Izraelský startup chce pěstovat steaky v bioreaktorech klidně i na Marsu. Nabral na to další více než dvě miliardy

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

aleph-farms-steak-1

Foto: Aleph Farms

Vypěstovaný steak od Aleph Farms má být téměř k nerozeznání od hovězího masa

0Zobrazit komentáře

I když si mnozí uvědomují negativní environmentální nebo etické aspekty konzumace masa, vzdát se ho prostě není jednoduché. Čím dál více startupů a firem se nám ale snaží prodat ideu, že můžeme, respektive brzy budeme moci, maso jíst, a přitom se chlubit takřka nulovou uhlíkovou stopou našeho oběda. Řešením mají být rostlinné nebo ještě lépe laboratorní náhražky zvířecích produktů. Izraelský startup Aleph Farms na jejich vývoj získal dalších 105 milionů dolarů.

Už od roku 2017, kdy byl založen, se Aleph Farms specializuje na kultivaci masa v bioreaktorech, do nichž se vloží malý objem buněk odebraných z živého zvířete a ty pak díky speciální výživě vyrostou třeba do steaku. Jelikož startup nedávno úspěšně vytvořil prototyp jednoho takového rib eye steaku, spustil druhé kolo financování, kde od mnoha gastronomických i investičních firem z celého světa získal v přepočtu více než 2,2 miliardy korun.

Aleph Farms se díky tomu v ohledu přitahování investic staly druhým nejúspěšnějším ze všech projektů, které v laboratoři pěstují maso ke konzumaci. První místo se 186 miliony dolarů v rámci financování Series loni získali američtí Memphis Meats, což podle mnohých znamenalo zlomový bod v daném segmentu. Jak navíc dodává Bloomberg, aktuální zpráva z Aleph Farms znamená, že celkový objem investic do laboratorního masa za rok 2021 už teď překročil rekordní loňský rok.

Minimálně investoři tak na tomto poli očekávají velké věci, i když je stále spíše v raných začátcích. Kultivace masa v bioreaktoru už v základu představuje složitý proces analýzy buněčné struktury množených tkání, fungování samotných buněk, chemických procesů jejich růstu a podobně. Na konci je navíc jenom beztvará šedá hmota, masu sice blízká na molekulární úrovni, ale na talíři by ji asi nikdo nechtěl.

aleph

Foto: Aleph Farms

Vypěstovaný rib eye steak od startupu Aleph Farms

Nejjednodušší je nabídnout ji v mleté formě, to ovšem uspokojí pouze malou část strávníků. Aleph Farms se proto od svého začátku soustředí na vytváření steaků nerozeznatelných od těch přímo ze zvířete. Porcí vysokého roštěnce, pro kterou nemusela zemřít kráva, se pochlubilo letos v únoru. Celé kouzlo se skrývá ve speciálně vyvinuté metodě 3D tisku buněk ve vrstvách, díky níž lze zajistit správnou strukturu výsledné „flákoty“.

„Připravujeme se na to, že v roce 2022 na trh uvedeme náš první produkt – tenký hovězí steak,“ řekl serveru NoCamels spoluzakladatel a ředitel Aleph Farms Didier Toubia. „Dodatečný kapitál od špičkových partnerů s bezkonkurenčními zkušenostmi a odbornými znalostmi nás výrazně přibližuje naší vizi poskytovat bezpečný a bezpodmínečný přístup ke kvalitní výživě komukoli, kdykoli a kdekoli,“ dodal.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Konkrétně mají získané investice Izraelcům pomoci jak v pokračování současného vývoje, tak ve vytváření jiných druhů steaků i masa z různých zvířat, o což se snaží i konkurenční Future Meat Technologies. Byť je se skotem spojena největší ekologická zátěž, spolu s etickou stránkou je výrazná také u dalšího dobytka či kuřat. Hlavně ale peníze pomohou v expanzi produkce a do budoucna také na další trhy mimo ten domácí.

Právě to v současnosti představuje zdaleka největší výzvu pro laboratorní maso. Nevíme totiž, jak ho vyrábět dostatek při dostatečně nízké ceně. „Vytisknutý“ rib eye steak, o němž jsme psali v únoru, byl jen důkazem konceptu, který ukazuje pouze technickou proveditelnost a k verzi vhodné pro uvedení na trh má velice daleko.

