člověkem.

Foto: Suno

Prostředí platformy Suno

Právě to jsou jedny z důvodů, proč na firmy vyvíjející zmíněné nástroje teď podaly společnou žalobu velké nahrávací společnosti Sony Music, Universal Music Group a Warner Bros. Records. Uvádějí, že obě platformy v masovém měřítku porušují autorská práva a mají za cíl konkurovat, devalvovat a nahrazovat tvorbu skutečných lidí.

Firmy Suno ani Udio nezveřejňují informace o zdrojích, na kterých svoje umělé inteligence trénují. Podle žalobců je to právě proto, že jinak by bylo porušování autorských práv zcela zřejmé a neobhajitelné. V knihovně obou služeb mají být vygenerované skladby, které úzce napodobují hlasy hudebníků jako Michael Jackson, Bruce Springsteen, Drake nebo členů ABBA nebo jsou hudebně velice podobné American Idiot od Green Day či All I Want for Christmas Is You od Mariah Carey.

Žaloba požaduje, aby obě firmy přiznaly, že pro trénování svých algoritmů použily hudbu chráněnou autorským právem, aby to přestaly dělat a aby zaplatily odškodné. To má dosahovat až 150 tisíc dolarů (cca 3,5 milionu korun) za každý prokazatelný plagiát. Firma Suno letos v květnu oznámila, že získala investici ve výši 125 milionů dolarů, a uživatelům, kteří vygenerují nejpopulárnější skladby na platformě, nabízí odměnu až 10 tisíc dolarů. Udio letos v dubnu oznámilo získanou investici 10 milionů dolarů.

Žaloba vůči dvěma startupům představuje první případ podobně rozsáhlého právního kroku vůči umělé inteligenci a možnému porušování autorských práv. Toto téma se ale řeší už dlouho a do budoucna by mohlo představovat rostoucí problém. I kdyby lidé nechtěli poslouchat generovanou hudbu, výsledky umělé inteligence dnes dokáží být velice přesvědčivé, prakticky nerozeznatelné od původní tvorby.

Už v minulosti se objevila podezření, že streamovací služby jako Spotify do svých playlistů vedle skutečných tvůrců zahrnují také díla algoritmů – v zásadě vlastní původní obsah, o jehož zdroji posluchači neměli tušení. Lidští hudebníci tak mohou přicházet o místa v playlistech a šanci vydělat, a ještě se na jejich tvorbě učí umělá inteligence.

To je ale stále jen vrcholek ledovce výzev, kterým umělci snažící se uspět v dnešním hudebním průmyslu čelí. Samotné Spotify nedávno přišlo s velkou změnou odměňování, podle níž na příjem ze streamování nemá nárok žádná skladba s méně než tisíci poslechy za rok. Firma tvrdí, že cílem nových pravidel je zamezit šíření „falešných umělců“ a různých podvodů. Podle odhadu organizace United Musicians and Allied Workers ale nastavenou laťku nepřekročí 86 procent skladeb na platformě a řada malých nezávislých tvůrců přijde o minimální příjem, který měli dosud.

Foto: Spotify

Daniel Ek, spoluzakladatel a šéf Spotify

Nevstřícný vztah mezi Spotify a umělci demonstrují také další příklady. Služba nedávno opět zdražila, odměny pro tvůrce se ale nezvýšily. Naopak. Důvodem pro zdražení je zařazení audioknih a služba si tím nárokuje právo na snížení odměn z předplatných. Švédská firma přitom opakovaně hlásí miliardové zisky a její šéf Daniel Ek se prezentuje výroky, že umělci, co chtějí uspět, mají zkrátka vydávat více alb a že náklady na tvorbu jsou dnes prakticky nulové.

Jiné streamovací služby jako Apple Music či Tidal za streamování platí několikanásobně více. Stále je to ovšem v řadě případů daleko dlouhodobě udržitelným příjmům a někteří posluchači se pro lepší podporu svých oblíbených tvůrců obracejí k nakupování hudby na platformách jako Bandcamp.

Situace není o mnoho lepší ani u živého hraní, které se často považuje za hlavní způsob, jak si mají hudebníci vydělat na živobytí. Zde ovšem dominují obří korporace jako Live Nation, které skupují menší konkurenci, uzavírají exkluzivní smlouvy s provozovateli koncertních prostor a zahlcují fanoušky poplatky.