Zájem o fotovoltaiku v České republice roste raketovým tempem. Většina investorů je motivována stoupajícími cenami energií a také nejistotou dodávek plynu z Ruska. Podle Daniela Helcla ze startupu Woltair však současná situace nahrává tomu, že se časem může z pořízení vlastní sluneční elektrárny vyklubat velmi dobrá investice.

Při současných cenách elektřiny a dotačních podmínkách je podle zakladatele a CEO platformy zabývající se digitalizací přístupu k energetickým řešením pro domácnosti, původně pojmenované Topite.cz, možné počítat s návratností investice do fotovoltaické elektrárny v horizontu čtyř až pěti let.

Pokud by se tato návratnost naplnila, mají současní investoři do fotovoltaiky šanci na výnosnost pohybující se okolo 20 až 25 procent. A to podle Daniela Helcla činí z nákupu solárních panelů atraktivnější investici než do kteréhokoliv akciového či dluhopisového fondu nebo realit. Na této výnosnosti se podílí především úspory na účtech za energie.

„Hodně samozřejmě závisí na celkové spotřebě energie domácnosti, zhruba v 70 procentech případů přitom rozhoduje volba zdroje vytápění,“ vysvětluje Helcl, který upozorňuje i na současné velmi příznivé dotační podmínky, díky kterým lze získat na instalaci nejmodernějšího řešení až 225 tisíc korun. „Za slušnou cenu tak lze instalovat robustnější systémy včetně bateriového úložiště a tím umožnit naprostou energetickou samostatnost v jarních a letních měsících,“ říká Helcl.

Foto: Woltair

Daniel Helcl, spoluzakladatel startupu Woltair

Své tvrzení vysvětluje na modelovém příkladu relativně zatepleného rodinného domu o výměře 150 metrů čtverečních, který topí elektrokotlem, zároveň jím ohřívá teplou vodu a v létě používá klimatizaci. Takový dům má celkovou spotřebu energie 28 MWh ročně, z toho 20 MWh na topení, 3 MWh na ohřev a 5 MWh na spotřebiče a klimatizaci. Náklady na energie se tedy při současných cenách šplhají k částce 135 tisíc korun ročně.

„Takovému klientovi doporučujeme fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 9,9 kWp s asymetrickým střídačem, který umožňuje flexibilní směřování toků elektřiny napříč třemi fázemi v domě, a s bateriovým úložištěm o kapacitě 14,2 kWh, kam lze ukládat přebytky elektřiny vyrobené v průběhu dne,“ říká šéf Woltairu.

Tato elektrárna podle něj vyrobí ročně v průměru 9 500 kWh elektřiny, a to bez přebytku energie, jelikož klient veškerou vyrobenou energii spotřebuje. „Vzhledem k vysoké spotřebě elektřiny tak klient bude stále odebírat elektřinu ze sítě i v průběhu roku, ale spotřebu sníží až o průměrných 35 procent,“ dodává Helcl.

Navrhovaná sestava podle něj představuje investici ve výši 522 tisíc korun a lze na ni získat dotaci 205 tisíc korun. Z vlastního tedy klient zaplatí 317 tisíc. „Roční úspora při současných cenách elektřiny činí asi 48 tisíc korun, návratnost je po získání dotace zhruba 6,5 roku. Ale vzhledem k předpokládanému nárůstu cen elektřiny, který vyplývá z geopolitických i jiných důvodů, bude celkové návratnosti dosaženo už v období 3 až 5 let,“ uvádí CEO startupu, který v minulém roce získal miliony od polských investorů.

Foto: Depositphotos

Solární panely jen za první polovinu letošního roku pokryly na 8,5 tisíce českých střech

V ideálním případě mohou domácnosti vytvořit takovou kombinaci řešení, která svým výkonem pokryje spotřebu, a ještě vytvoří přebytky, které je možné odprodávat zpět do sítě. Podle zástupce Woltairu lze ideální kombinací dosáhnout roční úspory ve výši až 114 tisíc korun, což v dlouhodobém horizontu může podle Daniela Helcla přinést vyšší výnosnost než investování do kryptoměn či akcií.

Zda se jeho předpovědi skutečně naplní, se do pár let dozví několik tisíc investorů, kteří do solárních technologií zainvestovali v první polovině tohoto roku. Podle informací Solární asociace, která sdružuje podnikatele v solární energetice, bylo za prvních šest měsíců roku 2022 připojeno na 9 354 nových solárních elektráren, což v meziročním porovnání představuje dvousetprocentní nárůst. 8,5 tisíce z nich přitom vzniklo na střechách rodinných domů, přičemž devět z deseti nových solárních elektráren je podle dat Solární asociace vybaveno systémem akumulace energie.

Další data navíc ukazují, že ten pravý boom by měl teprve nastat. O státní podporu v rámci programu Nová zelená úsporám se mělo během uplynulých šesti měsíců přihlásit přes 18 tisíc domácností a zájem je také u firem. Ty si mohou podávat žádost o dotace na solární elektrárny montované na střechy svých výrobních či skladovacích hal v rámci Národního plánu obnovy, přičemž od vyhlášení podpory bylo podáno již na 2,5 tisíce žádostí.

Foto: Depositphotos

Solární panely na bytových domech jsou standardem v zahraničí, u nás tolik ne

Jak ovšem upozorňuje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář, stále tu jsou skupiny obyvatel, pro které je solární energie zapovězená. „Fotovoltaika se nesmí stát jen luxusem pro majitele rodinných domů či firem provozujících budovy s vhodnou střechou. V Česku žijí miliony lidí v bytových domech. Ty nemají nárok na levnou elektřinu a budou mnoho let odkázány na drahou elektřinu?” pokládá otázku Krčmář, který zároveň upozorňuje na obdobnou problematiku u velkých podniků.

 „Obracejí se na nás průmyslové podniky s tak velkou spotřebou energie, že jim střešní elektrárna jednoduše nepomůže. Řešením jsou velké pozemní elektrárny, jejichž produkce přispěje ke snížení ceny elektřiny na trhu a pomůže celé zemi,“ uvádí Jan Krčmář.

Upozorňuje však, že výstavba těchto elektráren je zdržována zdlouhavými povolovacími procesy, které by sice měla zrychlit novela stavebního zákona, ta ovšem vstoupí v platnost nejdříve v příštím roce. Proto by podle Krčmáře měly politici prosadit zavedení změn ještě letos, aby byla levná elektřina dosažitelná pro všechny obyvatele a země splnila cíle v oblasti energetiky a klimatu.