Žijeme v době biometrické revoluce. Technologie, která ověřuje naši identitu přes otisk prstu nebo například rozpoznání tváře, byla před několika lety záležitostí vládních institucí nebo největších korporátů. Dnes je běžnou součástí našich životů a setkáváme se s ní třeba u každého odemčení telefonu. Posledních osmnáct let boom této technologie z první řady sleduje Ján Lunter, zakladatel slovenské firmy Innovatrics, která právě taková řešení vyvíjí. Jde přitom o hráče se silnou globální stopou, jehož technologie už ověřila identitu více než miliardy lidí.

Nemalý podíl na celém příběhu úspěšného byznysu, jehož tržby i zisk se pohybují ve stovkách milionů korun ročně, mají také Češi. Jedním ze spoluzakladatelů byl Viktor Fischer, nyní známý z Rockaway Capital, a na vývoji umělé inteligence se podílí přes dvě desítky vědců sedících v Brně. „Dnes už se s biometrií setkali všichni, před deseti lety byla nejčastější otázka, jestli děláme něco pro policii,“ hodnotí dlouhodobý vývoj s úsměvem Lunter.

Na začátek je potřeba uvést, že v případě Innovatrics mluvíme o zakladateli Jánu Lunterovi mladším. Na Slovensku je mediálně známější jeho otec Ján Lunter starší, který ze sklepa v rodinném domě pod značkou Lunter před třiceti lety rozběhl výrobu tofu a vegetariánských pomazánek a jen za rok 2020 utržil téměř 400 milionů korun. Ještě víc pozornosti si vysloužil ve volbách o post župana (ekvivalent hejtmana) Banskobystrického kraje v roce 2017, kdy zvítězil nad tehdejším obhájcem postu kontroverzním Marianem Kotlebou, předsedou pravicově nacionalistické strany Lidová strana – Naše Slovensko.

Ale zpátky k Jánu Lunterovi mladšímu. Ten měl díky svému otci blízko k podnikání, už jako dítě sledoval vznik a budování potravinářské firmy doslova ze svého domova. Studium francouzského bilingvního gymnázia jej následně dovedlo na vysokou školu v Paříži a obor zaměřený na telekomunikace a informační technologie.

Právě tam vznikl nápad na dnes globálně úspěšný byznys. K otevírání některých dveří se na univerzitním kampusu využívala biometrická technologie pro otisk prstu. Ne vždy ale fungovala správně. „Skener můj otisk nerozpoznal, což mě naštvalo,“ směje se Lunter během rozhovoru pro CzechCrunch, „věděl jsem, že to může fungovat i lépe.“

Ve volném čase vedle studia tak začal pracovat na novém řešení čteček otisků prstů. Shodou náhod ve stejné době vyhlásila univerzita v italské Boloni soutěž pro využití této technologie, kam se kromě firem a univerzit mohli přihlásit i nezávislí vývojáři. Lunter se svým projektem zařadil mezi první tři příčky ve všech sledovaných kategoriích.

Na základě úspěšného umístění se mu začaly s nabídkou práce ozývat přední globální společnosti, které působily v biometrickém průmyslu. Jako mladý student se ale rozhodl jít jinou cestou. „Byl jsem spíš nadšenec, který vyvinul technologii a až pak přemýšlel, co s ní. V rodině máme podnikatelskou historii, tak jsem si řekl, že zkusím založit vlastní firmu a že pokud to nevyjde, pořád se budu mít kde zaměstnat,“ vzpomíná Lunter.

S už vytvořeným projektem se přihlásil do vysokoškolského podnikatelského inkubátoru a do týmu zakladatelů k sobě přizval svého profesora Jeana Lerouxa Les Jardinsa a Čecha Viktora Fischera, jenž nyní šéfuje miliardovému fondu Rockaway Capital se zaměřením na blockchain. Lunter do startupu přinesl technologický přístup, Fischer doplnil své znalosti ze studia byznysu a společně v roce 2004 začali stavět Innovatrics.

„Měli jsme technologii na čtení otisků prstů a dlouho jsme hledali, co vlastně bude produkt. To nám zabralo asi dva až tři roky,“ vypráví Lunter. V začátcích proto startup nemohli financovat z prodeje hotového řešení, což řešili prodejem částí zdrojového kódu své konkurenci a měli dostatek prostředků na další vývoj a dokončování produktu.

