Jízda nahoru dolů, spálené peníze a konec. Antonín Parma zavírá svůj startup na sportovní výsledky
Antonín Parma, zakladatel startupu Sportlito
Poprvé jsme se s Antonínem Parmou sešli začátkem roku 2020. Tehdy jsme se potkali v jedné z pražských kaváren ještě ve starém světě bez pandemie. Pro startupový příběh čtyřicetiletého podnikatele je to klíčová informace. Říká se, že načasování je vše. A Parmův projekt, který chtěl přinést svěží vítr do sportovního zpravodajství, ho měl snad nejhorší možné. Byť zakladatel startupu Sportlito neskrývá, že ani on sám nebyl neomylný. Naše setkání po necelých dvou letech každopádně nebylo o tom, že firma přehazuje vydělané miliony a letí ke hvězdám. Naopak. Sportlito končí a v jeho příběhu nechybí spousta zvratů, odhodlání, spálených peněz ani zklamaný, leč nezlomený zakladatel.
„Já startupový svět přirovnávám k tomu, jako když sedneš na cizí kolo a rozjedeš se z kopce. Nejdřív začneš registrovat nějaké začátky, povrch se mění, kopec a rychlost se zvětšuje. Pak najednou zjistíš, že brzdy nefungují úplně dobře, původně zpevněná cesta přešla do šotoliny a rozkvetlá louka se změnila do temného lesa jen se záblesky světla. A je jen na tobě, jak se na takovém kole dokážeš udržet a zda tím lesem dokážeš projet,“ hodnotí svou dvouletou startupovou jízdu náruživý lyžař a cyklista Antonín Parma, který sice několik ostrých zatáček na svém bicyklu zvaném Sportlito vybral, ale nestačilo to. Ambice přitom tradičně nebyly malé.
Antonín Parma dlouhé roky pomáhal Michalu Nýdrlemu budovat agenturu Nydrle a skupinu Kindred. Sám do firmy přišel po návratu ze Sydney jako kreativní ředitel, když měla asi deset zaměstnanců, později se stal i spolumajitelem. V roce 2015 se vydal do Livesportu měnit svět sportovních výsledků, s nimiž tuzemská firma obsluhovala desítky milionů lidí po celém světě. A na základě všech těchto zkušeností se pak na začátku roku 2020 rozhodl vydat vlastní cestou. Jeho startup Sportlito chtěl servírovat dění ve sportovních kláních moderní cestou, prostřednictvím příběhů a fotografií. Parma cílil na takzvanou instagramovou generaci.
Všechno šlo k ledu
Při rozjezdu vypadalo vše dobře. Spoluzakladatelem se stal Tomáš Ledba, bývalý Parmův kolega z Livesportu, a společně připravili první koncept. Plánem bylo, že firma do několika měsíců získá první menší investici, se kterou nakopne vývoj a spustí první verzi své aplikace. „Myšlenky rezonovaly mezi investory i firmami. Mimo jiné jsme zaujali i jednu velkou sportovně-mediální společnost v Londýně. Po krátkých námluvách jsem tam letěl na schůzku s jejich CEO a velmi rychle jsme se začali bavit o prvních obrysech investice. Ještě jsem si říkal, zda na takový deal není příliš brzy. Přece jen to byla velká mediální společnost a přemýšlel jsem, zda si tím nezavřu dveře k dalším příležitostem. Nakonec osud rozhodl za mě a zavřel je sám,“ vzpomíná na jaro 2020 Parma.
K dobru ještě dává historku, jak při zpátečním letu z Londýna nechápavě sledoval skupinky lidí na letišti, kteří na sobě měli roušky, úkaz v Evropě v té době spíše nevídaný. A pár dní nato přišel lockdown. „Veškerá jednání s investory šla v tu ránu k ledu. Krátce poté se navíc přerušil prakticky všechen sport na planetě,“ říká Parma. Jeho startup přitom potřeboval peníze na vývoj, ale i to, aby se hrál fotbal, na kterém by se mohlo fungování celého projektu otestovat. Naštěstí už byl tehdy na palubě Radek Alenka, spolumajitel vývojářského studia Qest, který podpořil vývojovou část firmy.
