Daně jsou v Česku v poslední době velké téma. To proto, že jejich změny jsou podstatnou součástí vládního konsolidačního balíčku, který nedávno schválila sněmovna. Mění se i zdanění slazených nápojů, které se mají od nového roku přesunout do skupiny výrobků s vyšší sazbou DPH. Výzkumná organizace PAQ Research ale před časem ukázala, jak by stát mohl z limonád a dalších tekutých pochutin získat mnohem víc. A ještě tím prospět nám všem.

PAQ Research dlouhodobě platí za uskupení, které se nebojí mluvit o problémech současného Česka a ukazovat ně – ať už jde o boj s chudobou, sociální nerovnosti, nebo měnící se politické názory. A její zakladatel Daniel Prokop je i členem takzvaného NERVu, tedy národní ekonomické rady vlády. I proto nedávno spolu se svými výzkumníky navrhnul, aby se na slazené nápoje zavedla spotřební daň. Tedy taková, která se přidává k vybraným výrobkům, jako je alkohol, cigarety nebo pohonné hmoty, s cílem regulovat jejich cenu. Pro Česko by byl podle PAQ Research vhodný takzvaný polský model, který ve výši daně zohledňuje koncentraci cukru v nápoji.

„Nabyli jsme dojmu, že debata o zdanění alkoholických nápojů, obzvlášť tichého vína a úvahy o vyšší sazbě DPH pro slazené nápoje postrádaly kvalitní analytické materiály, ze kterých by mohli čerpat jak politici, tak širší veřejnost,“ říká pro CzechCrunch k tomu, proč se s kolegy do počtů pustil, analytik Jakub Komárek z PAQ Research.

Dobře nastavená spotřební daň na slazené nápoje by podle jejich výpočtů vybrala do státní kasy 2,7 miliardy korun. Jak ale autoři studie sami dodávají, primárně by se daň ze slazených nápojů měla zavést hlavně kvůli zlepšení zdravotního stavu populace.

„Daňový výběr by zčásti mohl kompenzovat společenské náklady generované nadměrnou spotřebou zdraví škodlivých látek, ať už to je cukr, či alkohol. Pokud se naučíme efektivně využívat spotřební daně, aby motivovaly výrobce k produkci a spotřebitele ke konzumaci zdraví prospěšnějších produktů, budeme mít větší šanci najít finanční zdroje pro kvalitnější školství či nižší daňovou zátěž chudých regionů,“ dodává Komárek.

Ministerstvo financí, které má daňový balíček ve své gesci, na dotaz CzechCrunche odpovědělo, že i když se dodatečné zdanění slazených nápojů v rámci projednávání konsolidačního balíčku řešilo, nakonec padlo rozhodnutí jej nezavádět. Ministerstvo argumentuje tím, že by to bylo velmi složité daňové opatření. „Při rozlišování slazených a neslazených nápojů by vznikaly paradoxní situace například v nápojových automatech, kde by bylo nutné hlídat, zda uživatel nakoupí kávu bez cukru, nebo navolí kávu s cukrem. A podle toho by se musela lišit sazba DPH a tím i konečná cena pro spotřebitele.“

Podle ekonoma Tomáše Sedláčka ale složitost systému nehraje roli. Všechny daně jsou totiž složité. „Jsme jedním z nejnezdravějších národů, spotřeba jak tuků, tak cukrů by se měla radikálně omezit. Podobně na tom bylo kdysi s tukem Finsko. Teď jsou jedním z nejzdravějších národů,“ uvedl pro CzechCrunch.

