V roce 2022 v Česku nadále rostl zájem o trh s uměním. Téměř 60 procent prodejců zaznamenalo vyšší počet nových klientů, kteří se zaměřovali především na malbu a sochu, ale ve větší míře také na sklo, keramiku, textil a další média. Na aukcích sběratelé a investoři utratili v loňském roce 1,65 miliardy. Vyplývá to z výzkumu J&T Banka Art Report 2023.

„Loňský rok skutečně přivedl k zájmu o současné umění znatelnou řadu nových nebo dříve váhajících klientů. Trend rozšiřujících se řad sběratelů, ale zároveň i spekulantů se z pohledu poloviny roku 2023 potvrzuje a pokračuje i v tomto roce,“ říká Filip Polanský, galerista Polansky Gallery. Čtvrtina prodejců zaznamenala dokonce růst počtu klientů o více než 20 procent.

Kromě zájmu o tradiční výtvarné techniky se sběratelé a investoři začali zaměřovat také na filmy, videa a nová média a zahrnuli je do svých sbírek. Rozšíření sběratelského pole působnosti tak společně s přílivem nových kupujících přispěl k tomu, že útrata na aukcích překonala rok 2021 o deset procent.

Padla také rekordní cena za jeden vydražený obraz, kterým byl Staropražský motiv od Bohumila Kubišty. Ten prolomil jako první dílo v historii domácích aukcí hranici sta milionů korun a ustanovil nový rekord na 123,6 milionu korun. Důvodem je to, že díla z éry, kdy vznikala česká moderní malba, patří na našem trhu mezi ta nejžádanější.

Foto: Galerie Kodl

Obraz Bohumila Kubišty Staropražský motiv se vydražil za 123,6 milionu korun

J&T Banka Art Report také vyčísluje, že za poslední dekádu se průměrná cena malby na aukcích téměř zdvojnásobila. V roce 2013 za ni sběratelé platili průměrně 283 tisíc korun, loni to bylo necelých 534 tisíc korun, což je po očištění o inflaci nárůst o 41 procent.

„Podle J&T Banka Art Report 2023 se očekává, že trh s uměním bude i nadále růst. Sběratelé vyjádřili největší očekávání ohledně růstu cen českého poválečného umění v příštích pěti letech. Na druhou stranu prodejci se více zaměřují na české současné umění jako oblast s potenciálem pro investice,“ říká Valérie Dvořáková, art specialistka J&T Banky.

Za rostoucí ceny na aukcích přitom mohou podle 69 procent sběratelů a 75 procent expertů na umělecký trh také investoři, kteří umění kupují jako finanční aktivum. Podle Art Reportu má ale finanční a investiční hledisko na sběratele spíše průměrný vliv. Větší roli však hraje u sběratelů, kteří jsou na trhu s uměním noví.

„Nejsilnějším důvodem ke koupi umění napříč všemi skupinami respondentů našeho průzkumu zůstává emocionální hodnota,“ dodává Dvořáková. Důležité je pro ně také vytvoření ucelené sbírky. A mezi důvody, které sběratele motivovaly ke koupi, uvádějí také setkání se zajímavým umělcem a návštěvu významných výstav.

Ekonomická nejistota a vysoká inflace mají ale na dění na uměleckém trhu nezanedbatelný význam. Pro třetinu sběratelů fungovaly jako katalyzátor pro investici do umění. Nejcitlivější k vlivu inflace byli mladí sběratelé do 30 let a třicátníci. Stejně tak i 69 procent prodejců uvádí, že v případě jejich klientů sehrála vysoká inflace významnou roli při koupi uměleckého díla.

Nejvíce sběratelé a investoři nakupovali na online aukcích – bylo jich dokonce 58 procent. Na sálových aukcích loni pořídilo umělecké dílo 32 procent sběratelů. Na online aukcích se přitom zpravidla prodávají levnější díla. Z databáze serveru Artplus vyplývá, že zhruba 85 procent prodaných položek se vejde do 50 tisíc korun.

Foto: J&T Banka Art Report 2023

Kde nejčastěji sběratelé nakupují díla?

A v čem trh s uměním v Česku pokulhává? Největším problémem jsou podle průzkumu stále padělky. Podle některých odhadů se jich na domácím trhu může vyskytovat od 30 do 50 procent. Největší nedůvěru mají sběratelé, kteří se zaměřují na díla meziválečných a poválečných autorů. S tím částečně souvisí i další úskalí českého uměleckého trhu, kterým je původ děl.

Negativní vývoj zaznamenal segment s NFT uměním, kterému příliš neprospěly kauzy spojené s pádem kryptoměnových burz ani informace o několika hromadných krádežích NFT uměleckých děl. Z letošního průzkumu mezi aktéry českého trhu s uměním tak vyplývá, že povědomí o NFT sice vzrostlo, důvěra v něj se ovšem ve všech sledovaných skupinách snížila.