Sportlitu se tak během následujících měsíců podařilo dát dohromady funkční prototyp. Cílem bylo vybudovat aplikaci, která nebude sportovním fanouškům servírovat jen aktuální výsledky, ale nabídne jim příběhy. Prostřednictvím oblíbených Stories, které proslavil Instagram, jim bude přinášet ty nejzajímavější momenty z fotbalových zápasů, a to z pohledu jejich oblíbeného týmu nebo hráče. Pracovalo se na algoritmech, které dokážou automaticky z tisíců fotek vybrat tu správnou, ze sportovních dat sestavit titulek a to vše dodat na míru každému uživateli prakticky v reálném čase.
Jelikož dal Parma do rozjezdu vyšší stovky tisíc ze svého a Radek Alenka se připojil jako technologický partner se svým studiem Qest, šlo to na začátku i bez investora. Jakmile opadla první vlna pandemie, začala jednání s investory znovu. Zakladatel Sportlita se dokázal během léta dohodnout s jedním investorem, s nímž jednal už na jaře, a přidali se ještě další dva. Náročná vyjednávání nakonec vyústila tím, že si koncem léta všechny strany plácly a v září se začaly připravovat smlouvy. Plán byl, že se Sportlito v říjnu oficiálně spustí, a ještě stihne silnou podzimní fotbalovou sezonu.
Smlouvy sice ještě nebyly oficiálně podepsané, ale Parma nechtěl čekat. Najal několik dalších lidí, aby posílil vývoj a tvorbu obsahu. Jako další spoluzakladatel se k projektu přidal fotbalový influencer Lukáš Práža. A pak přišla další rána, respektive další vlna pandemie. „Jeden z investorů se v tu chvíli rozhodl svoji nabídku na poslední chvíli stáhnout a celý deal opět vybouchl. Nezbylo nám nic jiného než okamžitě zastavit vývoj a odsunout start,“ popisuje další nelehké momenty Parma. V tu chvíli už měl dojednanou spolupráci s fotobankou Getty Images, díky níž získal přístup k obrazovým materiálům i fotbalovým klubům. Bylo třeba vymyslet, jak dál.
Investor, který svou nabídku na poslední chvíli stáhl, navrhl, že pokud Sportlito svůj byznys model změní a místo fanoušků se začne soustředit na samotné sportovní kluby, vrátí peníze na stůl. Myšlenka byla taková, že by pražský startup nabídl svou technologii k rychlé tvorbě poutavého obsahu během zápasu, který by mohly kluby využívat například na sociálních sítích. „Během čtrnácti dnů jsme Sportlito překopali a upravili strategii,“ říká jeho zakladatel, avšak druhým dechem dodává, že se ukázalo, že strategie byla pro nejmenovaného investora nakonec jen zástupným problémem.
Svou nabídku totiž neobnovil a uzavření první investice se tedy opět odsouvalo. Sportlito už ale bylo odhodlané, že půjde novou cestou, tedy B2B strategií. Díky Getty Images mohlo své řešení představit slavným fotbalovým klubům jako Juventusu, Interu Milán nebo AS Řím. Podle Parmy se u všech setkal s okamžitým zájmem udělat pilot služby. Přizpůsobit tehdejší produkt potřebám klubů však vyžadovalo několik dalších měsíců vývoje, na které již firma neměla finance. Potřeba najít investora byla akutní. „Bylo to poměrně frustrující. Byli jsme tak blízko, ale zároveň tak daleko. V té době jsem zkoušel prakticky všechny možnosti, jak najít nového investora, ale období konce roku je pro to naprosto nevhodné,“ říká Parma. Nakonec se však pomyslné štěstí obrátilo jeho směrem.