Jak vznikají Mapy.cz? Vyzkoušeli jsme si jízdu se speciální kamerou, nesmí pršet a hodně se couvá

Cestou necestou – tak se rodí digitální dvojče Česka, které vytváří nizozemská firma CycloMedia. Její speciální kameru jsme zažili v akci.

Jiří BlatnýJiří Blatný

img_02211080

Foto: Jakub Šantora 2022

Auto CycloMedia s nasazenou kamerou

0Zobrazit komentáře

„Vrané nad Vltavou,“ ozve se hlášení a my vystupujeme z motoráku do lezavého podzimního rána. Za rytmického bušení pražců kolejí pod odjíždějícím vlakem se vydáváme k řece. Obec leží na pravém břehu Vltavy. Když člověk k toku dojde a podívá se přes vodu na druhou stranu, všimne si skal, které se tam tyčí. Dnes jejich vrcholky halí mlha. Konečně jsme na místě srazu, na parkovišti u řeky, kde nám zástupci nizozemské firmy CycloMedia ukáží, jak jejich patentovanou kamerou přidělanou na autě snímají Česko pro službu Mapy.cz od Seznamu a jak jejich technologie může pomoct městům, developerům či architektům. Ještě nevíme, jak moc při tom budeme couvat.

„Dneska nám počasí moc nepřeje,“ říká při pohledu na jednolitou šeď oblohy řidič Jakub Mleziva, který pro CycloMedia jezdí několik let. Byť má kamera hodnotu v řádech vyšších jednotek milionů korun, moc si netyká s vodou a jejím úhlavním nepřítelem je déšť. „Vypadá to ale, že bouřka už přešla, tak budeme moci vše připravit,“ konstatuje jeden z manažerů firmy Petr Panec, když kontroluje počasí na svém chytrém telefonu.

„Takové aplikace při práci používáme asi nejčastěji,“ potvrzuje Mleziva. Jakmile totiž na čelní sklo auta dopadne první kapka, je třeba ze střechy kameru sundat, případně ji alespoň přikrýt. Když počasí přeje – a není mlhavo jako dnes –, mohou řidiči z CycloMedia jezdit v podstatě od rána do večera, zkrátka dokud je dostatek světla. Sezónu tedy mají hlavně na jaře a v létě.

Kromě pozorného sledování počasí musejí bedlivě vnímat i okolí vozu. Často se totiž kvůli snímání dostanou mimo silnice. „Jezdíme tam, kam je potřeba. Podle toho, co klient chce nasnímat,“ vypráví Mleziva. Zadání může obnášet například fotografování sloupů elektrického vedení a dalších infrastrukturních prvků, které bývají autem těžce přístupné. „Občas je to docela offroad,“ směje se Mleziva. „Původně jsme jezdili fiestami, ale po chvíli jsme usoudili, že bude lepší SUV,“ doplňuje ho s úsměvem Panec.

img_02171280

Foto: Jakub Šantora 2022

Patentovaná kamera firmy CycloMedia

Ani s takovým autem se ale řidiči všude nedostanou. Hlavní je nepřijít o kameru, kdyby to hrozilo, nahlásí řidič neprůjezdnou cestu prostřednictvím tabletu, který je připevněný na palubní desce na místě spolujezdce. Přes něj se ovládá i celý kamerový systém. Samotných kamer je na světě šedesát a připevněné na autech jezdí po celém světě. V Česku jich je okolo dvanácti a od konkurenčních přístrojů se ten od CycloMedia odlišuje hlavně systémem, který spočívá v pěti kamerách, jejichž ohniska jsou umístěna v jedné ose.

„Systém podle rychlosti auta vyhodnotí, s jakým zpožděním spustit závěrku, což nám umožní vyfotit pět snímků ze stejného místa,“ říká Panec. Technologie pak pomocí umělé inteligence spojí pět fotografií dohromady, čímž vznikne obraz pokrývající všechny směry. „Protože dokážeme garantovat, že jsou snímky ze stejného místa, na spojích nejsou žádné viditelné deformace a je to jednolitý obraz,“ dodává Panec.

