Zatímco v údajích před měsícem činila meziroční inflace 17,5 procenta, srpnové inflační údaje, které jsou nyní k dispozici, překvapily i prognózy České národní banky a očekávání trhu. Tempo inflačního růstu po roce zpomalilo, když spotřebitelské ceny v Česku za minulý měsíc meziročně stouply o 17,2 procenta.

Srpen potvrdil trend pozorovaný od května tohoto roku, kdy meziměsíční tempo zdražování klesá. Poprvé po 13 měsících se však tento vývoj dokázal pozitivně propsat i do meziroční statistiky, když ceny v srpnu 2022 vzrostly meziměsíčně méně než v srpnu minulého roku. Podle některých odborníků se jedná o výsledek protiinflačních opatření České národní banky, během srpna však tempo růstu nejvíce ovlivnil vývoj na trhu s pohonnými hmotami.

Dle údajů ČSÚ rostly spotřebitelské ceny meziměsíčně přibližně o 0,4 %, což je zásadní ukazatel. Oproti červenci se totiž jedná o pokles. Jde o hodnotu blížící se normálu a podle Petra Kymličky, partnera poradenské skupiny Moore Czech Republic, o důkaz slábnoucí poptávky domácností a první dopady zvyšování úrokových měr z loňského roku. ČNB přitom očekávala srpnové meziroční výsledky tempa růstu inflace na úrovni 19,3 %, zatímco tržní odhady se pohybovaly okolo 17,7 %. I přesto aktuální výsledky ukazují, že se míra inflace nadále drží na vysoké úrovni, a proto jsou varování ekonomů jednoznačná.

„Prudký růst cen vedl k omezování spotřeby, což se negativně odrazilo na tržbách obchodníků. Nadále hrozí, že v české ekonomice propukne stagflace, protože ekonomika může přejít do recese dřív, než se nám podaří porazit vysokou inflaci,” říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Růst cen v naší ekonomice i nadále patří mezi nejvyšší v rámci Evropské unie. Výrazné zmírnění jejich nárůstu však nastalo například u pohonných hmot, které oproti červenci zlevnily o 9,8 %, jinde však ceny nadále razantně rostou. To se týká třeba nákladů na ubytování, stravování a také bydlení, které samy do celkové inflace přihodily šest procentních bodů.

Ceny elektřiny vzrostly o 34,6 %, zemního plynu o 61,4 % a tuhých paliv o 45,8 %. Růst se týká také nezbytných potravin, jako je cukr, mouka, mléko či maso, kde se zvyšování cen pohybuje v desítkách procent. Kvůli tomu potraviny do inflace přidaly 3,5 procentního bodu.

„Prudký růst cen v letošním roce bohužel zhoršuje sociální situaci českých domácností. V rodinných rozpočtech se příjmy navyšují pomalejším tempem, než kterým narůstá inflace. To vede ke snižování spotřeby, což má negativní vliv na životní úroveň lidí i vývoj české ekonomiky. Nadále není možné vyloučit scénář, v němž naše hospodářství přejde do recese,“ vysvětluje Křeček.

Podle Víta Hradila, hlavního ekonoma společnosti Cyrrus, můžeme do budoucna očekávat další stabilizaci vývoje cen na trhu s pohonnými hmotami. Na lepší časy je podle něj zaděláno i v otázce cen potravin – vzhledem k vývoji na globálních trzích se zemědělskými komoditami. Přesto i podle něj prozatím vyhráno není.

„A to primárně z důvodu pokračujícího dramatu na energetickém trhu. Z něj se i v nejbližších měsících budou inflační tlaky do celkové statistiky propisovat jak napřímo – tedy v oddíle bydlení, kde budou čím dál více domácnostem končit výhodné fixace z minulosti – tak i zprostředkovaně skrze rostoucí náklady v podnikatelské sféře,“ vysvětluje Hradil s tím, že by růst inflace neměl dosáhnout dvacetiprocentní hranice. „Po zbytek roku by se měl držet okolo 17 % a v průměru za celý rok jen mírně přesáhnout hranici 15 %,“ uzavírá Hradil.

S přispěním ČTK