Pronikl do mobilu drogového bosse i šejkova zavražděného kritika. Co bude s izraelským programem Pegasus dál?

Luboš KrečLuboš Kreč

iphone-12-camerasStory

Foto: Denis Cherkashin

Pegasus pronikl i do telefonu drogového bosse

0Zobrazit komentáře

Salvadorský prezident Nayib Bukele na sebe upoutal pozornost celého světa, když ve své zemi, zmítané chudobou a řáděním brutálního gangu MS-13, uzákonil loni v září bitcoin jako oficiální měnu. Nebyla to ovšem zdaleka jediná technologicky progresivní věc, kterou udělal – také si u izraelské společnosti NSO Group objednal její špionážní program Pegasus, který se umí nabourat do jakéhokoliv telefonu. Oficiálně si ho Salvador pořídil kvůli boji se zločinci, jenže před pár dny kanadská výzkumná organizace Citizen Lab upozornila, že jej Bukele se svými lidmi namířil hlavně na aktivisty a nepohodlné novináře.

Nejnovější zjištění digitálních strážců z univerzity v Torontu jen potvrdilo vzorec, který se kolem kybernetické zbraně, jak Pegasus posuzuje přímo izraelská vláda, vyskytuje čím dál častěji – program je oficiálně určen jen pro vlády a státní organizace, které si jej kupují (oficiálně) kvůli potírání kriminality, terorismu a zahraniční špionáže, jenže až příliš často jej pak nasazují proti vlastním občanům a kritikům. Vláda v Jeruzalémě nad tím ovšem přivírá oči, protože, jak nyní upozornil deník The New York Times, Pegasus je pro ni cenný diplomatický nástroj.

„Země jako Mexiko nebo Panama změnily svou pozici vůči Izraeli během klíčových hlasování v OSN poté, co získaly Pegasus. Naše pátrání zároveň ukázalo, že Pegasus sehrál nenápadnou, ale zásadní roli při získávání podpory mezi arabskými zeměmi pro izraelskou kampaň proti Íránu. A dokonce i při vyjednáváním Abrahámových dohod, které v roce 2020 normalizovaly vztahy Izraele s některými jeho dávnými arabskými nepřáteli,“ stojí v článku amerického listu.

Na světě aktuálně asi není spyware, který v myslích policistů, agentů, politiků a bezpečnostních expertů budil větší vášně. Na jedné straně díky němu skončil v poutech drogový lord Joaquín „Prcek“ Guzmán nebo rozsáhlá evropská síť pedofilů, zároveň jej ale Saúdská Arábie použila při špehování komentátora deníku Washington Post Džamála Chášukdžímu, kterého její agenti pak zavraždili v Istanbulu. Maďarský vládce Viktor Orbán ho nasadil proti nepohodlným žurnalistům (a ti jej kvůli tomu ženou k soudu). Polská konzervativní vláda jím špiclovala opozici. A koneckonců masivně jej „doma“ využívá také Izrael, a to nejen proti Palestincům, ale i proti Židům.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

A dalo by se pokračovat. Pegasus, pojmenovaný podle bájného okřídleného koně, si koupily desítky zemí a tajných služeb po celém světě. Každý prodej musí potvrdit jeruzalémská vláda, Izraelci ale nehleděli na to, komu program prodávají, respektive zajímalo je, co z toho budou mít oni. Takže Pegasus se stal nástrojem pro budování spojeneckých a diplomatických vazeb a dostaly jej demokratické země jako třeba Francie, stejně jako ty autoritářské typu Uzbekistánu či Saúdské Arábie. I když s tou, alespoň dočasně, NSO Group ukončila spolupráci, když vyšly najevo ohavné detaily Chášukdžího mordu z roku 2018.

