Mají za sebou téměř dvě desetiletí zkušeností z oblasti inteligence, a to i ve firmách, jako je mateřská společnost Facebooku Meta nebo DeepMind, což je dceřinka Googlu a zároveň výzkumná laboratoř umělé inteligence. Aktuální projekt této francouzské trojice zakladatelů je však starý pouhé čtyři týdny – a přesto právě získal investici, ke které se nedostane většina startupů ani po letech existence. Celkem 105 milionů eur, tedy asi 2,5 miliardy korun, které si připisuje projekt Mistral, je patrně vůbec největší takzvané seedové kolo, jakého jakýkoliv evropský startup kdy dosáhl.

Taková investice mladý projekt oceňuje na 240 milionů eur, tedy asi 5,7 miliardy korun. Ačkoliv ještě nepřišel s žádný produktem, ale jen plány. První zaměstnanci v něm začali pracovat před pár dny a první výsledky jsou tak v nedohlednu. A tak jde o cenovku v podstatě za příslib toho, že Mistral poskytne konkurenci velkým hráčům ze Silicon Valley.

„Je znát vzrůstající povědomí o tom, že tato technologie je transformační a že na ni Evropa musí nějak reagovat, a to jak jako regulátor, tak jako zákazník a investor,“ uvedl pro Financial Times Arthur Mensch, jeden z trojice zakladatelů a zároveň výkonný ředitel společnosti Mistral.

Reaguje na širokou debatu kolem umělé inteligence, která už probíhá roky, ale kterou zároveň zintenzivnila široká známost OpenAI a jeho systému ChatGPT, jenž se začal vkrádat i do některých profesí. Systémy založené na tom, že stroj rozumí, co mu člověk chce říct, a dokáže s ním komunikovat podobně jako lidé mezi sebou, i tak už prokázaly svůj byznysový přesah.

Mistral slibuje obecnou umělou inteligenci a vytváří vlastní rozsáhlé jazykové modely, což jsou ty systémy, které využívá často zmiňovaný ChatGPT. Můžou je využívat firmy a vylepšovat tak svůj výkon, zrychlovat vývoj, vylepšovat služby svým klientům, nebo třeba vytvářet celé nové produkty.

Mistral plánuje vyvíjet i své podnikové produkty s vlastními modely umělé inteligence, čímž se má odlišovat od podobných firem, které využívají modely třetích stran, jako jsou právě třeba systémy Googlu. Jen plány by pro obří investici nestačily. Nedílnou součástí jsou samotná jména zakladatelů: Timothée Lacroix, Guillaume Lample a Arthur Mensch.

„Na světě existuje tak 80 až 100 lidí, kteří mají takové zkušenosti jako oni,“ říká o těchto třicátnících Antoine Moyroud, partner v Lightspeed Venture Partners. Právě tento fond obří investici vedl. „Takový talent, jaký je v Mistralu a okolo něj, je něco, co jsme dosud málokdy viděli,“ doplňuje.

Vytvořit evropskou DNA

Mezi investory je vedle Lightspeedu také francouzský miliardář Xavier Niel, bývalý generální ředitel společnosti Google Eric Schmidt nebo generální ředitel francouzské přepravní společnosti CMA CGM Rodolphe Saadé. A také další fondy Motier Ventures, La Famiglia, Headline, Exor Ventures, Sofina a Firstminute Capital. Do kola se zapojila i rodinná kancelář JCDecaux a francouzská veřejná investiční banka Bpifrance.

Spoluzakladatel Arthur Mensch říká, že podstatná část ze 105 milionů eur bude použita na pronájem výpočetního výkonu pro trénink prvního modelu, který má být hotový někdy na začátku roku 2024. „Právě teď, ať už je to dobře nebo špatně, jsou kapitálové požadavky na výpočetní výkon a špičkové talenty důvodem, proč je to tak kapitálově náročná hra,“ uvádí k rozjezdu startupu investor Moyroud.

Evropští investoři zdůrazňují právě skutečnost, že kontinent by měl ve vývoji umělé inteligence přidat a přenést důraz na aspekty, které se v americkém pojetí řeší daleko méně. Cílem je totiž vytvořit model s „evropskou DNA“. Což v praxi znamená, že Mistral zpřístupní svou práci výzkumníkům v oblasti bezpečnosti

„Musíme jen ukázat, jak prospěšné bude, když budeme mít pro jednou v Evropě kontrolu nad vlastním osudem, pokud jde o technologie,“ myslí si Jean-Charles Samuelian-Werve, výkonný ředitel francouzského zdravotnického technologického startupu Alan a poradce Mistralu.