Ačkoliv povrch naší domovské planety můžeme považovat za prozkoumaný, lidská činnost vytváří na Zemi zcela nové prostředí, které lze analyzovat z vesmíru, za pomoci satelitních snímků. Právě v tomto odvětví je jedním z nejvýznamnějších světových hráčů původem česká firma SpaceKnow. Co vlastně dělá, jak získává satelitní snímky a kdo je vůbec využívá? Na všechny tyto a mnohé další otázky odpovídal zakladatel společnosti Jerry Javornický v rozhovoru pro CzechCrunch.

Jerry, vaše kariéra už čítá několik významných milníků. Jak jste se ale vůbec dostal k technologiím?

Dostal jsem se k nim už na střední škole, kdy jsem kamarádům stavěl počítače, řešil internet a všechny věci okolo. Pamatuji si, že asi dva dny po mých osmnáctých narozeninách jsem si šel na úřad pro živnostenský list a měl jsem vizi, že přes něj budu pracovat, stavět servery a opravovat počítače. Dva roky na to jsme se společníky založili první firmu, která se jmenovala NetGroup. Té ale chyběla vize, nápad a dopadlo to tak, že se to za tři roky úplně rozpadlo.

Hodně jsme se na tom ale naučili a byla to taková škola života čtyř nepodnikatelů. Od toho jsem se dostal ke svému společníkovi Adamovi Pacltovi a na koleni u něj v pokojíku jsme začali prodávat mailový server IceWarp. Následně jsme vymysleli emailový klient eM Client a cloudovou službu Apptocloud.com, které jsme postupně rozšiřovali po světě.

Začínal jste tedy na hardwaru, opravování počítačů, ale přešel jste na software…

Pro mě to byla velká spojená nádoba. Tehdy, když jste chtěl něco vyvíjet, tak jste musel rozumět spoustě věcí a mě bavil jak hardware, tak software stejně. Bylo to spíše hobby, ze kterého se stala práce a postupně se z něho vyvinul fakt, že software je to nejdůležitější a je to vlastně budoucnost všeho.

Zmínil jste společnosti IceWarp a eM Client. Jak si tyto firmy stojí dnes? Působíte v nich nějak?

Působím v nich jen okrajově, poradím a pomůžu, když můžu. Všechny mé role jsem ale postupem času předal společníkům a manažerům. Kromě toho, že se bavíme o strategii, se do nich nějak extra nepletu.

Nemrzelo vás, že se vaše výtvory dostaly pod vedení někoho jiného?

Ne, naopak, byl to logický důsledek. I já jsem potřeboval po deseti letech posunout někam dál od emailů a serverů a začít dělat trochu něco jiného, než software pro masy nebo korporace. I v rámci růstu je totiž fajn, když se člověk dokáže přeorientovat na něco jiného. Oba projekty jsou ale super úspěšné, hodně našlápnuté i beze mě a já jsem na to pyšný.

„Analýza satelitních snímků pomocí umělé inteligence byla v plenkách“

eM Client byl ostatně často považován za alternativu k větším klientům typu Outlook. Je pro něj stále místo mezi konkurencí velkých hráčů?

Myslím si, že rozhodně ano, protože lidé stále více koukají na alternativy. Když začínal IceWarp, vlastně jsme byli úplně ve stejné situaci. Tehdy všichni říkali, že je jen Microsoft Exchange, drží 80 % trhu a nemá smysl dělat cokoliv jiného. Ve finále vedle IceWarpu vznikly desítky takových firem, které zatlačily Microsoft s jejich řešením tam, kde jsou dneska. Životní cyklus produktu je jednoduše určován úplně něčím jiným než přítomností či nepřítomností silného hráče na trhu.

Zmínil jste, že jste se chtěl po deseti letech u emailů posunout někam dále. Co byl tedy ten další krok?

Pro mě ten další krok bylo SpaceKnow. A byl to krok do neznáma, do oblasti, která teprve vznikala a analýza satelitních snímků pomocí umělé inteligence byla v plenkách.

Jak vás vůbec napadlo se SpaceKnow začít? Jedná se o dost netypickou záležitost, zvlášť v českých poměrech.

V době kdy jsme začínali, jsem byl v San Franciscu, kde můj společník Pavel Machálek byl součástí firmy Climate Corporation, která se zrovna prodávala za 1,2 miliardy dolarů. Už tehdy tak měl nějaký prototyp na základě kterého by šlo analyzovat satelitní data a ty poté prodávat finančním institucím či hedgeovým fondům.

