Hvězdný inženýr z Googlu přetahoval zaměstnance i data o samořiditelných autech. Teď musí zaplatit 4 miliardy korun
Patřil v Silicon Valley mezi technologickou smetánku, Google mu za jeho služby platil vysokou gáži, ale nakonec se obě strany potkaly až u soudu a vše končí jedním nešťastným osobním bankrotem. To bychom však předbíhali. Abychom pochopili, co se stalo Anthonymu Levandowskimu, musíme se vrátit o několik let nazpět.
Brzy čtyřicetiletý Anthony Levandowski byl (a stále je) špičkový inženýr, který nejprve působil v Googlu, kde pod dohledem spoluzakladatele Larryho Page vybudoval divizi samořiditelných vozů. Nakonec se však rozhodl založit vlastní startup Otto, kde se autům budoucnosti bez řidičů taktéž věnoval, a nakonec celý podnik prodal za stovky milionů dolarů Uberu.
Prodej Uberu pochopitelně nebyl náhodný. Alternativní americká taxislužba se rozpíná do nových oblastí a samořiditelná auta, která již delší dobu aktivně testuje i v provozu (včetně nešťastné nehody), představují značnou část její budoucnosti. Samozřejmě pokud se jí podaří vyvinout dostatečně kvalitní technologické zázemí.
K tomu měl Uberu pomoci i právě Anthony Levandowski. Ten nejprve pod křídly Googlu působil na projektu, který je dnes známý jako Waymo, aby v roce 2016 spoluzaložil vlastní firmu Otto. V ní vyvíjel autonomní tahače, ale zanedlouho ji za více než 600 milionů dolarů prodal Uberu. Jak se však později ukázalo, Levandowski si s sebou z Googlu vzal i to, co neměl.
Jak informuje deník The New York Times, vše nakonec vyvrcholilo tím, že Levandowski požádal soud o ochranu před bankrotem. Soudce mu totiž vyměřil, že má Googlu zaplatit 179 milionů dolarů, což je více než 4 miliardy korun. Už koncem loňského roku byl totiž uznán vinen z nekalých praktik při přetahování zaměstnanců z Googlu a porušování jeho kontraktu.
Okresní soud v San Francisku nyní potvrdil rozhodnutí rozhodčího panelu o vyměřené pokutě, kterou Anthony Levandowski nedokáže uhradit. Podle vlastního prohlášení disponuje osobním majetkem ve výši 50 až 100 milionů dolarů. Jedná se tak pravděpodobně o pomyslný hřebíček do rakve jednoho z nejnadějnějších inženýrů v oboru. Podle The Verge mu přitom Google v minulosti vyplatil bonus ve výši 120 milionů dolarů.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsVše začalo, jakmile si držitel francouzského a amerického pasu založil zmíněný startup Otto. Tehdy začal přetahovat své bývalé kolegy a jak se později ukázalo, z Googlu a jeho samořiditelné divize Waymo toho nakonec vynesl mnohem víc. V roce 2017 totiž Waymo zažalovalo jak Levandowskiho, tak i Uber, v němž už po akvizici sám inženýr pracoval, za krádež obchodního tajemství.
Waymo tvrdilo, že se Levandowski s Uberem spolčil, aby ve svůj prospěch získali roky výzkumu svého konkurenta v oblasti autonomních vozů. Uber a Waymo se nakonec dohodly na smíru a první jmenovaná firma vyplatila konkurentovi zhruba 245 milionů dolarů v akciích. Klíčová postava, Anthony Levandowski, ovšem ještě vyhráno neměla.
Google totiž proti svému bývalému inženýrovi vedl další případ, v němž Levandowskiho obviňoval z nekalého přetahování zaměstnanců, a právě za to musí nyní 39letý muž zaplatit přes 4 miliardy korun. Navíc byl loni v srpnu obviněn z celkem 33 případů krádeže či pokusu o krádež obchodního tajemství společnosti Google – a tento případ stále ještě není uzavřen. Mělo jít až o 14 tisíc klíčových dokumentů.
Byť vzhledem k poslednímu soudnímu verdiktu požádal Levandowski o ochranu před bankrotem, zatím ještě není zcela jisté, zda nakonec bude muset opravdu platit on sám. V jeho pracovní smlouvě s Uberem totiž podle The New York Times stojí, že by měl být firmou odškodněn. Uber nicméně uvedl, že zatím není jasné, zda je zodpovědný i za tuto pokutu, a tak bude s Levandowskim jednat.
Každopádně ještě o něco absurdněji jeho obří „pokuta“ vypadá v kontextu jeho spoluzakladatele ze startupu Otto Liora Rona. I on byl totiž spolu s Levandowskim koncem loňského roku uznán vinným v porušování svého kontraktu s Googlem a neférových praktik, avšak na rozdíl do svého kolegy se rozhodl s Googlem mimosoudně vyrovnat. Oproti 179 milionům dolarům tak musí platit „jen“ 9,7 milionu, což je 220 milionů korun.