Bylo by vůbec možné ho ve velkém měřítku, v týdny trvajícím procesu 3D tisku pěstovat a zajistit přitom cenu blízkou zvířecímu produktu? To dnes dost možná neví ani v Aleph Farms.

aleph-farms-space-biofarm-laboratory-meat-bioreactor

Foto: Aleph Farms

Biofarma na maso na jiné planetě podle Aleph Farms

Moment, kdy laboratorní maso dosáhne ceny toho zvířecího, je podle ředitele startupu asi pět let daleko od plánovaného vstupu na trh. Do té doby bude nejspíš výsadou jen určité části společnosti. Paralelně se samotným vývojem bude navíc třeba přesvědčit samotné konzumenty i zákonodárce, že steak z bioreaktoru na trhu má své místo.

Aleph Farms nedávno navázal spolupráci s firmami v Japonsku a Brazílii, díky čemuž bude moci svoje produkty nabídnout i tam. Zvlášť zajímavá je brazilská dohoda s gastronomickou firmou BRF, pro níž jsou zvířecí produkty jedny z hlavních. Rýsuje se zde cesta částečného přechodu masového průmyslu na alternativy.

Izraelský startup má dokonce ambice steaky vyrábět na základnách na jiných planetách, například na Marsu, a už v roce 2019 se podařilo několik porcí vypěstovat na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Získávat maso z laboratoří místo živých zvířat na polích a ve velkochovech se dnes nicméně snaží dle dostupných údajů kolem sedmdesáti startupů po celém světě.

Ačkoliv všechny mají k produktu pro běžné lidi poměrně daleko, zájem rychle roste už nyní a odráží vývoj trhu s rostlinným masem, které získává na popularitě u zákazníků. Podle některých odhadů mají do roku 2040 šanci získat třetinu celého masového trhu, v té době odhadovaného na 1,8 bilionu dolarů. Není divu, že investice přibývají. A veškeré důležité dění v této oblasti můžete sledovat i na CzechCrunch.cz.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Nadefinujeme nové obaly pro potraviny, hlásí tvůrce Vratných lahví. Českému startupu věří Rohlík i Sklizeno

vratne-lahveStory

Foto: Vratné lahve

Zakladatel a šéf Vratných lahví Marek Lukesle

0Zobrazit komentáře

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč lahve na pivo jsou zálohované, přičemž naprostá většina ostatních skleněných obalů končí v kontejnerech? Odpověď asi nebude překvapením. Logistika navíc a technologie pro vymývání jsou natolik nedostupné, že se to výrobcům nevyplatí řešit. Tedy aspoň prozatím. Marek Lukesle totiž věří, že to dokáže změnit.

Zakladatel firmy Vratné lahve je přesvědčený o tom, že společnost dozrála do bodu, kdy vratné obaly vyžadují nejen zákazníci, ale i výrobci. „Věřím v lepší svět a mám nápady, jak ho dosáhnout,“ říká Lukesle. I přesto, že technologie pro vymývání sklenic teprve vyvíjí a testuje, o své vizi nepochybuje. „Trh s potravinami bude mít nové obaly a ty budeme definovat my,“ myslí si třiatřicetiletý podnikatel, jehož ambicí je nastolit nový trend nejen v Česku.

Svou společnost nazval Lukesle trefně jako Vratné lahve již před čtyřmi lety, byť v té době vůbec netušil, že jednou bude pod stejnou značkou budovat logistickou síť pro vratné obaly, která by měla zajišťovat vymývání sklenic partnerských prodejců. Jeho sen totiž začal prostým nadšením pro bezobalové nakupování.

Jako pivo, jen v jiné sklenici

Vzhledem k tomu, že v Chrudimi, kde Marek Lukesle žije, nebyl žádný bezobalový obchod, zrodil se v jeho hlavě nápad. Sehnal dodavatele a zboží začal s přítelkyní rozvážet podobně smýšlejícím známým ve vratných obalech. Velmi rychle však pochopil, že nasypávat vše podle individuálních potřeb ekonomicky nedává smysl.

„Uvědomil jsem si, že to musíme dělat manufakturně v sériích,“ vzpomíná Lukesle. Na tuto myšlenku hned navazovala vize etiket a hotových produktů v regálech. „Zkrátka jako pivo, jen jiné produkty v jiné sklenici,“ přirovnává podnikatel. Poté, co naplnil regály ve svém čerstvě otevřeném obchůdku, hned věděl, že je potřeba zajistit další distribuční kanály.

vratne-lahve-1

Foto: Vratné lahve

Vratné lahve ušetřily již 200 tisíc jednorázových obalů

A tak začal vytrvale obvolávat. „Slovo ‚nejde‘ pro mě neexistuje,“ kroutí hlavou Lukesle. Na druhé straně sluchátka však jednatelé zdravých výživ chrlili jeden důvod za druhým, proč by u nich Vratné lahve neobstály. „Zdravé výživy mají dost specifický obchodní model. Je jich kolem osmi set, ale jen malé procento z nich má komplexně vybudovanou síť a jsou úspěšné,“ zmiňuje Lukesle.