Ale co Američané? Tradiční izraelští spojenci se o spyware opakovaně zajímali, protože jejich tajné služby v čele s mocnou Národní bezpečnostní agenturou (NSA) toužily po tom, aby se dokázaly rychle, na dálku a bez všimnutí vloupat do jakéhokoliv telefonu. A nikdy se jim to tak úplně – na rozdíl od izraelskou armádou odchovaných hackerů – nepodařilo. Oficiálně s nimi ovšem nikdy žádný obchod neudělali, ačkoli jej několik let prověřovala a zkoušela jak FBI, takže protidrogová služba DEA nebo imigrační policie.

Společnost z Herzliye, města sousedícího s Tel Avivem, zároveň od začátku budovala Pegasus jako kybernetický nástroj, který Američany vlastně neuvidí. Jak? „Izrael, vědom si toho, že by rozhněval Američany, kdyby dal jiným zemím do rukou nástroj, s nímž by mohli šmírovat USA, nařídil NSO, že program nesmí umět cílit na americká čísla. To zabránilo zahraničním klientům, aby odposlouchávali Američany. A zabránilo to i tomu, aby Američané šmírovali Američany,“ popisují The New York Times.

Otázkou ovšem je, jak trvalá úprava tato slepota vůči americkým SIM kartám byla. Když totiž FBI testovala Pegasus, nechala si od společnosti NSO Group vyvinout upravený systém s označením Phantom, který se už do telefonů Američanů dostat uměl. Otázka, co s ním bylo dál, i když jej Washington nakonec nekoupil, je nyní docela aktuální – vztahy Izraele a USA nejsou po nástupu Joe Bidena do Bílého domu zdaleka tak harmonické, jako tomu bylo za Donalda Trumpa.

Důkaz? Právě Pegasus. Americké ministerstvo obchodu jej loni v listopadu dalo na černou listinu s odůvodněním, že se software využívá mimo jiné k porušování lidských práv ve světě. A to je pro izraelskou firmu zásadní problém, protože to znamená, že žádná firma z USA s nimi nemůže obchodovat a nesmí jim dodávat zboží ani služby. Je to špatný signál i potenciálním zájemcům.

jeff-bezos-amazon-crop

Přečtěte si takéiPhone nejbohatšího muže světa hacknutý saúdskoarabským princem. Bezosův rozvod získává kyberbezpečnostní rozměriPhone nejbohatšího muže světa hacknutý saúdskoarabským princem. Bezosův rozvod získává kyberbezpečnostní rozměr

Izraelská vláda už kvůli tomu zintenzivnila lobbing, protože Pegasus je pro ni mocný vyjednávací nástroj. Účinnější kybernetická zbraň oficiálně neexistuje, možná něco podobně efektivního mají k dispozici i v Kremlu nebo v Pekingu a třeba v Langley, kde sídlí CIA, ale ti to nikomu nenabízejí (nebo se o tom aspoň neví). Rozepře s Washingtonem navíc přišly pro majitele programu Pegasus, společnost NSO Group v tu nejméně vhodnou chvíli – jakkoli se může zdát, že disponovat softwarem, který se umí na dálku nabourat do kteréhokoli iPhonu nebo mobilu s Androidem, musí být snový byznys, firma v moc dobré kondici není.

Mezinárodní agentura Moody’s izraelskému podniku, respektive jeho matce NorthPole Newco, výrazně zhoršila loni v listopadu její investiční rating kvůli negativnímu byznysovému výhledu a kvůli dluhům ve výši 500 milionů dolarů. Firma navíc čelí soudním žalobám od Facebooku a Applu, které logicky naštvalo, že někdo dokázal proniknout do jejich aplikací WhatsApp či iMessage, o kterých všude hovoří, jak bezpečné a neproniknutelné jsou.

V posledních týdnech se už objevilo několik zpráv, například ve vlivném izraelském listu Haaretz, že NSO Group by mohla být na prodej a že potenciální zájemci plánují, že by projekt Pegasus následně zastavili. Na zváženou ovšem je, jestli v tak unikátním a citlivém případu nejde jen o další kolo her tajných služeb. V těch má ostatně jako spousta dalších izraelských startupů své kořeny i NSO Group.

