Solár může být atraktivnější než nákup akcií, říká šéf českého startupu zaměřeného na fotovoltaiku

Podle zakladatele Woltairu Daniela Helcla je při současných cenách možné počítat s návratností fotovoltaické elektrárny v horizontu pěti let.

O vlastní solární elektrárny má zájem stále více Čechů

0Zobrazit komentáře

Zájem o fotovoltaiku v České republice roste raketovým tempem. Většina investorů je motivována stoupajícími cenami energií a také nejistotou dodávek plynu z Ruska. Podle Daniela Helcla ze startupu Woltair však současná situace nahrává tomu, že se časem může z pořízení vlastní sluneční elektrárny vyklubat velmi dobrá investice.

Při současných cenách elektřiny a dotačních podmínkách je podle zakladatele a CEO platformy zabývající se digitalizací přístupu k energetickým řešením pro domácnosti, původně pojmenované Topite.cz, možné počítat s návratností investice do fotovoltaické elektrárny v horizontu čtyř až pěti let.

Pokud by se tato návratnost naplnila, mají současní investoři do fotovoltaiky šanci na výnosnost pohybující se okolo 20 až 25 procent. A to podle Daniela Helcla činí z nákupu solárních panelů atraktivnější investici než do kteréhokoliv akciového či dluhopisového fondu nebo realit. Na této výnosnosti se podílí především úspory na účtech za energie.

„Hodně samozřejmě závisí na celkové spotřebě energie domácnosti, zhruba v 70 procentech případů přitom rozhoduje volba zdroje vytápění,“ vysvětluje Helcl, který upozorňuje i na současné velmi příznivé dotační podmínky, díky kterým lze získat na instalaci nejmodernějšího řešení až 225 tisíc korun. „Za slušnou cenu tak lze instalovat robustnější systémy včetně bateriového úložiště a tím umožnit naprostou energetickou samostatnost v jarních a letních měsících,“ říká Helcl.

daniel-helcl-min

Foto: Woltair

Daniel Helcl, spoluzakladatel startupu Woltair

Své tvrzení vysvětluje na modelovém příkladu relativně zatepleného rodinného domu o výměře 150 metrů čtverečních, který topí elektrokotlem, zároveň jím ohřívá teplou vodu a v létě používá klimatizaci. Takový dům má celkovou spotřebu energie 28 MWh ročně, z toho 20 MWh na topení, 3 MWh na ohřev a 5 MWh na spotřebiče a klimatizaci. Náklady na energie se tedy při současných cenách šplhají k částce 135 tisíc korun ročně.

„Takovému klientovi doporučujeme fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 9,9 kWp s asymetrickým střídačem, který umožňuje flexibilní směřování toků elektřiny napříč třemi fázemi v domě, a s bateriovým úložištěm o kapacitě 14,2 kWh, kam lze ukládat přebytky elektřiny vyrobené v průběhu dne,“ říká šéf Woltairu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tato elektrárna podle něj vyrobí ročně v průměru 9 500 kWh elektřiny, a to bez přebytku energie, jelikož klient veškerou vyrobenou energii spotřebuje. „Vzhledem k vysoké spotřebě elektřiny tak klient bude stále odebírat elektřinu ze sítě i v průběhu roku, ale spotřebu sníží až o průměrných 35 procent,“ dodává Helcl.

Navrhovaná sestava podle něj představuje investici ve výši 522 tisíc korun a lze na ni získat dotaci 205 tisíc korun. Z vlastního tedy klient zaplatí 317 tisíc. „Roční úspora při současných cenách elektřiny činí asi 48 tisíc korun, návratnost je po získání dotace zhruba 6,5 roku. Ale vzhledem k předpokládanému nárůstu cen elektřiny, který vyplývá z geopolitických i jiných důvodů, bude celkové návratnosti dosaženo už v období 3 až 5 let,“ uvádí CEO startupu, který v minulém roce získal miliony od polských investorů.

Solární panely jen za první polovinu letošního roku pokryly na 8,5 tisíce českých střech

V ideálním případě mohou domácnosti vytvořit takovou kombinaci řešení, která svým výkonem pokryje spotřebu, a ještě vytvoří přebytky, které je možné odprodávat zpět do sítě. Podle zástupce Woltairu lze ideální kombinací dosáhnout roční úspory ve výši až 114 tisíc korun, což v dlouhodobém horizontu může podle Daniela Helcla přinést vyšší výnosnost než investování do kryptoměn či akcií.