Původní myšlenka byla nasbírat co nejvíce dat a pomocí deep learningu a machine learningu z nich vyplivnout nějaký smysluplný produkt. Od indexu zvaného Chinese Manufacturing Index jsme pak začali prototypovat, dělat vertikály a zjišťovali jsme, jaké všechny informace lze získat ze satelitních snímků.

A co z toho prototypování tedy vzniklo? Co dnes SpaceKnow nabízí?

SpaceKnow má dnes takové dva okruhy, kterými se zabývá. Tím prvním je ekonomická analýza, díky které jsme z obrázků schopni dostat informace, které mohou někomu poskytnout obchodní výhodu. Můžeme mu potvrdit nějaký přepoklad, nebo najít signál tam, kde ho hledáme.

Druhá oblast je více univerzální, jedná se automatické rozpoznávání objektů. Od aut, přes lodě, továrny či silnice, což může sloužit různorodým institucím, které takové analýzy potřebují. Dnes se to však dělá stále velmi postaru – analytik je schopný zpracovat jen určité území, ale my máme vizi, že na ty stovky tisíc kilometrů, které jsou denně nasnímané, se bude dívat už jen počítač. V tuto chvíli vzniká více satelitních snímků, než je kdo schopný analyzovat, takže to je i jediná možnost.

Jak se vůbec k satelitním snímkům dostanete? Předpokládám, že nemáte ve vesmíru vlastní satelit.

Ne, to nemáme. Všechny senzory, které používáme, jsou běžně dostupné na komerčních satelitech. Se společnostmi co je provozují, máme smlouvy, které bylo samozřejmě poměrně složité získat, na druhou stranu to nejsou žádná nedostupná data. V současné době totiž vznikají desítky firem, které vypouští jak malé satelity, tzv. cubesats, tak střední a větší satelity.

„Hlavní bariéra je cena satelitních snímků“

Počítám, že získat satelitní snímky ale asi nebude nic levného. Jaké byly do SpaceKnow vstupní náklady?

Rozhodně, ta hlavní bariéra ve vstupu je cena satelitních snímků a jde o to se domluvit, aby vás velcí hráči nenechali platit i za snímky, které používáte za vývoj, ale jen za ty, které se dostanou k zákazníkovi a aby fungoval nějaký model sdílení výdělků. Na začátku byly všechny firmy zvyklé prodávat na pixely vlastně komukoliv, kdo si o to řekl. Tenhle mindset jsme museli změnit, museli jsme firmy přesvědčit, že důležitější než ten samotný snímek, je informace, kterou zákazníci dostanou.

Jakým způsobem si snímky cení provozovatelé satelitů dnes?

Mají dvojí model. Někteří stále prodávají po pixelech, ale samozřejmě ty menší firmy s cube satelity mají předplatné. Dostanete tedy “all you can eat” bufet snímků za fixní měsíční cenu.

Kolik řádově taková záležitost stojí?

Začíná to na nižších desítkách tisíc a končí to na milionech dolarů ročně. Podle zprostředkovatele, kvality snímků nebo typu konstelace.

To by tedy byla strana zprostředkovávající snímky, kdo je ale vaším zákazníkem? Kdo může data která zpracováváte, využít?

Využití je hodně široké, ale my se soustředíme na dva segmenty. Jeden je finanční, kde našich služeb využívají banky nebo hedgové fondy. Ten druhý tvoří firmy, které to řešení následně poskytují vládám a nebo ho zapojují do systému třetích stran.

Jak si to konkrétně představit? Co takový bankovní analytik může konkrétně hledat na satelitních snímcích?

Produkty uzpůsobujeme pro každého klienta, to znamená, že to co uvidí bankovní analytik nebude satelitní snímek, ale informace, která je z něj derivovaná. Někomu dodáváme holá čísla, někoho zase zajímá jen ten jeden konkrétní údaj, který jde podle nějakého grafu nahoru či dolů. My tato čísla následně aktualizujeme na denní, týdenní či měsíční bázi podle našich indexů. Produkt tedy vypadá jako jakýkoliv jiný graf nebo informační služba.

O jakých indexech je řeč? Respektive například jaké údaje může banka sledovat?

Jeden z příkladů může být třeba již zmiňovaný Chinese Manufacturing Index. V něm sledujeme tisíce lokací po celé Číně a podle toho, zda se tyto lokace zmenšují či zvětšují, odhadujeme za pomocí složité matematiky, jestli se čínská ekonomika zastavuje nebo naopak roste.

