Jmenují se Poly, Flora, Blesk nebo Šemík. Dohromady jich je devatenáct a jsou potažení pravou koňskou kůží. Mimo to jsou také součástí historického a naprosto unikátního kolotoče. Ten se na pražské Letné po renovaci dnes opět roztočil.

Den spuštění historického kolotoče nebyl vybraný náhodně. Právě 11. července totiž uběhlo 128 let od jeho instalace a kolaudace na Praze 7. Sám kolotoč je přitom ještě starší. Už v roce 1892 se roztáčel na Vinohradech. Ty tenkrát ale na rozdíl od Letné ještě nepatřily k Praze.

Památku koupilo v roce 2004 Národní technické muzeum. I proto, že se jedná o jeden z nejstarších dochovaných podlahových kolotočů v Evropě. Tehdy byl ovšem ve zdevastovaném stavu.

„Po celou dobu, kdy je kolotoč ve správě muzea, jsme zápasili s nedostatkem finančních prostředků a mnoha technickými problémy vyvolanými skutečností, že se jedná o evropský unikát, s jehož památkovou obnovou doposud nebyly spojeny žádné společnosti,“ uvedl generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr.

Výběrových řízení na dodavatele bylo hned několik, končily však neúspěšně. I díky nízké zadávací ceně, která byla původně stanovená na pět a půl milionu. Nakonec práce vyšly na bezmála sedm milionů. Kolotoč zrestauroval Jiří Kmoška. Na jeho práci přispěla i Praha 7, která s muzeem spustila iniciativu na záchranu kolotoče, a také ministerstvo kultury.

Zajímavostí je například sloup středové točny, který má zdobení v podobě tří rytířů v brnění z papírmaše, tedy směsi drceného papíru, která je natřená stříbřenkou.

Finančně se na rekonstrukci podílely i Nadační fond Avast, společnost Wadia a hlavní město. Ty přispěly na restaurování koňských figur. Zapojila se ale i veřejnost ve sbírce. V ní prosily o pomoc samotné figury.

„Říkají mi Avar a jsem kůň, i když tak po více než 120 letech služby už moc nevypadám. Na hřbet mi toho za tu dobu hodili opravdu hodně. Pět generací dětí i dospělých, dvě světové války, jednu revoluci a koncert Rolling Stones hned za dveřmi. Jak říkáme my koně, to by skolilo i hucula. Tak přihoďte nějakou tu korunu, ať jsem zase fešák,“ stálo například v kampani.

I koně jsou přitom sami o sobě unikátní. Devatenáct různě velkých zvířat bylo potažených pravou koňskou kůží bez spojů. Plnění byli slámou a oči měli skleněné. Konstrukce je železná, hlava a nohy jsou vyřezány ze dřeva.

Na jejich renovaci se podílelo malé čalounictví z pražského Zlíchova. Přitom i po sto třiceti letech byla znovu použita pravá koňská kůže. Čalouníci ji sehnali až ve Francii. Skleněné oči jsou dělané na zakázku v Německu tak, aby byly co nejvíc věrohodné.

Nosnost koně je 100 kilo. Ostatně kolotoč kdysi sloužil nejen dětem, ale i dospělým. U čtyř koní vyjmenovaných v úvodu se dochovala původní sedla a uzdění.

Kolotoč zpočátku poháněl člověk, který chodil kolem dokola, časem ho nahradil systém ozubených kol. Ve třicátých letech pak elektromotor. Dřevěný pavilon je provedený ze dřeva a má půdorys dvanáctiúhelníku. Kromě koní tu byla i čtyři plechová autíčka. V roce 1991 byl kolotoč prohlášen za památku.

„Dnes je den D Letenského kolotoče. Koně, autíčka i orchestrion už jsou uvnitř. Vše je zkolaudováno a funguje,“ uvedl v pondělí starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Cena pětiminutové jízdy je 80 korun, do 16. července se bude kolotoč točit každý den od 9.00 do 18.00, pak bude v provozu v pátky, soboty a neděle.