Náš mozek se částečně evolucí a částečně výchovou dostal do stavu, kdy osobám se skutečnou nebo domnělou autoritou přisuzuje téměř nadpozemskou schopnost předpovídat budoucí události. Kvalitě jejich proroctví pak podvědomě přisuzuje nadprůměrnou míru úspěchu.
Nejinak je tomu ve financích, kde právě začátek roku znamená žně pro celý „investiční showbyznys“ a obrazovky – ať už televizí nebo počítačů či mobilních telefonů – se hemží odhady toho, co se bude na trhu dít a na kterém aktivu se bude dát vydělat nejvíce.
Problém je v tom, že kvalita předpovědí mediálních finančníků je poměrně zoufalá. Určitě znáte jména jako Jim Cramer (celebrita kanálu CNBC), Marc Faber (vydává The Gloom, Boom & Doom Report) nebo Abby Joseph Cohenová (byla hlavním stratégem pro US trh v Goldman Sachs) a čekali byste, že s jejich znalostmi a analytickým aparátem v zádech budou jejich předpovědi neprůstřelné.
Jenže nejsou. Podle studie CXO Group, která se zabývala spolehlivostí investičních doporučení expertů, všichni jmenovaní nedosáhli ani 50 procent a pro průměrného investora tak bylo statisticky lepší hodit si korunou.
Jim Cramer, kterého někteří investoři považují za poměrně spolehlivý kontra-indikátor, dosáhl na 47 procent a Abby Joseph Cohenová totálně propadla s 35 procenty.
Podobně si tito experti vedli i v další studii několika akademiků, kteří se dívali na to, jak přesní jsou vybraní finančníci v prognóze budoucího vývoje indexu S&P 500. Ani tady se nepotvrdila bezmezná důvěra veřejnosti. Marc Faber skončil na 39 procentech, Jim Cramer na 37 procentech a Abby Joseph Cohenová taktéž na 37 procentech.
Proč tomu tak je? Předpovídat budoucí vývoj něčeho tak komplexního, jako jsou finanční trhy, je z definice extrémně složitá disciplína a pokud to někdo trefí, je to spíš šťastná shoda okolností. Tím neříkám, že je to ztracená disciplína: jsou i finančníci (např. David Dreman nebo Louis Navellier), kteří skórovali nad 60 procent. Jenže jejich tváře v médiích uvidíte mnohem méně často.
Ponaučení? Lednové předpovědi budoucího chování trhů berte jen jako zábavné vodítko ve stylu „co by se dít mohlo, kdyby se všechno povedlo“. A ušetřený čas raději věnujte studiu chování trhů nebo péči o svoje investiční portfolio.
Jedná se o osobní názory Petra Žabži, které neodráží postoj Air Bank a.s. Nejedná se o investiční radu ani o jiné doporučení konkrétní investice.
V rekordních letech se na ní během roku zobchodovaly akcie klidně za bilion korun. Tyto časy jsou ale dávno pryč. Pražská burza se potýká s klesajícími objemy obchodů i nedostatkem nových emisí akcií. Mnoho českých firem dává místo vstupu na burzu přednost jiným způsobům získávání kapitálu, a tak je atraktivita Burzy cenných papírů Praha, kterou ovládají energetické a bankovní tituly, z mnoha pohledů sporadická. Nicméně index pražské burzy zvaný PX má za sebou úspěšný rok.
Od začátku roku do Vánoc vzrostl index PX, který zahrnuje nejlikvidnější akcie obchodované na pražské burze, na hodnotě o více než 24 procent, čímž překonal třeba výkonnost německého benchmarku DAX nebo španělského IBEX 35. A to jak v eurovém, tak i v korunovém vyjádření. Pražské burze se z hlediska výkonnosti v letošním roce zároveň dařilo významně lépe než polskému indexu WIG 20.
Ten obsahuje dvacet největších firem obchodovaných na varšavské burze, avšak na jiných frontách domácí trh zaostával. Řeč je hlavně o IPO, tedy prvních veřejných nabídkách akcií firmy na burze, ve kterém varšavská burza zaznamenala výraznou aktivitu. Velký vstup prožil například řetězec smíšeného zboží Žabka, jehož valuace vzrostla v den prvního obchodování na 23 miliard zlotých (135 miliard korun).
Aktivita na pražské burze byla nižší i ve srovnání s Německem. Na burzu ve Frankfurtu v říjnu vstoupila vydavatelská společnost Springer Nature s valuací přes 600 milionů eur (přes 15 miliard korun). Celková IPO aktivita v Evropě se v prvním pololetí letošního roku meziročně zečtyřnásobila na 11,4 miliardy eur (přes 280 miliard korun). I když na trh v Praze žádná nová firma nevstoupila, z hlediska výkonnosti to nebyl špatný rok.
Hlavně dividendy
Stejně jako loni, tak i letos byl významným přispěvatelem do celkové návratnosti indexu PX příjem z dividend. Index, který reflektuje kapitálový zisk spolu s reinvestovanými dividendami, vyrostl od začátku roku do Vánoc o zhruba třetinu a potvrdil tak významnost dividend pro investory na tuzemské burze.