Díky tomu na rozdíl od mnoha startupů Innovatrics nepotřeboval pomoc externích investorů a začal růst organicky. Největším milníkem malého týmu o čtyřech lidech bylo licencování technologie tehdy globálnímu lídrovi biometrických řešení, jenž sídlil v Kanadě. Tato reference mladé firmě otevírala dveře k dalším zákazníkům a o zakázky nebyla nouze.

Na celosvětovém trhu v té době působilo jen velmi málo hráčů, kteří vyvíjeli podobnou biometrii, a jejich technologie dokázaly zpracovávat jen jednotky otisků za sekundu. Innovatrics ostatní firmy v oboru předběhl mílovými kroky, když za stejný čas dokázal zpracovat až 600 tisíc otisků. Díky tomu si firmy začali všímat integrátoři, kteří řešení začali dodávat dále svým zákazníkům – příkladem jednoho z prvních větších projektů v takové formě spolupráce byla dodávka identifikačního řešení pro řidičské průkazy v Malawi.

„Díky partnerům, kteří technologii dodávali hlavně různým vládám i v rozvojových zemích, se naše technologie dokázala dostat doslova všude po světě,“ přibližuje Lunter, který už v té době Innovatrics vedl z domovského Slovenska, kam se přestěhoval z Francie dva roky po vzniku firmy. Další velký zlom ve vývoji nastal v roce 2011, když Lunter vykoupil oba další spoluzakladatele a od té doby je ve společnosti jediným majitelem.

Při otázce, jaké největší výzvy musel zakladatel Innovatrics během budování byznysu překonat, se chvíli zamýšlí. „Nikdy jsme neměli existenciální krizi, ze zpětného pohledu to hodnotím jako příjemnou a pohodlnou cestu, i když to bylo těžké a nebylo bezbolestné,“ vypráví s tím, že nejnáročnější bylo ustát nastavování procesů během růstu a zvládnutí transformace z menší na středně velkou společnost, to vše v kombinaci se zachováním správné firemní kultury.

Dnes už je z Innovatrics globálně etablovaná technologická firma zaměřená na biometrii. Lidi dokáže identifikovat v různých situacích od vstupu do budovy pomocí otisku prstu i záběru z kamery až po registraci do bankovních systémů prostřednictvím mobilního fotoaparátu. Vizí je přinášet výhody biometrie miliardám lidí na světě a zaměřuje se na pozitivní aplikace této technologie. Lunter přitom klade důraz na slovíčko pozitivní aplikace.

„Hledáme jen řešení, která lidem pomáhají. Například při identifikaci u voleb, čímž umožňujeme využít právo demokraticky hlasovat, na hranicích usnadňujeme kontroly a v bankách zjednodušujeme procesy tím, že nemusíte vyplňovat přístupová jména a hesla, stačí se jen podívat do mobilu,“ vyjmenovává Lunter příklady. Jako negativní aplikace označuje například ty, které by bylo možné využít k diskriminaci rasy nebo aby byl určité skupině lidí odepřený přístup ke službám.

„Projekty tohoto typu neděláme. Někdy je to výzva, protože přes globální síť partnerů nedokážeme mít vždy pod kontrolou, jak se naše technologie využívá. Se všemi klienty to ale řešíme, chceme to vědět a hranici, za kterou nejdeme, máme pevně nastavenou. Několik velkých i malých zakázek jsme už z těchto důvodů odmítli, principy jsou pro nás důležitější něž byznys,“ vysvětluje zakladatel Innovatrics.

I když takové poptávky odmítá, firmě se dlouhodobě daří. Podle posledních oficiálních výsledků za rok 2020 utržila přibližně 380 milionů korun se ziskem 113 milionů. Tehdy sice došlo k meziročnímu poklesu tržeb o téměř pětinu, který byl způsobený odklonem pozornosti vlád a firem od biometrických řešení a zaměřením se na důsledky pandemie. Ale loni už podle předběžných výsledků Innovatrics vyrostl o 15 procent a letos vyhlíží další nakopnutí růstu.

Zajímavostí na těchto číslech je, že po osmnácti letech na trhu firma Jána Luntera mladšího „dorostla“ na velikost společnosti jeho otce Alfa Bio, která vyrábí pomazánky Lunter. „Otec mi významně pomohl několika dobrými radami, hlavně v začátcích podnikání. Každá firma má ale svá specifika a čím víc Innovatrics rostl a specializoval se, tím bylo průniků mezi světem rostlinných potravin a světem biometrie méně,“ popisuje.

