Jejich cíle nejsou zrovna malé – chtějí mezi mladými rozšířit finanční gramotnost. Už teď dosáhnou na tisíce lidí a cílem je brzy vyrůst na desetitisíce. Projekt pod názvem Nekrachni se vysněným číslům rychle přibližuje, aktuálně pracuje s rozpočtem okolo 2,5 milionu korun, podporou velkých organizací a jasnou představou, že finančně vzdělávat chce především lidi kolem šestnácti let. A pokud je chce oslovit, potřebuje radu přímo od nich – ve dvaceti už jsou na to zakladatelé prý staří.

Jakub Rychlý a Maria Šimůnková založili projekt Nekrachni, když jim bylo osmnáct. Funguje od předloňského září a je to nezisková organizace, která vzdělává především žáky základních a středních škol. Věnuje se takzvaně mladým dospělým, tedy lidem zhruba mezi patnácti a dvaadvaceti lety. Obecně je to takzvaná Generace Z.

Nekrachni ale věří, že může vzdělávat i ty na základní škole nebo lidi, kteří dostudovali a právě vstupují do pracovního procesu. Cílem je, jednoduše řečeno, zvyšování finanční gramotnosti. A pokud jde o formulaci v Nekrachni, je to příprava na „každodenní výzvy života“ ve financích: od sestavování osobních rozpočtů přes financování až třeba po řešení peněz v podnikání.

Důležitá je tu ale forma takového vzdělávání. Nekrachni mezi mladé vypustilo aplikaci a poznání šíří na sociálních sítích nebo přes newsletter. Soustředí se na ta místa, kde mladí jsou – tedy mimo jiné na TikTok –, tam komunikuje právě tak, jak je jejich cílovka zvyklá informace konzumovat. Na TikToku rychle. A v aplikaci využívá třeba prvky gamifikace, mimo jiné možnost porovnávat své výsledky s ostatními.

Finančních projektů nebo aplikací není málo, Nekrachni se od nich svou cílovou skupinou ale značně liší. Právě to je podle Rychlého zdroj úspěchu. Už teď aplikace vysvětluje finanční nástrahy i možnosti tisícům lidí a o svém zápalu přesvědčilo i velké firmy, které projekt finančně podporují. Loni mělo Nekrachni k dispozici 1,2 milionu korun, letos už je to 2,5 milionu. Na rok a kousek starou neziskovou organizaci dvacetiletých to nepůsobí jako špatná čísla.

„Jsme ti, co umí mluvit s Generací Z, protože jsme Generace Z. Je to naše klíčová výhoda. Děláme to od nás pro nás, a proto rosteme,“ začíná Rychlý naše povídání, když se spolu scházíme – přesně den před tím, než odletí na Tenerife. Když říká, jak se těší, slovo dovolená přitom nepoužije ani jednou. Jede tam na Erasmus a nemůže se prý dočkat, až bude mít odstup a klid na práci.

Ani nemá TikTok

Dokud byl v Česku, tak mladý vysokoškolák běhal mezi obchodními schůzkami a školou, řešil směřování týmu pětadvaceti lidí a dalších externistů i způsob komunikace celého projektu Nekrachni. U jeho profilu na sociálních sítích i na webu září pozice COO a jako mladý se neoznačuje, právě naopak.

Ve skutečnosti před pár dny napsal na LinkedIn veřejně a vážně míněnou informaci, že jak on, tak spoluzakladatelka Nekrachni Maria Šimůnková, nyní šéfka, stárnou, tedy už je jim oběma přes dvacet. A to je problém.

„Začali jsme se své cílové skupině vzdalovat. A třeba Maruška ještě ani nemá TikTok. Ač v něm vidíme velký potenciál, tak mu prostě nerozumíme tak jako lidé o pár let mladší než my,“ popsal s tím, že i když mluví o lidech jen o zhruba pět let mladších, vnímá, že jednají v online i offline světě jinak. „Uvědomili jsme si, že ač jsou lidé ve stejné generaci, propast mezi námi je obrovská. Dost pravděpodobně ji udělal TikTok a covid jako dva nejklíčovější faktory,“ popisuje.

Říká, že do pandemických lockdownů vstoupil v podstatě v pracovním životě, tedy v jeho případě okolo osmnácti. Ale o pár let mladší lidé byli na konci základní školy. „Takže svět začali vnímat úplně jinak a obsah konzumují úplně jinak. Chtějí ho jednoduše, rychle, dalo by se říct efektivně, chtějí se naučit hodně hodnotné informace, které budou schopni rychle aplikovat a nějaké výsledky vidět,“ vysvětluje.

Dva spoluzakladatelé proto před pár měsíci zavedli poradní sbor, kterému říkají Youth Board, tedy dozorčí rada mladých. Skládá se z pěti středoškoláků, většinou studentů víceletých gymnázií. U projektu je to významný orgán. V Youth Boardu sedí lidé kolem šestnáci let a jejich složení se má pravidelně obměňovat tak, aby si Nekrachni udrželo mladý náhled i pohled na své aktivity „zvenčí“.

