Instagram a Facebook omezí politický obsah. Může to ovlivnit i české politiky. Přejdou na TikTok?

Společnost Meta tvrdí, že naslouchá svým uživatelům, kteří si nepřejí vídat politický obsah. Otázka je, co to bude znamenat pro politiky.

fb-insta

Foto: Vygenerováno Open AI / DALL-E

Na Instagramu i Facebooku se má omezit politický obsah

0Zobrazit komentáře

Společnost Meta, které patří sociální sítě Facebook, Instagram nebo Threads, oznámila, že začne omezovat šíření politického obsahu, protože si to prý přejí její uživatelé. Pokud člověk sleduje příspěvky týkající se politiky a má daný účet „zalajkovaný“, uvidí ho dál. Organicky už na něj ale při náhodném prohlížení sítí jen tak nenarazí. Na Instagramu zmizí politický obsah z videoformátu Reels, což je v současnosti jeden z nejlepších způsobů, jak získat větší dosah. Odborníci na politický marketing tvrdí, že opatření nebude mít nijak závratný vliv na politickou komunikaci v Česku, varují ale před migrací politiků na TikTok.

„Nechceme se stavět mezi vás a politické účty, které sledujete na Threads nebo Instagramu. Také ale nebudeme aktivně zesilovat dosahy politickému obsahu od účtů, které nesledujete. Rozšiřujeme tím náš dlouhodobý přístup k vyhýbání se doporučování politického obsahu,“ napsal na svůj účet na Threads minulý týden Adam Mosseri, šéf sociálních sítí Instagram a Threads.

Na Instagramu se nebude politika zobrazovat ani na stránce Explore, která uživatelům nabízí další obsah, který sami nesledují, ale mohl by je zajímat. Omezení by se v budoucnu měla dotknout i největšího Facebooku, zatím ale nebylo specifikováno jak a kdy. Meta zároveň plánuje zavést možnost nechat si politický obsah i nadále doporučovat, uživatel si to ale bude muset aktivně zvolit.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V Česku opatření pocítí například jihomoravský hejtman Jan Grolich za KDU-ČSL, který má na svém instagramovém účtu skoro devatenáct tisíc followerů. Sám říká, že záleží na tom, jak bude Meta vyhodnocovat který post. „My máme dost ‚reelsů‘, které nejsou prvoplánově politické – ty mají největší dosah, standardně kolem 50 tisíc, ale občas i přes 250 tisíc zhlédnutí. Je otázka, jestli budou příspěvky posuzovány podle obsahu, nebo bude vyhodnoceno, že autor je politik a všechny jeho příspěvky budou osekané,“ uvedl pro CzechCrunch Grolich.

Sám jihomoravský hejtman prý doufá v první zmíněnou variantu. Mimochodem i proto, že by to podle něj mohlo pomoct v boji proti dezinformacím. „Politické příspěvky, často dezinformační a s velkým dosahem, mají nepolitici. Pokud tento druh příspěvků bude omezen, je to jen dobře. I za cenu, že moje příspěvky budou mít menší dosah,“ tvrdí Grolich.

Jak změní svojí strategii vůči Instagramu a jestli vůbec bude muset, ještě neví. „Zatím jsme si vždy při změně algoritmu dokázali pomoci a placenou reklamu využívali jen v době ostré kampaně. Věřím, ze si s tím dokážeme poradit i teď. Musíme nejdřív vyzkoušet, jak se tyto sítě budou chovat,“ dodává Grolich.

grolich-ig

Foto: CzechCrunch

Jihomoravský hejtman Jan Grolich je aktivní na Instagramu

Volební manažer Jaroslav Poláček z agentury PRodukujeme, který pracoval například na senátních kampaních Herberta Pavery nebo Tomáše Třetiny, oba senátoři za TOP 09, předpokládá, že změnu ve strategii Mety na jejích sociálních sítích pocítí v Česku minimum politiků. „Dotkne se to kampaní, které mají profily klientů s vysokým organickým dosahem. Upřímně řečeno, žádné takové politické profily na Instagramu nejsou. Vysokou sledovanost měl Dominik Feri, ale nikdo jiný, pokud vím, nemá ani nad sto tisíc followerů,“ říká Poláček.

