Investice –  – 4 min čtení

Investujete? Sledujte, jestli šéfové zvedají činky – akcie jejich firem zpravidla rostou rychleji

Korelace samozřejmě neznamená kauzalitu. Podle výzkumů ale sport pomáhá lídrům dosahovat lepších výsledků ve spolupráci i motivaci týmu.

Peter BrejčákPeter Brejčák

stock

Foto: DALL-E/CzechCrunch

Šéfové, kteří posilují, mívají lepší výsledky

0Zobrazit komentáře

Jak se svým portfoliem akcií porazit výkon celé burzy? Odpověď na takovou otázku hledají profesionální i amatérští investoři po celém světě a v některých případech se schovává jinde než v desítkách hodin strávených v analýzách hospodářských výsledků a dalších finančních ukazatelů. Někdy si stačí najít ředitele, kteří zvedají činky. Kdybyste do balíčku osmi takových společností investovali před čtyřmi lety, vydělali byste téměř 2,5x víc, než jaký byl výkon průměru pěti stovek největších firem na burze.

Na zajímavý fakt nedávno na sociální síti X upozornil podnikatel Pieter Levels, jenž během své kariéry rozběhl více než sedmdesát projektů a čtyři z nich se staly profitabilními. Ty mu měsíčně vynáší čtyři miliony korun. Levels vytvořil tzv. „Deadlift ETF“, tedy portfolio společností, jejichž ředitelé zvedají činky (a dělají cvik mrtvý tah, v angličtině deadlift) nebo praktikují bojové sporty. Šéfy, kteří dělají jen kardio cvičení, nezapočítal.

Při hledání takových ředitelů se Levels spoléhal v podstatě jen na Google obrázky, aby měl přímý důkaz. V portfoliu tak má osm firem: Meta, Amazon, Goldman Sachs, Uber, Microsoft, Apple, BlackRock a Nvidia. Výsledek? Během posledních přibližně čtyři a půl let tyto firmy porážejí průměr S&P 500, tedy pětistovky největších amerických firem na burze, o 140 procent. „Zvedání činek = $$$,“ píše Levels.

„Jsem přesvědčen, že by se Googlu dařilo lépe, kdyby Sundar Pichai zvedal těžké váhy nebo se věnoval bojovým sportům,“ rýpnul si Levels s tím, že Deadlift ETF na burze překonává i akcie Alphabetu, tedy mateřské společnosti Googlu. Na některé reakce, jestli opravdu šéf Applu Tim Cook činky zvedá – protože tak nevypadá –, odpovídal fotkou.

Na dotaz, zda by v seznamu neměla být i Tesla zakladatele Elona Muska, jenž ve svém mládí železo opravdu zvedal (a loni se přes sociální sítě dohadoval i na MMA zápasu s Markem Zuckerbergem z Mety, z čehož ale nakonec sešlo), pak Levels reagoval: „Musí se k tomu vrátit.“

Na samotný Tweet o Deadlift ETF následně reagovali další zakladatelé, že by jejich firmy měly být do indexu přidány – například Brian Chesky z Airbnb nebo Brian Armstrong z Coinbase. Ovšem jak podotýkají někteří diskutující, jde o portfolio jenom osmi, a navíc technologických firem, jejichž akcie v posledních letech rostly výrazně víc než průměr burzy. Zároveň bývají obecně mladší než jejich protějšky ve více „konzervativních“ odvětvích, což může být i důvodem, že více sportují.

„Ano, z velké části je to pravda. Ale Google za posledních dvanáct měsíců dosáhl růstu pouze o 29 procent oproti 80 procentům Mety. Zuck zvedá, Sundar ne,“ reagoval Levels. Dalším důvodem může být i to, že ne-technologičtí ředitelé možná mají obecně menší chuť sdílet své fotky z posilovny na sociální sítě a svůj soukromý život si více střežit.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vyplatí se tedy do takového portfolia investovat? Základní poučky praví, že portfolio investic má být diversifikované, vložit své úspory do tak malého balíčku technologických firem tedy může být hodně riskantní. Navíc platí, že historický výkon akcií vůbec nepředpovídá jejich budoucí růst.

