Jestli nemáme být skanzen pro bohaté turisty z USA, musí se česká ekonomika změnit. Jak z toho ven?

Makroekonomický analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš popisuje problémy, ve kterých se nachází nejen české, ale i německé hospodářství.

midjourney-byznysmeni-a-skanzenKomentář

Foto: Midjourney

Budou do česka jezdit bohatí turisté jako do byznysového a průmyslového skanzenu?

0Zobrazit komentáře

Glosa Vratislava Zámiše: Naději na rychlé oživení české ekonomiky střídá v posledních týdnech beznaděj a optimistické vyhlídky nahrazuje tlumené šeptání o tom, kde nastala chyba. Česká ekonomika jako jediná v EU zůstává pod předcovidovou úrovní, protože klub nešťastlivců už opustilo i Španělsko, které nám až do poloviny letošního roku dělalo společnost. Problém přitom není vidět jen při pohledu do zpětného zrcátka, ale čím dál víc zastřený je i pohled vpřed.

Ještě před rokem očekávala Česká národní banka, že letos ekonomika poroste tempem přes jedno procento, v roce 2024 pak o necelá čtyři procenta. Nejnovější aktualizace přitom počítá se scénářem, že v letošním roce půjde s trochou štěstí o nulu a v příštím roce nelze očekávat výsledek výrazněji přes dvě procenta. Pomalejší bude oživení domácí poptávky a příliš velkou podporu nelze očekávat ani ze strany zahraničí. Ostatně právě vývoj v eurozóně je podobně pesimistický a zejména Německo by bez problému zvládlo být maskotem tohoto zpomalení.

Dříve ekonomický model stojící na levných – především ruských – energiích, dostupném materiálu a zpracování polotovarů na zboží s vysokou přidanou hodnotou fungoval více než dobře. V posledních letech ale Německo nedokáže držet krok a silně průmyslově orientovaná ekonomika doplácí na vyšší ceny energií, které německé firmy buď zpomalují, nebo je rovnou motivují k odchodu. Že tento příběh v Česku známe? A podobností je přitom ještě víc.

Německá populace stárne, ekonomiku trápí nedostatek pracovní síly, inovace brzdí vysoká míra byrokracie, digitalizace je pořád spíše „wow pojem“ než jasnou vizí a i politicky je v Německu cítit zklamání. Zelenou vlnu střídá pragmatismus a příklon větší a větší části voličů k pravicovým či dokonce krajně pravicovým stranám.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Česko je s Německem na podobné lodi a v řadě ohledů je situace spíše složitější než jednodušší. Průmysl u nás je pořád ještě v nemalé míře tolik skloňovanou montovnou a ambice vytvářet produkty s vysokou přidanou hodnotou často chybí. Recept pro obě ekonomiky je přitom podobný. Pokud Česko nechce jít cestou skanzenu a za desítky let ukazovat bohatým americkým a asijským turistům továrny na veterány, je nutné začít investovat do moderních odvětví, rozšiřovat podíl služeb na přidané hodnotě a neudržovat za každou cenu všechny energeticky náročné sektory.

Některé sázky mohou vyjít, jiné ne, jedině tak lze ale udržet tempo se zbytkem světa. Strukturální změny přitom nemusí nutně znamenat rostoucí výdaje států. Naopak je nutné ve fiskální politice lépe rozlišit, kde je stát potřeba a kde by spíše měl vyklidit prostor a zjednodušit celý proces. Není nutné se poměřovat ve finančních pobídkách se státy, které mají násobně větší možnosti, často by jen stačilo firmám neházet klacky pod nohy a udržovat stabilní podnikatelské prostředí.

Stejně tak není nutné strukturální změnu „spouštět“ enormními výdaji do vzdělávání, kdy řadu oblastí by při správném nastavení vyřešil trh. Česká ekonomika je v mnoha ohledech specifická, to stejné ale platí i pro Německo. U obou států historie jasně ukazuje, že při správné vizi a provedení dokážou růst, často klidně rychleji než většina zbylého světa.

Situace není bezvýchodná, ale ani nenabízí rychlá řešení, která se budou líbit všem. Chuť inovovat a posouvat se dál je cestou k vyšší prosperitě a lepším životním podmínkám pro většinu obyvatel. Opatrnost a neochota riskovat je naopak cestou ke stagnaci a vytvoření evropského skanzenu, bez šance výrazněji promlouvat do budoucího globálního dění.

Nosil je Steve Jobs, zazářily ve filmu Barbie. Slavné pantofle Birkenstock míří na americkou burzu

Analytik XTB Štěpán Hájek se ve svém komentáři zamýšlí, zda je vstup německého výrobce obuvi na burzu zajímavou investiční příležitostí.

birkenstock1Komentář

Foto: Birkenstock

Pantofle německé značky Birkenstock

0Zobrazit komentáře

Kořeny této obuvi sahají až do roku 1774. Právě tehdy je v hesenské vsi Langen-Bergheim doložena ševcovská živnost Johanna Adama Birkenstocka. Dnes je z německého výrobce slavná značka, která je známá hlavně pro tradiční pantofle. Nosil je Steve Jobs, naposledy se objevily v růžové barvě také ve filmu Barbie a nyní se společnost Birkenstock chystá na další velký milník své historie. Brzy by měla vstoupit na americkou burzu a podle dosavadních zpráv by se mohla její hodnota vyšplhat k osmi miliardám eur (196 miliard korun).

