Hypotéka bere lidem svobodu. Umění prodávat má blíže spíš k divadlu, říká Jan Kraus

Známý herec a moderátor byl hostem podcastu Vojty Žižky, kde se bavili jak o podnikání v dobách komunismu, tak o významu peněz.

vojta-zizka_jan-kraus

Foto: Vojta Žižka

Vojta Žižka s Janem Krausem

0Zobrazit komentáře

Ve filmech, na divadelních parketech nebo za dabovacími mikrofony se pohyboval už v mládí, zpočátku mu ale tyto činnosti nezajistily finanční soběstačnost, jakou chtěl. To dokázal až při svém vlastním podnikání, o kterém ví asi jen málokdo. Známý herec a moderátor Jan Kraus rozjížděl byznys ještě v dobách tvrdého socialismu a během podcastu Vojty Žižky popisuje jak své podnikatelské začátky, tak pohled na peníze nebo hypotéku, která podle něj „bere lidem svobodu“.

Jan Kraus začal podnikat v éře komunismu, což – jak se dá vytušit na základě všeho, co se o režimu ví – nebylo jednoduché. Ale šlo to. „Abyste mohli dát výrobek do prodeje, tak jste s ním museli jít ke komisi, která ho musela schválit,“ říká na úvod. Obzvlášť zdůrazňuje to, že pokud komise daný produkt nepovažovala za takzvaně umělecky kulturní a „nerozvíjel kulturní představivost socialistického národa“, nemusel přes ni vůbec projít. „To vedlo ke korupci,“ dodává.

První byznys, který Kraus rozjel se svou tehdejší manželkou Janou, spočíval ve výrobě keramiky. „Měli jsme jen pár zádrhelů… Já jsem neuměl nic, Jana sice byla manuálně šikovná, ale keramiku nikdy nedělala, pec jsme také neměli. Ale šli jsme do toho jako do osvobozujícího projektu za nezávislost socialismu,“ říká moderátor Show Jana Krause.

Přes půjčku se ale k potřebnému vybavení dostali – a byznys, o kterém si tehdy ani nemohli nic načíst, protože nic neexistovalo, mohl začít. Ačkoliv Kraus s úsměvem a nadsázkou zmiňuje, že mnohem lepší byznys by byl, kdyby elegantně komukoliv uměl vysvětlovat, že něco nejde udělat (což považuje za typickou českou mentalitu), první keramický úspěch zažil s malým penízkem na provázku.

„Komise nám řekla, že nám dámy ve skladu určí objednávku podle nabídky a poptávky. Nakonec šlo o třicet kusů. Jeden penízek stál třicet korun. Takže devět set korun, které jsme ještě museli zdanit. My jsme měli půjčku na padesát tisíc, které jsme vynaložili zejména na tu pec,“ vypráví.

„Když jsme vyšli, tak se Jana ptala, jestli to je jako dobré. Tak jí říkám, že nám to bohatě stačí, protože máme devět stovek. Za to koupíme skoby, lana, nejprve oběsíme děti, pak sebe – a je pokoj,“ směje se Kraus. Jeho plán cesty za finanční nezávislostí začal tak trochu troskotat kvůli tomu, že ani v nejmenším nesplnil jeho očekávání. Průlom ale přišel s takzvanou barevnou keramikou.

Kraus mimo jiné popisuje i to, jak se k podnikání skutečně dostal – a mohl za to zejména jeho otec, který měl vlastní obchod, kde prodával hlavně rádia. To on mu předal řadu cenných rad a postupů, které se týkaly i toho, jak správně prodávat. Umění prodeje ale Kraus nepovažuje za něco, co se dá učit na vysokých školách. „Má to blíž spíš k divadlu,“ dodává.

Zásadní moment v jeho podnikatelském (ale i osobním) životě přišel s momentem, kdy objevil kouzlo počítačů. A aby se s nimi naučil pracovat, začal docházet do různých komunit nadšenců, kterým prý zpočátku vůbec nerozuměl, ale pak se otrkal. Tam ho postupem času také napadlo, že by se svým týmem mohli přeložit program Word do češtiny. A akce se rozjela.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Já jsem hlavně potřeboval, aby to tisklo česky,“ říká Kraus v podcastu. „Poté, co jsem mohl po dvanácti letech odjet za bratrem do Monaka, jsem ve Francii sháněl tiskárnu, ve které se dá nadefinovat aspoň pět vlastních znaků: čárky, háčky, kroužek,“ popisuje. Tiskárnu nakonec sehnal, podařilo se mu ji dostat přes celníky – a možná mezi prvními začali tisknout z Wordu česky.

