Dosud pro majitele domácích solárů platilo, že dostanou zaplaceno maximálně za to, když pošlou do sítě přebytky z výroby elektřiny. Jenže teď se rozšiřují možnosti, jak si mohou přijít na peníze navíc – přibývá firem, které nabízejí bonusy a odměny za dálkový přístup k fotovoltaice či baterce. A ty pak podle potřeby řídí. Umožňuje to takzvaná flexibilita, která přišla s novým zákonem. Jde o to, že když vznikne v distribuční síti přebytek proudu, dodavatelé výrobu na dálku vypnou či začnou dobíjet baterie. A naopak. Majitelé domácích elektráren na tom mohou vydělat tisíce korun ročně.

Ke konci loňského roku bylo v Česku 184 tisíc připojených domácích střešních fotovoltaik. Celkový instalovaný výkon všech solárních elektráren včetně těch průmyslových se od roku 2021 zdvojnásobil. A za poslední dva roky se také měla ztrojnásobit dodávka přebytků elektřiny do soustavy. Síť se tak ocitá v nerovnováze a je potřeba upravovat výrobu a spotřebu. Právě s tím má pomoci takzvaná flexibilita.

Do budoucna se má o ni postarat nezávislý agregátor, což je nová instituce, kterou zavádí před nedávnem schválený zákon přezdívaný Lex OZE III. Než začne fungovat, bude to ale ještě pár let trvat. Proto se nyní o flexibilitu sítě starají v zásadě dodavatelé elektřiny.

„Někteří obchodníci s elektřinou postupně začali nabízet na trhu produkty, kterými zákazníky a výrobce elektřiny za jejich flexibilitu finančně odměňují. Mluvíme o nich jako o integrovaných agregátorech flexibility, což znamená, že zákazník nebo výrobce poskytuje flexibilitu stejné osobě, která je zároveň i jeho dodavatelem elektřiny,“ popisuje pro CzechCrunch Eliška Beranová, která je právničkou expertní skupiny Frank Bold a Unie komunitní energetiky.

Ačkoli pro zákony byla flexibilita dosud neznámým tématem, pár na ni zaměřených uskupení v Česku vzniklo už dřív. K průlomovým patřily podle Beranové produkty menších obchodníků s elektřinou, jako je Electree nebo Delta Green. První zmíněný pomáhá optimalizovat výrobu podnikům, Delta Green je zase pro domácnosti a slibuje, že každý zásah do výroby elektřiny bude kompenzovat až tisícem korun měsíčně.

Delta Green navíc nyní certifikovala agregační blok o velikosti jednoho megawattu, který je složený pouze z domácností. Je tak první, kdo nabízí svým zákazníkům možnost zapojení do služeb výkonové rovnováhy. Jde o pomoc s vyrovnáváním nestability v síti, kterou si objednává provozovatel páteřní přenosové soustavy v Česku, společnost ČEPS. Do toho dříve zasahovali jen velcí energetičtí hráči, nově ale může jít právě i o domácnosti. Ty pak podle potřeb sítě v krátkých časových intervalech dodávají nebo odebírají elektřinu, například nabíjením či vybíjením domácích baterií.

„Flexibilní spotřeba elektřiny je pro 99 procent lidí nový pojem a přístup. Počáteční nejistota ale rychle zmizí, jakmile lidé poznají, že je služba nijak nelimituje v běžném fungování a naopak přináší finanční benefity,“ líčí spolumajitel energetického startupu Jan Hicl.

S novinkou přišel také ČEZ. Rozdíl v jím nabízené službě spočívá v tom, že je určený i pro zákazníky s běžným fixním tarifem a nikoli jen tarifem, který je navázaný na spotové ceny. Právě se spotovými tarify, které odrážejí aktuální cenu energií na burzách, pracují firmy jako Delta Green. „Není tedy podmínkou mít spotový tarif, který je pro běžné domácnosti stále poměrně rizikový,“ vysvětluje jeden z manažerů společnosti Filip Jelínek. ČEZ je přitom zatím výjimkou.

