Na severní polokouli vrcholí sklizeň vinných hroznů mezi koncem září a polovinou října. Na vinicích pak nastává období klidu a činorodost se z velké části přesouvá do sklepů. Na malé vinici nedaleko Stockholmu, kde se nynější teplota pohybuje lehce nad nulou a zemi pokrývá vrstva sněhu, je ale všechno jinak – sklizeň tady totiž začala až dva týdny před Vánoci. Důvodem je teplejší klima, které ve Švédsku způsobuje rozmach komerčního vinařství.

Göran Amnegaard je majitel vinařství Blaxsta, o němž tvrdí, že jde o jednu z nejseverněji položených vinic na světě. První révu zde zasadil před dvaadvaceti lety a v té době šlo o jedno z mála komerčních vinařství ve Švédsku. Jižní část této severské země má sice poměrně příznivé klima, ale vždy se tady dařilo spíše obilninám, olejninám a bramborám. Jenže globální oteplování a pěstování nových odrůd vinné révy začínají měnit situaci.

Amnegaard je tak dnes jedním z rostoucího počtu vinařů ve Švédsku, které se podle odborníků může v budoucnu stát vinařskou destinací. Rozloha švédských vinic je zatím poměrně malá. V současnosti činí 150 hektarů a jen pro srovnání – v Česku dosahovala na konci roku 2021 obhospodařovaná plocha vinic necelých 18 tisíc hektarů.

Jen za poslední dva roky se ale rozloha vinic v severské zemi rozrostla o 50 procent. Nacházejí se přitom především na jižním pobřeží v regionech Skåne a Blekinge, na západním pobřeží v regionu Halland a také na východních ostrovech Gotland a Öland či poblíž jezer na jihu země. Zima je v těchto oblastech stále mírnější, díky čemuž má vinná réva delší vegetační období. Mezi známá vinařství tady patří například Ästad, Thora, Lottenlund Estate nebo Langmyre.

Foto: Blaxsta

Ve Švédsku začala sklizeň vinných hroznů dva týdny před vánočními svátky

Očekává se, že do pěti let se rozloha vinic více než zdvojnásobí. Dlouhodobě se předpokládá, že by se mohly rozrůst na 10 tisíc hektarů a stát se novým odvětvím, jehož hodnota dosáhne miliardy eur. Už nyní státní řetězec Systembolaget, jehož obchody jako jediné v zemi mohou prodávat nápoje s více než 3,5 procenta alkoholu, sdělil, že prodej vzrostl z 19 388 litrů v roce 2017 na 34 495 litrů do konce listopadu letošního roku.

Velkou předností švédských vinic jsou dlouhé letní dny – v červnu, když je léto na vrcholu, se vinným hroznům dostává až 23 hodin slunečního světla. Hlavními odrůdami, které zdejší vinaři pěstují, jsou ty odolné a hybridní, například Solaris, bílá odrůda, která byla poprvé uvedena na trh v roce 1975 Vinařským institutem ve Freiburgu v jihozápadním Německu, a Rondo pro červené víno. Amnegaard pěstuje Vidal Blanc, které mění na oceňované ledové víno pro michelinské restaurace.

Jedním z největších producentů vína ve Švédsku je Felix Ahrberg, který pěstuje hrozny pod značkou Kullabergs v regionu Skåne na vinicích o rozloze 14 hektarů. V loňském roce pro francouzský vinařský magazín Mon Viti uvedl, že i když se vinná réva ve Švédsku vyskytuje už od středověku, ve skutečnou vinařskou oblast se země proměňuje až nyní.

„Máme před sebou hodně práce – potřebujeme rozpoznat zdejší terroir a sázet révu podle typu půdy, musíme švédské vinaře důkladně školit a zvyšovat jejich kvalifikaci, stejně tak je potřeba posílit kontroly kvality vína tak, jako se to děje ve Francii nebo Rakousku. Některá švédská vína totiž mají nedostatky a spotřebitel může být po jejich koupi zklamaný,“ řekl pro magazín Mon Viti.

Společnost Nordic Vineyards, která prodává skandinávská vína na internetu, pro deník The Guardian uvedla, že většinu jejích produktů kupují lidé z regionu, ale že stále častěji dostává žádosti z celé Evropy a Asie, zejména z Japonska. Dle slov Felixe Ahrberga jde rovněž o důležitý rozvoj nového odvětví cestovního ruchu ve Švédsku.

Foto: Kullabergs

Švédský vinař Felix Ahrberg

S tím, jak se severní oblasti stávají příznivější pro pěstování vinné révy, se proměňují i místa, která jsou vínem dlouhodobě proslulá. Podle přehledu, který publikovala agentura Bloomberg, museli v portugalském údolí Duoro letos zpracovávat hrozny rekordně brzy, stejně na tom byli vinaři v Německu či Kalifornii. Významné vinařské regiony se potýkaly s vysokými teplotami, požáry a dlouhým obdobím sucha – výjimečné sucho panovalo například ve francouzském Alsasku.

Podle Antonína Suchánka, který do Česka dováží přes deset let šampaňské, se situace mění i v kategorii champagne vín. V roce 2021 se vinaři potýkali s tragickou sklizní a stále intenzivněji vnímají dopady globálního oteplování, na které reagují změnou postupů na vinicích – ať už se jedná o využívání šetrnějších postřiků, či vinic orientovaných na sever. Také experimentují s méně obvyklými, ale pro oblast Champagne stále původními odrůdami.

„Setkávám se i s extrémním pohledem na budoucí podobu regionu, který spočívá v tom, že vinaři začnou místo šumivých vín produkovat raději tiché Coteaux Champenois. Osobně spolupracuji s vinaři ze specifického segmentu řemeslných šampaňských, kde aktuálně probíhá Coteaux revoluce – tiché víno začali dělat skoro všichni. Chtějí být prostě připraveni, pokud by jednou Champagne šumivým vínům nepřála. Osobně si myslím, že o šampaňské jako takové nepřijdeme. Pravděpodobně ale nebude takové, jaké jej známe,“ dodává Suchánek pro kontext.