Tím, jak se zdokonaloval v podnikání, se naučil chodit také v penězích. „Peníze jsou pro mě veledůležitý nástroj v úsudku o druhých. Říkají o lidech pravdu,“ zamýšlí se Kraus a reaguje tak na časté tvrzení, že peníze ničí svět, spíš než ony ho ale ničí lidé, kteří s nimi zachází. „Peníze navíc neřeší všechny problémy člověka. Zjistí to ale až v momentě, když je má,“ dodává.

Poměrně vyhraněný názor má i na hypotéku, která podle něj zbavuje lidi svobody a bývá mnohdy jedním z typických argumentů, který by mohl například zmírnit postoj šéfa k tomu, když má v plánu dát výpověď zaměstnanci. „Když jsem někdy dělal v televizích a říkal jsem, že tento člověk nestojí za nic, ať ho vyhodí, tak mi z poloviny případů bylo řečeno, že má hypotéku. Jak kdyby měl nějakou smrtelnou nemoc nebo co,“ uvádí opět s notnou dávkou vtipu na jednom z příkladů.

Celý rozhovor s Janem Krausem si můžete poslechnout na Patreonu Vojty Žižky. Uslyšíte v něm například také:

  • Jak se zpětně dívá na hosty jako Vít Bárta nebo Andrej Babiš, které měl v Show Jana Krause?
  • Proč odešel z rozhovoru s Barborou Tachecí?
  • Co byla jeho nejlepší životní investice?
  • Jak začínal s účetnictvím po revoluci?

Sparta skončila v mistrovské sezoně ve čtvrtmiliardové ztrátě. Meziročně ji snížila o 150 milionů

Fotbalová Sparta loni nehrála evropské poháry, a tak nadále zůstala ve vysoké ztrátě. Díky silnému majiteli ji to ale nijak neohrožuje.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

kretinsky-sparta

Foto: Sparta / EPH Holding / CzechCrunch

Daniel Křetínský, majitel AC Sparta Praha

0Zobrazit komentáře

„V případě fotbalu platí, že je v Česku velmi náročné udržet klub v zisku, pokud nehrajete evropské poháry,“ říkal letos v létě ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch Tomáš Křivda, výkonný ředitel AC Sparta Praha. A finanční výsledky pražského fotbalového klubu za poslední sezonu mu dávají za pravdu. Sparta oznámila, že v sezoně 2022/2023, která skončila letos v květnu, realizovala ztrátu ve výši 254,6 milionu korun. V předloňské sezoně ztráta činila 407,1 milionu, rok předtím 315,3 milionu korun. Stejně jako tehdy, tak ani letos nemá negativní hospodářský výsledek podle klubového vyjádření žádný negativní dopad na jeho provoz a sportovní či komerční aktivity. Sparta je v tomto ohledu ve finančním bezpečí díky svému majiteli, miliardáři Danielu Křetínském.

Sparta nyní v tiskové zprávě slova svého šéfa potvrdila. „Podstatným důvodem výsledné ztráty byla neúčast mužského A-týmu v hlavní fázi některé ze soutěží UEFA. První výběr AC Sparta Praha absolvoval v průběhu období 1. 7. 2022 – 30. 6. 2023 pouze dvě utkání v soutěžích UEFA, protože byl vyřazen ve 2. kvalifikačním kole Konferenční ligy norským Vikingem Stavanger (0:0, 1:2),“ stojí v prohlášení. Z ekonomického pohledu nestačil ani mistrovský titul, který AC Sparta Praha získala po devíti letech. Největší finanční prémie totiž plynou právě z evropských pohárů, do jejichž základních skupin se klub dostal až v letošní sezoně. Aktuálně hraje Evropskou ligu.