Výhoda tkví podle něj právě v tom, že přetoků do sítě ze solárů je velké množství. „Kvůli tomu, že se ztrojnásobila dodávka přebytků elektřiny do soustavy, roste volatilita cen v síti. Loni bylo například rekordních 314 hodin se zápornými cenami, což znamená meziroční růst o 180 hodin. To vše představuje výzvu nejen pro distribuční a přenosové sítě, ale také pro obchodníky s elektřinou, protože se proměňuje harmonogram spotřeby domácností a je náročnější s elektřinou obchodovat,“ vysvětluje Jelínek.

Se vším pomůže sada algoritmů

Služba funguje tak, že ČEZ vybraným zákazníkům posílá peníze za to, že mu v případě potřeby dovolí snížit výrobu solární energie na dálku, aby nedocházelo k přetokům do distribuční sítě. A tak během slunečného víkendového odpoledne, kdy je plně saturovaná spotřeba domácnosti a v ideálním případě i dobité bateriové úložiště, chytrý program přetoky vypne.

Nová služba funguje na základě speciálního predikčního modelu, který je postaven na sadě několika algoritmů. „Ty neustále sledují tržní ceny, potřeby sítě a předpovídají přetoky na daném odběrném místě. Algoritmy se učí na historickém chování jednotlivých zákazníků a na základě toho individuálně predikují velikost přetoků každého zákazníka zvlášť,“ líčí Jelínek s tím, že algoritmy zároveň analyzují data ze spotového, vnitrodenního trhu, podle odchylky obchodníka a také podle toho, zda je případné omezení výroby energie z fotovoltaiky pro zákazníka výhodné.

Za to zákazník dostane zmíněnou finanční odměnu. Ta je přitom fixní, to znamená, že na ni dosáhne i v případě, že bude dodavatel muset chod fotovoltaiky ovlivňovat jen minimálně. Výše odměny se odvíjí od typu produktu, který má dotyčný sjednaný, a to v rozmezí nižších tisíců korun za rok. ČEZ bude nejdřív oslovovat ty majitele fotovoltaik, kteří mají vysoké přetoky. Služba je určená pro domácnosti a fyzické osoby, v plánu je ale rozšířit ji také na podnikatele.

V budoucnu by se ale o flexibilitu měl starat především nezávislý agregátor, který bude odlišný od dodavatele elektřiny. „S uvedením nezávislé agregace flexibility do praxe jsme zatím teprve na začátku, teď je potřeba zajistit celý systém po technické a datové stránce. K vyhodnocování nezávislé agregace flexibility jsou totiž nezbytné poměrně složité výpočty a výměna datových toků,“ vysvětluje Beranová.

To všechno má podle zákona zajišťovat Elektroenergetické datové centrum, které by mělo být hotové do poloviny roku 2026. „Nezávislý agregátor bude sdružovat jednotlivé subjekty ochotné svou spotřebu či výrobu ve výhodných chvílích měnit. Jejich flexibilitu bude za finanční odměnu nabízet k využití provozovateli přenosové soustavy, což je ČEPS, a obchodníkům s elektřinou pro lepší řízení odchylky,“ popisuje Beranová. 

Práce s flexibilitou má umožnit další rozvoj obnovitelných zdrojů a také větší domácí výrobu elektřiny, která navíc bude méně závislá na zdrojích ze zahraničí. Z pohledu domácností a průmyslu má pak flexibilita podle odbornice ze skupiny Frank Bold přinést významnou úsporu na účtech za elektřinu. Podle nedávno zveřejněného Akčního plánu pro dostupnou energii by mohli Evropané díky poskytování flexibility snížit výdaje za elektřinu o 12 až 42 procent.

Zatímco nyní je flexibilita dostupná především pro domácnosti, v budoucnu má mít významný potenciál také u průmyslových podniků, jako jsou například papírny, mrazírny nebo datová centra. „Dalšími klíčovými subjekty z hlediska poskytování flexibility budou také provozovatelé velkých bateriových úložišť, která se na území Česka díky Lex OZE III začnou nyní významně rozvíjet,“ dodává Beranová.