Zda se jeho předpovědi skutečně naplní, se do pár let dozví několik tisíc investorů, kteří do solárních technologií zainvestovali v první polovině tohoto roku. Podle informací Solární asociace, která sdružuje podnikatele v solární energetice, bylo za prvních šest měsíců roku 2022 připojeno na 9 354 nových solárních elektráren, což v meziročním porovnání představuje dvousetprocentní nárůst. 8,5 tisíce z nich přitom vzniklo na střechách rodinných domů, přičemž devět z deseti nových solárních elektráren je podle dat Solární asociace vybaveno systémem akumulace energie.

Další data navíc ukazují, že ten pravý boom by měl teprve nastat. O státní podporu v rámci programu Nová zelená úsporám se mělo během uplynulých šesti měsíců přihlásit přes 18 tisíc domácností a zájem je také u firem. Ty si mohou podávat žádost o dotace na solární elektrárny montované na střechy svých výrobních či skladovacích hal v rámci Národního plánu obnovy, přičemž od vyhlášení podpory bylo podáno již na 2,5 tisíce žádostí.

Solární panely na bytových domech jsou standardem v zahraničí, u nás tolik ne

Jak ovšem upozorňuje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář, stále tu jsou skupiny obyvatel, pro které je solární energie zapovězená. „Fotovoltaika se nesmí stát jen luxusem pro majitele rodinných domů či firem provozujících budovy s vhodnou střechou. V Česku žijí miliony lidí v bytových domech. Ty nemají nárok na levnou elektřinu a budou mnoho let odkázány na drahou elektřinu?” pokládá otázku Krčmář, který zároveň upozorňuje na obdobnou problematiku u velkých podniků.

 „Obracejí se na nás průmyslové podniky s tak velkou spotřebou energie, že jim střešní elektrárna jednoduše nepomůže. Řešením jsou velké pozemní elektrárny, jejichž produkce přispěje ke snížení ceny elektřiny na trhu a pomůže celé zemi,“ uvádí Jan Krčmář.

Upozorňuje však, že výstavba těchto elektráren je zdržována zdlouhavými povolovacími procesy, které by sice měla zrychlit novela stavebního zákona, ta ovšem vstoupí v platnost nejdříve v příštím roce. Proto by podle Krčmáře měly politici prosadit zavedení změn ještě letos, aby byla levná elektřina dosažitelná pro všechny obyvatele a země splnila cíle v oblasti energetiky a klimatu.

Rubriku Investice podporujíjet-investment_logo_srgb

Lákaly ho finance. Tak při škole založil firmu a teď českým byznysmenům financuje nemovitosti

Michal Dědek začínal obchodováním na kapitálových trzích. Pak přidal nemovitosti i startupy a dnes jeho skupina počítá obraty ve stamilionech.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

michal-dedek1Story

Foto: SFG Holding

Michal Dědek, spoluzakladatel SFG holding

0Zobrazit komentáře

Pokud se díváte z okna šestého patra jedné z výškových budov na pražském Pankráci, sledujete tamní panorama a kouká u toho na vás malý býček, velký barevný kohout a podivně zahnutá volavka, pak pravděpodobně stojíte v kanceláři Michala Dědka. Náhodou se tam nicméně dostat nemůžete, vpustit vás může díky svému otisku prstu jen sám její hlavní obyvatel. Právě odsud, z pohodlného křesla za velkým monitorem, ovládá Dědek svou skupinu SFG, která se mimo jiné specializuje na financování nemovitostí.

Do hlavního města se dnes dvaatřicetiletý Michal Dědek dostal v roce 2008. Do té doby vyrůstal v Ústí nad Orlicí, kde se dostal v patnácti letech do čela tamní malé marketingové agentury. „Za dva měsíce jsem dostal kytaru a osm tisíc,“ vzpomíná dnes s úsměvem na své začátky v byznysu. K podnikání a hlavně k financím ho to vždycky táhlo. Proto se přihlásil na Vysokou školu ekonomickou a ještě při škole začal pracovat pro nejmenovanou brokerskou firmu. Tam ale příliš dlouho nevydržel.

