Jak se inovuje v Praze? Data z družic už zastavila třeba úniky vody, metropole by ale měla podle odborníků přitlačit

Iva BrejlováIva Brejlová

praha

Foto: Pierre Blaché

Pohled na Pražský hrad

0Zobrazit komentáře

Do Prahy se vejde dalších 400 až 500 tisíc lidí, uvádějí průzkumy z posledních let. Jenže taková představa je z pohledu chodu města, zajišťování jeho infrastrukturních potřeb a dalších důležitých oblastí „naprosto crazy“. Tak to doslova říká Jaromír Beránek, předseda výboru pro IT a Smart City na pražském magistrátu. Aby se česká metropole mohla rozrůstat, potřebuje být chytrá. A také kvůli tomu, aby naplno mohla využít svoje aktuální možnosti.

Proto si hlavní město stanovilo loni vysoké cíle. Sestavilo expertní skupiny tak, aby se v Praze mohly rozvíjet biotechnologie, umělá inteligence, vesmírné technologie, urbánní inovace i kulturně-kreativní odvětví. A pod těmi posledně jmenovanými si představte třeba i rozvoj v oblasti počítačových her.

Jenže i když se Praha v inovacích vylepšuje, ve srovnání s jinými evropskými metropolemi je to podle odborníků stále málo. Tak třeba v říjnu metropole spustila projekt propojení sdílených kol s Pražskou integrovanou dopravou, aby si lidé platící kupon na MHD mohli několikrát denně zdarma nakrátko půjčit kola. Takový projekt byl vyústěním dvouleté práce. A přitom šlo teprve o pilotní provoz.

„Bojím se, že nám v posledních deseti či patnácti letech ujíždí vlak. Nejsme špatní, ale ostatní ostatní města zrychlují víc. A nám se to nedaří,“ říká Jaromír Beránek. Důvod? „Nízká flexibilita a vysoký stupeň regulací. V Praze všechno trvá strašně dlouho,“ popisuje.

innovation-heroes-praha

Foto: Innovation Heroes

Tomáš Studeník a řečníci: Petr Suška, Lenka Kučerová, Bob Kartous a Jaromír Beránek

Přesto projekty, které se v hlavním městě uskutečňují, mají vysokou úroveň. Shodl se na tom Beránek spolu s dalšími odborníky, kteří o inovacích v hlavním městě hovořili na akci Innovation Heroes, jejímž mediálním partnerem CzechCrunch je. Prozatím poslední setkání se uskutečnilo s podtitulem Jak se inovuje v Praze?

Za všechny jeden z výrazných pozitivních příkladů: Praha kontroluje stav sebe sama i s pomocí družic. Díky nim může lépe identifikovat havárie a úniky vody. A dokonce na základě informací z nich probíhá i prediktivní analýza takových nehod.

„V roce 1992 víc než polovina vody odtekla někam jinam. Pak se to začalo opravovat a začaly vysychat různé rybníčky kolem města. To byla městská pitná voda, co z vodovodů vytekla,“ popisuje Petr Suška, který je členem představenstva městské firmy Operátor ICT. Je to jedna z oblastí, kde je podle Sušky město na špičce. Momentálně jsou mimochodem ztráty vody zhruba 11procentní a už se nevyplatí ani predikovat, kde přesně pitná voda uniká.

Herní pidivelmoc

Vytyčené oblasti, na které se chce Praha se svými inovacemi zaměřit, mají být zároveň ty, ve kterých hlavní město i celá republika mají šanci vyniknout. A právě proto podporu získává i trochu překvapivě herní průmysl. Jen v roce 2019 v Česku jeho obrat dosáhl 4,5 miliardy korun. V roce 2020 to bylo dokonce 5,3 miliardy.

„Jsme takovou pidivelmocí v oblasti gamingu,“ komentuje to Lenka Kučerová, ředitelka organizace prg.ai. Ta se zasazuje o inovační prostředí, kterým chce přispívat k rozvoji české ekonomiky a společnosti. „Většinu z těch peněz ale přinesli lidé bez formálního vzdělávání v oboru. Tady bych viděla velkou roli státu nebo města. V tom, že podpoří vzdělanost v této oblasti,“ popisuje.

„Možnost využití gamingu je naprosto nabíledni nejen ve formálním vzdělávání, ale právě v neformálním. A tam je nutné přemosťovat deficit škol, který narůstá,“ souhlasí Bob Kartous, ředitel Pražského inovačního institutu. S tím, že posunout relativně rigidní vzdělávací systém není vůbec jednoduché.

„Gaming se nabízí jako jedna z nejefektivnějších variant,“ myslí si. Pražský inovační institut si už takový přístup také v roce 2021 vyzkoušel. Podpořil uvedení online hry proti dezinformacím Go Viral! Ta měla pomoct právě herní formou zvýšit odolnost proti dezinformacím o očkování.

Je to dobré, vir na náplavce máme pod kontrolou

Petr Suška se z pozice člena představenstva Operátora ICT zaměřuje na smart city. Říká, že díky projektům, kterými se společnost zabývá, mění nastavení mysli mnoha lidí. „Praha je s daty relativně na špičce, i když se to nemusí zdát. Ale to je proto, že se nám nedaří propojovat různé rozhodovací procesy na konkrétní data, které město k dispozici má,“ popisuje.