Zákazník má k výsledku přístup přes jednoduchou webovou aplikaci zvanou StreetSmart. Běžnému uživateli na první pohled připomene Mapy.cz nebo Google Mapy. Umí ale navíc řadu zeměměřičských úkonů a člověk může jednoduchým kliknutím myši například určit vzdálenost mezi obrubníky silnice, aniž by se na místo musel vydávat s geodetickými přístroji.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„To je možné díky tomu, že si na základě fotografií a souběžného laserového skenování vytváříme i digitální 3D scénu,“ říká Panec. Řešení od CycloMedia podle něj může nejen ušetřit čas a peníze, chrání také zdraví zaměstnanců, kteří nemusí pracovat třeba na silnici v plném provozu.

„Některý klient například potřebuje zmapovat všechny dopravní značky na určitém území. My jsme schopni to s pomocí umělé inteligence ze snímků zjistit s přesností asi deseti centimetrů. Navíc člověk rovnou ví, co je to za značku a jestli je třeba přidělaná na sloupu,“ vysvětluje Panec. Výhodu má systém také v případě vyhodnocování stavu silnice. Odpadá totiž subjektivní lidská složka posuzování a hodnocení je konzistentní.

Na patentovanou kameru kvůli její přesnosti spoléhá v Česku zmíněný Seznam se svojí službou Mapy.cz. CycloMedia ji pomáhá zpřesňovat. Vzniká tak digitální dvojče Česka, tedy digitální model reálného prostředí. Takové modelování se používá například v průmyslu nebo při zefektivňování spotřeby energií budov.

Spolupráce s městy je složitá

Poté, co řidič patnáctikilovou kameru nasadí na střechu, nasedáme do auta. Před tím, než vyjedeme, je však třeba celý systém spustit. Součástí kamery je i GPS anténa připomínající talíř, která zaměřuje přesnou polohu vozu, a laserový skener, jenž průběžně vyhodnocuje okolí. Trvá pár minut, než přístroje zaměří polohu kamery, aby byl její chod co nejpřesnější.

Zařízení je připevněné na továrním základu střešních nosičů auta. Na ten navazují speciální úchyty, které zajišťují, aby byla kamera na střeše pokaždé ve stejné poloze a měřila konzistentně. Z kamery pak do auta putuje napájecí kabel a také hadice chlazení.

Celý systém pohání tovární autobaterie, která dává energii kameře, tabletu i počítači, jenž na zadních sedačkách zpracovává získaná data a ukládá je na disk. Vejdou se jich na něj dva terabajty, což odpovídá přibližně třem dnům snímání. Technologii mohou využívat například města, která potřebují mít přehled o různých prvcích, třeba o veřejném osvětlení. Služba je ale nápomocná třeba i správcům inženýrských sítí.

Firma má zaměstnance, kteří řeší jen povolení pro vjezd do jinak nepřístupných míst.

„Je dobré jednou za čas takovou inventarizaci udělat, protože i když si vedete a průběžně aktualizujete například inventář veřejného osvětlení, mohou se vám záznamy s realitou časem rozejít,“ říká Panec. „Reálně pak zástupci města nemusí kontrolovat tisíce lamp, ale obejdou jen ty, u kterých jsou nesrovnalosti,“ dodává. Lze tak kontrolovat třeba vizuální smog ve městech a zefektivnit výběr případných poplatků.

Takovým způsobem firma CycloMedia v Česku pracovala na pilotním projektu s Plzní. Spolupráce s městy je ale podle Pance komplikovaná. „Bavíme se hlavně s jednadvaceti českými statutárními městy, které pro Mapy.cz snímáme každý rok. Tam, kde data máme, jsme připraveni je poskytnout. Je nutné ale dodat, že čím větší město, tím složitější spolupráce zákonitě je,“ vysvětluje Panec.

