It’s not coming home aneb Kde se vzal slogan anglického nároďáku, ze kterého má legraci celý svět?

Anglie nevyhrála žádnou velkou trofej od roku 1966. Přijde její čas teď? Možná bude stačit, když fanoušci budou skandovat o něco hlasitěji...

Filip HouskaFilip Houska

its-not-coming-home

Foto: Midjourney

Is it coming home?

0Zobrazit komentáře

Jak to, že sázkové kanceláře favorizují Anglii na zisk titulu mistrů Evropy? Kdo viděl nedělní fotbalový zápas proti Srbsku, musí si trošku ťukat na čelo. Ale žerty stranou, trenér Gareth Southgate přivezl do Německa kvalitní výběr mladých a hladových hráčů, kteří zabojují o prestižní cenu. Spolu s nimi přijeli i jejich fanoušci, kteří už desítky let doufají, že trofej „is coming home“. Slavný fotbalový slogan ale poslední dobou spíše baví internet, než povzbuzuje.

Angličtí fotbaloví fanoušci patří k těm nejhlasitějším v Evropě, o čemž se svět mohl přesvědčit už nesčetněkrát. Například před čtyřmi lety, kdy dav tisíců příznivců Three Lions vtrhl před stadion ve Wembley, kde jejich tým hrál finálový zápas proti Itálii – a prohrál. Fanoušci pak rozpoutali peklo, kde šlo o zdraví. Ostatně Netflix o tom před nedávnem natočil dokument, který zběsilou jízdu lidí bez vstupenek vyobrazuje. Angličtí fans se toho zkrátka nebojí.

Ještě něčím jsou ale známí napříč kontinenty, a tím je skandování písně It’s Coming Home. Toto slovní spojení se v britské fanouškovské obci zakořenilo natolik, že se z něj stal hlavní slogan jejich nároďáku. Je jednoduché, snadno zapamatovatelné a úderné. Vyjadřuje pocit vlastenectví, pýchu a vzrušení, zároveň do tohoto fotbalového koktejlu míchá i notnou dávku cynismu, zoufalství a zmaru. A důvod je velice prostý.

Spojení „it’s coming home“ se do češtiny překládá jako „vrací se to domů“. A byť se za „to“ dá dosadit cokoliv, myslí se tím hlavně trofej, ideálně z velkého evropského nebo světového šampionátu. To je ovšem Achillova pata všech Angličanů – národnímu týmu se na mezinárodním poli dlouhodobě nedaří a je až neuvěřitelné, že to trvá takovou dobu. Poslední velký turnaj, tedy mistrovství světa, vyhráli v roce 1966, to je skoro šedesát let. A od té doby prakticky nic.

Lze namítat, že se dvakrát v historii dostali do semifinále mistrovství světa (v letech 1990 a 2018) a před čtyřmi roky na mistrovství Evropy skončili druzí, což může být bráno jako úspěch, ovšem ne pro Anglii. Ta považuje fotbal za svůj sport a odmítá se spokojit s čímkoliv jiným než s prvními místy. A protože si země říká „kolébka kopané“, úryvek „it’s coming home“ má zdůrazňovat, že velká trofej musí konečně putovat do Anglie. Ale kdy?

Minimálně měla přijít už v roce 1996, kdy Anglie hostila fotbalové Euro. A právě k tomuto velkému momentu dvojice David Baddiel a Frank Skinner nahrála skladbu Three Lions, která ony úryvky obsahovala. Ostatně přišla s podtitulem Football’s Coming Home, což odkazovalo na pořádání mistrovství Evropy právě v zemi fish & chips a špatně načepovaného piva. Původně ani nešlo o písničku určenou pro skalní fanoušky, postupem let se ale uchytila.

Co se však neuchytilo, byly anglické výsledky. A proto vždy, když se blíží velký turnaj, je Anglie ve středu pozornosti a řeší se, jestli jí to teď skutečně vyjde. V souvislosti s It’s Coming Home je to ale spíše úsměvné – a kreativní internetoví uživatelé mají nabito k tomu, aby vytvářeli všemožné grafické vtípky. Nedobrovolně se tak z fanouškovské hlášky stal meme, který bude bavit do té doby, než se Anglie konečně dostane na vrchol. Může to trvat několik týdnů, ale také několik (desítek) let.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Německý jazykolam, zremixovaný Pedro a dětský DnB diktát, který nejde z hlavy. Kde se berou virální songy?

Jak se rodí současné hity trendující na sociálních sítích? Tři songy ukazují, že někdy spíš než velká produkce stačí jen dobrý nápad a zápal.

image-1
0Zobrazit komentáře

Krátkým videím na sociálních sítích dodávají šťávu, nebo se dokonce stávají ústředním bodem jejich obsahu. Bez virálních songů by reals a podobné formáty nefungovaly. Kde se ovšem takové hity berou, když v klasických rádiích o ně člověk sotva zavadí? Tři virální písně poslední doby ukazují, že jejich vytvoření nemusí být raketová věda. Často stačí jen obrovské zapálení, případně upravit něco, co už mají všichni dávno před nosem.

