Ve čtvrtek do kin po mnohaletém zajišťování financování, natáčení, postprodukce a pandemických odkladech dorazil Jan Žižka. Bylo to na rozohněném oři, v pokřiku a s palcátem zvednutým nad hlavu v útočné pozici? Ne tak docela, velkolepá historická novinka na rekordy u tuzemských diváků při svém uvedení nedosáhla. Její situace je nicméně poněkud jiná než u naprosté většiny domácí konkurence.

Mluvit o Janu Žižkovi jako o nejočekávanějším českém filmu posledních let se zdá skoro nedostatečné. Projekt, na němž producent, scenárista i režisér Petr Jákl pracoval přes osm let s rozpočtem kolem půl miliardy korun, není jen tím nejdražším audiovizuálním dílem, co v rámci české kinematografie kdy vzniklo. Je to také pokus o zcela nové pojetí tuzemské tvorby, které chce prorazit i v místech, jež malou středoevropskou zemi stále znají nanejvýš jako Československo.

Jákl se proto rozhodl do centra svého středověkého spektáklu postavit významnou postavu českých dějin, ale místo mnoha reálií zaměřených na znalce historie ji obklopil takovou mírou brutální akce, jakou mu jen prostředky dovolily. Do hlavních rolí pak obsadil známé americké herce. Výsledek měl přitáhnout domácí diváky stržené velkou mediální pozorností, národní hrdostí nebo prostým zájmem o téma. A zároveň měl získat zahraniční publikum díky obsazení a pojetí látky.

Český distributor filmu Bioscop teď oznámil, že Jan Žižka touto strategií do kin za první víkend přitáhnul asi 105 tisíc diváků, resp. asi 114 tisíc včetně předpremiér. To představuje čtvrtý nejlepší výsledek letošního roku. Na prvních třech příčkách tak zůstávají Vyšehrad: Fylm se 173 tisíci diváky, Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství se 150 tisíci diváků a Thor: Láska jako hrom se 136tisícovým publikem. V tržbách to pak pro Žižku znamená cca 17,6 milionu korun.

Foto: Stanislav Honzík

Režisér filmu Petr Jákl a hlavní hvězda Ben Foster

Husitskému vojevůdci se nicméně podařilo porazit také několik vysoce očekávaných titulů jako Top Gun: Maverick, třetí Fantastická zvířata nebo vyvrcholení dinosauří trilogie Jurský svět: Nadvláda. Žižka tak vzhledem k rozpočtu a pověsti na domácím poli zatím nezaznamenal takový úspěch, jak by se doufalo, stále ovšem jde o úctyhodná čísla.

Petr Jákl se k výsledkům vyjádřil slovy: „Jsem nadšený, že přišlo tak velké množství lidí. Tento termín bych si pro českou distribuci nikdy nevybral, ale musel jsem se přizpůsobit Americe. Navíc jsem se dost obával toho, že nejen covid, ale především energetická krize naprosto zásadním způsobem ovlivní návštěvnost kin.“ Dodal, že tyto efekty skutečně pozoruje.

A jak to se Žižkou vypadá ve Spojených státech, tedy druhém hlavním trhu, na který mířil? Až překvapivě podobně jako v Česku. Snímek, který byl pro americké publikum uveden pod názvem Medieval, zde za premiérový víkend vydělal asi 800 tisíc dolarů, tedy kolem 20 milionů korun. Přepočteno na diváky je to přibližně 120 tisíc. Zařadilo ho to na 14. místo mezi všemi aktuálně uváděnými filmy, tedy asi do poloviny celkového žebříčku.

Pomineme-li fakt, že větší uvedení jakéhokoliv českého filmu v zámoří je úspěch, ani v tomto případě se nejedná o příliš závratný výsledek. Jákl ho v komentáři přisoudil výraznému snížení počtu kinosálů, do nichž Jan Žižka zamířil, oproti očekávanému číslu. Nakonec jich bylo asi 1300.  „Kinodistribuce v Americe je v této době neuvěřitelně komplikovaná a jelikož tu Jan Žižka není známý, bylo by finančně strašně nákladné film zpropagovat,“ uvedl producent a režisér v jedné osobě.

Přesněji by to znamenalo na marketingovou kampaň vynaložit klidně ještě větší částku než na samotný vznik filmu. Podobná praxe ostatně v Hollywoodu není vůbec ojedinělá. V případě Medieval to nicméně Jákl vyhodnotil jako příliš velký risk. Místo toho předpokládá, že většina zisku přijde z uvedení online, které v posledních letech výrazně posílilo.