Jak úspěšně vyjednat startupovou investici? Klíčem je precizní term sheet, radí právník Tomáš Ditrych

Tomáš DitrychTomáš Ditrych

ditrychKomentář

Foto: Mavericks

Tomáš Ditrych, zakladatel advokátní kanceláře Mavericks

0Zobrazit komentáře

Získání investice znamená pro většinu zakladatelů klíčovou metu, která jejich startupům umožní rozšířit tým, škálovat produkt a nakopnout prodej. Nejeden zakladatel však znejistí, když od vysněného investora obdrží formálně vyhlížející dokument nadepsaný „term sheet“. Term sheet ale není nic, čeho by se měli podnikatelé bát. Je však dobré vědět, jaké má vlastně náležitosti a na co si při vyjednávání o investici dát pozor.

Tomáš Ditrych z pražské advokátní kanceláře Mavericks spustil společně s dalšími právníky vzdělávací platformu Startup Legal Clinic a v komentáři pro CzechCrunch radí, co je obsahem term sheetu, jaké mohou být ekonomické podmínky investice či jak nastavit kontrolní práva. V předchozím vydání startupům radil s konvertibilním úvěrem.

***

Na začátek bychom si měli vyjasnit, co vlastně term sheet je. Přestože má rozsah několika stran a bývá psán formálním jazykem, nejedná se ještě o finální investiční smlouvu, na základě které by venture kapitálový investor poslal investici na váš bankovní účet. Jde o rámcovou dohodu, která shrnuje základní parametry zvažované investice. Kromě několika málo ustanovení (například povinnosti zachovávat mlčenlivost o jejím obsahu) se přitom až do podpisu finální investiční dokumentace jedná o dohodu nezávaznou.

Z praktického hlediska slouží term sheet jako podklad pro právníky, kteří na jeho základě připravují podrobný návrh finální investiční dokumentace. Dá se říct, že čím preciznější term sheet je, tím lehčí a rychlejší bude tvorba investiční dokumentace a vyjednání celé transakce. Na druhou stranu, vypracování a odsouhlasení detailního term sheetu může být časově náročnější. Ze své zkušenosti můžeme říci, že méně je někdy více. A mnohdy je účelnější skutečné detaily řešit až v textu vlastní investiční smlouvy.

Co je obsahem term sheetu?

Term sheet definuje základní podmínky zamýšlené transakce. Mělo by z něj být jasné, o jaké formě investice strany jednají, jak velká má investice být, co investor od startupu na oplátku získá a jaké jsou hlavní podmínky spolupráce obou stran. Podobně jako u investičních smluv lze podmínky uvedené v term sheetu rozdělit do tří hlavních kategorií – ekonomika, kontrola a tým. Podívejme se na ně podrobněji.

Ekonomické podmínky investice

Venture kapitálové investice jsou byznys jako každý jiný, a tak není divu, že pro obě strany budou mimořádně důležité ekonomické podmínky zvažované investice. Základním parametrem v tomto smyslu je forma a výše investice. Neméně důležitá je valuace společnosti, tedy její ohodnocení. Velikost podílu ve startupu, který investor dostane výměnou za svou investici, se totiž odvíjí právě od valuace.

Při jednání o valuaci společnosti se vždy ujistěte, zda se bavíte o pre-money nebo post-money valuaci. Zatímco první pojem označuje valuaci společnosti k okamžiku před získáním nové investice, druhý označuje valuaci společnosti již navýšenou o předmětnou investici. Správné rozlišování pre-money a post-money valuace je zásadní, protože hraje roli i při výpočtu velikosti podílu pro investora.

contract

Foto: Pixabay

K dojednání investice vede dobře zpracovaný term sheet

Pokud by například investor měl poskytnout investici ve výši 5 milionů korun společnosti s pre-money valuací 10 milionů korun, pak by měl dostat podíl o velikosti 33 procent. V případě investice 5 milionů korun do společnosti s post-money valuací 10 milionů korun by však investor obdržel podíl o velikosti 50 procent.

Dalším důležitým ustanovením je takzvaná likvidační preference, což je právo investora obdržet zpět určité finanční prostředky (v dnešní době zpravidla 1,0násobek investice) přednostně před výplatou jakýchkoli prostředků zakladatelům nebo jiným společníkům společnosti. Příkladem uplatnění práva na likvidační preferenci může být třeba odprodej společnosti za nízkou cenu, kdy investor bude mít přednostní právo ponechat si kupní cenu (nebo její část) získanou prodejem všech podílů ve společnosti.

Jiným specifickým mechanismem chránícím investora je ochrana proti ředění v situaci klesající valuace startupu v navazujících investičních kolech. Tato takzvaná ochrana proti ředění (anti-dilution protection) v praxi vyvolává mnoho otázek, a proto se jí budeme věnovat podrobně v dalším článku z dílny naší platformy Startup Legal Clinic.

Kontrolní práva aneb Kdo je u kormidla

Pro investování do startupů je charakteristická vysoká míra rizika. Není proto divu, že se ho investoři snaží omezit různými kontrolními nástroji. Mezi kontrolními ustanoveními v term sheetu obvykle nalezneme klauzule, které umožňují investorovi pasivně vetovat některá zásadní rozhodnutí valné hromady či managementu společnosti. Mezi taková rozhodnutí se obvykle řadí například změny výše základního kapitálu, přijímání úvěrů, korporátní změny společnosti nebo nakládání s duševním vlastnictvím společnosti mimo její běžnou obchodní činnost.

Určité kontrole investora zpravidla podléhá také nakládání s podíly ostatních společníků. Pro případ, že by zakladatelé chtěli své podíly prodat někomu jinému, investoři často požadují takzvané tag-along právo. Jeho podstatou je, že pokud by jiný společník chtěl prodat svůj podíl, musí investorovi umožnit, aby se transakce také zúčastnil a prodal své podíly za stejných podmínek. Běžné je také předkupní právo, které dává všem (nebo některým) stávajícím společníkům přednostní právo odkoupit podíl od společníka, který jej zamýšlí prodat třetí osobě.

V term sheetu se také objevuje takzvaná drag-along klauzule, která dává investorovi nebo případně širší skupině společníků právo požadovat po ostatních společnících, aby také prodali své podíly témuž kupujícímu.

Klíčoví členové týmu

Úspěch každého startupu stojí a padá s osobním nasazením zakladatelů a dalších klíčových členů týmu. Investoři si jsou této skutečnosti dobře vědomi, a proto se už v term sheetech objevují podmínky požadující setrvání zakladatelů ve společnosti po určitou minimální dobu a jejich práci na plný úvazek výhradně pro daný startup. Splněním těchto podmínek je nezřídka podmíněno právo zakladatelů ponechat si podíly ve společnosti (takzvaný reverzní vesting).

Jelikož zakladatelé disponují know-how, které může rozhodovat o úspěchu či neúspěchu startupu, je pravidelnou součástí term sheetu doložka zakazující zakladatelům vykonávat konkurenční činnost. Tuto doložku obvykle doprovází ještě zákaz přetahovat pracovníky, zákazníky nebo dodavatele startupu do jiných projektů.

Závěrem

Term sheet je běžnou součástí vyjednávání o téměř každé venture kapitálové investici, která má svou ustálenou podobu a terminologii. Dobře si osvojit terminologii a pochopit účel jednotlivých ustanovení je zcela zásadní, abyste se vyhnuli zbytečným nedorozuměním a překvapením. Byť se nejedná o finální investiční smlouvu, doporučujeme mu věnovat maximální pozornost.