Jak přilákat k investování do startupů více žen. Čtyři Slovenky sdružují už 250 andělských investorek z celého regionu

Peter BrejčákPeter Brejčák

lumus-boxedStory

Foto: Lumus Investment

Zakladatelky Lumus Investment Collective: Vladimíra Činčurová, Lucia Cerchlan, Terézia Jacová a Zuzana Zamborská

0Zobrazit komentáře

Z více než šedesáti miliard korun, které investoři v posledních pěti letech vložili do startupů v regionu střední a východní Evropy, jen dvě procenta směřovala do těch, které zakládaly ženy. Tento poměr je částečně ovlivněn tím, že ženami založených firem je méně, avšak i samotné oblasti investic historicky a dlouhodobě dominují hlavně muži.

Přilákat více žen do startupového prostředí a umožnit jim ve větší míře stát se andělskými investorkami se i u nás snaží kolektiv Lumus Investment, jenž sdružuje už více než 250 dam z většiny zemí regionu. „I když mají ženy peníze, v mnohem menší míře než muži je investují do startupů,“ popisuje pro CzechCrunch Slovenka Terézia Jacová, spoluzakladatelka ženského investičního klubu.

Terézia Jacová se do světa venture kapitálu naplno dostala v roce 2014, kdy začala pracovat ve slovenském fondu Neulogy Ventures, a zastává pozici investiční manažerky (aktuálně je na mateřské dovolené). Malé zastoupení žen v investičních fondech nebo mezi anděli přitom podle Jacové ovlivňuje také motivaci dalších pouštět se do budování vlastních startupů a byznysů.

„Ženy vlastní přibližně polovinu všeho evropského bohatství, ale podle různých odhadů tvoří jen pár procent ze všech andělských investorů. To přímo ovlivňuje počet žen-zakladatelek, které nabírají tzv. early-stage kapitál,“ vysvětluje Jacová s tím, že hlavní motivací Lumus je přitáhnout více žen do venture kapitálu, což zlepší i situaci ve startupovém světě a inspiruje i další studentky, které tuto kariérní dráhu budou zvažovat.

lumus-regular

Foto: Lumus Invetment

Zakladatelky Lumus Investment Collective

Příběh ženského investičního kolektivu začíná u dvou Slovenek, Zuzany Zamborské a Lucie Cerchlan, které se potkaly během svých štací v San Francisku. Zamborská pomáhala českým a slovenským startupům expandovat do západní Evropy a do Spojených států, Cerchlan v té době rozbíhala pobočku pro slovenský startup Slido, který koncem loňského roku koupil gigant Cisco.

Inspirovalo je, jak v Americe fungují komunity, které sdružují ženské andělské investorky, a to zejména v kontrastu s tím, že podobné iniciativy v regionu střední a východní Evropy neexistovaly v podstatě vůbec. Tento stav se v roce 2019 rozhodly změnit a ozvaly se Terézii Jacové.

„Hned jsme si sedly. Nedostatek žen v oblasti jsem vnímala také, ale z druhé, tedy investorské strany. Na Slovensku a v Česku se ve venture kapitálu pohybují jednotky žen. V Neulogy Ventures jsme navíc měli čtyřicet různých investorů, ale jen dvě byly ženy,“ vzpomíná Jacová na začátky Lumus Investment Collective.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zakladatelky tvořily ideální spojení, v němž kombinovaly své zkušenosti z několika různých světů. Do týmu k sobě přizvaly další Slovenku Vladimíru Činčurovou, která dlouhodobě žije v Praze a rozvoji startupů se věnuje z pozice manažerky startupového programu v Microsoftu s tím, že doplnila expertízu z oblasti marketingu, networkingu a eventů.

„Perfektně se to propojilo, společně máme unikátní průřez z několika stran – ze startupů, venture kapitálu i korporací,“ popisuje Jacová. Interní tým ženského investičního klubu tak má i širší geografické rozpětí, Cerchlan z Londýna aktuálně pracuje pro britský fintech Cuvva, Činčurová působí v Česku a Jacová se Zamborskou žijí na Slovensku.