Jednou z alternativních variant by pro některé politiky mohlo být přesunutí svých kampaní na konkurenční sociální síť TikTok. „Přesun na jiné sítě bude asi u některých kandidátů cesta, ale já rozhodně nikomu přesun na TikTok doporučovat nebudu. Dílem kvůli cílové skupině, ale i kvůli tomu, že jsem osobně přesvědčen, že to je síť, na kterou by žádný rozumný kandidát neměl lákat žádné voliče. Důvodů, zejména bezpečnostních, je celá řada,“ uzavírá. TikTok vyvíjí čínská společnost ByteDance, což bývá často terčem kritiky, nedávno tam přitom začal být aktivní před americkými prezidentskými volbami i Joe Biden.

Z českých politiků na TikToku by ovšem nebyl nadšený ani politický marketér Karel Kreml, který pracoval několik let jako tiskový mluvčí hnutí STAN a dnes je ředitelem komunikační agentury Politinkers. „Povede to jen k ještě větší snaze dělat věci ‚tiktokově‘ bez politiky a to nevím, jestli je dobrá zpráva pro politickou kulturu. Forma tak nahradí obsah a místo politických statementů se budou politici kroutit do hudby, aby oslovili svou cílovku,“ dodává Kreml.

Johana Bázlerová, autorka profilu Jsem v obraze

Přečtěte si takéAutorka Jsem v obraze: Fiala by si měl vzít příklad z TuskaAutorka Jsem v obraze: Fiala by si na sítích měl vzít příklad z Tuska, Schillerová to dělá dobře

Jaroslav Poláček i Karel Kreml se shodují, že chybějící dosah budou muset politici dohnat placenou reklamou, což se projeví na rozpočtech kampaní. Pokud si Meta pospíší, budou si muset jenom letos političtí stratégové dopomoci reklamou u dvojích voleb. V červnu u těch do Evropského parlamentu, na podzim u krajských.

Spoluzakladatel marketingové agentury ShortPRO David Duc připomíná, že také TikTok v minulosti učinil kroky k omezení politických reklam na své platformě. Je nicméně důležité si uvědomit, že přestože jsou přímé reklamní kampaně zakázány, politici a politické strany mohou na TikToku stále působit a angažovat se s komunitou, často s využitím organického obsahu,“ říká pro CzechCrunch Duc, který se s kolegy specializuje mimo jiné právě na TikTok a tvorbu krátkých videí.

Na TikToku působí politici jako Andrej Babiš a Alena Schillerová z ANO či Tomio Okamura z SPD. „Na TikToku jsou velmi aktivní a ukazují, že platforma může být efektivním nástrojem pro oslovování zejména mladší generace, která tvoří významnou část jejích uživatelů. Z mé perspektivy se zapojení do sociálních sítí, jako je TikTok, jeví jako strategický krok pro politické strany, které chtějí rozšířit svůj dosah a zvýšit angažovanost, zejména mezi mladšími voliči,“ míní David Duc.

Zástupci hnutí ANO, které se sociálními sítěmi v rámci marketingu významně pracuje, na dotazy CzechCrunche ohledně změn na Instagramu a spol. či strategie hnutí na TikToku nereagovalo. David Duc ze ShortPRO říká, že sám několik nabídek spolupráce s politickými stranami odmítl, ale ukazuje se, že využití TikToku může fungovat: Tento přístup může mít významný dopad na politické preference a volby mladých lidí, jak naznačují data, která ukazují nárůst popularity hnutí ANO mezi mladými voliči.“

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Politiky čeká nevyhnutelné: změnit daně a lépe integrovat Ukrajince, říká sociolog Prokop

Sociolog Daniel Prokop v podcastu Crunch jmenuje hlavní brzdy českého rozvoje – třeba tupě nastavený daňový mix nebo vytlačování lidí z trhu práce.

0Zobrazit komentáře

Chytřejší daňový mix. To je recept, kterým by se podle sociologa Daniela Prokopa nejrychleji nastartoval rozvoj české ekonomiky i společnosti. Současný daňový systém je podle něj neefektivní – hodně bere nízkopříjmovým lidem v chudších regionech, vysvětluje v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým. Pusťte si jej v úvodu článku, na YouTubu, Spotify nebo v Apple Podcasts.

„Produkujeme tím pracující chudobu, kdy pracujete za minimální mzdu a stát vám bere 8 tisíc korun z odvodů a daní. Kdybychom nechali peníze v těch chudších krajích, kde je lidé dají do služeb a podpoří ekonomiku, bude to mít okamžitý efekt ve spotřebě a dlouhodobý v rozvoji společnosti,“ říká zakladatel výzkumné společnosti PAQ Research.

Oříšek není jen v progresivitě zdanění, ale také rozložení jednotlivých daní. Na tom netratí jen nízkopříjmové lidé, ale podle něj také třeba mladí třicátníci s rodinou, kteří by si chtěli koupit první byt. Češi jsou totiž rovnostáři, co se týče příjmů, ale v majetkové nerovnosti v Evropě podle společnosti Credit Suisse Research Institute patří k nadprůměrně vychýleným zemím.