Když v květnu roku 2022 vyšla čtvrtá série seriálu Stranger Things, v jedné z epizod zazněl song Running Up That Hill z roku 1985. Jeho autorku Kate Bush opět vynesl před světla reflektorů a song se po téměř 40 letech vrátil do žebříčků hitparád.

Podobné pocity jako Kate Bush by dnes možná prožívala i již zesnulá italská zpěvačka Raffaella Carrà, autorka písně Pedro z roku 1980, která vyšla na albu Mi spendo tutto. Jednalo se o klasický prázdninový lovesong pojednávající o dívce mířící na dovolenou do argentinského Santa Fé, kde se setká s místním chlapcem jménem Pedro. Ten dívce nabídne, že jí město ukáže, nicméně z dalšího textu písně vyplývá, že spíše než město dívka poznávala Pedra, do kterého se bezhlavě zamilovala.

Italský song by nejspíše dál dřímal v bohatých archivech italského popu, nicméně před několika měsíci došlo k jeho oživení. Postarali se o něj dva němečtí producenti Jaxomy a Agatino Romero, kteří Raffaelliny vokály doplnili o pulzující techno beat a do animace klipu na YouTube přihodili roztomilého točícího se mývala. A světě div se, virál byl na světě.

Barbora, rebarbora a barbaři

Výše jmenovaní němečtí DJs však nepřišli s žádným převratným postupem. Samplování a remixování je řemeslo staré desítky let a existuje nesčetné množství příkladů, jak skvěle (i bizarně) může fungovat. Jen si vzpomeňme na klasiku od rappera jménem Pharoahe Monch, který v písni Simon Says vysamploval hudební motiv z filmu Mothra vs. Godzilla z roku 1964.

Řada virálních songů je výsledkem šikovného samplování a remixování klasických popových písní, ovšem začátkem letošního roku zmizelo z TikToku množství těchto hitů poté, co nedopadla licenční jednání mezi provozovatelem populární sociální sítě a Universal Music Group. Díky tomu však vznikl prostor pro ryze autorskou tvorbu. A také pro Boda Wartkeho.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Bodo Wartke sám sebe nazývá hudebním komikem a jeho tvorba skutečně baví. Stalo se tak díky songu Barbaras Rhabarberbar, případně Barbara’s Rhubarb Bar, jehož základem je klasický německý jazykolam, který funguje poměrně dobře i v češtině. Vypráví o dívce jménem Barbara, která se proslavila svými rebarborovými koláči, jež prodávala v baru. Ten navštěvovalo i pár barbarů, na které měla Barbara a její rebarborové koláče takový vliv, že zanechali svého barbarství a začali chodit k barberovi, tedy holiči.

Přestože posluchači neovládající němčinu v písni rozumí tak maximálně slůvkům Barbara a abrakadabra, jazykolam rapovaný do úderných beatů se okamžitě stal hitem. Tiktokeři k němu navíc vytvořili trendující taneční choreografii.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Jasmin & James (@jasminandjames)

Vyženete tenhle song z hlavy? Pochybuji!

Stalo se zvykem, že s létem přichází i letní hit, který bývá na konci srpna již značně otravný. Co začalo v 50. letech legendárním songem Volare od Domenica Modugna, představují v moderní éře písničky jako Gangnam Style, Despacito, Houdini či As It Was od Harryho Stylese a dalších hudebníků. O letošní letní hit sociálních sítí se však postarala parta školáků z Irska.

Milují Tlapkovou patrolu a ráno musí vstávat do školy, přesto je díky The Spark zná každý, tedy alespoň ti, kdo trochu sledují současné trendy na sociálních sítích. Parta dětí groteskně máchajících rukama před mikrofonem stvořila song, ve kterém do DnB podkresu diktují fráze o tom, jak v sobě našly jiskru a nyní pochybují o tom, že by je byl někdo schopen zastavit.

Song je výsledkem umělecké iniciativy Rhyme Island z irského Corku a vznikl ku příležitosti oslav Cruinniú na nÓg, tedy irského národního dne, kdy se v Irsku otevírají dětem a mládeži kreativní dílny. Píseň vznikla pod neziskovou organizací The Kabin Studio, která v Corku pořádá workshopy, kempy a další volnočasové aktivity plné hudby, zaměřené na všechny věkové kategorie.

Do chytlavého drum and bass podkladu od producenta PapaPedro Beats rapují děti Caoimhe, Jackie, Rosaleen, Alex, Aaron, Mark, Katie, Róisín, Sophie, Stacey a Claire, kterým je od 9 do 12 let a bydlí převážně na předměstí Corku Knocknaheeny, případně patří k uprchlické menšině žijící v městečku Lisdoonvarna.

Byť psaní textu a další přípravy trvaly několik měsíců, virální senzace údajně vznikla během jediného dne na doubledeckeru v centru Corku. Písniček má The Kabin Studio na svém kontě již celou řadu, ovšem až této se podařilo díky jejímu náboji skutečně prorazit a udělat partě dětí velmi zajímavé prázdniny.