Projíždíme obcí a od řeky se blížíme k nádraží. „Kamera fotí, jen když jedu popředu. Když couvám, nic se neděje,“ vysvětluje při jízdě Mleziva. Zrovna jsme totiž dojeli na konec slepé ulice a pozpátku se vracíme na křižovatku, abychom mohli pokračovat jiným směrem. Na tabletu snímání sledujeme přes rozhraní, které se téměř neliší od běžné navigace v autě. Každou chvíli se však za symbolem auta na mapě objeví puntík, který označuje pořízený snímek. S každou další fotografií se ozve nenápadné pípnutí.

Hlavně plynule

Jízda autem s vybavením CycloMedia je docela specifická. Vozidlo musí kvůli snímání jet co nejplynuleji. „Když to spojíte s faktem, že musíme opravdu zajet do každé jednosměrky, dá vám to zhruba třetinu pracovní doby strávenou couváním,“ směje se Mleziva. Proto mají ve firmě i zaměstnance, kteří řeší jen speciální povolení pro vjezd do jinak nepřístupných míst. Protože se v porovnání s běžnou jízdou auta nizozemské firmy chovají atypicky, jsou vpředu i vzadu označená oranžovými majáky.

Šoféři musejí také opatrně projíždět zatáčky. „Je to jako když fotíte panoramatickou fotku na mobilu. Když budete s mobilem hýbat moc rychle, fotky se špatně spojí. Musíme tedy v zatáčce jet velmi plynule,“ vysvětluje Mleziva, zrovna když točí volantem. Zaměstnanci také procházejí speciálním bezpečnostním školením.

Byť je systém sofistikovaný, jsou věci, které umělá inteligence rozpoznat nedokáže. „Je to třeba historické zábradlí v centru nebo nějaký atypický druh odpadkového koše. Je pak nutné vyhodnotit, jestli se vyplatí učit umělou inteligenci, nebo jednotlivé věci z těch pořízených fotografií prostě spočítat ručně,“ říká Panec.

Když se podíváte, jak jsou v Praze namalované čáry na silnicích –⁠ bílé, žluté, navíc se často kříží –⁠ měl by s tím automat problém.

Význam podobných automatizovaných inventur bude podle Pance každopádně růst. „Jestli má část aut být samořiditelných, tak o to víc musíme dbát o infrastrukturu. Když se podíváte, jak jsou v Praze namalované čáry na silnicích –⁠ bílé, žluté, navíc se často kříží –⁠ měl by s tím automat velký problém,“ myslí si Panec.

V Nizozemsku je řešení od CycloMedia už zavedené a firma tak v současnosti poskytuje 3D digitální obraz celé země. Další zakázky má v Německu, Belgii nebo Francii. „Pokryté máme metropole jako Londýn, Paříž, Stockholm nebo Barcelonu,“ vyjmenovává Panec.

Okružní jízda Vraným nad Vltavou se blíží ke konci. Zastavujeme na stejném parkovišti, ze kterého jsme vyjeli a načasování je ideální, pohled na aplikaci s předpovědí počasí totiž prozrazuje, že se blíží déšť, a je tedy třeba kameru ze střechy auta sundat. To potvrzují i první kapky, které se začínají objevovat na čelním skle vozu.

Čeští roboti z telefonů jdou do zahraničí. Dostali na to od investorů 20 milionů

Firma Vocalls věřila hlasovým technologiím dříve než řada jiných. Teď jí dávají za pravdu velké společnosti v tuzemsku i zbrusu nový investor.

Iva BrejlováIva Brejlová

vocalls

Foto: Vocalls

Artem Markevich (CEO) a Martin Čermák, zakladatelé startupu Vocalls

0Zobrazit komentáře

První virtuální asistenty usadili do firem už před šesti lety. Vycházeli z vlastních zkušeností – vadilo jim, jak těžko se dá dovolat na zákaznické linky různých firem, od internetového obchodu třeba po banky, a řešit tam rychle svůj požadavek. Arťom Markevič a Martin Čermák proto přišli s vlastními virtuálními asistenty, kteří by si se zákazníky mohli povídat. Nazvali je voiceboty, vystavěli kolem nich celou společnost a teď s ní získávají 20 milionů korun. Voiceboty tak vyšlou do zahraničí.