Foto: CzechCrunch / BCCP
Vývoj indexu PX od roku 1993
Letošní rok byl ostatně z hlediska dividend mimořádný. K celkově vyplacené sumě 79,7 miliardy korun z Erste, Komerční banky, ČEZu, Monety, Coltu a Kofoly přispělo ve velké míře vyplacení celého čistého zisku Komerční banky, které bude pravděpodobně následovat i za letošní rok.
Další zvláštností byla mimořádná dividenda vyplacená akcionářům Monety ve výši tří korun na akcii v celkovém objemu 1,53 miliardy korun. S meziročně stabilní dividendou přišla letos Kofola a Colt, zatímco Erste, pod níž patří Česká spořitelna, dividendu za loňský rok navýšila z 1,9 na 2,7 eura na akci, což je v přepočtu zhruba o dvacet korun více. ČEZ pak vyplatil akcionářům méně než za rok 2022, protože vývoj na energetických trzích zatlačil na zisk společnosti.
Windfall tax i příští rok
Energetické společnosti a banky se nakonec letos nedočkaly – takzvaná windfall tax se bude platit i v příštím roce. Dění kolem daně z mimořádných zisků vyvolalo v roce 2024 velký rozruch. Ve středu pozornosti byly výstupy vládních představitelů, kteří nebyli ve shodě, zda-li toto mimořádné opatření zrušit, či nikoliv. Navíc velmi nedůvěryhodně působí i nejasnost postupu při výpočtu rovnosti mimořádných výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií a mimořádných příjmů do státního rozpočtu z windfall daně.
Přestože v otázce windfall tax vyvstalo během roku mnoho otázek, jedno je jasné. Banky ani za rok 2024 platnost tohoto opatření nepocítí. Situace se ale liší u energetických společností. Například ČEZ odvede, dle mého názoru, za rok 2024 přes 30 miliard korun, zatímco v příštím roce by to mohlo být o pár jednotek miliard méně.
Investory do polostátního energetického kolosu nemůže těšit ani dividenda ve výši 52 korun na akcii, která byla vyplacena za rok 2023, protože největší část koláče si za každých okolností uzme stát, a to i v příštím roce.
Akviziční mašina Colt
Pražská burza však není jen o smutném příběhu jménem windfall tax. Pozitivní světlo na domácí burzu vrhá Colt CZ, který pokračuje s nákupy a dále se rozrůstá. V letošním květnu došlo k dokončení akvizice celého podílu ve společnosti Sellier & Bellot, která strategicky doplňuje portfolio Coltu v oblasti malorážové munice. Důležitost Sellier & Bellot je navíc silná nejen z hlediska dodávek munice na Ukrajinu, ale i posilování dodavatelského řetězce. Nejnovější akvizice Coltu totiž buduje výrobní závody na Ukrajině, což by mělo posílit nezávislost země na importu munice.
I díky této akvizici akcie Coltu vzrostly v letošním roce asi o 27 procent, čímž překonaly výkonnost pražského indexu PX. Atraktivitu Coltu zvyšuje i zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, protože lze očekávat tlak na růst výdajů na obranu zemí NATO. Navíc americký komerční trh, který je pro společnost klíčový, se aktuálně potýká s cyklickými problémy, které by měly postupně odeznít, a tento trh by měl opět přispívat k dalšímu růstu tržeb.
Tři oříšky pro pražskou burzu
Na hlavní trh pražské burzy přestoupila v prosinci 2023 z trhu Start slovenská firma Gevorkyan. Poslední první veřejná nabídka akcií (IPO) na trhu Prime pražské burzy nicméně proběhla v roce 2016, tedy před dlouhými osmi lety, kdy své akcie upisovala Moneta. Rok 2025 by nicméně mohl být pro budoucnost pražské burzy velmi důležitý.
V příštím roce by totiž mohly na Prime market vstoupit až tři nové společnosti, čímž by se tento trh rozrostl z deseti na třináct emisí. Na konečný výsledek si budeme muset sice počkat, nicméně rozšíření by mělo domácímu trhu určitě pomoct. „Každý ze zájemců je v nějaké fázi debaty,“ říkal na začátku prosince generální ředitel pražské burzy Petr Koblic. Konkrétní jména však neuvedl.
Je však již de facto jisté, že se o kotaci na trhu Prime nakonec nebude ucházet společnost Seznam.cz Iva Lukačoviče. Na podzim sice zakladatel české internetové jedničky naznačil, že zvažuje část Seznamu na burzu umístit, nicméně riziko nelikvidity a nižších objemů obchodů zvítězilo a IPO se konat nebude. Nehledě na to, že to uvnitř firmy vyvolalo obrovské trable.
Pražská burza zažila turbulentní rok plný očekávání i zklamání. Domácí trh si však zanechal profil spolehlivého plátce dividend svým akcionářům. Tento dlouholetý trend by měl i v roce 2025 pokračovat, což je jedním z největších benefitů pro akcionáře investující na pražské burze.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.