S ohledem na to, kolika lidem dokázal program zkomplikovat život, je otázkou, jestli je vůbec možné, aby ho Izrael (nebo jiná vláda) dovolil nechat zmizet ze světa.

Název je sestaven z počátečních písmen jmen jeho tří zakladatelů Omri Lavieho, Shalev Hulia a Niv Karmiho. Ti prošli proslulou kybernetickou vojenskou jednotkou s označením 8200 a firmu založili v roce 2010. Původně ale dělali něco jiného – vyvinuli program pro call centra, který jejich operátorům umožňoval převzít kontrolu nad telefony či počítači klientů, kteří se jim dovolali (samozřejmě s jejich souhlasem). V sektoru zákaznického servisu se to neuchytilo, v bezpečnostních službách ovšem ano.

Celá NSO Group, pod níž kromě projektu Pegasus patří také dronová služba Eclipse nebo security startup Circles, jenž dokáže během pár vteřin lokalizovat místo telefonátu kdekoli na planetě, má dnes roční obrat asi čtvrt miliardy dolarů a pracuje pro něj přes 700 lidí. Drtivá většina z nich tvoří armádu hackerů, kteří hledají každou sebemenší skulinku v operačních systémech iOS a Android a ve vyhlášených komunikačních aplikacích, aby se skrze ni dokázali do telefonů či tabletů dostat a začít je ovládat včetně spouštění kamer nebo zapínání mikrofonu, a to navíc tak, aniž by jejich uživatel musel na cokoli kdykoli kliknout. A podle všeho v tom jsou opravdu dobří, což žaloby Apple nebo Facebooku jen dosvědčují.

Cena nasazení Pegasu je individuální, nicméně z uniklých dat, kterých se v souvislosti s NSO objevilo opravdu hodně, protože spousta bezpečnostních expertů, občanských aktivistů a hackerů je nemá ráda, vyplývá, že si společnost za „monitoring“ desítky telefonních čísel účtuje přes půl milionu dolarů ročně. Na to, aby z toho ale byl udržitelný a výdělečný byznys, to ale soudě podle dluhů a finančních těžkostí společnosti nestačí. Že je pod tlakem, nepřímo přiznala i ona sama loni, když zveřejnila vlastní etický manifest, v němž se distancovala od nepravostí, kterých se s jejím programem dopouštějí její zákazníci.

Většinu ve společnosti dnes drží dva z původních zakladatelů Hulio a Lavie spolu s investičním fondem Novalpina Capital, kteří vykoupili majoritu při celkové valuaci na úrovni miliardy dolarů od dřívějších investorů z Francisco Partners, a to v roce 2019. Kdo bude firmu vlastnit za rok a jak to bude s Pegasem, je momentálně nejisté. S ohledem na to, kolika nevinným lidem zkomplikovala život, je těch, kteří jí přejí konec, víc než dost. Jenže právě s ohledem na to, kolika lidem dokázal program život zkomplikovat, je otázkou, jestli je vůbec možné, aby Izrael (nebo jiná vláda) dovolil takový systém nechat zmizet ze světa.

Home office Pavlu Bobošíkovou nebavil, tak v Kanadě založila startup, který práci z domova řeší. Teď získala desítky milionů

Iva BrejlováIva Brejlová

wfhomie-1Story

Foto: WFHomie

Pavla Bobošíková a Reza Farahani, spoluzakladatelé WFHomie

0Zobrazit komentáře

Pavla Bobošíková odjela do Kanady na střední školu a už tam zůstala. Vystudovala architekturu, postupně přešla k technologiím a po čase zjistila, že by nejradši podnikala. Startup WFHomie rozjela spolu se svým partnerem Rezou Farahanim uprostřed pandemie a postavila ho na tom, co podniky v té době nejvíc potřebovaly – zapojit své zaměstnance zpátky do společného firemního života. To zaujalo i investory, kteří startupu poslali 1,5 milionu dolarů, tedy v přepočtu skoro 33 milionů korun.