„Plánujeme expandovat primárně na britský a americký trh – ve Velké Británii již s několika klienty spolupracujeme, ve Spojených státech momentálně řešíme pilotní projekty, přičemž cílem investice je především urychlení celé zahraniční expanze,“ říká Markevič a dodává, že na evropském trhu firma roste organicky a má už vybudovanou poměrně rozsáhlou partnerskou síť.

Aby ne – Vocalls totiž slibují, že jejich konverzační roboti zpřístupní zákazníkům komunikaci s firmou v jakémkoliv čase a bez otravného čekání. Lidem se věnují okamžitě. Využívají umělou inteligenci a tvůrci je označují za všestranný konverzační nástroj, jehož funkce vychází z potřeb klientů i trhu.

Investice ve výši 20 milionů korun putuje z fondu V-Sharp Venture Studio Michala Menšíka a Zdeňka Šoustala. Menšík je majitel a šéf logistického startupu DoDo, Šoustal je přes firmu Reticulum vedle jiného spolumajitelem Accolade, která se zaměřuje na budování průmyslových parků v Evropě. Oba mají i další aktivity a spolu hodlají ve V-Sharp podporovat projekty spojené především s e-commerce, logistikou či finančními technologiemi. V následujících letech plánují proinvestovat řádově stovky milionů korun, ne-li víc.

mensik-soustal2

Foto: V-Sharp

Zdeněk Šoustal, majitel společnosti Reticulum, a Michal Menšík, CEO skupiny V-Sharp

Peníze směřované do Vocalls jsou dosud nejvyšší investicí v rámci jejich startupového portfolia. „V tom, že jejich produkt dokáže plnohodnotně nahradit živého operátora i ve složitých konverzačních procesech, vidíme obrovský potenciál napříč různými obory i světovými trhy,“ říká Matej Zabadal, Managing Partner ve V-Sharp Venture Studiu. Podle obchodního rejstříku teď má fond ve Vocalls zhruba pětiprocentní podíl.

„Investici od V-Sharpu nevnímáme jen jako finanční injekci, ale především jako podporu a mentoring někoho, komu záleží na našem produktu stejně jako nám a kdo má již zkušenost se škálováním produktu i zahraniční expanzí,“ chválí Markevič.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vocalls pustil první roboty do firem v roce 2016. Dnes jsou ke slyšení například v Alze, Škodovce, Zásilkovně či ČSOB a v desítkách dalších firem. „Své voiceboty testujeme na stovkách tisíc reálných rozhovorů a na jejich základě pak hlasové asistenty postupně ladíme tak, aby byla konverzace s nimi co nejpřirozenější,“ popisuje Markevič.

Letos k chytrým robotům přidali možnost využít také hlasovou analytiku, e-mailbota nebo takzvaného advisora, který radí operátorům na lince s vhodnými a pohotovými odpověďmi, a to přímo v průběhu hovoru. Kromě toho uvedli do světa produkt LiveTranslate, který v reálném čase překládá cizojazyčné hovory mezi operátorem a volajícím.

barta-prusa-winkler

Přečtěte si takéBarta, Průša a Winkler rozjeli nový fond. V hledáčku je UkrajinaBarta, Průša, Winkler a investoři z N1 Ventures rozjeli nový fond. V hledáčku mají ukrajinské startupy

Firma přitom myslí na to, aby konverzace s robotem byla plynulá. Je tak schopná například nastavit délku odezvy v rámci dané konverzace – tedy ten správný moment, kdy má docházet k překladu mluvené řeči. Pracuje s hlasitostí a kombinuje kanály tak, aby volající vždy věděl, co se děje na druhé straně a pochopil, kdy dochází k překladu jeho řeči a naopak.

V-Sharp Venture Studio dřív zainvestovalo mimo jiné do startupu Ydistri, který vyvíjí softwarový nástroj pro redistribuci takzvaných mrtvých zásob a dnes již spolupracuje s několika nadnárodními retailovými řetězci. Peníze poslalo i do fintechu Advanto, který zaměstnancům umožňuje vybrat si svou odpracovanou mzdu kdykoli v měsíci.