Jmenují se stejně a jsou od sebe stovky kilometrů. Oba zchátralé zámky teď čeká přeměna
Zámek Doubrava v Aši se změní na wellness penzion, který má respektovat původní architekturu. Zámek Doubrava u Karviné pak bude knihovnou i muzeem.
Dělí je od sebe přibližně 600 kilometrů a nachází se na opačných koncích republiky. Přesto toho mají hodně společného. Oba zámky najdete kousek od hranic, oba se jmenují Doubrava – a oba čeká přeměna, která jim mát opět vrátit jejich dávno zašlý lesk.
První z nich se tyčí na skalním výběžku nad vesnicí Doubrava, která je součástí Aše v Karlovarském kraji. Hraniční přechod s Německem je odsud vzdálený pouhý kilometr. Zámek z přelomu 16. a 17. století patřil do majetku aristokratického rodu Zedtwitzů, od roku 1990 zde byla restaurace. Později objekt zpustnul.
To by se teď mělo změnit s novým majitelem, kterým je podnikatel Antonín Podvalský. Ten vlastní i další zámky. V Doubravě by mohl v příštích letech vzniknout wellness penzion, jenž bude respektovat původní architekturu šlechtického sídla. Architekt Jan Žaloudek totiž navrhuje historický objekt očistit od nánosů příček a technologií z druhé poloviny 20. století.
V hlavním barokním křídle mají být umístěny ložnice s vlastní kuchyní a koupelnou, v menším novogotickém křídle dvoulůžkové pokoje. Wellness má být posazen do barokní dřevěné stodoly, směrem do zámeckého parku bude i pobytová terasa.
„V přízemí objektu se podle návrhu nachází sauna, vířivka, odpočívárna a sociální zázemí, v podkroví pak veliký otevřený prostor pro cvičení či jiné aktivity,“ doplňuje Žaloudek s tím, že na místě, kde v parku vyvěrá pramen, by mohla také vzniknout kašna.
O stovky kilometrů dál na východ, až u moravskoslezské Karviné, se komplexní rekonstrukce má dočkat i zámek Doubrava ve stejnojmenné obci, společně se sousedním objektem zvaném Drábovna. Panská budova z konce 18. století dlouhá léta chátrala důsledkem důlní činnosti, teď se má přeměnit na multifunkční areál s knihovnou, výstavními prostory i archivem obecního úřadu.
Návštěvnické centrum by pak mělo poskytovat informace o historii obce, hornictví v regionu a přírodních hodnotách v pohornické krajině. Celkové výdaje na regeneraci zámku představují 87 milionů korun, dotace v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace, který je spolufinancován Evropskou unií, činí 71 milionů.