Opatření podpořil za Hospodářskou komoru její viceprezident Tomáš Prouza. Ten podle svých slov vnímá potřebu bojovat s civilizačními chorobami ve společnosti a zároveň podotýká, že návrh je z jeho pohledu dobrým vodítkem i pro producenty limonád a dalších slazených nápojů: „Oceňujeme, že návrh je jednoznačně motivační pro výrobce i spotřebitele, protože dává jasnou finanční výhodu těm, kteří sníží podíl cukru ve svých výrobcích, i těm, kteří se rozhodnou omezit rizika ve svém stravování. A zkušenosti ze zahraničí jasně dokazují, že správně nastavené zdanění slazených nápojů přináší nejen významné prostředky do státního rozpočtu, ale skutečně mění chování významné části populace.“

Podle návrhu PAQ Research by se nápoje měly danit podle množství cukru na jeden litr tekutiny. Čím víc cukru, tím vyšší daň – to je onen zmiňovaný polský model. Zdanění podle množství cukru v nápojích je i podle WHO nejefektivnějším opatřením jak snížit spotřebu cukru v populaci. Má totiž vést ke dvěma jevům zároveň. Kromě toho, že si lidé budou méně sladké pití kupovat, výrobci se také budou snažit prodávat nápoje s menším obsahem cukru.

„Víme, že citlivost spotřebitelů na cenu slazených nápojů je relativně vysoká, a tak i nižší zdražení vede k substituci za zdravější varianty nápojů. Avšak hlavní pozitivní efekt probíhá skrz motivaci výrobců snižovat koncentraci cukru ve slazených nápojích,“ říká Jakub Komárek. A dále dodává, že v Polsku od zavedení spotřební daně na slazené pití už výrobce Coca-Coly sice ne o moc, ale přeci jen snížil množství cukru v nápoji. „Zatímco Coca-Cola se v Česku skládá z 11,2 procenta z cukru, v Polsku, kde je daň zavedena, je to již méně, a sice 10,6 procenta,“ uvádí Jakub Komárek.

V Česku by se pode návrhu PAQ Reseach spotřební daň na slazené nápoje pohybovala v řádu vyšších jednotek korun. Například u nápoje s hustotou cukru 50 gramů na litr by byla 3,4 koruny. Opatření už funguje ve dvanácti zemích Evropy a padesáti zemích světa. V Evropě si připlatí za cukr v nápojích obyvatelé Finska, Maďarska, Francie, Belgie, Irska, Lotyšska, Portugalska, Spojeného království, Estonska, Norska a Chorvatska. Polsko zavedlo cukrovou daň předloni. „V průměru v zemích, které zavedly daň ze slazených nápojů, poklesla konzumace slazených nápojů o patnáct procent,“ dodává Komárek.

Mimo starý kontinent opatření pozitivně zafungovalo například v Mexiku, které se potýká s epidemií obezity způsobenou právě velkou oblibou slazených nápojů. Daň na ně v Mexiku zavedli v roce 2014 – a ještě tentýž rok klesla jejich spotřeba plošně o 6 procent, u sociálně slabších vrstev pak o 9 procent. Hlavně chudší Mexičani vyměnili lahve Coca-Coly za balenou vodu.

Česká republika je na třetím místě evropských zemí, které se potýkají s nadváhou. Množství Čechů starších 15 let, kteří pijí alespoň jeden slazený nápoj denně, je sedmé nejvyšší v Evropské unii. Slazené nápoje jsou i u dětí jedním z důvodů nadváhy a obezity. Obezitolog Jan Boženský v rozhovoru pro Deník N uvádí, že se setkává ve své ambulanci s dětmi, které jsou schopné za měsíc „vypít“ dvě kila cukru. To je 24 kilo cukru za rok. Když dítě přestane limonády pít, výrazně zhubne.

„Dobře designovaná daň by v Česku měla mít efekt. A to zejména mezi skupinami s vysokou konzumací slazených nápojů, nadváhou a cenovou citlivostí, tedy mezi mladými nebo chudšími lidmi. Nelze si slibovat zázraky – pokud například dojde k dvaceti- až třicetiprocentnímu omezení konzumace cukru ve slazených nápojích, které tvoří jen část příjmu cukru, je celkový efekt na snížení příjmu cukru v nižších jednotkách procent. Takže jde jen o jedno z mnoha opatření pro zlepšení životního stylu,“ uzavírá zakladatel PAQ Research Daniel Prokop.