Ostatně, i v případě Deadlift ETF není možné změřit, zda jde jen o korelaci (věci se dějí synchronizovaně), nebo také o kauzalitu (dějí se synchronizovaně, protože vzájemně souvisí). Abychom byli konkrétní. Soubor náhodných korelací dal dohromady programátor a konzultant Tyler Vigen na webu, kde například ukazuje, že spotřeba petroleje v Salvadoru silně koreluje s počtem vyhledávání na Googlu o útocích veverek. Nebo že popularita křestního jména Harmony silně koreluje s počtem udělených titulů v oboru zemědělství a přírodních zdrojů.

Další příklad těchto náhodných spojení pak podobně jako Deadlift ETF ukazuje i na burzovní trendy. Během posledních deseti let existuje silná korelace mezi počtem článků, které glosátor ekonomického portálu Bloomberg Matt Levine publikoval v pátek, s vývojem akcií telekomunikační společnosti Telefónica. Rozhodovali byste se o investici na základě tohoto spojení?

Nicméně základní idea Deadlift ETF může mít racionálnější podklad. Vědecké výzkumy totiž přináší závěry, že aktivním sportovcům se obecně v byznysu daří lépe – podporuje totiž vytrvalost, týmovou práci, učí výhrám i porážkám. Nedávný článek, jenž byl publikovaný pod hlavičkou Harvard Business School, přiblížil výzkum na více než 400 tisíc absolventech posledních desítek let prestižních Ivy League univerzit, kteří zároveň byli členy sportovních klubů.

Podle závěrů studie členové těchto týmů mají po ukončení studia lepší zaměstnání i lepší plat než jejich vrstevníci, kteří sportovci nebyli. V průměru mají během kariéry tendenci vydělávat o 3,4 procenta více a mají větší šanci dostat se na pozice ve vedení společností.

„Pro většinu těchto sportovců platí, že sportem tráví více než dvacet hodin týdně celý rok. Dává smysl, že během takového intenzivního nasazení se naučíte věci, které se jinak naučíte jen těžko,“ komentoval spoluautor výzkumu Paul Gompers, profesor na Harvard Business School. On sám držel třicet let rekord Harvardovy univerzity v běhu na deset kilometrů.

pantucek

Přečtěte si takéJaroslav Pantůček: Karatistovi v čele ropné firmy je 64 a má černý pásekSundej si brejle! Karatistovi v čele české ropné firmy je 64, má černý pásek a trénuje dvakrát týdně

„Zjistili jsme také, že sportovci ze socioekonomicky různorodějších sportovních týmů a z týmů, které mají nižší studijní limity pro přijetí, mají lepší kariérní výsledky než nesportovci,“ napsali autoři studie. Jak doplnil Gompers, spolupráce s lidmi z různých prostředí a učení se jejich vedení se lépe trénuje na hřišti či na kurtu než ve školních třídách.

Příklady, že sportovcům se v byznysu daří, najdeme i v Česku. V rámci nepravidelného seriálu CzechCrunch ukazuje, jak o svém zdraví – psychické i fyzickém – přemýšlí nejvýše postavení manažeři. Šéf Cetin Group Juraj Šedivý ve dvaašedesáti letech běhá alespoň třicet kilometrů týdně, šéf skupiny JRD Group Jan Sadil sportuje denně, a přesto musel dvakrát o zdraví bojovat, Damir Špoljarič z Vshostingu shodil sto kilo, aby mohl pilotovat letadla, a například Tomáš Raška z Natlandu, který zachraňuje padlé firmy, miluje kickbox a medituje u stavebnic Lego.

Nepřehlédněte:

Rubriku Investice podporujíjet-investment_logo_srgb

Související témata:Byznys fit
Přejít do diskuze

Nejčtenější články

TýdenMěsíc

  1. 1

    healthy-lifestyle

    Jak být v sedmdesáti zdravý a fit? Vědci třicet let zkoumali, které potraviny s tím lidem pomáhaly

  2. 2

    mestsky-byt

    Z průměrného pražského bytu vytvořili 11+1. Zůstal přitom vzdušný a také harmonický

  3. 3

    last-of-us-pc-10

    Hráči na PC už nemusí závidět. Konečně si užijí jednu z nejlepších her všech dob pro PlayStation

  1. 1

    healthy-lifestyle

    Jak být v sedmdesáti zdravý a fit? Vědci třicet let zkoumali, které potraviny s tím lidem pomáhaly

