Čtrnáct kilometrů severozápadně od Havlíčkova Brodu je Světlá nad Sázavou. Žije zde kolem 6 300 obyvatel a ve zbytku republiky je tato obec známá zejména pro výrobu skla či kamene. Celý kraj Vysočina dobře zná i Jan Lobo, spoluzakladatel investiční skupiny K&L Rock, který už sice dnes operuje převážně z Prahy, ale do svého rodiště v Havlíčkově Brodě a okolí se často vrací. Teď i proto, že ve Světlé nad Sázavou nedávno získala jeho skupina stavební povolení pro výstavbu desítek nových bytů a začala stavět. Právě regionální development má tvořit jednu z důležitých částí K&L Rocku, který Jan Lobo založil s Erikem Kmetěm na konci roku 2019.

Skupina ve svém názvu skrývá první písmena jmen svých zakladatelů, kteří mají společnou sportovní minulost. Oba hráli hokej. Erik Kmeť až do pětadvaceti profesionálně, jako brankář chytal za HC Prešov či HK Poprad. Také Jan Lobo hrál hokej od dětství až do svých dvaceti let. Na ledě se nicméně nepotkali, to až ve světě byznysu, protože se oba věnovali investicím a obchodu v různých oblastech. Nakonec se rozhodli vzít osud do vlastních rukou a rozjeli K&L Rock Group, kde všechny oblasti, v nichž se několik let pohybovali, propojují.

V roce 2020 Kmeť s Lobem spustili alternativní investiční fond, který zhodnocuje prostředky klientů kombinací investic do nemovitostí a tradingu na akciových či komoditních trzích. Divizi zvané Global Markets se věnuje Erik Kmeť, který začal s obchodováním na burzách už při hokejové kariéře a teď v K&L Rocku kombinuje dlouhodobé investice do akcií (50 procent portfolia) s aktivním denním tradingem (30 procent) a také automatizovaným tradingem (20 procent).

Foto: K&L Rock

Erik Kmeť a Jan Lobo, spoluzakladatelé skupiny K&L Rock

V aktivech má aktuálně celá skupina podle svého vyjádření okolo půl miliardy korun a její druhý investiční pilíř představují nemovitosti a realitní development. Zatímco investování na kapitálových trzích již delší dobu běží a K&L Rock cílí na zhodnocení přes deset procent ročně, realitní divize se pořádně rozjíždí právě teď. Mladá skupina totiž nedávno získala stavební povolení na výstavbu rezidenčního projektu ve zmíněné Světlé nad Sázavou, kde plánuje v rámci první fáze postavit 43 bytových jednotek.

Celková hodnota Rezidence na Bradle, jak se premiérový developerských projekt mladých podnikatelů (Eriku Kmeťovi je jednatřicet a Janu Lobovi sedmadvacet) jmenuje, se má vyšplhat až na 125 milionů korun. Aktuálně se jedná o první fázi v podobě 43 bytů, přičemž k dispozici již má K&L Rock pozemky na výstavbu dalších 120 bytů. Celkový objem investic by tak měl v horizontu následujících osmi let přesahovat půl miliardy korun.

Pokud vše půjde podle plánu, první majitelé bytů by se měli nastěhovat ve druhém čtvrtletí příštího roku. Na financování výstavby chtěli původně Kmeť s Lobem využít i kapitál získaný z emise dluhopisů, díky kterým dosud vybrali řádově desítky milionů korun, ale skupina aktuálně jedná s jednou velkou českou bankou o spolufinancování svého prvního developerského projektu. Banka přitom vyžaduje co nejvyšší podíl vlastního kapitálu.

„Z velké části tak budeme rozjezd výstavby financovat z vlastních peněz, které jsme v posledních letech vydělali, a počítáme, že se k nám v průběhu, jak je na trhu standardem, přidá banka, s níž jednáme. Dluhopisy budeme prozatím využívat například na výkup pozemků či projektové práce,“ říká Jan Lobo. Ve svém prvním roce fungování vydělal K&L Rock v čistém téměř dva miliony korun, v roce 2021 jeho zisk přesáhl 16 milionů a loňský rok by podle Jana Loba měl být ještě o něco lepší. Finální čísla nyní skupina uzavírá.

Záležitost reputace

Když Lobo s Kmeťem začínali vše plánovat, situace na trzích ještě nebyla ovlivněna pandemií, válkou na Ukrajině ani ekonomickou krizí, své plány ale měnit nechtějí. Ochlazení nicméně ovlivňuje také realitní trh a Lobo přiznává, že kdyby prodávali byty ve Světlé před pár lety, měli by teď už dost možná prodanou půlku. „Aktuálně jsme na patnácti procentech, jdeme ale podle plánu,“ říká.

Zatímco někteří developeři kvůli zhoršené situaci na trhu své projekty pozastavili, v K&L Rocku staví dál. „Měli bychom v dnešní situaci plné právo říct, že stavbu pozastavujeme, ale něco jsme našim investorům slíbili a uvědomujeme si, že na prvním developerském projektu vzhledem k tomu, že jsme nový hráč, stojí naše reputace. Chceme podnikat dlouhodobě, a tak jsme si s Erikem řekli, že nevadí, pokud se nám na jednom projektu zisk sníží o pár procent. Prioritní je pro nás teď dokončit Světlou,“ popisuje strategii Jan Lobo.

Foto: K&L Rock

Architektonickou studii bytových domů vytvořil Perspektiv

Když se rozhodli v K&L Rock rozjet development, díky historickým vztahům na Vysočině se dostali právě k možnostem ve Světlé nad Sázavou. Původně to prý vypadalo na menší bytový dům s patnácti byty, nakonec byla možnost postavit až 65 bytů. Rezidence na Bradle má ve finále celkem 43 bytových jednotek a architektonickou studii nakreslilo studio Perspektiv, které stojí za kancelářemi řady známých firem jako STRV, Trask nebo GoPay, vrhlo se také do rezidenčního bydlení a zároveň navrhlo náměstí u Masarykova nádraží, kde se staví nová budova od Zahy Hadid.

Společně s K&L Rockem chce Perspektiv přinést vyšší standard celkové podoby i výbavy bytů také na Vysočinu, kde investoři vidí potenciál. „Zjistili jsme, že regiony jako Vysočina mohou v některých ohledech nabídnout daleko větší potenciál než třeba Praha. Tu mají rozdělenou největší developeři, které však nejmenší města nezajímají. I v nich je přitom nedostatek bytů, realizace developerských projektů v nich je navíc mnohem rychlejší. Ve Světlé jsme dostali stavební povolení dva a půl roku od nákupu pozemků, to je v Praze naprosto nereálné,“ říká Lobo.

Nové byty ve Světlé nad Sázavou by podle něj nemusely znamenat jen lepší možnosti třeba pro mladé rodiny, které se jinak často stěhují za prací a vybaveností do větších měst, ale zajímavá příležitost to může být také pro investory. A to nejen ty lokální, kterých je z dosavadní zkušenosti K&L Rocku taktéž dost, ale i ty pražské. „Dnes už koupě bytu na investici kvůli přepáleným cenám v Praze často nedává smysl, na Vysočině to ale pořád může být ekonomicky smysluplné,“ dodává Jan Lobo.