Německá obuvnická firma podala ve Spojených státech žádost o primární veřejnou nabídku akcií, takzvané IPO. Při té příležitosti uvedla, že čisté výnosy za šest měsíců do konce března zvýšila o 19 procent na 644,17 milionů eur (15,7 miliardy korun). Zisk však o 45,3 procenta klesl a činil 40,21 milionu eur (983 milionů korun). Birkenstock má zhruba 6 200 zaměstnanců a většinu své obuvi vyrábí v Německu. Produkty firmy se prodávají zhruba v 90 zemích světa.

Kořeny výrobce věhlasných sandálů sahají do roku 1774. Firma začínala jako prodejce podrážek, výrobu sandálů zahájila v roce 1963. Společnost sama sebe označuje za „vynálezce stélky“. Rodina zakladatelů v roce 2021 většinu ve firmě Birkenstock prodala soukromé investiční společnosti L Catterton, kterou vlastní prodejce luxusního zboží LVMH. Menšinový podíl si ponechali dva členové rodiny Birkenstockových.

Firma se zaměřuje hlavně na pohodlnou obuv. Popularitu bot této značky zvýšil filmový trhák Barbie, ve kterém se hlavní postava v podání Margot Robbie rozhoduje, zda má vstoupit do skutečného světa, který představují právě sandály Birkenstock, a později má obuté růžové sandály této značky. V posledních letech firma spolupracovala také s luxusními značkami jako Dior a Manolo Blahnik. Loni se vydražily sandály Birkenstock patřící spoluzakladateli firmy Apple Stevu Jobsovi za více než 218 tisíc dolarů (v té době více než pět milionů korun).

Obuv německé značky Birkenstock

O podrobnostech kolem chystaného IPO, které by mohlo proběhnout v první polovině října, ale na potvrzení termínu se teprve čeká, i o tom, zda se do Birkenstocku vyplatí investovat, píše ve svém komentáři níže Štěpán Hájek, analytik společnosti XTB.

***

Birkenstock je poměrně zajímavé IPO, ale obával bych se, že se nebude řadit mezi ta nejúspěšnější, ačkoliv trh s novými úpisy stojí na místě téměř dva roky. Byznys vypadá celkem dobře, horší to může být s valuací. Za posledních osm let zaznamenal Birkenstock složené roční tempo růstu (CAGR) tržeb ve výši dvaceti procent, zatímco tentýž ukazatel u objednávek rostl za stejnou dobu o dvanáct procent. To hovoří o síle tvořit cenu, kterou zákazníci akceptují.

Průměrný zákazník Birkenstock ve Spojených státech má 3,6 páru bot a jejich kvalitu a pohodlí si nemůže vynachválit, což vytváří silný brand. Hrubé marže na 60 procentech a EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů) marže na 30 procentech jsou v porovnání s konkurencí relativně dobré.

Pokud zařadíme Birkenstock mezi další luxusní značky, jsou hrubé marže dlouhodobě nižší, což by mělo obhajovat spíše nižší valuaci. Pokles ziskových marží za poslední rok je důsledkem silného dolaru, což se může ukázat jako krátkodobá věc. Kvalitní obuv a solidní růst tržeb je silným argumentem pro investici.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Další zajímavostí je, že se pantofle objevily ve filmu Barbie, což může do konce roku zrychlit růst prodejů také u mladších zákazníků. Generace Z tvoří pouze dvanáct procent zákazníků značky. Nepřímé zapojení obřího koncernu LVMH přes L Catterton je symbolem stability a dalším silným argumentem.

Pro investici je nejdůležitější, kam bude firma dál růst, a cena, za kterou si akcie můžeme koupit. Další růst může přijít díky Barbie a masové atraktivitě bot, po kterých zatím roste poptávka. Celosvětově však poslední měsíce zpomalují prodeje i luxusnějším řetězcům, kdy také high-end spotřebitel začíná šetřit, což může být pro Birkenstock problém, jelikož počet prodaných kusů stagnuje, zatímco tržby táhne růst cen.

Z dostupných dat ohledně valuace můžeme vyčíst, že se Birkenstock začne obchodovat za 6,6násobek ročních prodejů. Pro porovnání s dalšími luxusními značkami se LVMH prodává za 4,3násobek, Burberry za 2,6násobek, zatímco Hermès koupíte za patnáctinásobek, ale jeho růst za poslední kvartály byl minimálně dvacet procent. I při pohledu na další valuační násobky se nelze vyvarovat dojmu, že je ocenění příliš vysoko.

Fabian Gabriel

Přečtěte si takéProgramovat se učil na gymplu, teď bude pracovat pro MicrosoftProgramovat se učil na gymplu ve Zlíně. Teď v Seattlu nastupuje do Microsoftu a radí, co pro to udělal

Trochu zvláštně nakonec působí také fakt, že 250 let stará firma jde zničehonic pro kapitál na burzu, protože se jí dařilo posledních osm let. Držel bych se rady Warrena Buffetta a nekupoval IPO. Počkal bych, jak nacení Birkenstock sám trh, který správnou hodnotu najde, a to dle mého názoru o něco níže.

S přispěním ČTK

Rubriku Investice podporujíxtb2025