Internet plní obrázky ve stylu Studia Ghibli od ChatGPT. Jeho zakladatel Mijazaki byl už dřív z AI znechucen
Sociální sítě zaplavily obrázky připomínající styl animovaných filmů Studia Ghibli, ovšem vygenerovaných skrz ChatGPT. Proč je to problém?
Většina lidí si pamatuje jména svých oblíbených herců, dokáže vyjmenovat pár jmen režisérů a možná ví, kdo je to Hans Zimmer nebo John Williams. Existuje ale snad jen jediné produkční studio, které i necinefilové běžně označují za milované – Studio Ghibli. A co je lepšího než si v jeho ikonickém animačním stylu vygenerovat vlastní fotku? Právě to umožnila nová aktualizace umělé inteligence ChatGPT. Při horečnatém generování ale všichni jako by zapomněli, v čem vlastně hodnota tvorby japonského studia spočívá.
Nechat si vytvořit profilovku skoro jako by se jí ujal sám slavný animátor a režisér Hajao Mijazaki je totiž velmi jednoduché. Stačí si zaplatit předplatné pro služby OpenAI, z nichž ta nejnovější – GPT-4o – posunula obrazové nástroje firmy výrazně kupředu. Nejenže na rozdíl od staršího generátoru DALL-E nabízí skutečně fotorealistické výsledky, umí pracovat také s nahranými fotografiemi a přetvořit je do požadovaného stylu, třeba ikonické animace.
Samozřejmě ale stačí i napsat stručný příkaz (prompt) a počkat krátkou chvíli na výsledek. Do budoucna má být GPT-4o dostupné i bezplatně, o nový, na servery firmy náročný, nástroj je ale obrovský zájem už nyní. „Je to mnohem úspěšnější, než jsme čekali. A to jsme měli očekávání dost vysoká,“ napsal na sociální síť X šéf OpenAI Sam Atlman. On sám má teď v profilovém obrázku kreslenou verzi sebe sama.
Here are some meme templates in Ghibli style
A thread 🧵 pic.twitter.com/EpGKDP9xXv
— Mahesh 🛜 (@RutudeservesICT) March 27, 2025
„Buďte já. Deset let tvrdě pracujte ve snaze pomoct vyvinout superinteligenci, která vyléčí rakovinu a tak. Prvních 7,5 roku to víceméně nikoho nezajímá, pak vás 2,5 roku všichni za všechno nenávidí. Jednoho dne se ale probudíte a máte stovky zpráv: ‚Koukej, udělal jsem z tebe twinka ve stylu Ghibli haha‘,“ okomentoval Altman popularitu stylu na X. Obrázky vygenerované podle animace z Mijazakiho filmů v posledních dnech zaplavily sociální média. Zapojil se i Bílý dům. Jen málo lidí se přitom pozastavilo nad tím, co to vlastně znamená.
O poměrně složité etické stránce umělé inteligence se všeobecně ví, většinou ale zaznívá nanejvýš poznámka o možném porušování duševního vlastnictví nebo využívání práce umělců bez adekvátní kompenzace. Počítačem generované obrázky ale mohou mít také hlubší, závažnější problémy, například devalvaci umění i lidské práce obecně. A to zdaleka ne jen z hlediska jejich finanční hodnoty.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsPrávě to se řeší ve spojitosti s obrázky ve stylu Studia Ghibli. Japonská společnost na fenomén posledních dnů zatím sama přímo nereagovala, sám Mijazaki ale užívání umělé inteligence v umění už v minulosti okomentoval. V roce 2016 v dokumentu Owaranai hito: Miyazaki Hayao odvysílaném japonskou veřejnoprávní televizí NHK se objevila scéna, kde mu programátoři představují nový styl počítačové animace. Jednoduché humanoidní tělo se v demu samo učilo porozumět fyzikálním zákonům a používání svalů a končetin k pohybu.
Mijazaki nebyl nadšený. „Jsem naprosto znechucený,“ řekl překvapeným počítačovým inženýrům. „Nikdy bych tuto technologii nechtěl zahrnout do svého díla. Mám silný pocit, že je to urážka života samotného.“ Záměr vytvořit program, který dokáže kreslit obrázky jako člověk, pak okomentoval slovy: „Zdá se mi, že se blížíme konci. My lidi ztrácíme víru v sebe samé.“
Produkce Studia Ghibli jsou jedny z mála, kde naprostá většina animací dodnes vzniká ručně. Standardně umělci a animátoři přímo vytvářejí jen design postav a prostředí a rozpohybovat vše jim pomáhá počítač. Pod Mijazakiho vedením se naproti tomu stále primárně kreslí. Například vytvořit čtyřvteřinovou davovou scénu z filmu Zvedá se vítr jednomu animátorovi trvalo patnáct měsíců.
Pro Mijazakiho ale ruční kreslení není zdaleka jen o tradicionalismu, je také zásadní součástí jeho tvůrčího procesu. Filmy jako Zámek v oblacích, Cesta do fantazie nebo Princezna Mononoke prakticky neměly scénář, režisér místo toho začínal jen s jednoduchým základním námětem a pozorováním světa kolem sebe a experimenty na papíře postupně skládal komplexní fantazijní prostory. Mijazaki věří, že ruční kreslení animace má až duchovní rozměr.
Vytvářet celovečerní filmy takovým způsobem je velice časově i finančně náročné, ve výsledku jde ale o unikátní, nadčasová díla, která si nacházejí miliony oddaných fanoušků po celém světě. A jejich oblíbenost paradoxně vede k různým formám napodobování – aktuálně umělou inteligencí, která tisíce hodin hledání inspirace a náročné práce dokáže zredukovat na roztomilý filtr.