Jak se z nápadu stane desková hra? To ukazuje česká reality show po vzoru podnikatelského Dne D

Den deskovek od Albi před veselou i přísnou porotu požene patnáctku podnikavců, kteří vymysleli vlastní hru. O vítězi rozhodnete i vy.

Michal MančařMichal Mančař

porota-den-deskovek

Foto: Albi

Přísná i podporující porota pořadu Den deskovek

0Zobrazit komentáře

Mezi hráči digitálních i deskových her se najde nejeden, který v hlavě nosí zaručeně geniální myšlenku na vlastní a stoprocentně skvělý titul. Autor tohoto textu není výjimkou. Jenže od nápadu k realizaci vede nesmírně náročná cesta. Jak moc klikatá je v případě stolních her, to ukazuje pořad Den deskovek od české společnosti Albi. V něm se soutěžící pokouší přesvědčit porotu a diváky, že zrovna jejich koncept si zaslouží vydání. Už teď si můžete pustit první díl nové řady.

Pamatujete na Den D? Reality show, v níž ještě před úsvitem startupů mladí a nadějní – nebo i bláhoví a blázniví – podnikatelé porotě představovali svoje nápady ve snaze získat finance? V době, kdy se ještě tolik nepsalo o jednorožcích a obřích investicích do českých firem, se tenhle převzatý pořad dostal dokonce na obrazovky České televize. A porotcem jeden čas byl i Tomio Okamura… Mnohem méně kuriózní, ale rozhodně neméně zajímavou variaci teď můžete zhlédnout online – a to Den deskovek.

Ten vzniká v hravých dílnách známé české deskoherní společnosti Albi. Představuje podobný princip jako zmiňovaný Den D. Jenže místo tradičnějších podnikavců před přísné porotce nastoupí nadšenci do stolních her se svými myšlenkami na vlastní deskovky. Z desítek zájemců o účast byla vyselektována patnáctka projektů, které si projdou náročnými vyřazovacími koly, až se jeden dočká vydání své hry právě od Albi.

Den deskovek odstartoval ve čtvrtek v osm hodin večer na YouTube, ke zhlédnutí bude pravidelně na kanálu herního vydavatele s týdenní periodicitou ve stejný čas. Každou neděli pak budou moci herní nadšenci sledovat nezkrácené díly. Uvidí tak veškerá úskalí, přes která se amatérští designéři musí dostat v cestě za uvedením své hry na trh. Nebo třeba to, jak jeden z účastníků vysvětluje, že nápad na hru získal ve snu.

Už úvodní minuty Dne deskovek totiž ukazují, že vymyslet námět stolní hry i poměrně jasné obrysy jejího fungování možná není takový problém. Ale v několika minutách ji prezentovat tak, aby zaujala porotu složenou z profesionálů, to už je tuze tvrdý oříšek. A to tvůrci své nápady teprve představují, porotci – všichni herní odborníci – ještě prototypy soutěžních titulů nepodrobili zevrubnému testování.

„Opakovaně jsme viděli, že ze soutěže dokážou vypadnout i velmi dobré hry, a to dokonce už v úvodní prezentaci. Čistě proto, že autoři je nezvládli v krátkosti představit. Pro Den deskovek je důležité mít zajímavou hru – a ještě důležitější je umět o tom přesvědčit porotu a diváky,“ říká pro CzechCrunch Petr Čáslava, předseda poroty a jedna z nejznámějších osobností české deskoherní komunity. Ne všechny hry, které se do soutěže přihlásily, ale ztroskotaly na prezentaci.

Jak Čáslava podotýká, některé prvotním sítem prostě nemohly projít: „Neustále narážíme na autory, kteří si nejsou vědomi základních principů deskoherního designu, a přesto neváhají tvořit hry. Jako by se někdo, kdo pouze rád jí, přihlásil do soutěže MasterChef. Což, přiznejme… asi není dobrý nápad. Mít základní povědomí o tom, jak se propojují herní mechanismy, je prostě nutnost. Stejně jako šéfkuchař musí chápat rozdíl mezi smažením a dušením.“

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Pro Albi je to už druhá série pořadu po loňské premiéře, příběh tehdejšího vítěze může být pro letošní účastníky inspirací. Triumf v úvodní řadě oslavil Jan Štěpánek, který porotu oslnil hrou Atol, točící se okolo rozmanitého života na korálových útesech. Právě tu teď ve spolupráci s Albi finišuje. Součástí soutěže totiž není jen prezentace hry, ale i následné herně-designové ladění pro co nejzábavnější výsledek.

„Seznámil jsem se se spoustou lidí, kteří se v herním prostředí pohybují i na profesionální úrovni. Reality show mi taky vrátila nadšení z mojí hry. Jako prototyp se Atol sem tam hrál, ale hra poslední půlrok před soutěží spíš stagnovala. S Albi jsme ji dokázali posunout dál,“ popsal pro organizátory svou zkušenost z účasti ve Dni deskovek vítězný designér.