„Problém v Česku je, že hodně daníme zaměstnaneckou práci a zároveň máme malé ty majetkové daně – což třeba pro mladou generaci také není výhodné. Když je daněna na práci, nemůže si tak jednoduše našetřit na vlastní bydlení, zatímco majetek, který je akumulovaný z 90. let, v Česku nepodléhá zdanění takřka vůbec,“ doplňuje Prokop. „Vlády nakonec úvahy o přenastavení daní – byť je to nepopulární – doběhnou. To se nedá zkonsolidovat,“ míní.

Výuka češtiny mezi Ukrajinci zamrzla. To není dobrý signál.

Další domácí úkol je podle Prokopa posílení trhu práce. „Vytlačujeme z něj řadu lidí – rodiče, kteří jsou v Česku dlouho na rodičovské, lidi v exekucích, kteří míří do šedé ekonomiky, nebo cizince, kteří pracují pod svou kvalifikací. Migrace není dobře řízená,“ tvrdí sociolog.

Jeho výzkumná společnost PAQ Research do prosince ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR pravidelně zkoumala život Ukrajinců v Česku v sérii Hlas Ukrajinců. Výuka češtiny ve školách i kurzech podle analýzy klesá, většina ukrajinských dětí na základní škole se česky již neučí. Přibližně tři čtvrtiny ukrajinských uprchlíků, kteří by mohli pracovat, navíc zůstávají v pozicích s nízkou kvalifikací, výrazně pod svým skutečným vzděláním. Podle výzkumu PAQ Research přitom chce polovina, tedy 150 až 200 tisíc uprchlíků, v Česku zůstat dva a více let.

Sociolog Daniel Prokop

Foto: CzechCrunch

Sociolog Daniel Prokop

„Znalost češtiny se dlouho a trochu pomalým tempem zlepšovala, ale to se teď zastavilo. Integrace zpomaluje a stát by se měl zamyslet, jak s Ukrajinci pracovat, aby se uplatnili v co nejlepších pozicích, a jak dotáhnout vzdělávání. Čeština na základní škole pro ukrajinské žáky není povinná. Školy se často vymlouvají, že rodiče žáků o ni nemají zájem. To samé platí u firem – těm vyhovuje, že Ukrajincům platí málo za manuální práci, a zaměstnavatel jim kurzy často nenabídne. A další problém je, že velká část náctiletých nechodí na střední školy, tam bychom je měli dostat,“ popisuje Prokop nástrahy nedotažené integrace.

„Když se na to stát vykašle, může nastat situace, kdy tu bude druhá generace uprchlíků, kteří budou vnímáni negativně, protože nebudou umět dobře česky, v práci budou konkurovat chudým Čechům a budou se s nimi prát o místa na ubytovnách a levnější nájmy,“ upozorňuje Prokop.

Ekonomika jako rukojmí

Autor knihy Slepé skvrny, která mapuje hlavní výzvy současného Česka, nicméně vnímá jako nejpotřebnější dlouhodobou strategii lepšího vzdělávání. Ta by měla začínat už u mateřských škol přes lepší řízení základních škol (to je aktuálně roztříštěné do tisícovek obcí) až po úplnou reformu těch středních. Prokop je dlouhodobým zastáncem více maturitních všeobecných oborů, které připravují žáky na vysoké školy a zvyšují potenciál ve vzdělávání.

„Tam vidím nejtěžší reformy, to není jen pár parametrů jako v systému dávek. Je problém, že ministerstvo pod vedením Mikuláše Beka deklaruje, že je to v rukou krajů jako zřizovatelů. Ale máme příklady, kdy Vysočina, Jihomoravský nebo Ústecký kraj chtějí posilovat všeobecné školství, aby připravily děti na vysoké školy. Některé kraje to ale stále odmítají, a tam je podle mě nutné přehodnotit, jestli může mít kraj celou naši ekonomiku, která je závislá na vzdělanosti, jako rukojmí,“ říká sociolog.

Poslechněte si celý rozhovor v podcastu. Dozvíte se v něm také:

  • Jak smysluplná je práce Národní ekonomické rady vlády (NERV), kde je Daniel Prokop členem, a podobných expertních skupin?
  • Proč politici neumí prodat reformu daní jako pozitivní téma?
  • A co by šlo udělat s bilionem korun, které leží na účtech samospráv nebo penzijních připojištěních?