Izrael si tento týden připomíná výročí masakru, kdy 7. října 2023 militanti z palestinského hnutí Hamás zaútočili v osadách v okolí Gazy nebo na hudebním festivalu Supernova a zabili téměř 1 200 lidí. Přes 200 Izraelců, včetně žen a dětí, pak unesli do Pásma Gazy. „Ten masakr byl sám o sobě bezprecedentní a do blízkovýchodního konfliktu přinesl nový prvek,“ říká odborník na Blízký východ a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v regionu Břetislav Tureček v aktuálním dílu podcastu Crunch. Pusťte si ho ve videu výše nebo na YouTube, Spotify či v Apple Podcasts.

Tureček připomíná i další věc, která je podle něj také důležitá. „Jak se hodně zpolarizovala debata o Blízkém východě. Pro značnou část lidí, kteří o historii a komplexitě vztahů v regionu nevědí nic, se sociální sítě staly místem, kde zarytě hájí postoj jedné či druhé strany. Přestože je v Česku řada odborníků, kteří jsou i přes své proizraelské nebo propalestinské postoje schopni vést kultivovanou debatu, debata se poslední rok fanatizuje,“ dodává.

Pro řadu „laiků“ podle něj konflikt začíná právě 7. říjnem. Historie vztahů a zlomových momentů mezi Izraelem, Palestinci a okolními státy je ovšem mnohem komplexnější. „Pro palestinský tábor byla podobným zlomovým bodem Nakba, vyhnání a terorizování stovek tisíc Palestinců židovskými teroristy. Pro proizraelský tábor to začíná spoluprací jeruzalémského muftího al-Husajního s nacistickým Německem a fašistickou Itálií nebo Arafatovou teroristickou minulostí,“ připomíná Tureček.

Rok po útoku Hamásu se napětí v regionu stupňuje. Izrael podniká vojenské operace v Gaze a Libanonu proti Hamásu a Hizballáhu, čímž se dostává do proxy konfliktu s Íránem. Podle Turečka hrozí, že by se situace na Blízkém východě mohla výrazně zhoršit a vyústit v rozsáhlý konflikt. Zdůrazňuje, že ačkoliv žádná ze stran ji aktivně nevyhledává, existují na obou stranách frakce, které by válku uvítaly.

„V Íránu jsou bezpochyby lidé, kteří chtějí zničit Izrael, ale není to mainstream – to by jednání Íránců vypadalo jinak. Jde jim spíše o okopávání kotníků Izraelcům, o plíživou opotřebovávací, demoralizující válku, nikoliv o jednorázové zúčtování. Izrael sám asi nemá sílu porazit íránský režim totálně, ale někteří představitelé usilují o to, aby se vyvolala taková krize, do které budou muset vstoupit Američané, pochopitelně na straně Izraele. V uplynulých letech se mluvilo o tom, že podobně uvažují někteří lidé v Saúdské Arábii,“ podotýká Tureček.

Hizballáh se ve větší míře do protiizraelských útoků zapojil po boku palestinského Hamásu už loni v říjnu, kdy ostřeloval izraelské vojenské základny na Golanských výšinách. Jeho munice padala i do civilních oblastí a Izrael ze severu země evakuoval desítky tisíc lidí.

„Izraelská vláda se dostávala pod tlak, že není schopná vyřešit krizi v Gaze. Jak vidíme, ani po roce nejsou rukojmí na svobodě a Hamás poražen, což byly dva klíčové cíle, které Izrael deklaroval. Zároveň do toho rostla krize na severu Izraele a Netanjahuova vláda čelila také požadavku ‚udělejte něco s Hizballáhem‘. Ta situace teď kulminuje a prolíná se,“ říká novinář.

Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelil nejprve obrovské vlně kritiky za to, že se mu nepodařilo zabránit útoku Hamásu v říjnu 2023 a následně ani rychle vyřešit krizi v Pásmu Gazy, teď jeho popularita se zahájením omezené operace proti Hizballáhu v Libanonu stoupá. „Krize v Gaze pro něj byla těžký úder. Už před rokem jsem říkal, že Netanjahu je mazaný člověk a že bych se vůbec nedivil, kdyby to nakonec politicky přežil, byť na něm visí hrozba vyšetřovací komise,“ míní Tureček.

Konflikt s Hizballáhem se ale podle něj může protáhnout a vést k nepředvídaným událostem. Izraelská veřejnost je citlivá na ztráty na životech, a to i na straně protivníka. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví od loňského října, kdy začalo ostřelování mezi Izraelem a Hizballáhem, zemřelo v Libanonu přes 2000 lidí – číslo zahrnuje civilisty i ozbrojence. Dlouhodobá destabilizace regionu by mohla vést k poklesu podpory Netanjahuovy vlády.

„Do určité míry tou pozemní invazí Izrael vlezl do pasti Hizballáhu. Tomu se mnohem lépe bojuje proti pozemním jednotkám než v raketových soubojích, ty Hizballáh nemůže dlouhodobě vydržet. A veřejné mínění se může rychle změnit – Izraelci okupovali jižní Libanon nějaké dvě dekády, stáhli se v roce 2000 pod tlakem izraelského veřejného mínění, tehdy byl premiérem Ehud Barak,“ připomíná expert.

Poslechněte si celý rozhovor. Dozvíte se v něm také:

• Za jakých okolností by byl Írán ochotný Hizballáh „odstřihnout“?
• Je současná situace srovnatelná s obdobím studené války?
• Jak se formuje aktuální česká zahraniční politika vůči Izraeli?
• Proč má Tureček Jana Lipavského za poddajného ministra zahraničí?