„Když to řeknu natvrdo, byla to těžká okrádačka klientů,“ popisuje Dědek nepříliš dobré zkušenosti. Obchodování na finančních trzích ho však bavilo, a tak se po pár měsících sbalil a v devatenácti letech si založil vlastní firmu, kde to chtěl začít dělat víc férově. Přiznává, že s sebou přetáhl i několik kolegů z předchozího působiště a tím odstartoval svou podnikatelskou dráhu. „Když to začneš dělat férově, zjistíš, že to nefunguje tak dobře, a tak jsme museli přidat i další aktivity, aby to celé dávalo ekonomický smysl,“ dodává s úsměvem na tváři.

Do jaké nemovitosti mám vložit úspory?

Základy dnešního SFG Holdingu byly položeny. V roce 2011 ale Dědek začínal se společností Finin Group, která působila jako finanční zprostředkovatel na kapitálových trzích. Na obchodech s akciemi dokázal sobě i svým klientům vydělat první slušné peníze a rozmýšlel, jak s nimi naložit. Osudovým se mu stala návštěva společnosti Success IN, která se specializovala na hypoteční úvěry a financování či investice do nemovitostí. Dědek totiž chtěl investovat své úspory.

michal-dedek3

Foto: SFG Holding

Michal Dědek, spoluzakladatel SFG holding

„Pamatuji, jak jsem k nim v roce 2015 nakráčel s tím, že mám k dispozici milion eur a potřebuji poradit, do jaké nemovitosti investovat,“ vzpomíná Dědek. Tehdy mu radila Tereza Kouklová, zakladatelka Success IN, se kterou se nakonec dal do řeči nejen o jeho první investici do nemovitostí, ale také o byznysu. O tři roky později spolu nakonec spojili i své firmy, a tak vznikl SFG Holding, neboli Success Finin Group. V něm má dnes Dědek sedmdesátiprocentní podíl, zbytek drží jeho byznysová partnerka Kouklová.

Rodák z Ostravy tehdy neřešil investice do nemovitostí jen pro sebe, ale také pro své klienty. „Trh se postupně měnil, lidé chtěli diverzifikovat svá portfolia i mimo kapitálové trhy, a tak jsme se pustili do nemovitostí,“ popisuje. Spojením obou zmíněných firem se tak daly dohromady služby ve finanční oblasti, ať už jde o consulting, úvěry, investice, či pojištění, a v developmentu s nemovitostmi, kde holding jednak sám investuje a jednak zajišťuje financování pro své klienty.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Právě projektové financování velkých developerských projektů dnes hraje v byznysu SFG zásadní roli. Loni zajistili Dědek a spol. úvěry za tři miliardy korun, přičemž největší úvěr byl ve výši 1,2 miliardy. Na první pohled nemusí dávat smysl, aby si lidé chodili pro úvěry právě k Dědkovi, protože si za jejich zprostředkování bere mnohdy vyšší provizi, než kterou vidíme třeba u bank. „Kdyby se to ale našim klientům nevyplácelo, tak za námi nechodí,“ krčí rameny spoluzakladatel finančně-investičního holdingu.

A proč tedy vlastně za Dědkem chodí i známí čeští miliardáři, když potřebují zafinancovat stavbu nového domu nebo chalupy? „Mohou jít samozřejmě za svým privátním bankéřem, jenže rychle zjistí, že to není tak jednoduché, jako když si jdete do banky půjčit půl milionu. Na stamilionové úvěry je náročný a dlouhý proces, je potřeba spousta papírování a může to celé trvat klidně několik měsíců,“ vysvětluje Dědek. Jeho firma dokáže celý proces zkrátit. Úvěr na 150 až 200 milionů korun prý může trvat i osm až dvanáct měsíců, v SFG to zvládnou za dva.

sumava-sfg

Foto: SFG Holding

SFG rekonstruuje areál ROH v šumavské Benešově Hoře

Navíc to podle Dědka není jen o rychlosti. Důležité jsou také podmínky, které si žadatel o úvěr dokáže vyjednat. „Dokážeme třeba po dobu dokončení developerského projektu odložit splátky, které pak můžete zaplatit až nakonec. Firmy často ani nevědí, že je něco takového možné, přitom jim to zásadně pomáhá s cash flow,“ říká Dědek. Na rozdíl od klienta, který si jde pro takový úvěr poprvé a banka ho nezná, má SFG s vybranými bankami navázané dlouhodobé vztahy. Dokáže se tedy dostat na lepší podmínky a zároveň ví, co bankéři pro úspěšné a rychlé vyřízení žádosti potřebují.