„Je spousta zemí, která o své ekonomice informuje nepřesně nebo vůbec“

To znamená, že takového údaje pak ve finále mohou používat i nějaké vládní instituce či statistické úřady?

Rozhodně, i tam ty možnosti jsou. Na druhou stranu je spousta zemí, která o své ekonomice informuje nepřesně nebo vůbec. Takže máme produkt například na africké země a jejich HDP. To měříme a derivujeme z toho, jak se rozrůstají nebo smršťují světla v jejich městech.

Jak je toto měření přesné?

Když máme nějaká oficiální informace o tom, jak HDP roste nebo klesá, tak jsme poměrně přesně schopni tyto informace napárovat. A zrovna tento produkt, African Nighlight Index, funguje velice dobře.

Kolik klientů vašich služeb aktuálně využívá?

Aktuálně se jedná o vyšší desítky klientů. Můžeme zmínit Bloomberg a největší hedgový fond, který se jmenuje BlackRock, nebo společnost JP Morgan.

Už jsme se bavili o tom, jak velkou vstupní bariérou byla cena satelitních snímků. Jak byl celý projekt z počátku financován?

Prvním investorem byl Ondřej Fryc (zakladatel Mall.cz, pozn. red.) a jeho Reflex Capital, který do toho vložil peníze ještě v době, kdy jsme měli jen prototyp. Pak už jsme jeli klasickým investorským kolečkem.

Co se týče dalších investic, tak jste loni na jaře získali celkem 4 miliony dolarů a to i například od fondu BlueYard Capital. Jak vám konkrétně tato investice pomohla?

Tím že se jednalo o zkušeného mezinárodního investora, tak nás jeho investice hodně posunula. Otevřela nám dveře k zákazníkům v New Yorku i dalším investorům. Zároveň Jason Whitmire je investor, který si zvykl působit i v Česku a stojí zde například za Socialbakers a tudíž nám hodně pomáhá.

Na sklonku minulého roku pak přišla investice od Marcina Hejky z OTB Ventures a dvojice z Wood & Co. Jana Sýkory a Vladimíra Jaroše, dohromady také čtyři miliony dolarů. Celkem tedy SpaceKnow „naraisovalo“ 10 milionů dolarů a jeho aktuální valuace činí 40 milionů dolarů.

Když si vezmu ty cifry 4 miliony dolarů – jak významné částky to vůbec v celém SpaceKnow byly, když říkáte, že ceny za snímky se pohybují od 10 tisíc k milionu dolarů ročně?

Berte to tak, že kontrakty na snímky jsme v té době měli už měli podepsané a plynuly nám  i peníze i z předchozích zakázek. Takže tyto částky nebyly nijak významné, ale nebyly ani nevýznamné. Tudíž cílíme k dalším investicím a chceme udělat nějaké Series B s americkými investory, tak aby byla rychlejší naše expanze.

„Nechceme si do firmy pustit jen tak někoho“

A čeští investoři nechtějí do SpaceKnow investovat?

Nene, zájem od českých investorů vždycky byl a je, ale my naopak nemáme zájem o české investory.

Proč nemáte zájem o české investory?

Zaprvé jsme americká firma a snažíme se jí i zůstat. Ne že by bylo něco špatného s českými penězi, ale my když hledáme investora, tak hledáme nejenom peníze, ale nějaké “smart money”. Něco, co má přidanou hodnotu. To v Čechách není a snad kromě Ondřeje Fryce a Ondřeje Bartoše je český investorský trh dost amatérský.

S ohledem na to, že říkáte, že jste americká firma – tak má pro vás pražská pobočka SpaceKnow nějaký smysl?

Jednoznačně ano. Čeští vývojáři a vědci jsou na světové špičce a proto se české pobočky nechceme zbavovat. Myslíme si, že zde máme šanci přilákat nejkvalitnější lidi a zároveň o ně nemusíme bojovat s Googlem, Facebookem či podobnými giganty, které jsou v Silicon Valley.

Kolik ve SpaceKnow vůbec pracuje lidí?

Zhruba padesát v Česku a pět v Americe, přičemž v Česku jsou jen vědci a vývojáři a na několika místech v USA pak obchodní zastoupení včetně CEO v New Yorku.