Jen si to představte: po měsících práce z domova, skoro nulového kontaktu s kolegy a jen omezeného s firmou jako takovou vás čeká místo klasického vánočního večírku pouze jeho varianta na Zoomu. Připojíte se na něj. A tam vás pozdraví Chuck Norris, ten opravdový. Pak si zahrajete s kolegy na dálku únikovku a hru, ve které máte s ostatními vyřešit vraždu. A ještě vám přijde domů balíček s dárky a převlekem na online párty.

Některé části byznysu WFHomie se můžou na první pohled zdát jako služby marketingové agentury. Zajistit všechno výše zmíněné ale skutečně patří do firemního portfolia. Včetně Chucka. „Nebo cokoliv brandovaného,“ popisuje Pavla Bobošíková, spoluzakladatelka společnosti, a u toho zvedá ze stolu hrnek s nápisem WFHomie. A pak se zvedá celá a ukazuje svoji mikinu s totožným brandem.

Ovšem jen na věci kolem nalepit nápis by na tuhle mladou firmu bylo málo. Ve skutečnosti jde o silně technologicky – a trochu pandemicky – zaměřený projekt. Dokáže „analogovou“ kulturu firmy převést do dnešní doby. Slovo analogovou Bobošíková používá s naprostou vážností a myslí tím tu, která se v kancelářích prováděla do doby před rokem 2020.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zapojení zaměstnanců na dálku řeší technologiemi. Nejde jen o zajištění virtuálních událostí – ať už k narozeninám, výročí, nebo dalším milníkům. Tahle data totiž WFHomie samo hlídá. Ale především pomáhá identifikovat spouštěče momentů, kdy by firma měla konat.

Najde hrozící problémy a řeší je právě společnými akcemi na dálku. Třeba když byl někdo dlouhodobě aktivní na online platformě, kde spolu kolegové interagují, ale najednou se účastní maximálně povinného virtuálního meetingu. „Buď je vyhořelý, nebo si hledá práci jinde. Každopádně je to známka toho, že se něco děje,“ říká Bobošíková.

WFHomie má několik desítek klientů, kteří si jeho služby předplácejí. Zvládlo už obsloužit přes pět tisíc zaměstnanců různých firem různých velikostí – od těch, které zaměstnávají 200 lidí, třeba až po společnosti s tisícovkou pracovníků. Mezi zákazníky startupu patří Facebook, Google, Microsoft nebo velké severoamerické banky, jako jsou Toronto-Dominion Bank nebo BMO. Ale i startupy ze slavného programu Y Combinator a ty, které vyrostly na severoamerickém kontinentu. Pracovníky ale mají po celém světě.

Velká hlasitá rezignace

Říká se jí Great Resignation a český ekvivalent příliš slyšet není – pokud ano, našli byste nejspíš prostě označení velká rezignace. Jde o období hromadných výpovědí typických především pro únor 2021 a hlavně pro Spojené státy. Má spoustu různých zdůvodnění, kterým dominuje především pandemie, jež donutila lidi přemýšlet o kariérách, pracovních podmínkách a vlastních dlouhodobých cílech.

Projevila se i v Kanadě. „Je v tom velmi konzervativní. Stále samé lockdowny. A pro mnohé firmy to byl šok, neuměly s tím nakládat. Ze začátku chtěly situaci přečkat s tím, že prostě vydrží. Ale po půl roce už začaly panikařit. Vůbec nezměnily způsob, jakým se zaměstnanci komunikují. Neměly infrastrukturu. Lidi byli vyhořelí. Nebo začali rovnou odcházet,“ popisuje Bobošíková.

