Je to tak trochu jako na Titaniku. Hlavní město Indonésie je důležité pro globální obchod, má rušný přístav a patří k nejvlivnějším městům světa. Domov dává více než deseti milionům lidí, v metropolitní oblasti Jakarty jich bydlí dokonce třicet. Jenže se stejně jako nejslavnější loď světa potápí. To je také důvod, proč Jakarta brzy přestane být indonéskou metropolí.

Vítejte v Nusantaře, městě, které se slavnostně otevřelo právě tuto sobotu, 17. srpna. O jejím vzniku se rozhodlo teprve před pár lety, byť debaty o vybudování nové metropole se vedou v ostrovním státě už desítky let. Vláda ale projekt schválila teprve v roce 2022, krátce poté se začalo stavět.

Ačkoliv v sobotu došlo ke slavnostnímu otevření, kdy přesně bude Nusantara oficiálně prohlášena za hlavní město, zatím není jasné. Proběhlo tu už první zasedání vlády, oficiální dekret bude ale pravděpodobně přijat až s nástupem nového prezidenta Prabowa Subianta, což se stane v druhé polovině října. Sláva to navíc tento víkend nebyla tak velká, jak se původně očekávalo. Namísto osmi tisíc lidí jich byla na akci nakonec pozvána jen tisícovka a celkově to vypadá, že je zatím s novým městem spíše trápení.

Zdaleka totiž není tak daleko, jak se předpokládalo. Zahájila se sice výstavba několika škol i kancelářských komplexů, vše se ale zpožďuje, a to zejména kvůli chybějícímu kapitálu. Město za 33 miliard dolarů (v přepočtu 758 miliard korun) má vláda financovat jen z dvaceti procent. Se zbytkem se spoléhala na domácí a zahraniční zdroje, očekávání se ale nenaplnilo.

Foto: www.ikn.go.id

+6

I tak by se už letos mělo do Nusantary přesunout sedmnáct tisíc státních úředníků, policistů nebo členů armády, do konce roku se sem má přistěhovat také sto tisíc lidí a bydlet tu bude i třicet tisíc dělníků, kteří budou pokračovat ve výstavbě nové metropole. Hotová by měla být do roku 2045. Podílet by se na tom mohli ostatně i Češi, loni během návštěvy Indonésie za to orodoval premiér Petr Fiala. Nabízí se pomoc ve veřejné dopravě, v oblasti smart cities nebo s městským mobiliářem.

Celkem má mít nové město rozlohu 256 tisíc hektarů, to je pětkrát víc než Praha a dvakrát víc, než má New York. Do roku 2045 by tu podle odhadů měly být čtyři miliony pracovních sil a HDP by mělo dělat 180 miliard amerických dolarů. Nusantara se nachází asi 1 200 kilometrů od Jakarty, a to v džungli provincie Východní Kalimantan na ostrově Borneo. Její název odkazuje na původní označení indonéského souostroví.

Vláda naplánovala město tak, aby to nebyl samý beton. Zeleň má pokrývat 75 procent metropole a každý rezident by měl být schopen dostat se do zelené rekreační zóny do deseti minut. S ohledem na životní prostředí mají být rovněž budovány všechny rezidenční, institucionální a komerční domy. Město mát být ale také sociální, a tak se má každý do deseti minut dostat rovněž k veřejným službám. Desetiminutový interval je zaveden také pro veřejnou dopravu, obyvatelé se během něj mají dostat k zastávce MHD. Síť má pokrýt až osmdesát procent města. Počítá se také s expresní dopravou na strategická letiště, ta by měla být hotová do roku 2030.

Město by měly tvořit mrakodrapy, ovšem v kombinaci s tradiční indonéskou architekturou, a dominantou má být prezidentský palác. Jmenuje se Garuda a má tvar mytického ptáka. Jeho křídla tvoří skoro pět tisíc ocelových plátů. Projekt je součástí první fáze výstavby, spolu s ním by měla vzniknout také sněmovna a právě první ubytovací kapacity. Mezi lety 2025 až 2035 mají vzniknout různá centra pro inovace a ekonomický rozvoj a dokončit se má i přesun vládních úřadů. Plány jsou ale ještě větší: do roku 2045 se má město dostat mezi pět nejpopulárnějších turistických destinací v jihovýchodní Asii a poté také být nejkonkurenceschopnějším městem světa.

Všechny nové budovy mají mít nižší energetickou náročnost, počítá se také s absolutním využitím obnovitelné energie, nakládáním s odpadní vodou a recyklací odpadu. Nulových emisí se má dosáhnout už do roku 2045. Co se obyvatel týče, budou mít na výběr z luxusních domů, bydlení pro střední třídu a ekonomického bydlení, a to v poměru jedna ku třem ku šesti. Všichni by také měli mít napojení na internet. Nad projektem ovšem visí otázka ohledně odlesňování oblasti, které je s výstavbou spojené. Nachází se tu jeden z nejstarších pásů tropického deštného pralesa, ve kterém mají domov například orangutani.

Současné hlavní město je ale přelidněné a i to sehrává roli v jeho osudu – infrastruktura Jakarty nebyla navržená na tak velký rozvoj. Každý třetí obyvatel nemá přístup k vodě z vodovodu, což vede k nelegálním vrtům. Tím se oslabuje půda. Část Jakarty se i proto v posledních deseti letech propadla o dva a půl metru, skoro polovina pobřežní metropole se pak nachází pod úrovní hladiny moře. Jakarta je tak nejrychleji se potápějícím velkoměstem.