Zmínil jste, že v Silicon Valley byste museli bojovat s ostatními technologickými firmami o lidi. Jsou tedy pro vás lidské zdroje velkým problémem?

Já bych neřekl, že je to problém, spíše se jedná o neutuchající snahu mít v týmu nejlepší z nejlepších. Je u nás totiž hodně těžké projít výběrovým řízením. Měsíčně nám přijdou stovky životopisů, za kterých si vybíráme pár desítek lidí, které pozveme na pohovor. Mohou u nás totiž pracovat různí lidé od vědců, přes programátory, data, machine learning až po ekonomy.

Jaký největší problém aktuálně řešíte?

Nejvíce řešíme škálování celého systému tak, abychom byli schopni našim zákazníkům dodávat výsledky například denně. Pro představu máme zákazníky, kteří chtějí dodávat stovky tisíc kilometrů čtverečních analyzovaného materiálu každý den. Na to potřebujeme našklálovat náš Google Cloud a celou infrastrukturu. Dále potřebujeme lépe učit naše algoritmy.

„Za posledních 12 měsíců jsme vyrostli o stovky procent“

SpaceKnow ostatně za roky působení výrazně vyrostlo. O kolik procent ročně roste a jaké máte tržby?

Tržby nemůžu říct, ale za posledních 12 měsíců jsme vyrostli o stovky procent. Jestliže je nás tedy aktuálně 55, je klidně možné že nás tu za rok touhle dobou bude 100.

Jak očekáváte, že se trh s analýzou satelitních snímků bude vyvíjet v dalších letech?

Připravují se nové konstelace, které budou v budoucnu fungovat. A to se týká jak snímků jako takových, které se budou uzpůsobovat do nových indexů, tak třeba nových senzorů. Budeme tak mít možnost snímat zemi v jiných než vizuálních spektrech, takže nás vůbec nebudou muset zajímat mraky či jestli je noc nebo den.

Jsou tedy pro vás blokem mraky či noc?

Určitě, to množství snímků co máme pro nás pořád není ideální. Z některých lokací bychom je potřebovali častěji a jedním z našich bloků vůči zákazníkům jsou takto čistě fyzikální jevy.

Tyto nové typy senzorů, které jste zmínil – k čemu by mohly sloužit, kdo by je mohl využít?

Zase je to pro velice široké spektrum zákazníků. Takový senzor dokáže rozpoznat materiál, nebo může vidět až metr pod zem, dokáže rozpoznat věci, které je nemožné poznat pouze přes optické senzory.

Při takové šíři a technologické vyspělosti mě napadá, zda byste si uměl představit, že budete dodávat zanalyzované snímky pro armádu.

My nejsme vojenský kontraktor, takže bychom ani nemohli dodávat armádě, nicméně můžeme dodávat naší analýzu nějaké firmě, která ji posléze dodá armádě. Na druhou ta výhoda naší technologie je komplexnost a možnost, že můžete vidět všechno a vždy. Nezaměřujeme se jako armáda na konkrétní konflikt nebo místo.

Teď trochu k jinému tématu. Vím, že rád experimentujete s různými doplňky stravy, tzv. nootropiky, které zlepšují činnost a funkce mozku. Myslíte, že se z tohoto “brainhackingu” stane časem mainstream, který bude posouvat lidi k vyšším pracovním výkonům?

Já myslím, že ne. Většina lidí jde spíše opačným směrem a snaží se svůj mozek dostat do nějakého nevědomí, ať už alkoholem nebo drogami. Experimentovat na druhou stranu tohoto spektra se jim spíše nechce.

Nutí vás k užívání nootropik vaše pracovní nasazení? Myslíte, že byste bez nich byl schopen fungovat?

Já jsem je začal užívat už když jsem byl o mladší, právě proto, že jsem u sebe viděl nějaké nedostatky a nebyl jsem spokojený s tím, v jakém stavu je moje soustředění. Já když něco dělám, tak se v tom snažím být dobrý a jestliže se jedná o přípravky, které pomáhají a neškodí, tak jsem jedině fanoušek.

„Naše  výhoda tkví v tom, že se soustředíme na software“

Otázka na závěr. Vypustíte se SpaceKnow někdy v budoucnu do vesmíru vlastní satelit?

Myslím, že naše výhoda tkví mimo jiné v tom, že se soustředíme na software. Hardwarové firmy, které dělají samotné satelity, zase řeší úplně jiné problémy než my. A já bych chtěl, aby tato výhoda zůstala zachována.

Foto: SpaceKnow