Mezi ty úspěšné počítá například řetězec Sklizeno, kde na jeho nabídku kývli. Vratné lahve plněné všemožnými suchými potravinami lze navíc koupit také přes největšího online prodejce potravin Rohlik.cz. „Tato partnerství nám pomohla pochopit, kam patříme. Rohlík a Sklizeno nejedou ve stylu černá, bílá, peníze. Jsou tvrdí, ale mají srdce, a proto se jim daří,“ je přesvědčený Lukesle.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Díky podobné filozofii a hodnotám získal Lukesle úspěšné partnery a s nimi i cílovou skupinu zákazníků, kterou potřeboval oslovit. „Jsme velmi spokojeni se spoluprací, projekt se skvěle slučuje s našimi cíli v oblasti udržitelnosti. Určitě plánujeme portfolio rozšířit,“ říká pro CzechCrunch tisková mluvčí Rohlíku Denisa Morgensteinová.

„Je to zajímavý projekt, dobře vnímaný zákazníky. Logistiku zvládáme bez problémů, neboť většina zákazníků si obaly stejně nechává. Cena za sklenici je přijatelná a lidé je používají třeba jako kořenky. Návratnost obalů je minimální oproti tomu, co se prodává,“ potvrzuje obchodní ředitel Sklizena Vasil Fečko. 

Aktuálně však firmy otevírají otázku financí, neboť cenově patří Vratné lahve rozhodně mezi dražší sortu zboží. Cenu odráží i fakt, že Lukesle chce mít – alespoň prozatím – vše pouze v té nejlepší bio kvalitě. Tržby nicméně rostou a letos se očekává obrat přes 11 milionů korun, což je oproti loňsku více než dvojnásobek. Před dvěma měsíci navíc spustil nový e-shop, kde nabízí všech téměř 200 produktů od ořechů a rýže přes sušenky až po mrazem sušené ovoce.

lukesle-1

Foto: Vratné lahve

Zakladatel a šéf Vratných lahví Marek Lukesle

Cesta až sem však rozhodně nebyla procházkou růžovým sadem. Z hlediska nasazení věnuje Lukesle své firmě stovky procent. „Nikdo nikdy nic takového nedělal, vyvíjíme procesy a celý nový systém. To všechno je obrovský žrout peněz, času a lidského potenciálu,“ podotýká podnikatel, který vnímá svou práci jako poslání. Investici do Vratných lahví odhaduje aktuálně na pět milionů včetně několika úrokových půjček.

„Ještě před půl rokem jsem byl ve firmě všudypřítomný a sáhl jsem si kvůli tomu na dno. Dostal jsem se za hranici komfortu, co se odevzdanosti týče,“ vzpomíná. Plamínek v sobě, který pomalu dohasínal, však dokázal znovu oživit. V pravý čas přijal do firmy zkušeného manažera, který převzal velkou část odpovědnosti za chod podniku. Strategická rozhodnutí a směr však nadále určuje Lukesle.

„Jsem studnice nápadů, které v tuto chvíli už nemohu dotahovat sám. Na druhou stranu potřebuji také někdy zbrzdit. Já jsem balónek na provázku a on ten provázek drží,“ popisuje vizionář rozdělení rolí s novým ředitelem, kterého prozatím nechce jmenovat. Tým Vratných lahví dnes tvoří celkem dvacet zaměstnanců.

Vyzvednout i vrátit lze od letoška také v Zásilkovně

Vratné lahve lze dnes vracet jak kurýrovi Rohlíku, tak ve Sklizenu či zkrátka kdekoliv, kde se prodávají. Lahve zakoupené na e-shopu firmy zase chodí ve vratném, opakovaně použitelném boxu a lze je vyzvednout i vrátit v kterékoliv ze čtyř tisíc Zásilkoven po celém Česku. Záloha na sklenice je deset korun, menší box je zálohovaný padesátikorunou, větší stovkou.