O tom, že nestačí mít jen nápad bez dalších myšlenek, svědčí i fakt, že tvůrce Atolu nebyl herním nováčkem. „Na hře jsem začal pracovat v roce 2019. Inspiroval jsem se několika dokumenty o korálech, pořídil jsem si několik encyklopedií a začal informace hledat i na Wikipedii. V té době už jsem měl za sebou zkušenosti s game designem a přišlo mi, že by to mohlo být zajímavé téma na deskovku – jak z hlediska vizuální stránky, tak i z hlediska vzdělávání,“ dodal Štěpánek.

albi-atol

Foto: Albi

Ukázka hry Atol od Jana Štěpánka, vítěze první řady Albi Dne deskovek

Už první díl nové sezóny Dne deskovek navíc laťku nasazuje výš hned ve dvou ohledech. Jednak po stránce produkce samotného pořadu, ale především s ohledem na soutěžící projekty. „Vidíme výrazný posud v kvalitě prototypů. Nejednou jsem si řekl, že toto je opravdu dobré a má to své místo na trhu,“ říká Čáslava, který také vede server Deskofobie a je spolupracovníkem společnosti Czech Game Edition, která má na svědomí například slavná Krycí jména.

„Samozřejmě žádná hra není úplně hotová, to z podstaty věci ani nejde. Na každou se musí ještě podívat zkušený vývojář, který ji upraví, aby sedla do portfolia Albi a aby její hratelnost byla v souladu s výrobními možnostmi a požadavky trhu. Na všech zúčastněných hrách je ještě spousta práce, ale zároveň si myslím, že nejedna z nich je zábavná a konkurenceschopná,“ dodává šéf poroty, v níž ho doplňují herní expertka Barbora Joštová z Albi, spoluzakladatel deskoherního vydavatelství BoardBros David Navrátil a Martin Hrabálek, šéf nakladatelství RexHry.

Patnáctka soutěžních projektů, které zaujaly mezi nespočtem přihlášených, se v průběhu tří kol redukuje na šest. Až teprve tento půltucet si porotci přímo vyzkouší a designérům poskytnou cennou vazbu pro další zdokonalení jejich her. Do finále postoupí trojice složená ze dvou favoritů hlasování veřejnosti a jednoho adepta vybraného porotou. O celkovém vítězi opět rozhodne hlas nejdůležitější, tedy hráčský.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.

Kouzlo Zaklínače trefilo i Cyberpunk 2077. Seriál na Netflixu mu pomohl k milionu hráčů denně

Obě hry od CD Projektu se dočkaly seriálového zpracování. Pro fantasy i sci-fi dobrodružství to znamenalo růst popularity o desítky tisíc hráčů.

Michal MančařMichal Mančař

cyberpunk-2077

Foto: CD Projekt Red

Záběr z futuristické akce Cyberpunk 2077 od CD Projektu Red

0Zobrazit komentáře

Když závěrem roku 2019 na Netflixu vyšla první řada seriálového Zaklínače s Henrym Cavillem v hlavní roli, splnily se sny (nebo noční můry – podle toho, jak moc přísný fanoušek jste) nejen příznivcům skvělých fantasy knih Andrzeje Sapkowského. Adaptace příběhů lovce příšer Geralta, který se zaplete s osudem, totiž jakoby kouzlem vystřelila i popularitu herního zpracování. Nyní se tento příběh odehrává s Cyberpunkem 2077 a anime Edgerunners.

Zaklínač 3 od studia CD Projekt Red se díky premiéře seriálu dostal před dvěma lety přes 100 tisíc souběžně hrajících hráčů na Steamu. Tím překonal dokonce čísla z května 2015, kdy se okamžitě po vydání hry mečem i magií ohánělo kolem 90 tisíc hrdinů najednou. Stejně tak druhá a divácky velmi úspěšná sezóna Zaklínače přinesla videohře další hráče. Podobný nárůst popularity nyní zaznamenal i Cyberpunk 2077, na jejíž motivy před týdnem taktéž na Netflixu vyšly vizuální orgie jménem Edgerunners.

Sci-fi akce Cyberpunk 2077, shodou okolností další vlajková loď z flotily polského CD Projektu, se po vydání kresleného seriálu vyšplhala podle dat serveru SteamDB na 37 tisíc souběžných hráčů. Už to by bylo klidně i zdvojnásobení čísel, na která se Cyberpunk dostával za poslední půlrok. Jenže v následujících dnech jeho popularita zamířila na ještě mnohem úctyhodnější čísla a včera dosáhla prozatímního vrcholu.

