Internet věcí bude čítat miliardy senzorů. Baterie v nich vydrží léta, říkají odborníci z Vodafonu

V dalším díle podcastu TechCast mluvili Jiří Zdražil a Viktoria Korabelniková o tom, jak se senzory připojené na internet užijí třeba na vinicích.

3nahledova-fotka-do-red-vykopavaciho-cl

Foto: Vodafone / CzechCrunch

Viktoria Korabelniková a Jiří Zdražil byli dalšími hosty TechCastu

Když se řekne Vodafone, představíme si především mobilní služby, telefony a volání. Jenže jeden z triumvirátu českých operátorů se čím dál tím více věnuje i oblasti takzvaného internetu věcí (IoT) – tedy světa, kterému dominují chytré senzory, speciální síť a především nové způsoby, jak sledovat či měřit celou paletu veličin jak doma, tak v různých oborech podnikání. A právě o tom byla řeč v dalším díle podcastu TechCast.

V domácím prostředí už se internet věcí stává normou, ať už jde o chytré žárovky, zámky, nebo nejnověji termostaty. Vodafone ale pracuje i s průmyslovými zákazníky, jimž tvoří řešení na míru – a paleta klientů je skutečně pestrá. Od vinařů přes logistické firmy až po stavaře.

„IoT je síť fyzických zařízení vybavená softwarem a síťovou konektivitou, která jim dovoluje si vzájemně vyměňovat data přes internet. Na základě sběru těchto dat se pak dělají důležitá rozhodnutí, optimalizace,“ definovala celý systém na úvod dalšího dílu TechCastu Viktoria Korabelniková, obchodní ředitelka Vodafonu pro internet věcí v Česku. Celý podcast si můžete poslechnout na SpotifyGoogle PodcastechApple Podcastech nebo YouTube.

Vodafone má sice pod palcem první síť pro IoT v Česku, ale kromě toho dodává i hardware v podobě senzorů. Ty se dají do značné míry přizpůsobit a mohou sloužit k celé řadě účelů. Jeden ze zákazníků Vodafonu si například přál osadit chytrými senzory vinice. „Vinaři dříve chodili a zapisovali, v jaké části vinice je jaká vlhkost vzduchu nebo kyselost půdy. Pokud ale třeba vinař ví, že pravidelně jde odněkud studený vítr, může například upravit způsoby zavlažování,“ vysvětluje Jiří Zdražil z Vodafonu.

Internet věcí řeší Vodafone už přibližně dekádu. Jelikož jeho doménou jsou z povahy především sítě a právě konektivita, zaměřil se už od roku 2017 na budování sítě, která je internetu věcí přímo dedikována. Nazývá se NB-IoT a primárně se do ní zapojují průmyslové senzory, ale i domácí zařízení, která doposud fungovala hlavně na wi-fi nebo bluetooth.

Taková síť má celou řadu výhod. Je sice řádově pomalejší oproti dnešním 4G mobilním sítím, ale rychlejší být ani nepotřebuje. Zařízení na IoT totiž v zásadě odesílají kilobajty dat a nepotřebují velkou přenosovou kapacitu. Naproti tomu má ale síť díky svým fyzikálním vlastnostem daleko lepší penetraci do prostor s horšími rádiovými podmínkami. „Zkoušeli jsme dokonce zavřít zařízení do ledničky, odkud žádný signál nejde, a přece to šlo,“ říká Zdražil. To umožňuje senzory umístit třeba i do vinných sklípků.

Díky malému přenosu dat a povaze globální sítě navíc zařízení internetu věcí v zásadě dokážou na jednu baterii fungovat několik měsíců až let, v krajním případě až deset roků. Tím pádem může mít například logistická firma neustále přesný přehled o tom, kde se nachází ten či onen lodní kontejner. Více tak dává smysl i instalace senzorů na složitě dostupných místech.