„Rozpočet Sparty je aktuálně zhruba 30 milionů eur a evropské poháry mohou tvořit jeho nezanedbatelnou část, podle výsledků klidně čtvrtinu až polovinu. Jen za postup do skupinové fáze Ligy mistrů získáváte automaticky zhruba 370 milionů korun, další desítky milionů korun obdržíte za každý uhraný bod ve skupině nebo v případě postupu. V Evropské lize začínáte na 85 milionech korun a v Konferenční lize na 70 milionech. Navíc máte minimálně tři domácí zápasy, které hrajete na stadionu s vyšším vstupným. Reálně tedy do kasy přiteče ještě více peněz,“ vysvětloval v letním rozhovoru Tomáš Křivda, který do role výkonného ředitele nastoupil letos v červenci.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Druhou zásadní příjmovou složkou jsou pro české kluby vedle evropských pohárů prodeje hráčů do zahraničí. Právě v tomto ohledu Sparta naopak v uplynulé sezoně bodovala, když zrealizovala dle svých slov „na české poměry mimořádné transfery“ Adama Hložka do Leverkusenu a Dávida Hancka do Feyenoordu. Saldo ze všech přestupů i díky tomu dosáhlo kladné hodnoty 298,3 milionu korun.

„Tyto přestupy reprezentují důležitou oblast sportovní i ekonomické filosofie klubu. Naším úkolem je vytvořit prostředí, v němž se budou hráči konstantně zlepšovat. Následně pak může přijít nabídka, která bude mimořádně zajímavá jak pro ně samotné, tak pro klub,“ říká výkonný místopředseda představenstva Sparty František Čupr, který předchozích pět let operoval jako výkonný ředitel, než předal žezlo Křivdovi. Zároveň ale Sparta také významně utrácela, když přivedla řadu nových posil.

Na Letnou, kde Sparta hraje své domácí zápasy, v průběhu loňské sezony přišli mimo jiné Jan Kuchta (Lokomotiv Moskva, hostování a následný přestup), Matěj Kovář (Manchester United, hostování), Lukáš Sadílek (Slovácko, přestup), Asger Sørensen (Norimberk, přestup), Qazim Laci (Ajaccio, přestup) nebo Kaan Kairinen (Lillestrøm, přestup). Sparťanské náklady spojené s výdaji na hráče a realizační týmy činily v sezoně 2022/2023 v úhrnu 395,6 milionu korun.

krivda-sparta

Přečtěte si takéBianco šek od Křetínského nemáme, říká šéf Sparty Tomáš KřivdaBianco šek od Křetínského nemáme, říká šéf Sparty. Nový stadion je pro klub obrovská příležitost

Obchodní příjmy klubu dosáhly v loňské sezoně hodnoty 262,2 milionu korun, výsledné příjmy za reklamu činily 124,8 milionu korun. „Příjmy z reklamy a sponzoringu tvoří, a to zejména v sezonách, v nichž se A-tým AC Sparta Praha nekvalifikuje do hlavní fáze některé ze soutěží UEFA, klíčovou příjmovou položku provozního rozpočtu. Společně s finančními prostředky získávanými z prodejů hráčů a ekonomickými benefity, které jsou spojené s účastí klubu v mezinárodních soutěžích, představují sponzoring a reklama klíčový atribut hospodaření ACS,“ doplňuje klub ve svém prohlášení.

V kladných číslech skončila Sparta od příchodu majitele Daniela Křetínského v roce 2004 jen třikrát – v sezonách 2004/05 (31,8 milionu) a 2016/17 (22,6 milionu) a 2018/19 (311,6 milionu). Klub operuje pod hlavičkou AC Sparta Praha fotbal, a.s. Majoritním vlastníkem je (drží 99,9 procent) akciová společnost 1980s holdings. Celkem 56 procent a jednu akci v ní vlastní předseda představenstva Sparty Daniel Křetínský společně s manažery ze skupiny EPH, a to v rámci společnosti EP Sport Holdings. Zbývající podíl ve výši 44 procent minus jedna akcie kontroluje Patrik Tkáč a skupina J&T Private Equity Group. Společně mají zároveň 27procentní podíl v anglickém fotbalovém klubu West Ham United.