Čtveřice dam se tak v roce 2019 pustila do budování komunity andělských investorek, jejichž počet už na platformě Lumusu překonal hranici 250. Většina pochází z Česka, Slovenska a Polska a doplňují je zástupkyně z téměř všech zemí střední a východní Evropy. Profesně přitom běžně působí mimo tento region od Ameriky přes Londýn a Amsterdam až po Asii.

lumus-regular-2

Foto: Lumus Invetment

Zakladatelky Lumus Investment Collective

„Naše investorky nemusí být nutně v našem regionu aktivní, obecně s ním mají nějakou spojitost. Je to pro ně cesta, jak opět navázat spojení poté, co kvůli kariéře odešly jinam, u nás ale chtějí podpořit další generaci podnikatelů. Často jsou kromě financí ochotné pomáhat i ve formě mentoringu a konzultací,“ přibližuje Jacová.

Lumus není klasickým venture kapitálovým fondem, který by sbíral peníze od investorů a následně je ve vlastní režii investoval. Coby klub sdružující andělské investorky místo toho funguje jako syndikát – po úvodní expertní analýze startupu vytvoří nabídku a rozešle ji do své sítě, kde hledá zájemkyně o investici. Minimální částka je přitom pět tisíc eur, tedy asi 125 tisíc korun.

„Je to relativně nízká suma, což souvisí s tím, že jsme andělské investování chtěli demokratizovat a demystifikovat. Na to, aby se někdo stal andělským investorem, nepotřebuje mít miliony na účtu. Když se pak dohromady spojí několik investorek, dokážeme startupu nabídnout relevantní sumu,“ říká Jacová.

Investiční klub se zaměřuje na tzv. early-stage startupy – v investiční fázi mezi 50 tisíci až 200 tisíci eur, tedy přibližně mezi jedním a pěti miliony korun. I když v posledních letech v regionu vzniklo mnoho různých venture kapitálových fondů, většina z nich se zaměřuje na pozdější investiční kola od 200 tisíc eur a Lumus se tak snaží vyplnit i tuto mezeru na trhu.

„Naší misí je přilákat k investování víc žen. I kvůli tomu se nemůžeme zaměřovat jen na firmy se zakladatelkami.“

Samotná investice probíhá pomocí tzv. SPV (special purpose vehicle), což je obdoba české s. r. o. určená výhradně pro investici a majetkově jsou v ní sdružené všechny investorky. Lumus pak aktivně pomáhá se správou této entity, na jednotlivých transakcích běžně spolupracuje s dalšími syndikáty nebo fondy a nezaměřuje se na žádnou konkrétní oblast, v níž startupy působí. Stejně tak se nezaměřuje ani na investice do startupů založených ženami.

„Nemůžeme bojovat na dvou frontách. Naší misí je přilákat k investování víc žen. I kvůli tomu se nemůžeme zaměřovat jen na firmy se zakladatelkami. Na druhou stranu, investorky z našeho kolektivu častěji přináší návrhy na investice do ‚ženských‘ startupů, stejně tak nás více vyhledávají samy zakladatelky, protože u nás cítí menší bariéru,“ doplňuje Jacová.

bykov

Přečtěte si takéČeský IP Fabric střeží fungování internetu, po rychlém růstu jde dobýt USAStartup rozjel z garáže a dal do něj všechny úspory. Český IP Fabric střeží fungování internetu, po rychlém růstu jde dobýt USA

Syndikát investorek zatím finančně podpořil tři startupy. Mezi již uzavřené investice patří například nizozemský startup BikeFair českého zakladatele Jana Pecníka, kterého v rámci kola podpořil také tuzemský fond Grouport spadající do skupiny Depo Ventures.

Lumus se dále podílel na investici ve výši 200 tisíc eur, asi pět milionů korun, do rumunské online vzdělávací platformy pro týmy pracující na dálku Houston a také do litevského startupu Zenoo, jenž vyrábí zdravou raw stravu pro psy, čímž snižuje riziko vzniku častých zdravotních problémů.