  2. 2

    mark-rober

    Slavný youtuber prorazil s Teslou falešnou zeď a pobouřil fanoušky firmy. Ztratil reputaci, hlásí

  3. 3

    dusek

    Rodinné domy dotujeme a byty jsou v nevýhodě. Města by měla zdražit parkování, říká ekonom Dušek


Byznys –  – 8 min čtení

Uvadání starého kontinentu aneb 10 grafů, které ukazují hospodářský pokles Evropy a vzestup USA

O tom, že je Evropa v ekonomickém útlumu a nedaří se ji nakopnout, se mluví stále více. Analytik XTB Tomáš Vranka vše znázorňuje v grafech.

Tomáš VrankaTomáš Vranka–analytik XTB

euvsusa-1

Foto: CzechCrunch

EU versus USA

0Zobrazit komentáře

Kam kráčíš, Evropo? Takové otázky si stále častěji pokládají ekonomové, investoři, podnikatelé a snad více i politici, kteří na to mohou mít ten největší vliv. Doby největší ekonomické slávy starého kontinentu jsou pryč, a zatímco Spojené státy nebo asijští dravci rostou, Evropa se hledá. „Problém Evropy je její nerůst,“ prohlásil v nedávném rozhovoru pro CzechCrunch nejvýše postavený Čech v poradenské společnosti McKinsey. Co to znamená v praxi? To se snaží ve svém textu na několika názorných grafech ilustrovat analytik společnosti XTB Tomáš Vranka.

***

Na úvod tohoto textu bych rád řekl, že jsem v zásadě zastáncem původní koncepce Evropské unie. Cítím se více Evropanem než Slovákem a myslím, že koncepce jako taková je výborná. To však neznamená, že nemůžeme být kritičtí k některým aspektům fungování Evropské unie a Evropy jako takové, zejména proto, že jsme se v posledních desetiletích v některých oblastech ubírali méně ideálním směrem.

Jsem si také plně vědom toho, že Spojené státy, s nimiž budu Evropu často srovnávat, mají mnoho vlastních sociálních a ekonomických problémů. Na rozdíl od USA však význam Evropy ve světě klesá, což se odráží na jejím klesajícím podílu na světové ekonomice nebo špatné výkonnosti našeho akciového trhu.

Nejčastěji uváděnými důvody klesajícího významu Evropy ve světě jsou zhoršující se demografická situace, přeregulované podnikatelské prostředí, nedostatek inovací, nedostatek rizikového kapitálu, nedostatek technologických firem, špatně řízená energetická politika, která je problémem například pro průmyslové ekonomiky závislé na automobilovém průmyslu, nebo obecný příklon Evropy k pohodlnějšímu životu s menším počtem odpracovaných hodin a větším důrazem na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nemáme také tolik rozvinutý kapitálový trh a motivaci pro firmy, aby na něj vstupovaly, a velká část evropských společností ani neuvažuje o vstupu na zdejší burzy, ale automaticky se poohlíží rovnou po USA. Důvodů je jistě celá řada a je asi velmi obtížné měřit dopad každého z nich zvlášť, ale v souhrnu zhoršují naši ekonomickou a akciovou výkonnost.

Jinými slovy, jako Evropa jsme zpohodlněli. A stejně jako v přírodě i v této oblasti platí, že pokud člověk příliš zpohodlní a přestane být hnán kupředu, může na to časem doplatit. Jaký je skutečný stav Evropy ve srovnání se Spojenými státy, ilustruje 10 grafů, které jsme posbírali. Přestože jsou některé z nich trochu starší a údaje na nich tak nemusí být úplně aktuální, situaci ilustrují stále dobře.

Podíl Evropy na světovém HDP

Obecně platí, že málo rozvinuté země mohou růst rychleji než země rozvinutější. Následující graf ukazuje, že ještě kolem roku 1980 činil podíl ekonomiky EU na světové ekonomice téměř 30 procent, dnes je to jen asi 17 procent. Zajímavé na tomto grafu je, že ačkoli podíl USA procházel velkými výkyvy, dnes je prakticky na stejné úrovni jako v roce 1980, tedy kolem 26 procent.