Ve středu se dystopická sci-fi akce z futuristického a neony osvíceného města Night City prostřílela přes 86 tisíc souběžně hrajících hackerů. Tedy na nejvyšší hodnotu od svého vydání na přelomu loňského a předloňského roku. To jsou navíc jen čísla ze Steamu, hra je přitom dostupná třeba i na platformách GOG a Epic nebo na konzolích.

Na Steamu se také minulý týden vyšvihla do pozice nejprodávanějšího titulu a stále se na něm drží v top 10 nejhranějších her. Napříč všemi platformami pak každý den uplynulého týdne Cyberpunk dokázal přilákat pokaždé milion nových i vracejících se hráčů. Vlně popularity, ke které mu pomohli kreslení Edgerunners, nicméně šli naproti výraznými kroky i tvůrci hry.

zaklinac-3

Foto: CD Projekt

Zaklínač Geralt na záběru ze třetího dílu úspěšné hry

Samotný animovaný počin totiž bezesporu je skvěle naspeedovanou kyberpunkovou jízdou, která musí vyvolat choutky nechat si nainstalovat kyberimplantát a ponořit se do podsvětí Night City. Ale růst aktivní hráčské základny Cyberpunku 2077 je také dílem promyšlených tahů. U příležitosti uvedení anime na Netflix spustil CD Projekt Red padesátiprocentní slevu, před několika dny také vypustil další balík obsahu, oprav a úprav, který pomáhá napravit pošramocené jméno hry i vývojářů samotných.

V době své premiéry byl totiž Cyberpunk 2077 terčem hlasité kritiky. Hráče ani recenzenty nepotěšily jednak technický stav, který především na konzolích neodpovídal titulu s obřím rozpočtem a největšími ambicemi, jednak obsahová stránka hry. Namísto slibovaného Night City, v němž by na obrazovkách ožil megakorporacemi ovládaný svět plný kyborgů, katan a konspirací, se hráči museli spokojit s mnohdy osekanými, prázdnými a nedokončenými kulisami.

Postupně však autoři na nedostatečných aspektech zapracovali – právě vydaný patch už nese pořadové označení 1.6 –, a byť hořká pachuť nenaplněného potenciálu může přetrvávat, dnes už se jedná o mnohem naleštěnější titul. Ačkoliv zdaleka ne tak dokonalý, jak snad naznačovaly původní sliby. Ale ještě další lesk by mu mohlo dodat nedávno oznámené příběhové rozšíření s názvem Phantom Liberty. I jeho odhalení přispělo k raketovému růstu zájmu o Cyberpunk.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

A pokud by se snad měl opakovat scénář z videoherního Zaklínače, jehož dodatky Srdce z kamene a O víně a krvi z už tak skvělého zážitku udělaly takřka dokonalý, mohlo by být poněkud pošpiněné renomé CD Projektu Red a Cyberpunku 2077 nejen definitivně očištěno, ale výrazně vylepšeno. Nicméně při povídání o reputaci se také sluší dodat, že navzdory kritice a svému stavu byl Cyberpunk pro polské studio velkým úspěchem, který CD Projektu přinesl rekordní zisk.

Zaklínač 3 a Cyberpunk 2077 navíc nejsou jediné hry, které dostaly seriálový doping. Animovaný hit Arcane na motivy League of Legends navýšil loni v prosinci počet hráčů této už tak extrémně populární online hry téměř o polovinu. Žánrový konkurent „lolka“ v podobě Dota 2 sice má o něco méně impozantní kreslené zpracování, ale netflixovský seriál Dragon’s Blood své předloze i tak po premiéře každé ze tří sérií znatelně navýšil počet hráčů.

Ba co víc, oblíbenost postav, které se v seriálových zpracováních League of Legends i Dota 2 objevily a které je možné v obou hrách ovládat, u obou titulů raketově vzrostla. Už teď se navíc vývojáři LoL mohou těšit na další nárůst popularity. Jak je, tak fanoušky videoherních adaptací i vizuálně úchvatných animovaných počinů potěší fakt, že velice příznivě přijaté Arcane se dočká druhé řady, ačkoliv nejdřív příští rok. Pokračování Dragon’s Blood ještě nebylo potvrzené, ale dá se očekávat, že i na něj dojde.

A co CD Projekt Red? Tam teď mohou přemýšlet třeba nad tím, jaký seriál by se dal natočit podle zbrusu nové herní ságy ze zaklínačského světa. Právě tu nyní v Polsku chystají. Chystané hry mají zapomenout na oblíbeného lovce nestvůr Geralta a jeho kumpány a prozkoumávat úplně nové příběhy.

Každý pátek vám ukážeme nové filmy, seriály a tipy, co sledovat nejen o víkendu.

Newsletter Watch | Poslední vydání