Pavla Bobošíková kdysi do Kanady přijela na střední školu a už v zemi zůstala. Studovala architekturu, ale možnosti pro mladé lidi v oboru jí na tomto kontinentě přišly nedostačující. Postupně přešla k technologiím „A vlastně kurzy UX a designu se ukázaly pro člověka s vystudovanou architekturou jako skvělá paralela,“ popisuje. Postupně pracovala na vlastních projektech i ve startupu, který najel na vlnu pandemie podobně jako velké firmy. Lidé v něm začali pracovat z domova, ona sama také. A to ji demotivovalo.

Pavla Bobošíková, WFHomie

Foto: WFHomie

Pavla Bobošíková, spoluzakladatelka WFHomie

„Podnikat jsem chtěla. V Kanadě jsou poměrně nízké bariéry pro založení startupu. Viděla jsem kolem sebe téměř vrstevníky, kteří na nějakých pracovali. Bylo jasné, že je to možné. A navíc v oblastech, o kterých něco vím,“ říká Bobošíková.

Coby student z ciziny přišel do Kanady i její obchodní partner Reza Farahani. Jeho rodnou zemí je Írán a vystudoval univerzitu ve Waterloo, což Bobošíková popisuje jako „kanadské ČVUT, odkud inženýři nastupují do Facebooku, Amazonu a dalších firem zvučných jmen“. Potkali se koncem léta 2020 na akci spojující zakladatele – tedy ty budoucí. Každý měl přijít bez nápadu a připravit s někým dalším nový projekt. Ani jeden program nedokončil. Měli totiž každý vlastní představy, ale hlavně dostali společný nápad.

Tehdy začali obvolávat různé společnosti. S velmi obecným cílem. Chtěli zjistit, co je trápí. Pak by mohli vymyslet službu, která by jejich problémy řešila. Trefili se přitom do zvláštní doby. Od firem se jim stále vracela stejná odpověď – mají problém s prací na dálku. Nevědí, jak své zaměstnance motivovat. Bylo právě půl roku od začátku pandemie.

Ale ještě jedna zvláštní věc se stala. Průzkumy, které firmám samotným ukazovaly, na co narážejí, tyto firmy chtěly zaplatit. Ale Farahani a Bobošíková tou dobou ani neměli právní entitu. A tak ji kvůli těmto společnostem v listopadu 2020 založili.

Máte dost bubble tea?

„K nám si pořád někdo chodí pro bubble tea,“ směje se Bobošíková, když popisuje, jak reálně je vlastně její projekt ve firmách viditelný. „I týmy jedné firmy, které o sobě navzájem nevědí,“ dodává. „Neříkám, že dodáváme třeba celému Googlu, ale jednou chtěl Google Cloud tým z Texasu, pak Google Play tým, který je na Floridě, přišly jich desítky. Ve srandě si říkáme, že jestli z tohoto vyroste jednorožec, tak proto, že jsme prodali Facebooku a Googlu dost bubble tea,” uvádí s nadsázkou.

A proč bubble tea? Jak Bobošíková dodává, i přes velký úspěch něco takového nikdy nemělo být jádro byznysu WFHomie. Chtějí být technologickou společností a na technologie také kladou důraz. „Pomáháme firmám identifikovat, kdy by bylo dobré udělat nějakou takovou akci,“ popisuje. Třeba když během jednoho měsíce odejdou najednou dva lidé, přitom běžně to není ani jeden za půl roku.

„Systém vám řekne: zkuste s tím něco udělat. Jeden klik. A v pátek všem domů přijde například krabička s bubble tea,“ dává Bobošíková příklad jedné z možností, po které na základě vysledovaných dat mohou firmy sáhnout. WFHomie ví, kdy má zaměstnanec výročí, narozeniny nebo kdy firma získá miliontého klienta, takže je příležitost k oslavám. Když se nehodí bubble tea, tak se dá růst firmy oslavit na dálku třeba květináčem se semínkem. Nebo si firmy můžou u zaměstnanců připsat plus už onboardingovým balíčkem, když je na dálku vítají do týmu.