Velikost akciového trhu

Evropský akciový trh byl kdysi největší na světě. V roce 1900 představovaly akcie ve Velké Británii 24 % světové tržní kapitalizace, v Německu 12,6 % a ve Francii 11,2 %. Dnes je podíl akcií Spojeného království 3,7 %, Německa 2,1 % a Francie 2,8 %. Na druhé straně USA v roce 1900 představovaly 14,5 %, dnes je to více než 60 %. Rozvinuté kapitálové trhy jsou jedním z důvodů hospodářského růstu USA a mimo jiné kvůli jejich velikosti a předvídatelnosti mnoho evropských společností vstupuje na burzu v USA.

Výkonnost akciového trhu

Pokles akciových trhů v Evropě se neprojevuje pouze v akciích jednotlivých zemí, ale také ve špatné výkonnosti akcií. Ano, ve světě se pravidelně střídají období, během nichž dominují americké a neamerické akcie, ale srovnání zkresluje i to, že v Evropě například společnosti vyplácejí více dividend, zatímco v USA se peníze ve větší míře reinvestují a firmy své akcie zpětně odkupují.

Z níže uvedeného grafu vyplývá, že až do roku 2009 si evropské akcie vedly v podstatě stejně jako ty americké, ale od té doby evropské stagnují, zatímco americké rostou o stovky procent. Navíc zisky evropských společností dlouhodobě stagnují, technologické společnosti zde nevznikají, a to i kvůli nedostatku rizikového kapitálu, což se odráží na špatné výkonnosti akcií.

Pouze jedna evropská firma v první dvacítce

Nedostatek nových a dravých technologických firem ukazuje také další obrázek. V něm jsem seřadil světové firmy podle tržní kapitalizace na západních burzách. Vidíme, že prvních deset firem je z USA, na 11. místě je tchajwanská TSMC a první evropskou firmou na seznamu je Novo Nordisk na 19. místě, který v poslední době roste hlavně díky lékům na hubnutí.

První technologickou společností z Evropy je na tomto seznamu na 25. místě nizozemská ASML, která vyrábí nejmodernější stroje na výrobu čipů. Mimo ni a německý SAP však evropský technologický sektor, který by táhl akciové trhy vzhůru, prakticky neexistuje. Evropě dominují společnosti, které jsou často starší než padesát let, zatímco v USA nebo Číně patří mezi největší relativně mladé technologické společnosti.

marketcap

Foto: CzechCrunch

Nejhodnotnější firmy světa podle tržní kapitalizace (via Finviz)

Počet odpracovaných hodin

Jedním z důvodů, proč evropská ekonomika stagnuje nebo roste pomaleji než ekonomika USA, je i počet odpracovaných hodin. Ten dlouhodobě klesá, což je logické, protože čím bohatší společnost, tím více chtějí mít lidé volného času, ale objektivně je třeba říci, že je to jeden z důvodů tohoto velkého rozdílu. Za posledních padesát let se například počet ročně odpracovaných hodin v Německu snížil zhruba o třetinu, zatímco v USA je přibližně stejný, respektive klesl pouze z 1 900 na 1 800 hodin, zatímco v Německu se snížil na zhruba 1 300 hodin.

Německo vs. Kalifornie

Když už jsme u Německa, jeho ekonomika se za posledních deset let téměř nepohnula z místa nebo vůbec nerostla. Následující obrázek ukazuje, jak se vyvíjela velikost německé ekonomiky a ekonomiky amerického státu Kalifornie. Ještě v roce 2009 bylo Německo z hlediska HDP zhruba dvakrát větší než Kalifornie, dnes jsou tyto údaje stejné. Kdyby byla Kalifornie samostatným státem, byla by třetí až pátou největší ekonomikou (údaje se mírně liší) na světě. Tento graf pěkně ukazuje rozdílný vývoj USA a Evropy a vliv technologických společností, často sídlících v Kalifornii, na ekonomiky.

Čipy jsou nová ropa

V dnešním světě jsou čipy jednou z nejdůležitějších komodit, bez kterých se moderní ekonomika nepohne. I zde Evropa až na dvě malé výjimky zaostává. Návrh čipů se provádí především v USA (Nvidia, Apple, AMD), nejlepší logické čipy pro tyto společnosti se vyrábějí na Tchaj-wanu (TSMC), paměťové čipy například v Jižní Koreji a velká část procesorů se vyrábí také v Číně. V podstatě se jako Evropa můžeme pyšnit pouze nizozemskou firmou ASML, která jako jediná na světě vyrábí nejmodernější stroje EUV pro výrobu čipů, a britskou firmou Arm, která má duševní vlastnictví a patenty na mnoho architektur používaných v dnešním čipovém průmyslu.