Jednou z důležitých oblastí z poslední doby, za kterými Operátor ICT stojí, je digitalizace očkovací strategie. Možná to nezní jako ohromující úkol, ale Suška vysvětluje, že v tomto případě začínali z absolutního analogu. Bez této firmy se totiž strategie dělala na flipchartech – tedy bílých tabulích postavených někde v rohu místnosti. „Pak se stávalo, že různě docházely očkovací dávky na místech, kde přitom byly potřeba,“ popisuje Suška.

virtualizace-prahy-smart-prague

Foto: Operátor ICT

Virtualizace Prahy, jeden z projektů Smart Prague Operátora ICT

Jinde má Operátor ICT k dispozici řadu dat. Může říkat, kudy by měla vést cyklostezka. Vyhodnotí, kde je nebezpečná křižovatka a co by se s ní mělo dělat. Nebo, aniž by identifikoval konkrétní lidi, je schopný analyzovat pěší dopravu.

„Všichni slyšeli o tom, jak během pandemie šli Pražané ven na náplavku. My jsme přesně věděli, kolik je tam lidí. Byla informovaná policie. A byli jsme schopni kontrolovat ten dav tak, aby nedocházelo k přenášení viru. Takové věci mají vliv na to, že můžeme chodit ven bezpečně,“ popisuje Suška.

Neviditelní skřítci

Přes to všechno se teď podle něj datoví analytici v projektu ocitají na úrovni skleněného stropu. Firmě, která poskytuje služby dalším městským organizacím, docházejí uživatelé takového množství informací. „My si ale dokážeme představit, co všechno by s těmi daty šlo dělat,“ dodává.

A jako příklad dává k dispozici možný sběr dat o kultuře, kterou je Praha světově vyhlášená. Jenže jací turisté do města za kulturou jezdí, jak se chovají, a tedy jak je podpořit, teď nikdo nezjišťuje. „Město kolem vás má za sebou spoustu neviditelné práce různých skřítků s počítači. Spousta z nich sedí u mě v kancelářích a snaží se prostředí dělat ambientní, reaktivní. Aby fungovalo tak, jak nejlíp může,“ říká Suška.

golemio-prujezdy-cyklistu1

Operátor ICT zobrazuje zajímavá data na platformě Golemio

Datová skupina má například přístup k informacím z aplikace Waze, takže umí určit to, kolik může stát cesta z letiště do města. Ale i to, kde je poškozená silnice. Umí zpracovat data týkající se spotřeb energií v budovách hlavního města. Řeší informace z mnoha senzorů na území Prahy. Třeba i o zaplněnosti jednotlivých kontejnerů na odpad.

A nejnověji by měla mít přístup například k některým datům společnosti Mastercard. „Budeme se koukat, jakým způsobem a za co se v Praze utrácí,“ říká Suška s tím, že nebude znát jména a další informace o vlastnících karet, ale bude vědět, jak se taková karta chová. „A na základě toho můžeme budovat behaviorální profily s cílem zlepšit řízení v konkrétní oblasti, třeba alokovat granty v kultuře,“ dodává.

Jako v New Yorku

Město se nepochybně bude dál zahušťovat. To vyžaduje zase úplně nová řešení i z technologického pohledu. Stejně jako je to u Waze nebo Mastercard, i další firmy by se do pomoci utvářet město se svými anonymizovanými daty měly postupně zapojovat.

„Firmám roste i motivace aktivně spoluutvářet podobu měst. Samy chtějí vytvářet lepší prostředí pro své zaměstnance a podpořit to, aby zákazníci utráceli peníze. Motivace jsou tedy v pozitivním slova smyslu i byznysové,“ vysvětluje Beránek.

Víc obyvatel na malé ploše s sebou nese řadu výzev pro jednotlivé lidi i město jako celek. „Ale díky vyšší hustotě služeb, které s tím přímo souvisejí, budeme za dvanáct let blíže tomu, jak se dnes žije třeba v New Yorku,“ uzavírá Kartous.

***

Innovation Heroes je událost představující technologie, které už teď zlepšují životy. Další její vydání se uskuteční 1. února v prostorách Podnikatelského a inovačního centra hl. města Prahy a řeč bude o tom, jak technologie zlepšují život na akademické půdě. 

Diskutovat bude Martin Fusek, ředitel IOCB Tech, dceřiné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, jež úspěšně a dlouhodobě podává patenty a zakládá spin-offy. Jan Šedivý z ČVUT, který je mimo jiné vedoucím týmu Alquist. A Otomar Sláma, mimo jiné druhý Čech, který získal titul Registered Technology Transfer Professional udělený Asociací evropských odborníků pro transfer vědy a technologií.

Jak univerzity pracují s moderními technologiemi, jako je umělá inteligence či virtuální realita? Jsou studenti drivery inovací a jak jim v tom pomáhají univerzity? Jakým směrem se bude školství modernizovat? Jak se můžete coby studenti do inovačního procesu zapojit a získat podporu školy?

Vše na dalším Innovation Heroes. Vstup je zdarma.

Rubriku Tech podporujítrask-retina

Diskuze (0)

Novinka

Anonym