A když už bylo SFG nemovitostem tak blízko, pustilo se před časem i do vlastního developmentu. Tři projekty už jsou zrealizované, například činžovní domy v Kralupech nad Vltavou nebo v Praze 6, dalších pět se staví. Mezi nimi i zrekonstruovaný areál ROH v šumavské Benešově Hoře, který letos nabídne celkem 45 apartmánů.

„Před pár lety byl ideální čas začít. Trh šel tak nahoru, že nebylo co zkazit a mohli jsme se učit. Přestalo nám totiž dávat smysl investovat do cizích projektů, tak jsme si je začali dělat sami,“ říká Michal Dědek s tím, že se zaměřuje pouze na rezidenční stavby. Jen v nemovitostech má mít aktuálně v portfoliu zhruba 600 milionů korun, ale zčásti zatím jen na papíře, cena se navíc pořád mění.

Startupy objevil i díky Leoši Marešovi

Jelikož SFG Holding oficiálně vznikl teprve v roce 2019, v rámci hospodářských výsledků se prý zatím podle Dědka není příliš čím chlubit. Obrat celého holdingu se nicméně pohybuje řádově ve stovkách milionů korun a do budoucna bude záležet i na tom, jak se budou dařit další developerské projekty. Aby toho ale neměl věčně usměvavý podnikatel málo, poslední významnější nohu jeho aktivit představují investice do startupů. K těm se prý dostal tak trochu náhodou a hned dává k dobru vtipnou historku.

„Jel jsem tehdy do školy a Leoš Mareš v Ranní show na Evropě 2 mluvil o dvou bláznech, co vyrábějí tyčinky ze cvrččí mouky. To mě zaujalo. Na přednášce jsme se pak ten stejný den neuvěřitelnou náhodou o stejném projektu bavili. Řekl jsem si, že do toho musím investovat,“ vzpomíná Dědek. Tak se sešel se zakladateli tuzemského startupu Sens, s nimiž se domluvil na menší investici. Před dokončením dealu však odjel do Spojených států, a když se vrátil, zjistil, že si Daniel Vach s Radkem Huškem mezitím plácli s Karlem Janečkem.

michal-dedek4

Foto: SFG Holding

Michal Dědek, spoluzakladatel SFG holding

Nakonec se Dědek s inovátory na poli využití cvrččí mouky domluvil, že peníze vloží do jejich dalšího projektu, velké cvrččí farmy v thajském městě Čiang Mai. Dnes už jsou oba projekty spojené do jedné firmy, do níž vedle Dědka a Janečka investovaly také fondy Presto Ventures a Reflex Capital Ondřeje Fryce a historicky také pražský inkubátor UP21. S Janečkem se pak – opět shodou náhod – Dědek potkal také u investice do vzdělávacího startupu Edhance.

„Kamarádi a mé okolí si často myslí, že investuji společně s Karlem Janečkem. Je až z podivem, že nás přitahují podobné projekty. Fakticky jsme se spolu viděli všehovšudy pouze jednou a investice spolu opravdu nijak nekoordinujeme,“ doplňuje Dědek. Jako velmi dobře našlápnuté zmiňuje také projekty ETW a NutrititionPro.

První jmenovaná firma z Nelahozevsi umí jako jedna z mála na světě ze špinavých obalů udělat nové, druhá zase řeší krabičkové diety a rychle roste. V obou má investici i Michal Dědek (ve druhé opět s Janečkem) a věří, že v nich své peníze jednou dobře zhodnotí. „Startupová část je obvykle buď nula, nebo nesmysl. Žádný exit jsem zatím neprovedl, takže na výsledek si budeme muset počkat,“ doplňuje Dědek, který do startupů proinvestoval takřka sto milionů korun. Jeho želízkem v ohni je také startup Buildiro.