Další podpořené firmy by pak v nejbližších měsících měly přibývat relativně rychle. Pro klub Lumus ale samotné investice nejsou do budoucna to stěžejní. „Naše hlavní síla není ve schopnosti investovat, ale v komunitě čítající více než 250 žen, které působí na vysokých pozicích všude po světě. Klíčová otázka do budoucna je, jak využít právě sílu této komunity,“ dodává Jacová.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Právní dravci jdou po majitelích Bohemia Energy. Startup chystá skupinovou žalobu, má tisíce zájemců s nároky za stamiliony

Luboš KrečLuboš Kreč

jiri-pisarik-bohemia-energy

Foto: Bohemia Energy

Jiří Písařík, zakladatel Bohemia Energy

0Zobrazit komentáře

Na konci září přistál Maroši Kravcovi ve schránce překvapivý dopis – společnost Bohemia Energy, u níž měl podepsanou dvouletou smlouvu na dodávky energii, mu oznámila, že fixované ceny, které mu slíbila, už neplatí. „A že prý mám buď přejít na mnohem dražší tarif, nebo akceptovat pohyblivé spotové ceny, tedy ty nejdražší možné, za které se teď energie prodávají na burzách,“ říká jednatřicetiletý Slovák usazený v Praze.

Když o dva týdny později přišlo oznámení, že Bohemia Energy končí úplně a že si má stejně jako dalších 900 tisíc jejich klientů najít jiného dodavatele, rozhodl se jednat. Je totiž právník. „Přišlo mi to mimořádně podezřelé. A naštvalo mě, že někdo předpokládá, že mu to projde a že se lidé nebudou soudit a nebudou si nárokovat škodu, která jim vznikla. A že jim vznikla, o tom není pochyb,“ dodává.

Naráží mimo jiné na to, že klienti Bohemia Energy museli přejít nouzově k jiným dodavatelům, ovšem za násobně vyšší ceny. Třeba velkoobchodní cena plynu letos stoupla skoro čtyřikrát. V tom, co ho naštvalo coby klienta Bohemia Energy, vycítil i příležitost. Kravec, který se narodil jen pár týdnů po sametové revoluci, je zakladatelem, šéfem a majoritním podílníkem ve společnosti LitFin, která se specializuje ve financování skupinových žalob.

Skupinové žaloby jsou běžné v USA či Velké Británii, ovšem Evropská unie se s nimi teprve seznamuje a i v Česku jsou pořád raritní, protože chybí dostatečná legislativa. Jenže kauza Bohemia Energy je podle Kravce na takovou žalobu jako dělaná. Tak proč to nezkusit, když to i u nás sice složitě, ale přesto nějak jde. Navíc premiér Andrej Babiš už vyzval klienty společnosti, aby se obrátili organizovaně na soud. Vláda by podle něj ještě tento týden měla také probrat uzákonění hromadných žalob v Česku.

Investice do správných kauz

„Začali jsme chystat podklady, ozývají se nám první zájemci, máme jich už k pěti tisícům. Jen nároky tohoto zlomku z celkového počtu klientů jdou do stovek milionů korun. Máme tam třeba firmu, která náhrady vyčíslila na 200 milionů korun. Jde o sumu, o kolik víc dá v nejbližších třech měsících za energie, než kolik to podle smlouvy mělo být,“ vysvětluje Kravec, který práva vystudoval na univerzitách v Manchesteru a ve švédském Lundu.

Institut hromadné žaloby, jak je známý z anglosaského práva, v Česku neexistuje. Cestou ale je podat k soudu stovky či tisíce v podstatě identických žalob konkrétních lidí či firem coby poškozených klientů a požádat soudce, aby je spojil do jednoho řízení. „Není to samozřejmě jistota, ale je celkem slušná pravděpodobnost, že tomu soudce vyhoví,“ říká mladý podnikatel, který se pro svůj aktuální byznys inspiroval při svém pobytu v Británii, kde kromě studia také podnikal ve stavebnictví a v developmentu.

