Hollywood v průběhu poslední dekády sázel primárně na franšízy – čím větší, tím lépe. A dlouho to fungovalo. Dvanáct ze třinácti nejvýdělečnějších filmů v historii je buď pokračováním, součástí rozsáhlejšího univerza nebo novou adaptací dobře známého příběhu. Letošní rok ale vyprodukoval už několik překvapivých propadáků a je na čase se ptát, zda by velká studia neměla změnit strategii.

Pravděpodobně nejhůře je na tom Disney, které v minulých letech zcela dominovalo příjmům z kin. Léto 2023 ale pro něj představuje značný problém, projekty, za něž utratilo celkem přes miliardu dolarů, totiž všechny selhaly. Vše přitom začalo už v únoru, kdy do kin dorazil Ant-Man a Wasp: Quantumania.

Film, který měl otevřít pátou fázi univerza Marvelu a představit hlavního zloducha pro další generaci Avengers, při produkčním rozpočtu 200 milionů dolarů vydělal pouze 476 milionů. Jelikož asi polovinu příjmů si nechávají kinaři a marketingová kampaň pro podobný titul představuje devíticifernou útratu, bylo ovšem potřeba alespoň 600 milionů. Ant-Man se tak, nepočítaje období rozsáhlých karantén za pandemie, stal prvním snímkem MCU, který se z příjmů z kin nezaplatil.

Foto: Falcon

Film Ant-Man a Wasp: Quantumania

Letos dosud jediný blockbusterový úspěch mediálního giganta, Strážci Galaxie: Volume 3, vyšel počátkem května, hned na konci měsíce ale následoval další problém: Malá mořská víla. Disney už delší dobu s úspěchem natáčelo hrané adaptace svých animovaných klasik, které přes nepříliš nadšené ohlasy vydělávaly velké sumy peněz. Ne ovšem tentokrát. 

Příběhu o princezně z podmořského království, která se za dobrodružstvím a láskou vydá na souš, se podařilo prodat lístky do kin celkem za 567,5 milionů dolarů. To by bylo poměrně úctyhodné číslo, kdyby se však rozpočet snímku nepohyboval mezi 250 a 265 miliony dolarů (Disney výše rozpočtů filmů oficiálně neuvádí). Pokud opět použijeme pravidlo, že film pro dosažení ziskovosti musí vydělat 2,5násobek produkčního rozpočtu, dostaneme číslo minimálně 625 milionů. Také Malá mořská víla tedy v kinech poměrně výrazně propadla.

Stejným propočtem dojdeme k závěru, že za kasovní úspěch nelze označit ani novinku z produkce Pixaru Mezi živly, jejíž produkční rozpočet se odhaduje na 200 milionů a příjmy z kin dosáhly 444,5 milionů. Ještě mnohem větším selháním je ale rodinný duchařský snímek Strašidelný dům, navazující na 20 let starý stejnojmenný film a atrakci v Disneyho zábavních parcích. Natočit Strašidelný dům, který je třeba v Česku pramálo známý, vyšlo na 150 milionů dolarů, z kin si ale dost možná neodnese ani 100 milionů.

Kapitolou samou pro sebe je pak Indiana Jones a nástroj osudu. Čtvrté a poslední pokračování legendární dobrodružné série z 80. let mělo diváky ponořit do nostalgie a dát jim možnost se na velkém plátně ještě jednou setkat s jednou z nejikoničtějších postav Harrisona Forda. Jelikož ve studiu očekávali, že půjde o sázku na jistotu, na ničem se nešetřilo a rozpočet snímku nabobtnal až na více než 300 milionů dolarů – jeden z nejvyšších v historii.

Diváci ale nepřišli. Studio jednak udělalo velkou chybu v tom, že světovou premiéru snímku naplánovalo více než měsíc před širokým vydáním, kdy vlažné recenze výrazně oslabily zájem o novinku. Indiana Jones je ale také poměrně stará postava, k níž mladší generace nemají silnější vztah. Obojí dohromady znamenalo, že Nástroj osudu v kinech zatím dosáhl na pouhých 375 milionů dolarů. To je velice špatný výsledek, znamenající ztráty v řádu stovek milionů, nezávisle na slevách na daních či jiných finančních pobídkách z míst, kde film vznikal.

Ani zde ale seznam selhání nekončí. Jak upozornil magazín Forbes, Disney podle finančních výkazů ze Spojeného království utratilo minimálně 211 milionů dolarů za vznik marvelovské minisérie Tajná invaze – ta se setkala jak s nízkým hodnocením kritiky i diváků, tak s mizernou sledovaností, alespoň podle odhadu analytické společnosti Samba TV.

To vše vytváří poměrně silný tlak na staronového ředitele firmy Boba Igera, který se do vedení vrátil loni v listopadu. O pár měsíců později pak řekl, že je potřeba „snížit náklady u všeho, co produkujeme, protože i když jsme velice pyšní na to, co vydáváme, dostali jsme se do bodu, kdy je to mimořádně drahé.“

Foto: CinemArt

Tom Cruise a Hayley Atwell ve filmu Mission: Impossible Odplata – První část

Všechny zmíněné tituly skutečně patří k tomu nejdražšímu, co v Hollywoodu vzniká, v minulých letech to ale pro Disney nebyl zásadní problém, když se příjmy pravidelně dostávaly nad miliardové částky. Kombinace pandemie, která diváky odnaučila tolik chodit do kina, a tvorby upadající do stereotypu digitálních podívaných s nepříliš originálními náměty či příběhem zde má zásadní slovo. V Disney by se možná měli začít ptát, jaká je budoucnost dnes tolik dominantního vytěžování už existujícího duševního vlastnictví.

Dokládají to také letošní filmy mimo produkci Disneyho jako The Flash a Mission: Impossible Odplata – První část. První při rozpočtu kolem 200 milionů dolarů vydělal jen 268 milionů, druhý zatím dosáhl na 524 milionů. To by samo o sobě bylo dobré číslo, představuje ale výrazný propad oproti minulým dílům Mission: Impossible a novinka navíc měla vyjít až na téměř 300 milionů. Mnoha divákům ovšem stačí podívat se až doma, velká událost se nekoná.

Znamená to, že Disney či jiná studia začnou v blízké době dávat prostor ambiciózním mladým režisérům s neotřelými projekty? Pravděpodobně ne. Aktuální příklady Barbie a Oppenheimera s obřími výdělky nicméně demonstrují, že stále je možné do kin přitáhnout davy a globální kulturní událost vytvořit. Stačí originalita a přesvědčivý příběh.