Jeho veličenstvo král na tvrdé měně. Britové ukázali podobu bankovek s Karlem III.
Papírové peníze s novým britským králem se dostanou do oběhu přibližně za rok a půl. Královna Alžběta II. však v peněženkách zůstane i nadále.
S příchodem nového panovníka na britský trůn se pojí celá řada změn a patří mezi ně i nutnost vydat nové bankovky, které na sobě budou mít portrét aktuální hlavy království. Jinak tomu není ani v případě příchodu krále Karla III., který by měl na nově emitované sérii vystřídat svou matku v polovině přespříštího roku. Jak měna bude vypadat, však britská centrální banka ukázala již nyní.
Tradice panovníka zobrazeného na platidle používaném ve Velké Británii je hluboká a nemění se ani s příchodem Karla III. Ten by měl z peněženek Britů poprvé začít vykukovat v polovině roku 2024, přičemž příchod to bude velmi pozvolný.
Bankovky s jeho tváří totiž budou nahrazovat pouze ty s tváří královny Alžběty II., jejichž stav jim již nedovolí zůstávat nadále v oběhu. Ty v dobré kondici banka stahovat nebude.
Mezi lidmi je momentálně přibližně 4,5 miliardy papírových liber v celkové hodnotě přibližně 80 miliard. Kusy vydané po roce 2016 navíc nejsou tištěné na papíře, ale na speciálním polymeru s podstatně vyšší životností.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
Bank of England se tím snaží minimalizovat environmentální dopad peněz, ale důvod použití speciálního materiálu je také ekonomický. Tyto bankovky není nutné vyrábět tak často a vyjdou také levněji. Jejich padělání je navíc těžší.
Nový král bude vyobrazený na bankovkách s hodnotou 5, 10, 20 a 50 liber. Každou z nich ozdobí Karlova tvář na přední straně, objeví se také v průhledném bezpečnostním okénku. Vzhled jinak zůstává stejný a stejným způsobem půjde ověřit i jejich pravost. Zachovány byly také barvy specifické pro jednotlivé hodnoty.
Alžběta II. či Karel III. však nejsou jediné osobnosti, na jejichž podobizny bude možné na britských bankovkách narazit. Minulý rok proběhla emise padesátilibrovek, které nesou tvář Alana Turinga, geniálního matematika, jenž je považován za otce informatiky. Svým bádáním pomohl nejen k vytvoření prvního počítače, ale také se zasadil o prolomení nacistického šifrování během druhé světové války. Přesto byl státem stíhán za svou homosexualitu a v roce 1954 spáchal sebevraždu.