Ostatně v oblasti firemních automobilových flotil už internet věcí nějakou dobu funguje – všechna auta jsou z pravidla už léta senzory osazená. Až nyní ale technologie nabírají na takové kvalitě, že se používají v široké paletě případů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podstatná je i bezpečnost sítě. Protože zařízení od Vodafonu fungují na mobilní síti, jejich napadnutelnost je mnohem složitější než u wi-fi. „Typicky domácí chytré zámky. Ty jsou dnes připojené hlavně na wi-fi. Ani nemluvím o tom, že může vypadnout elektřina a nedostanete se dovnitř. Wi-fi se navíc provozuje na nelicencovaném spektru a hackerské útoky jsou na ní mnohem pravděpodobnější,“ vysvětluje Korabelniková. Nabourat síť NB-IoT je ale podobně složité, jako někomu odposlouchávat telefonní hovor.

Celý svět internetu věcí je ale teprve na začátku. Oba odborníci se shodují, že na světě bude do roku 2030 několik miliard připojených zařízení. Zásadním mezníkem pak bude, až se naučí komunikovat nejen s centrálním cloudem, ale i mezi sebou. „Třeba když budeme měřit senzory námrazu, tak můžeme hned automaticky poslat sypače,“ zmiňuje Zdražil příklad budoucího užití.

Sedmý díl TechCastu s Viktorií Korabelnikovou a Jiřím Zdražilem si můžete pustit celý na SpotifyGoogle PodcastechApple Podcastech nebo YouTube. Dozvíte se v něm víc o těchto tématech:

  • K čemu se IoT senzory používají na stavebních jeřábech?
  • S čím je potřeba počítat, když město osadí senzory odpadní kontejnery?
  • Nejsou IoT sítě jen velké hřiště pro hackery?
  • Jak se spojí technologie internetu věcí a virtuální reality?

Partnerem podcastu a celého CzechCrunche je společnost Vodafone. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Firemní řád a efektivita. České nástroje DOCU-X řeší vytěžování, schvalování a správu všech dokumentů

Pokud ve firmě máte tisíce dokumentů a musíte je spravovat, schvalovat a dál s nimi nakládat, potřebujete na to systém. A ten vyvíjí SOCOS IT.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

docux0

Foto: Socos IT

Jiří Cmíral (Sales Director) a Michal Šos (CEO) v Socos IT

Pro mnoho lidí jsou dokumenty a papírování obecně noční můra, zároveň je to ale naprosto nedílná součást jakéhokoliv podnikání, a tak je třeba se s tím popasovat. Pokud potřebujete párkrát do týdne zaslat fakturu nebo podepsat nějaký dokument, nepotřebujete nic příliš sofistikovaného. Jakmile ovšem agenda začne narůstat, ve firmě obíhají stovky, ne-li tisíce dokumentů a vy je potřebujete efektivně schvalovat, vytvářet či s nimi jinak pracovat, potřebujete robustnější systém. Už několik let ho vyvíjí v tuzemské společnosti SOCOS IT a její obchodní ředitel říká, že zdaleka nejde jen o nástroj pro největší korporace.

Od roku 2014 SOCOS IT nabízí nástroje DOCU-X DMS, který slouží pro správu dokumentů, a DOCU-X OCR, který je zaměřen na vytěžování dat z faktur, dodacích listů, objednávek, technických průkazů nebo klidně ručně psaného textu. „Cílíme na střední a velké firmy, kterým už nestačí jednoduché procesy a integrace, ale potřebují poměrně robustní řešení,“ říká obchodní ředitel SOCOS IT Jiří Cmíral. Největší zákazníci pracují v DOCU-X s miliony dokladů, stovkami databází i datových schránek a denně řeší stovky schvalovacích procesů. Digitalizace je zásadní, aby vše fungovalo.

Nejčastěji bývají ve firmách digitalizovány účetní doklady, které zaměstnanci posílají do účtárny. I díky tomu existuje řada aplikací, které s moderním zpracováním účetních dokladů, tedy faktur a účtenek, pomáhají, jenže firmy zdaleka nejsou jen o účetních dokladech. A když chtějí mít v digitální podobě všechny možné dokumenty, a to nejen na jednom místě, ale hlavně s nimi i dál pracovat, tak už musí jít jinam. Takovou potřebu před lety vycítili i v SOCOS IT a dnes mají v šesti evropských zemích včetně Maďarska, Litvy nebo Lotyšska několik stovek zákazníků. Takzvaný Document Management System, zkráceně DMS, nasazuje stále více firem.

