Internet věcí bude čítat miliardy senzorů. Baterie v nich vydrží léta, říkají odborníci z Vodafonu
V dalším díle podcastu TechCast mluvili Jiří Zdražil a Viktoria Korabelniková o tom, jak se senzory připojené na internet užijí třeba na vinicích.
Když se řekne Vodafone, představíme si především mobilní služby, telefony a volání. Jenže jeden z triumvirátu českých operátorů se čím dál tím více věnuje i oblasti takzvaného internetu věcí (IoT) – tedy světa, kterému dominují chytré senzory, speciální síť a především nové způsoby, jak sledovat či měřit celou paletu veličin jak doma, tak v různých oborech podnikání. A právě o tom byla řeč v dalším díle podcastu TechCast.
V domácím prostředí už se internet věcí stává normou, ať už jde o chytré žárovky, zámky, nebo nejnověji termostaty. Vodafone ale pracuje i s průmyslovými zákazníky, jimž tvoří řešení na míru – a paleta klientů je skutečně pestrá. Od vinařů přes logistické firmy až po stavaře.
„IoT je síť fyzických zařízení vybavená softwarem a síťovou konektivitou, která jim dovoluje si vzájemně vyměňovat data přes internet. Na základě sběru těchto dat se pak dělají důležitá rozhodnutí, optimalizace,“ definovala celý systém na úvod dalšího dílu TechCastu Viktoria Korabelniková, obchodní ředitelka Vodafonu pro internet věcí v Česku. Celý podcast si můžete poslechnout na Spotify, Google Podcastech, Apple Podcastech nebo YouTube.
Vodafone má sice pod palcem první síť pro IoT v Česku, ale kromě toho dodává i hardware v podobě senzorů. Ty se dají do značné míry přizpůsobit a mohou sloužit k celé řadě účelů. Jeden ze zákazníků Vodafonu si například přál osadit chytrými senzory vinice. „Vinaři dříve chodili a zapisovali, v jaké části vinice je jaká vlhkost vzduchu nebo kyselost půdy. Pokud ale třeba vinař ví, že pravidelně jde odněkud studený vítr, může například upravit způsoby zavlažování,“ vysvětluje Jiří Zdražil z Vodafonu.
Internet věcí řeší Vodafone už přibližně dekádu. Jelikož jeho doménou jsou z povahy především sítě a právě konektivita, zaměřil se už od roku 2017 na budování sítě, která je internetu věcí přímo dedikována. Nazývá se NB-IoT a primárně se do ní zapojují průmyslové senzory, ale i domácí zařízení, která doposud fungovala hlavně na wi-fi nebo bluetooth.
Taková síť má celou řadu výhod. Je sice řádově pomalejší oproti dnešním 4G mobilním sítím, ale rychlejší být ani nepotřebuje. Zařízení na IoT totiž v zásadě odesílají kilobajty dat a nepotřebují velkou přenosovou kapacitu. Naproti tomu má ale síť díky svým fyzikálním vlastnostem daleko lepší penetraci do prostor s horšími rádiovými podmínkami. „Zkoušeli jsme dokonce zavřít zařízení do ledničky, odkud žádný signál nejde, a přece to šlo,“ říká Zdražil. To umožňuje senzory umístit třeba i do vinných sklípků.
Díky malému přenosu dat a povaze globální sítě navíc zařízení internetu věcí v zásadě dokážou na jednu baterii fungovat několik měsíců až let, v krajním případě až deset roků. Tím pádem může mít například logistická firma neustále přesný přehled o tom, kde se nachází ten či onen lodní kontejner. Více tak dává smysl i instalace senzorů na složitě dostupných místech.
Ostatně v oblasti firemních automobilových flotil už internet věcí nějakou dobu funguje – všechna auta jsou z pravidla už léta senzory osazená. Až nyní ale technologie nabírají na takové kvalitě, že se používají v široké paletě případů.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsPodstatná je i bezpečnost sítě. Protože zařízení od Vodafonu fungují na mobilní síti, jejich napadnutelnost je mnohem složitější než u wi-fi. „Typicky domácí chytré zámky. Ty jsou dnes připojené hlavně na wi-fi. Ani nemluvím o tom, že může vypadnout elektřina a nedostanete se dovnitř. Wi-fi se navíc provozuje na nelicencovaném spektru a hackerské útoky jsou na ní mnohem pravděpodobnější,“ vysvětluje Korabelniková. Nabourat síť NB-IoT je ale podobně složité, jako někomu odposlouchávat telefonní hovor.
Celý svět internetu věcí je ale teprve na začátku. Oba odborníci se shodují, že na světě bude do roku 2030 několik miliard připojených zařízení. Zásadním mezníkem pak bude, až se naučí komunikovat nejen s centrálním cloudem, ale i mezi sebou. „Třeba když budeme měřit senzory námrazu, tak můžeme hned automaticky poslat sypače,“ zmiňuje Zdražil příklad budoucího užití.
Sedmý díl TechCastu s Viktorií Korabelnikovou a Jiřím Zdražilem si můžete pustit celý na Spotify, Google Podcastech, Apple Podcastech nebo YouTube. Dozvíte se v něm víc o těchto tématech:
- K čemu se IoT senzory používají na stavebních jeřábech?
- S čím je potřeba počítat, když město osadí senzory odpadní kontejnery?
- Nejsou IoT sítě jen velké hřiště pro hackery?
- Jak se spojí technologie internetu věcí a virtuální reality?
Nahlásit komentář
Zdá se vám, že komentář je urážlivý, nebo sprostý? Dejte nám vědět.