Nedostatek investic a rizikového kapitálu

Jak jsem již zmínil, v Evropě dominují především společnosti z tradičních odvětví. Ty jsou sice stabilní, ale rozhodně nejsou inovativní a progresivní. Pokud se podíváme na CAPEX, tedy kapitálové investiční výdaje, nebo výdaje na výzkum a vývoj, v obou případech opět dominují především americké společnosti. Následující obrázek ukazuje společnosti, které měly v posledním roce největší výdaje na výzkum a vývoj ke květnu 2024. Ačkoli každá firma může do této kategorie započítávat něco jiného, a proto nemusí být stoprocentně srovnatelná, podobný trend vidíme u kapitálových výdajů, kterým dominují velké americké technologické společnosti. Podívejte se, kolik evropských firem je v seznamu na obrázku.

Důležité patenty

Ruku v ruce s úspěchem či neúspěchem firem jde nepřímo i počet významných patentů. Ať už se podíváme na celkový počet nebo na počet v oblasti umělé inteligence, případně na počet špičkových patentů v oblasti pokročilých digitálních technologií, všude jako Evropa opět ztrácíme. Na obrázku níže vidíme, že dominují a silně rostou Spojené státy, Čína se také pěkně zvedá, Japonsko je na třetím místě a Evropa až na čtvrtém.

V kontextu je třeba také zmínit, že máme zhruba 3,5krát více obyvatel než například Japonsko a asi o 100 milionů více než USA. Pokud bychom tedy tato čísla přepočítali na počet obyvatel, vypadali bychom ve srovnání s USA, Japonskem nebo Jižní Koreou ještě hůře než na tomto grafu.

Společnosti vyrábějící luxusní zboží

Jeden pozitivní graf jsem si nechal na konec. Je několik oblastí, kde jsme stále významným hráčem nebo kde naše pozice dokonce roste. Jednou z nich je oblast luxusní módy a zboží. Zde dominují zejména francouzské, britské, italské a švýcarské společnosti.

Zdá se, že tento text má negativní vyznění a Evropa v něm vypadá jako seskupení upadajících států, ve kterých se žije špatně. Zde bych jednoznačně dodal, že tomu tak není a ani já si to nemyslím. Evropa je jednou z nejbohatších a nejbezpečnějších oblastí světa, se stabilní energetikou, potravinami a čistou vodou – a objektivně musíme říci, že patříme mezi deset až dvacet procent nejšťastnějších lidí na světě.

V průměru pracujeme několik hodin denně a žijeme ve zdraví, v nebývalém luxusu a pohodlí, o kterém se lidem před sto lety mohlo jen zdát. Většina světa se dnes má nejlépe, jak se kdy měla, a to včetně nebo především v čele s Evropou. Přesto je třeba některé věci pojmenovat pravými jmény a tento text měl za cíl právě to, abychom si uvědomili, jak se naše postavení ve světě mění.

Nepřehlédněte:

Související témata:Evropa
Přejít do diskuze

Nejčtenější články

TýdenMěsíc

  1. 1

    healthy-lifestyle

    Jak být v sedmdesáti zdravý a fit? Vědci třicet let zkoumali, které potraviny s tím lidem pomáhaly

  2. 2

    mestsky-byt

    Z průměrného pražského bytu vytvořili 11+1. Zůstal přitom vzdušný a také harmonický

  3. 3

    last-of-us-pc-10

    Hráči na PC už nemusí závidět. Konečně si užijí jednu z nejlepších her všech dob pro PlayStation

  1. 1

    healthy-lifestyle

    Jak být v sedmdesáti zdravý a fit? Vědci třicet let zkoumali, které potraviny s tím lidem pomáhaly

  2. 2

    mark-rober

    Slavný youtuber prorazil s Teslou falešnou zeď a pobouřil fanoušky firmy. Ztratil reputaci, hlásí

  3. 3

    dusek

    Rodinné domy dotujeme a byty jsou v nevýhodě. Města by měla zdražit parkování, říká ekonom Dušek