„Spolupráce s Vratnými lahvemi pro nás byla velkou výzvou. Fandíme všem inovačním projektům, sami se neustále rozvíjíme a přesně taková spojení nás posouvají dál. Navíc se společně podílíme na udržitelném způsobu života a to nás baví,“ říká marketingový ředitel Zásilkovny Milan Šmíd.

vratne-lahve-2

Foto: Vratné lahve

Box od Vratných lahví

Nový způsob nakupování si také již našel své zákazníky. Chrudimská firma prodala od svého vzniku téměř 200 tisíc lahví. Rozvoj firmy vidí Lukesle jednak v kontinuálním rozšiřování potravinářského portfolia, ale především ve službě, kterou musel vyvinout paralelně, aby jeho produkt vůbec mohl existovat. A tou je mytí sklenic a logistika s tím spojená.

Z potravinářské firmy se tak časem nejspíš stane systém, na jehož služby se podle Lukesleho stojí již dnes fronta. „Zájem o cirkulaci a pronájem našeho řešení je obrovský a přichází i nabídky ze zahraničí. Jen my jsme to ještě nespustili,“ zmiňuje šéf Vratných lahví.

Zatím totiž sami k vymývání využívají poloautomatizovaný proces, kdy hodně věcí stále dělají ručně. Technologie, která by byla plně automatizovaná a zvládla ekologicky i efektivně vymýt desetitisíce umazaných sklenic denně, totiž zatím neexistuje. „Máme firmu, se kterou ji vyvíjíme,“ vysvětluje Lukesle.

„Rosteme plynule. I kdybychom měli všeho dost, narazili bychom na to, že nemáme procesy.“

Idea Vratných lahví se Lukeslemu během čtyř let hned několikrát přetransformovala. A vyvíjí se natolik rychle, že firma stíhá jen stěží reagovat na poptávku a změny. Až do loňského roku je třeba limitoval objem nových sklenic. „Vždy jsme měli všeho míň. Jedeme v jednom velkém skluzu,“ přiznává šéf chrudimské firmy.

Peníze byly pro Vratné lahve téma vždy. Občas jich třeba vývoj spolykal tolik, že nebylo na suroviny. Z objednávek za jedenáct milionů tak dokázali doručit pouze polovinu. „Rosteme plynule. I kdybychom měli všeho dost, narazili bychom na to, že nemáme procesy,“ zamýšlí se Lukesle. Ještě před necelým rokem a půl navíc firma plnila sklenice ručně. „Teď již máme technologie. Dávno však nestačí na to, co bychom potřebovali dnes,“ hodnotí.

Ambice má však podnikatel velké a skutečný dopad jeho firmy se podle něj teprve projeví. V horizontu pěti let budou podle něj na trhu desítky procent produktů v zálohovaných obalech. „Řešíme nové obaly se sklárnami, ale zvažujeme i jiné materiály. Půjde o rozsáhlou změnu. Asi se přidají další hráči. My však budeme první,“ říká sebevědomě Lukesle.

vratne-lahve-3

Foto: Vratné lahve

Ve Vratných lahvích nabízí e-shop již téměř 200 produktů

Již nyní jedná s firmami, které ho samy oslovily. Jde například o ty, které stáčí oleje, ořechová másla nebo mléčné výrobky. Ve vratných obalech si však podnikatel umí představit klidně polovinu sortimentu na trhu. Již brzy proto očekává skokový růst produktů zabalených do vratných lahví. Do konce roku 2022 by v těch svých rád viděl tisíc produktů. Branding partnerských firem chce každopádně Lukesle zachovat.

Do byznysu s obaly a potravinami se přitom vrhnul jakožto finanční expert. Do změny ho vtáhla idea o lepším, udržitelnějším světě. Finančnictví jej sice bavit nepřestalo, ale nenacházel v něm hlubší smysl. „Tím, co dělám teď, jsem hluboce naplněn a má to praktický dopad,“ je přesvědčen Lukesle.

Ve společnosti vnímá rozrůstající se skupinu lidí, kteří přebírají zodpovědnost za své činy a přenáší ji také do nakupování. „Tak jako na bezobalové prodejny, tak i na Vratné lahve plno lidí čekalo,“ myslí si podnikatel. Oproti bezobalovým prodejnám však vnímá výhodu v praktičnosti, estetice sklenic s pískovým logem a především v sériové výrobě.

„Každý malý obchod, to je boj. Co je malé, bývá často neefektivní,“ komentuje Lukesle vyšší ceny v bezobalových prodejnách, které jsou podle něj důsledkem právě neefektivity systému. „Bezobalové prodejny však reprezentují trend udržitelnosti ve společnosti. Na to reagují firmy, ale i jednotlivci změnou spotřebitelského chování. Tento trend ovlivňuje širokou veřejnost a jeho dopad bude rozsáhlý,” uzavírá podnikatel.