Jejich technologie ověřila identitu už více než miliardě lidí. Slovenský Innovatrics patří mezi globální špičku biometrie
Technologie, která ověřila identitu každého osmého člověka na planetě.
Ján Lunter, zakladatel slovenského startupu Innovatrics
Žijeme v době biometrické revoluce. Technologie, která ověřuje naši identitu přes otisk prstu nebo například rozpoznání tváře, byla před několika lety záležitostí vládních institucí nebo největších korporátů. Dnes je běžnou součástí našich životů a setkáváme se s ní třeba u každého odemčení telefonu. Posledních osmnáct let boom této technologie z první řady sleduje Ján Lunter, zakladatel slovenské firmy Innovatrics, která právě taková řešení vyvíjí. Jde přitom o hráče se silnou globální stopou, jehož technologie už ověřila identitu více než miliardy lidí.
Nemalý podíl na celém příběhu úspěšného byznysu, jehož tržby i zisk se pohybují ve stovkách milionů korun ročně, mají také Češi. Jedním ze spoluzakladatelů byl Viktor Fischer, nyní známý z Rockaway Capital, a na vývoji umělé inteligence se podílí přes dvě desítky vědců sedících v Brně. „Dnes už se s biometrií setkali všichni, před deseti lety byla nejčastější otázka, jestli děláme něco pro policii,“ hodnotí dlouhodobý vývoj s úsměvem Lunter.
Na začátek je potřeba uvést, že v případě Innovatrics mluvíme o zakladateli Jánu Lunterovi mladším. Na Slovensku je mediálně známější jeho otec Ján Lunter starší, který ze sklepa v rodinném domě pod značkou Lunter před třiceti lety rozběhl výrobu tofu a vegetariánských pomazánek a jen za rok 2020 utržil téměř 400 milionů korun. Ještě víc pozornosti si vysloužil ve volbách o post župana (ekvivalent hejtmana) Banskobystrického kraje v roce 2017, kdy zvítězil nad tehdejším obhájcem postu kontroverzním Marianem Kotlebou, předsedou pravicově nacionalistické strany Lidová strana – Naše Slovensko.
Ale zpátky k Jánu Lunterovi mladšímu. Ten měl díky svému otci blízko k podnikání, už jako dítě sledoval vznik a budování potravinářské firmy doslova ze svého domova. Studium francouzského bilingvního gymnázia jej následně dovedlo na vysokou školu v Paříži a obor zaměřený na telekomunikace a informační technologie.
Právě tam vznikl nápad na dnes globálně úspěšný byznys. K otevírání některých dveří se na univerzitním kampusu využívala biometrická technologie pro otisk prstu. Ne vždy ale fungovala správně. „Skener můj otisk nerozpoznal, což mě naštvalo,“ směje se Lunter během rozhovoru pro CzechCrunch, „věděl jsem, že to může fungovat i lépe.“
Ve volném čase vedle studia tak začal pracovat na novém řešení čteček otisků prstů. Shodou náhod ve stejné době vyhlásila univerzita v italské Boloni soutěž pro využití této technologie, kam se kromě firem a univerzit mohli přihlásit i nezávislí vývojáři. Lunter se svým projektem zařadil mezi první tři příčky ve všech sledovaných kategoriích.
Na základě úspěšného umístění se mu začaly s nabídkou práce ozývat přední globální společnosti, které působily v biometrickém průmyslu. Jako mladý student se ale rozhodl jít jinou cestou. „Byl jsem spíš nadšenec, který vyvinul technologii a až pak přemýšlel, co s ní. V rodině máme podnikatelskou historii, tak jsem si řekl, že zkusím založit vlastní firmu a že pokud to nevyjde, pořád se budu mít kde zaměstnat,“ vzpomíná Lunter.
S už vytvořeným projektem se přihlásil do vysokoškolského podnikatelského inkubátoru a do týmu zakladatelů k sobě přizval svého profesora Jeana Lerouxa Les Jardinsa a Čecha Viktora Fischera, jenž nyní šéfuje miliardovému fondu Rockaway Capital se zaměřením na blockchain. Lunter do startupu přinesl technologický přístup, Fischer doplnil své znalosti ze studia byznysu a společně v roce 2004 začali stavět Innovatrics.
Měli jsme technologii a dlouho jsme hledali, co vlastně bude produkt. To nám zabralo asi dva až tři roky.
„Měli jsme technologii na čtení otisků prstů a dlouho jsme hledali, co vlastně bude produkt. To nám zabralo asi dva až tři roky,“ vypráví Lunter. V začátcích proto startup nemohli financovat z prodeje hotového řešení, což řešili prodejem částí zdrojového kódu své konkurenci a měli dostatek prostředků na další vývoj a dokončování produktu.
Díky tomu na rozdíl od mnoha startupů Innovatrics nepotřeboval pomoc externích investorů a začal růst organicky. Největším milníkem malého týmu o čtyřech lidech bylo licencování technologie tehdy globálnímu lídrovi biometrických řešení, jenž sídlil v Kanadě. Tato reference mladé firmě otevírala dveře k dalším zákazníkům a o zakázky nebyla nouze.
Na celosvětovém trhu v té době působilo jen velmi málo hráčů, kteří vyvíjeli podobnou biometrii, a jejich technologie dokázaly zpracovávat jen jednotky otisků za sekundu. Innovatrics ostatní firmy v oboru předběhl mílovými kroky, když za stejný čas dokázal zpracovat až 600 tisíc otisků. Díky tomu si firmy začali všímat integrátoři, kteří řešení začali dodávat dále svým zákazníkům – příkladem jednoho z prvních větších projektů v takové formě spolupráce byla dodávka identifikačního řešení pro řidičské průkazy v Malawi.
„Díky partnerům, kteří technologii dodávali hlavně různým vládám i v rozvojových zemích, se naše technologie dokázala dostat doslova všude po světě,“ přibližuje Lunter, který už v té době Innovatrics vedl z domovského Slovenska, kam se přestěhoval z Francie dva roky po vzniku firmy. Další velký zlom ve vývoji nastal v roce 2011, když Lunter vykoupil oba další spoluzakladatele a od té doby je ve společnosti jediným majitelem.