Do České republiky i nadále proudí uprchlíci z Ukrajiny, přičemž nemalou část z nich tvoří děti a mladiství, tedy osoby, pro které je nutné zajistit alespoň částečnou kontinuitu vzdělávání. Ředitelé škol jsou vůči tomuto úkolu otevřeni, s přibývajícím počtem žáků s jazykovou bariérou je ale jasné, že se bude jednat o velkou výzvu, která bude narážet především na kapacitní a personální problémy.

Z 300 tisíc uprchlíků, kteří do České republiky dorazili od propuknutí konfliktu na Ukrajině, tvoří téměř polovinu děti a dospívající, jak informovala Česká televize. Český školský systém tak musí čelit skokovému nárůstu žáků, jejichž vzdělávání naráží na celou řadu problémů.

Mezi obce, ve kterých díky uprchlické krizi přibylo nárazově o desítky procent více osob, patří například jihomoravské Štítary. Jak pro CzechCrunch vysvětlila tamní starostka Pavla Rozsypalová, je to dáno tím, že je tento městys spádovou oblastí pro nedalekou Vranovskou přehradu. „Jedná se o rekreační oblast s množstvím ubytovacích kapacit, kde lidé z Ukrajiny v současné chvíli zůstávají. Na jak dlouho, však zatím nevíme,“ říká starostka.

Podle jejích informací by se část těchto osob měla časem přesunou do Znojma. I vzhledem k tomu, že hotelům na přehradě brzy začne hlavní sezóna. I to je jeden z možných důvodů, proč Radana Doležalová, ředitelka štítarské základní školy, prozatím nemusí nápor žáků z Ukrajiny řešit.

„Zatím se k nám žáci z Ukrajiny na základní školu nehlásili,“ upřesňuje ředitelka Doležalová, podle které je důvodem nejen nejistota v tom, jak dlouho na Vranovské přehradě uprchlíci zůstanou. Roli podle ní hraje i řada dalších faktorů, jako například fakt, že ze zákona mají děti až 90 dní na to, aby se do některé ze škol přihlásily.

„Navíc Ukrajina se snaží tam, kde je to možné, provádět výuku distančně. A v neposlední řadě hraje roli i to, že Ukrajinci mají i trochu jinak postavený školní rok. Do školy chodí do května a v červnu mají zkouškové období,“ vysvětluje Doležalová.

I přesto začali na štítarské základní škole s přípravou na možný příchod žáků z Ukrajiny nákupem nejrůznějších slovníků a dalších vzdělávacích pomůcek. Učitelé, kteří se ještě na škole učili ruštinu, jsou připraveni oprášit její základy.

Hlavně se dorozumět

Právě jazyková bariéra představuje jednu z největších výzev ve vzdělávání žáků z řad uprchlíků. Pro většinu škol tak aktuálně představuje prioritu naučit děti mluvit česky. Děje se tak například i na Masarykově základní škole na Praze 9. Zde od začátku uprchlické krize přivítali již 26 studentů. Další podle Jany Sieberové, zástupkyně ředitele pro 1. stupeň, posílají přihlášky.

K výuce těchto dětí zde přistoupili vytvořením adaptační skupiny, jejíž vznik umožňuje nově vydaný zákon. Adaptační skupina má k dispozici ukrajinskou učitelku, s výukou českého jazyka vypomáhají čeští učitelé a žákům je k dispozici také ukrajinská psycholožka.

Jak ovšem Jana Sieberová říká, jedná se o řešení, které není dlouhodobě udržitelné. „Po 90 dnech pobytu dětí v České republice mají povinnost nastoupit povinnou docházku. Bude třeba je integrovat do tříd, což bude velká zátěž pro třídní kolektivy, učitele, vedení a další pracovníky školy. Navíc budou potřebovat velmi intenzivní výuku češtiny, kterou není možné zajistit,“ vysvětluje Sieberová.

Osmnáct žáků z Ukrajiny přivítala také základní škola v Podolí na Praze 4. V této městské části je momentálně podle Martina Bělouška, zástupce ředitele školy pro 2. stupeň, asi tisícovka dětí z Ukrajiny, které se na základní školy hlásí. Proto i zde počítají s nárůstem počtu ukrajinských žáků. Podle Bělouška prozatím zvládají přijímání a výuku těchto žáků bez větších problémů, z dlouhodobého hlediska však bude nutné posilovat personálně.

„Ukrajinské děti začleňujeme do tříd mezi ostatní žáky naší školy, kde mají intenzivnější doučování českého jazyka od ukrajinské asistentky. Pro dlouhodobou udržitelnost bychom však potřebovali více ukrajinsky mluvících asistentů,“ vysvětluje Běloušek.

Přístup jako k uprchlíkům z Jugoslávie

Personální kapacity budou hrát jednu z klíčových rolí v efektivním vzdělávání a začleňování žáků. Na jejich význam a možné problémy spojené s nekoordinovanou distribucí žáků upozorňuje docent Petr Urbánek z katedry pedagogiky a psychologie Technické univerzity v Liberci.

Právě nedostatek lidí se dle jeho slov může stát hlavní překážkou v efektivním vzdělávání žáků přicházejících z Ukrajiny. Za ideální formu jejich výuky označuje kombinaci inkluze do tříd mezi české žáky s intenzivní výukou češtiny v rámci kratších bloků mimo standardní výuku.

„S tímto přístupem jsem se setkal v 90. letech ve Vídni, kam přicházeli běženci z tehdejší Jugoslávie. A musím říct, že to měli velmi dobře vymyšlené. Děti byly zařazeny ve třídách, ale dvakrát denně absolvovaly intenzivní půlhodinový kurz němčiny. Je ale otázkou, kdo to bude dělat u nás. Učitelů není přehršel a těch, kteří s takovými dětmi umí pracovat, tedy jazykářů, je ještě méně,“ vysvětluje Urbánek.

Zároveň však připomíná, že by školský systém neměl být přeceňován. Důležité je dle něj poskytnout příchozím žákům z Ukrajiny alespoň nějaké vzdělávání. Děti díky svým schopnostem rychlé adaptace dovedou dojít tam, kam samy budou chtít. „Prováděla se srovnání studijních programů v různých zemích, které jsou mnohdy velmi odlišné. A rezultát byl takový, že principiálně je největší rozdíl v samotné cestě vzdělávání, konečné výsledky ale tak rozdílné nejsou,“ říká Urbánek.

Práce ministerstva

Největší břímě, jak se efektivně vypořádat se vzniklou situací, tak v současné době nespočívá na samotných školách a jejich ředitelích, ale spíše na ministerstvu. To se snaží průběžně zveřejňovat pokyny a metodiky, jak k práci se žáky z Ukrajiny přistupovat.

Vydán byl také zmíněný zvláštní zákon, díky kterému mohou ředitelé navyšovat kapacity tříd bez stanoviska hygieniků či stavebního úřadu. Tento zákon by měl platit do března roku 2023 a kromě vzniku adaptačních skupin umožňuje také vzdělávání žáků v těchto skupinách pedagogy bez splnění podmínky znalosti češtiny.

V neposlední řadě chce ministerstvo počátkem dubna vyhotovit rozpis financí pro regionální školství územních samosprávních celků, kde zohlední počty přijatých ukrajinských dětí do škol. Celkový rozpočet ministerstva školství pro letošní rok činí 249,6 miliardy korun. Náklady na začlenění přibližně 100 tisíc dětí z Ukrajiny by podle ministra školství Petra Gazdíka měly činit přibližně 17 miliard korun, jak uvedl pro Lidové noviny.