Rada mladých mu sděluje, jestli tým dělá dobře to, co dělá. Zda jsou pro ně zajímavá témata, kterým se organizace chce věnovat, a především, jestli je dostatečně vhodná forma, kterou komunikuje. „Začali jsme s nimi pracovat od podzimu a už máme popsaných asi dvacet stránek A4 věcmi, které děláme špatně nebo bychom je měli dělat jinak,“ uvádí Rychlý.

Tým z Youth Boardu už tak třeba vysvětlil, že Nekrachni sice dělá zajímavý obsah, ale třeba jeho newslettery považuje za hodně dlouhé. Takže si je většina mladých jen uloží, ale už se k nim nikdy nevrátí. Šestnáctiletí mají přístup do komunikace zaměstnanců na síti Slack, takže do ní občas vstoupí, aby zarazili jejich plány. Někdy třeba proto, že jsou cringe. Tedy neautentické, trapné. „Tak to zastavíme a začneme přemýšlet, jak to udělat jinak,“ shrnuje Rychlý.

Rada mladších vyrovnává to, že Nekrachni dospívá. Rychlý popisuje, že se tu zvyšuje i věkový průměr, který teď dosahuje 23,5 roku. „Je to proto, že máme pracovníka, který nám ho teď hodně zvedl. Je mu přes třicet,“ vysvětluje. Později dopočítáme, že to bude kolem čtyřiceti.

Soudkyně mi to ani nerozmlouvala

Jakub Rychlý vždycky věděl, že chce podnikat. Ještě než mu bylo šestnáct, zažádal o zplnoletnění. Ve zpětném pohledu říká, že v procesu měl velmi dobrou pozici, protože už mu cestu prošlapali jiní, jako je mimo jiné Jiří Diblík, spoluzakladatel úspěšné aplikace VOS.health pro psychické zdraví. Navíc měl štěstí na soudkyni, která jeho rodičům záměr nerozmlouvala – i to se prý stává. Proces trval necelý půlrok a jeho hlavní účastník popisuje, že byl na české poměry celkem krátký.

Od té doby pracuje. Fungoval jako marketér a ještě ve zmíněných šestnácti letech získal klasickou pozici v jedné telekomunikační korporátní společnosti na plný pracovní úvazek. Našel si ji přes inzerát. „Po pohovoru mi práci nabídli, ale říkali, že ještě musím počkat, že se musí zeptat právního oddělení, jestli je to vůbec legální,“ usmívá se.

Postupně si založil vlastní firmu a externě radil s komunikací. Vedle toho se účastnil řady akcí pro podnikavé mladé, jezdil na soustředění soutěže Středoškolák roku a pravidelně se dostával mezi výběr těch nejlepších. Právě tam se potkali se Šimůnkovou.

Oba museli přiznat, že příliš dobře financím nerozumějí. Zhodnotili to jako zajímavý záměr, na kterém založit svůj vlastní projekt. Že cílí správným směrem, jim potvrdil průzkum mezi dalšími mladými, kteří na tom byli podobně.

Vedle toho Nekrachni pořádá workshopy či tábory a připravuje didaktické materiály pro učitele. U nich mimo jiné tým ví, že nemůže cílit na učitele přímo – pak by je žáci a studenti neposlouchali. Iniciativa prý musí jít právě od mladších. I to je jedno z upozornění, které do projektu přinesli mladí.

Chceme polovinu maturantů

Nekrachni prošlo několika inkubačními programy a začalo na startupovém mindsetu Rychlého a Šimůnkové. Postupně ale rozšířilo svůj přístup o ten neziskový. Program o vzděláváních mladých uspěl ve více soutěžích začínajících projektů. Během let 2021 a 2022 tak projekt získal první příspěvky v řádu jednotek či desítek tisíc korun, ze kterých financoval svůj vývoj. Seniornější pracovníky si ale mohl dovolit vždy jen na krátkou dobu, a tak si zakladatelé řadu věcí připravovali sami.

Šimůnková se naučila design. Její bratr udělal logo. Název vymysleli spolu. Pak od jedné z firem, u kterých žádali o podporu, najednou dostali dvě stě tisíc korun, do té doby nevídaný obnos. A o něco později se napojili na Nadaci České spořitelny, spolupracují s Nadací Lilie a Karla Janečkových, získávají finance z různých grantových programů krajů či obcí a účastní se inkubátoru Nadace Vodafone.

Přes všechny zdroje se Nekrachni nechce spoléhat jen na financování z institucí, ale staví i vlastní příjem peněz. Tím jsou semináře pro společnosti o tom, jak mluvit s Generací Z o penězích. Jsou cílené na rodiče a Rychlý říká, že jsou žádané. Nekrachni garantuje nejen odborného školitele, který se vyzná ve financích, ale i dostatečně mladého člověka, který reprezentuje mladou generaci.

Zatím se Nekrachni úspěšně šíří. „Každý rok je tu sedmdesát osm tisíc maturantů. A my chceme docílit, aby polovina z nich nějak s Nekrachni interagovala. Ať už nás budou sledovat na sociálních sítích nebo budou mít aplikaci, projdou vzděláváním nebo jakkoliv jinak – chceme být most mezi studentským světem a dospělým životem,“ říká Rychlý.