Základem toho, co Kravec dělá, ovšem není advokacie – na přípravy žalob a vedení soudních sporů si najímá zkušené právní kanceláře. Se svou firmou LitFin (zkratka anglického litigation finance, v překladu financování žalob) funguje spíš jako prostředník, který vytipuje správnou kauzu, sežene dost poškozených, zafinancuje veškeré výdaje a v případě úspěchu si vezme minoritní podíl z vyplacené náhrady (nejčastěji jde maximálně o třetinu).

litfin

Foto: LitFin

Maroš Kravec ze společnosti LitFin

Je to v podstatě jen jiná forma investování. Zhodnocení vložených peněz se akorát nerealizuje přes rostoucí ceny akcií či inkasovaných dividend, ale vyplacením podílu z odškodného. Ostatně Kravec v současnosti zakládá po americkém vzoru investiční fond, který hodlá nabízet movitým českým a slovenským zájemcům. Už dřív pak svým projektem zaujal i internetové podnikatele ze skupiny Pale Fire Capital, kteří mají v LitFin pětinový podíl.

Že nejde o málo, ukazuje největší kauza, na které Kravcův tým čítající čtyři desítky lidí momentálně pracuje: u soudů v Nizozemsku a v Německu zastupuje stovky spedičních firem, jež si nárokují odškodné na výrobcích kamionů, kteří podle Evropské komise fungovali v letech 1997 až 2011 v kartelu. O co LitFin hraje? O třetinu z 250 milionů euro, tedy zhruba o dvě miliardy korun.

„Kamionový kartel je pro nás ideální kauza. Je tam pravomocné rozhodnutí Evropské komise, že kartel byl. Takže otázkou není, zda bude odškodné, ale v jaké výši,“ vysvětluje. Bohemia Energy je ovšem hodně jiný příběh. Žádný rozsudek či oficiální pokuta, o které by se při sporu dalo opřít, tam není: „Je to z našeho pohledu netypická aféra. Ale o to víc se mi chce s tím pohnout. Ukázat, že to jde. I když to možná bude trvat roky.“

Pokud by žaloby uspěly, LitFin by si z nich stejně jako z žalob proti výrobcům kamionů vzal podíl. Že by soudní spory měl vést zdarma či s velkou slevou, odmítá. „Od nikoho na ruku předem žádné peníze nechceme, když to nevyjde, náklady půjdou za námi. Je to přece jen risk, navíc to může trvat opravdu dlouho,“ říká Kravec.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

To, nač chce zakladatel LitFinu v žalobě upozornit, je, že Bohemia Energy tvrdí, že má dost peněz, aby dostála svým závazkům, Kravec je ale přesvědčen, že to není pravda. Firma svými tvrzeními, že ukončila činnost, aby nemusela do insolvence, prý jen vypouští mlhu, aby zastřela to, že velmi špatně odhadla dění na trzích a fakticky zbankrotovala.

Pokud by se to potvrdilo, museli by kvůli porušení pravidla „péče řádného hospodáře“ aspoň část škod ze svého zaplatit i majitelé Bohemia Energy včetně manželů Písaříkových, kteří podle časopisu Forbes ještě nedávno patřili mezi nejbohatší Čechy a Češky. V posledních dnech se přitom objevilo několik zpráv, které jednání Jiřího Písaříka problematizují.

Piráti například přišli s tím, že se údajně pokoušel převést část nemovitostí na virtuální firmy, Hospodářské noviny pak upozornily, že i když ukončil činnost Bohemia Energy, společnosti zůstaly v majetku nakoupené energie za stovky milionů, které pak nabízela zákazníkům spřízněných společností.

„Přece nemůžete podnikat způsobem, že lidem něco slíbíte, podepíšete s nimi smlouvy a pak jim je vypovíte, protože to pro vás přestalo být výhodné a protože jste svůj byznys neodhadl a neúměrně riskoval,“ tvrdí Kravec s tím, že jednu ze smluv s Bohemia Energy jakožto klient podepisoval ještě v červenci, kdy už mělo být energetické firmě jasné, že situace na velkoobchodním trhu se vyvíjí hodně dramaticky. „Přesto mi dali fixní ceny, které za pár týdnů vypověděli. Tak to asi někde byla chyba, ne?“ diví se.

Tisková mluvčí Bohemia Energy Hana Novotná na zaslané dotazy stran možné skupinové žaloby neodpověděla. Společnost ale opakovaně popřela, že by jakkoli pochybila a všem svým závazkům prý dostojí.