Nejvíc ale Bobošíkovou baví analytika, identifikace problémů, které se vlastně ještě neprojevily. „Je to nejzajímavější součást toho, co děláme. Třeba jak to, že marketing povyšuje lidi interně, zatímco inženýring musí hledat externí lidi? Proč jeden manažer povyšuje lidi průměrně po půl roce, zatímco jiný za dva roky nic?“ popisuje. Údaje získává z firemních komunikačních platforem, kalendářů i dalších systémů.

WFHomie se po sedmi měsících fungování dostalo na měsíční tržby, které překračují 100 tisíc amerických dolarů. Peníze získává z každého zaslaného balíčku i obrandovaného zboží. Ale především jako předplatné za zaměstnance, které firmě „spravuje“.

Nejsou to tiché peníze

Přesně před rokem získalo WFHomie první investici, kdy se stalo součástí akcelerátoru Forum Ventures, který funguje podobně jako Y Combinator. Za sedm procent společnost tehdy dostala 100 tisíc amerických dolarů. Další investici, o které teď spolu hovoříme, kompletně uzavřela v září. Až teď se o ní ale veřejně mluví.

Jde o 1,5 milionu dolarů od andělských investorů i venture fondů z Kanady, Spojených států i Evropy. Mezi investory patří i Čech David Šmejkal. „Pavla je cílevědomá, má silný drive a ‚get sh*t done‘ mentalitu. Také si k sobě našla co-foundera, který ji skvěle doplňuje po technické stránce. Celkový poměr mezi muži a ženami v roli zakladatelů je stále globálně nevyvážený, a proto je mnohem těžší takové týmy objevit,“ vysvětluje Šmejkal.

Hybridní model zůstává a mnoho nových firem už začíná jako remote first.

Další roli sehrálo i načasování, které firmy nasměrovalo k práci z domova. „Hybridní model zůstává a mnoho nových firem už začíná jako remote first. A Pavla předvedla impozantní trakci na samém začátku. Tři roky jsem v Londýně investoval na poli série A, kde se většina startupů dostala ke stejné trakci až po dvou či třech letech. Pavla to stihla během pěti měsíců,“ dodává Šmejkal.

Mezi další investory patří NewFund, spoluzakladatel společnosti Hootsuite Ryan Holmes nebo LOI Venture – kanadský fond zaměřený na zakladatele, jimž ještě nebylo 30 let. „WFHomie překlenuje propast v oblasti hybridní práce na dálku a do hloubky chápe to, co je potřeba k budování smysluplných vztahů v této oblasti,“ říká Ryan Holmes.

„Nejsou to jen takzvané silent money, kdy jde jen o peníze a žádné rady. A za to jsme rádi,“ dodává Bobošíková. „WFHomie se teprve dotýká jen povrchu toho, kam se ve světě vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a kontaktu mezi lidmi na pracovišti ubíráme,“ doplňuje Farahani.

Češi prý mají talent

Investice bude z velké části směřovat do týmu. Ač to původně nebyl záměr, WFHomie má pracovníky roztříštěné po několika kontinentech. Z celkem deseti zaměstnanců a dalších dvou externistů sídlí někteří v Kanadě, jiní v Londýně, Portugalsku i v Íránu. „Já trajdám mezi Kanadou a Prahou,“ směje se spoluzakladatelka.

Prahou proto, že by i odtud firma postupně chtěla najmout nějaké talenty. I když sama v žádné tuzemské firmě nikdy nepracovala, Bobošíkové se donesla chvála na způsob práce Čechů. A líbí se jí dosah mnoha česko-amerických firem jako Productboard nebo třeba STRV.

„Evidentně máme strašně dobrý technický talent. Byla by škoda toho nevyužít,“ popisuje. „A sami jsme s Rezim imigranti do Kanady. Máme pro to slabost. Chceme lidem dát zkušenost práce s mladou, mezinárodně působící firmou,“ dodává.