docux1

Foto: Socos IT

V nástroji Docu-X máte všechny dokumenty a doklady na jednom místě

„Pokud máte již zavedenou nějakou aplikaci na digitalizaci účetních dokladů, může vám solidně sloužit v začátcích podnikání. Jenže s nárůstem počtu dokladů a růstem firmy si všímáte, že jejich schvalování a oběh nefunguje tak hladce jako dřív. Faktur už nemáte pouze padesát měsíčně, ale najednou stovky. Schvalovací proces již není dvoukrokový, ale potřebujete schvalovat paralelně napříč odděleními. Nebo firmami v případě holdingů. Potřebujete schvalovat i další typy dokladů jako objednávky, interní žádanky, normy a směrnice,“ vypočítává Jiří Cmíral.

Klíčové není jen to, že samotné dokumenty zdigitalizujete a v ideálním případě se ve firmě ve většině případů obejdete bez fyzického papíru, ale hlavně s nimi dokážete dál mnohem efektivněji pracovat. „Často si lidi myslí, že DMS je nějaký archiv na dokumenty. Prostě místo, kam uložím něco, co už nepoužívám, ale jednou za čas to potřebuji dohledat. Přitom DMS je primárně o procesech a automatizaci. Umíme přijmout jakýkoliv doklad, vytěžit jej, zařadit do systému. Nebo nad dokladem automaticky spustit schvalovací proces a na základě pravidel rozhodnout, kdo bude schvalovat. V DOCU-X si zákazník může namodelovat jakýkoliv scénář,“ popisuje Cmíral.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Výsledkem je, že díky komplexnímu systému má firma perfektní přehled o procesech napříč odděleními a týmy. Každý doklad lze jednoduše dohledat, je vidět, u koho čeká na schválení nebo v jakém je stavu a co v něm kdo změnil. „Můžu to měřit a zlepšovat. Nemusím si nic tisknout nebo posílat e-mailem, všichni pracují nad jediným záznamem a každá činnost je evidovaná,“ popisuje obchodní ředitel SOCOS IT.

V rámci takzvaného Workflow vytvoří DOCU-X matici, kterou se pak daný proces řídí a například napovídá, kdo má co schvalovat. Nestane se tak, že za veškeré procesy zodpovídá jedna osoba, a když firmu opustí, nastanou komplikace. Právě její znalosti a schopnosti se převedou přímo do zmíněné matice, která pak pracuje automatizovaně.

docux2

Nástroje Docu-X řeší kompletní schvalovací proces dokumentů

Jelikož se v nástroji DOCU-X sbíhají dokumenty všeho druhu, využívají jej firmy účetní, logistické, stavební, výrobní, obchodní, zkrátka všechny, které potřebují pracovat s velkým objemem lejster a dokladů. Jiří Cmíral říká, že nejčastěji jde o firmy, které mají třicet až padesát uživatelů, ale systémy jsou připravené klidně na několik stovek. Celkové digitalizaci podle něj pomohla pandemie, kdy si lidé na home office nebyli schopní předávat dokumenty fyzicky.

Každá firma postupuje v digitalizaci různě rychle. Největší výhodou DOCU-X přitom podle jeho tvůrců je, že není zaměřený pouze na jednu oblast, například zmíněné účetní doklady. Díky tomu se zákazník nemusí v digitalizaci dokumentů nijak omezovat a může v rámci jedné aplikace zdigitalizovat dokumenty všeho druhu. Jelikož jde často o citlivá data, nasazuje SOCOS IT své nástroje ve firmách primárně on-premise, tedy do prostředí zákazníka na jeho servery. Zároveň ale umí fungovat také v jakémkoliv jiném lokálním datacentru či cloudu.

Důležitá je pro firmy pochopitelně i cena a tady obchodní ředitel říká, že návratnost systémů pro správu dokumentů se zákazníkům často špatně vypočítává, protože firmy obvykle nemají spočítáno, jak dlouho jejich stávající procesy trvají. „Pokud se bavíme o vytěžování, tak tam je návratnost klidně do jednoho roku,“ dodává.

Partnerem článku je společnost SOCOS IT. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.