„O strategii Innovatrics se už bavíme minimálně, výrazně více funguje opačný směr. Pravidelně diskutujeme strategii Alfa Bio, mezitím se z ní stala rodinná firma a otec přesunul své pravomoci na nás jako na mladší generaci. Ředitelem se stal můj bratr Juraj a všichni sourozenci jsme součástí správní rady,“ říká Lunter.

Innovatrics časem otcovu firmu přerostl i geograficky. Celkem zaměstnává asi 170 lidí v pobočkách od brazilského São Paula po Singapur a Tchaj-wan, největší část ovšem sedí ve slovenské Bratislavě a Banské Bystrici. Tým asi 25 lidí zaměřených na výzkum a vývoj umělé inteligence a neuronových sítí sedí také v Brně.

Innovatrics identifikovalo každého osmého člověka na planetě

Globální stopa zaměstnanců i klientů se projevuje i na využití technologie. Výsledky interní studie, kterou si Innovatrics vypracovával před třemi lety, ukázaly, že jeho řešení nějakým způsobem už identifikovalo – buď přes otisk prstu, nebo rozpoznání tváře – více než jednu miliardu lidí. Jinými slovy každého osmého člověka na planetě.

„Některé projekty děláme v zemích jako Indonésie, kde je v jednom systému asi 200 milionů lidí, pak se tak vysoké číslo nasbírá,“ vysvětluje Lunter s tím, že samotní uživatelé si často ani neuvědomují, že se setkali právě s řešením od Innovatrics. Ukazuje to také na příkladech z Česka – jejich technologie ověřuje identitu například v docházkovém a přístupovém systému Fingera, systém pro digitální onboarding klientů využívá Air Bank nebo Česká spořitelna a jedním z důležitých zákazníků firmy je také Home Credit.

Aby ale Innovatrics i po osmnácti letech na trhu nadále zvládal inovovat, rozhodl se obrátit na pomoc startupů. „Někdy máme zajímavé myšlenky, jak posouvat produkt dále, ale jako firma na to nejsme stavění, už nejsme startup. Nový produkt ale vyžaduje startupového ducha. Proto jsme v Praze založili investiční společnost Biometric Ventures, kde budeme financovat a poskytovat technologie nezávislým nápadům a startupům z celé Evropy, které je využijí na dotažení nových řešení do praxe,“ vysvětluje Lunter.

Mladým podnikavcům tak Innovatrics nabídne biometrickou technologii, know-how i finanční prostředky tak, aby měli co nejmenší vstupní bariéry na rozběh nového byznysu či například rozšíření již existujícího produktu o biometrické funkcionality.

„My se soustředíme na vývoj technologie, kterou dodáváme partnerům po celém světě, a vidíme, že počet různorodých aplikací narůstá. Biometrie se začíná používat všude v běžném životě, žijeme v letech biometrické revoluce. Bude zajímavé sledovat, jakým způsobem se právě naše odvětví do budoucna vyvine,“ říká Lunter a přidává další predikce.

Dlouhodobě bylo jediným úkolem biometrie rozpoznávání jednotlivců, ať už pomocí otisků prstů, duhovky, tváře a DNA, případně i na základě toho, jak člověk kráčí, píše na klávesnici nebo hýbe myší. Oblast se však posouvá dál a kromě identifikace konkrétní osoby technologie začínají ve velkém rozlišovat, jestli je bytost skutečná, nebo vytvořená virtuálně grafikem a počítačovými programy.

Innovatrics už dnes řeší související use-casy – jestli byl při otevírání bankovního účtu za počítačem skutečný člověk, nebo jestli došlo k zneužití fotografie tohoto člověka. Či například jestli během videohovoru mluvíte s reálnou osobou, nebo jde o počítačem vytvořené video, které se danému člověk extrémně podobá.

„Doba deepfakeů jen začíná. V budoucnu bude stále těžší rozeznat skutečnost od fikce a je to jednoznačně velká výzva pro biometrii – identifikovat, co je reálné, a poznat člověka od virtuálních křemíkových bytostí. Je to sice paradox, ale věřím, že v budoucnosti bude ve schopnosti rozlišovat to biometrický software lepší než člověk,“ uzavírá Lunter.