Historie Mezinárodní vesmírné stanice se začala psát už v roce 1998, kdy se na oběžné dráze objevily první dva její malé moduly. Není tedy divu, že mnohé technologie na palubě tohoto kosmického počinu zastarávají a počítá se s jejím vyřazením v roce 2030. Poptávka po vesmírném bádání je ale stále větší, tudíž se už začínají objevovat její potenciální nástupci.

Přinejmenším americká vesmírná agentura NASA ale chce přenechat pomyslné žezlo na soukromých firmách. Jeden z nejznámějších výrobců letecké techniky Lockheed Martin teď ve spolupráci se společnostmi Nanoracks a Voyager Space představil koncept své vesmírné stanice, která by měla být plně funkční v roce 2027.

Stanice pod označením Starlab s objemem okolo 360 m³ a nafukovací hlavní částí by mohla hostit experimenty, které by zkoumaly třeba výdrž materiálů nebo růst rostlin. A podle prohlášení firem má zajistit i trvalou přítomnost a vedoucí postavení USA na nízké oběžné dráze.

Pojmout by mohl trvale čtyřčlennou posádku, které budou sloužit čtyři solární panely o výkonu 60 kW. Součástí bude taktéž robotická ruka, která by měla pomoci s připojením lodí, jež budou na místo nosit náklad nebo astronauty. Kromě toho ale zatím společnosti neoznámily o novém projektu mnoho detailů.

Je však nutné podotknout, že se zdaleka nejedná o první projekt svého druhu. O něco dále (minimálně co se vizualizací týče) je americký startup Axiom Space, který nejdříve pracoval s konceptem vesmírného hotelu, jenž by se mohl připojit k současné Mezinárodní vesmírné stanici, známé i pod zkratkou ISS.

Poté ale Axiom Space získal 130 milionů dolarů, své plány přehodnotil a bude usilovat o kompletně vlastní vesmírné stanice. Už na první pohled je projekt tohoto nadějného amerického startupu o dost ambicióznější než ten od Lockheed Martin, velikostí přinejmenším.

S podobným konceptem, s jakým experimentuje americký letecký gigant, ale pracuje i firma Sierra Space. Ta představila koncept LIFE Habitat, nafukovací modul válcovitého tvaru, který bude mít v průměru přes osm metrů. V kombinaci několika takových válců a klasických pevných struktur by pak mohla vzniknout celá vesmírná stanice.

Mimo západní svět však žije vesmírné bádání vlastním životem. Vlastní vesmírnou stanici začala totiž letos budovat i Čína. Dvacetimetrový kolos s názvem Tiāngōng, tedy v překladu Nebeský palác, už teď obývají tři čínští astronauti. V příštích letech chce navíc komunistický režim dál svou stanici rozšiřovat.

Foto: Axiom

Takto by mohl vypadat výhled z kopule na stanici Axiom