Japonsko poprvé přistálo na Měsíci. Země je pátá, které se to povedlo. Sondě nefungují solární panely

Úspěch to možná není jen symbolický. Přistání řídila technologie, která ho měla učinit velmi přesným. Ověření přesnosti přistání ale zabere týdny.

Jiří BlatnýJiří Blatný

slim-japonsko2

Reprofoto: YouTube/JAXA

Japonská sonda SLIM na vizualizaci

1Zobrazit komentáře

Japonská sonda SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) přistála na Měsíci a země vycházejícího slunce se tak zařadila mezi hrstku států, které něco takového dokázaly. S přístrojem jsou operátoři v kontaktu a na povely reaguje normálně, má ale poškozené solární panely, uvedla japonská vesmírná agentura JAXA na tiskové konferenci. Technologii, která přistání zařízení umožnila, inženýři označují za revoluční. Má totiž být mimořádně přesná a mohla by tak usnadnit výběr místa, kde se budoucí lidská zařízení dotknou měsíčního povrchu.

Sonda SLIM měla dokázat přistát v okruhu pouhých sta metrů od místa v kráteru o průměru necelých tři sta metrů, které určila JAXA. Potvrdit, jestli se to opravdu povedlo, podle vědců může trvat až několik týdnů. Uvedli, že zařízení s nimi plně komunikuje, nefungují mu však solární panely a elektrickou energii tak čerpá ze své baterie.

Právě přesnost, s jakou přistání vědci plánovali provést, je bezprecedentní a má potenciál posunout možnosti lidstva třeba v hledání vody na Měsíci nebo v jeho osidlování. Jak upozornil server Space, inženýři by už nemuseli vybírat jednoduchá místa pro přistání, ale přesně taková, která jsou pro konkrétní mise nejvýhodnější.

Japonsko se úspěchem každopádně dostalo do úzkého klubu zemí, které přistání na Měsíci dokázaly provést. Před ním se to povedlo USA, Sovětskému svazu, Číně a Indii. „Dokázat, že Japonsko tuto technologii má, by nám přineslo obrovskou výhodu v nadcházejících mezinárodních misích, jako je Artemis,“ řekl před přistáním Šiničiro Sakai, vedoucí projektu SLIM v JAXA s odkazem na misi americké NASA vrátit člověka na Měsíc, kterou agentura nedávno odložila.

Další projekt, který se nedávno snažil dostat na Měsíc, byl přistávací modul Peregrine americké firmy Astrobotics Technology. Ten se také nezdařil. Z americké sondy krátce po startu 8. ledna začalo unikat palivo, což pokus o přistání zmařilo.

Sonda SLIM svou cestu k nejbližší přirozené družici Země začala na začátku září, kdy ji spolu s teleskopem XRISM do vesmíru vynesla japonská raketa H-2A. Na oběžnou dráhu měsíce se zařízení dostalo koncem loňského roku na Boží hod vánoční. Od té doby se na přistání připravovalo.

Diskuze (1)

Novinka

Anonym
Celkem by mě zajímalo jak se tyto situace řeší. V článku neuvedeno bohužel. Je jasné, že s různými chybami a poruchami se musí počítat dopředu, což se taky děje. Jen mi chybí detaily různých postupů v různých situacích. Včetně tohoto případu. Pokud máte někdo povědomí o způsobech řešení takovéto situace, byl bych rád za dodatečné informace. P.B.