I tak malá země jako Česká republika si po včerejšku může připsat další úspěch na poli vesmírného průmyslu. Do vesmíru totiž odstartovala z ruského kosmodromu Vostočnyj raketa Sojuz 2-1b, která kromě jiného nesla teprve druhý čistě český cubesat (miniaturní satelit) zvaný Lucky-7.

Tento počin měla nejprve na svědomí ČVUT, později ho převzala společnost SkyFox Labs, respektive vývojáři Jaroslav Laifr a Pavel Kovář. Lucky-7 váží pouze půl druhého kila a je to krychle o hraně 11,3 centimetru. Pět stran ze šesti je pokryto solárními panely. Hlavním cílem mise bude otestovat komerční elektroniku upravenou pro dlouhodobé mise, například na Mars nebo Měsíc.

Cílem Lucky-7 je orbit o výšce zhruba 530 kilometrů, což je dostatečně vysoko pro běžný provoz, ale zároveň dostatečně nízko, aby do pětadvaceti let shořel v atmosféře, jak vyžaduje úmluva OSN.

Kvůli testům také bude prolétávat oblastmi se zvýšenou radiací, která pro zmíněnou elektroniku na dlouhých misích představuje největší nebezpečí. Kromě toho je satelit vybaven kamerou pro zachycení polární záře a senzory na sledování gama záření.

Před sedmou hodinou ráno raketa odstartovala a už po 14.00 vědci navázali s Lucky-7 kontakt. Prozatím družice funguje, jak má, na otestování všech senzorů však bude potřeba ještě několik dní.

Do vesmíru za třicet tisíc

Vývojáři si také mohou připsat jiné prvenství – celý cubesat vyvinuli dle vlastních slov s počáteční investicí pouhých 30 tisíc korun, čímž se Lucky-7 řadí mezi nejlevnější vesmírné mise na světě. Za tyto peníze původně Pavel Kovář vytvořil navigační přijímač pro družici, který v roce 2015 uvedl na trh, a jeho prodejem získal další peníze pro realizaci projektu. Lucky-7 tak vznikla bez podpory státu.

Na palubě Sojuzu byla i další družice s českou stopou. Socrat-R, který připravila Lomonosova univerzita v Moskvě, obsahuje detektory připravené na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) na ČVUT. Jejich cíl je ambiciózní – měly by vytvořit, jednoduše řečeno, meteoradar pro radiaci.

Na raketě byly desítky jiných družic, které se oddělovaly postupně z nosné konstrukce. Ruská meteorologická družice Meteor-M 2-2 byla primárním nákladem a sekundárními byly kromě Lucky-7 a Socrat-R více než tři desítky aparátů například z Velké Británie, Francie, Německa, Švédska či Spojených států.

Česká stopa na oběžné dráze

Lucky-7 není v historii první družicí s českou stopou. Toto prvenství si již v roce 1976 připsala sonda Magion 1. Již přes dva roky se ale drží na orbitu VZLUSat-1 vyvinutý Výzkumným a zkušebním leteckých ústavem ve spolupráci s českými univerzitami a firmami. Ta byla vynesena pro změnu indickou raketou PSLV, taktéž v rámci mezinárodní mise.