Ještě nedávno Brendan Foody, Adarsh Hiremath a Surya Midha, tři dvaadvacetiletí mladíci z Kalifornie, vysedávali na univerzitních přednáškách. Dnes se o nich mluví jako o nejmladších self-made miliardářích světa: mladších, než byl Mark Zuckerberg, když se díky Facebooku poprvé dostal do žebříčků nejbohatších lidí. Jejich startup Mercor, který pomáhá učit umělou inteligenci lidskému myšlení, má totiž podle posledního investičního kola hodnotu deset miliard dolarů (zhruba 211 miliard korun).

V realitě samozřejmě ani jeden z nich žádné miliardy, které jim přisoudil magazín Forbes, nemá, jelikož u startupů jejich valuace vyjadřuje „jen“ cenu, za kterou investoři nakoupili své podíly. V tomto případě jde o 350 milionů dolarů v rámci investiční série C od fondů Felicis Ventures, Benchmark, General Catalyst a Robinhood Ventures. Nejedná se tedy o skutečné bohatství zakladatelů. Navíc stejně rychle, jak Mercor vystřelil, může spadnout. Zatím to ale vypadá, že je spíše na cestě vzhůru.

Mercor založili v roce 2023 tehdy čerství vysokoškoláci z okolí San Francisca. Spojovala je nejen záliba v debatování, ale také zájem o technologie a přesvědčení, že klasické vzdělávání je příliš pomalé. Všichni tři brzy získali Thiel Fellowship, což je grant od miliardáře Petera Thiela, zakladatele PayPalu, který dává sto tisíc dolarů (přes dva miliony korun) mladým lidem výměnou za to, že opustí školu a začnou podnikat.

Jejich původní plán byl zautomatizovat nábor zaměstnanců. Chtěli, aby počítač dokázal sám přečíst životopis, poslechnout si nahraný pohovor a vyhodnotit, zda se kandidát hodí na dané místo. Tak vznikl Mercor, software, který napodoboval práci personalistů. Jenže během testování se ukázalo, že to nejcennější, co startup má, není samotná technologie, ale síť odborníků, kterou při vývoji shromáždila.

V ten moment se směr Mercoru obrátil. Místo aby hledal lidi pro firmy, začal najímat experty, kteří pomáhají trénovat umělou inteligenci. Právníci, lékaři, investiční analytici i softwaroví inženýři dnes přes Mercor zadávají modelům úkoly, hodnotí jejich odpovědi a doplňují kontext, který z kódu pochopit nejde. Podle dat, jež startup zveřejnil v říjnu 2025, pro něj pracuje přes 30 tisíc kontraktorů po celém světě a dohromady si denně přijdou na víc než 1,5 milionu dolarů (asi 31 milionů korun).

Mercor dodává tyto služby velkým firmám jako OpenAI, Anthropic nebo Meta. Právě ty potřebují obrovské množství kvalitních dat, aby mohly své modely dál vylepšovat. A místo nákupu anonymních datasetů se čím dál častěji obracejí na lidi s reálnou zkušeností. Například na bývalé bankéře, kteří vysvětlují algoritmům principy finančního rozhodování.

Foody, jeden ze zakladatelů, mluví o nové kategorii práce, kdy lidé učí stroje místo toho, aby je nahrazovaly. „Miliony lidí stráví příští desetiletí tím, že budou učit stroje úsudku a vkusu, což mají pouze lidé,“ citoval jej magazín Business Insider.

Ovšem právě tady se ukazuje i temnější stránka Mercoru. Lidé, kteří pro něj pracují, často pocházejí z odvětví, která by sama mohla být automatizací nejvíc ohrožená. Ať už jde o banky, právní kanceláře nebo konzultační firmy. Teď za vysoké hodinové sazby pomáhají strojům pochopit, jak jejich profese fungují. Učí algoritmy psát smlouvy, vyhodnocovat investice nebo radit klientům. V praxi to znamená, že krok za krokem předávají umělé inteligenci své vlastní schopnosti, kterými dřív disponovali jen oni sami.

Právě to je na celé věci největší paradox. Mercor lidem platí za to, aby naučili stroje dělat jejich práci, a tím se možná přibližuje den, kdy už po nich samých nebude poptávka. Firma zároveň tvrdí, že se snaží o férový přístup a že každý kontraktor prochází školením, aby neporušoval důvěrnost dat. Jenže při desítkách tisíc lidí, kteří se na projektech střídají, nelze logicky uhlídat všechno.

Tak jako tak se jedná o prudce rostoucí byznys, kterému v případě Mercoru pomohla i situace u konkurence. V polovině roku 2025 koupila společnost Meta téměř polovinu podílu ve startupu Scale AI, který byl do té doby největším hráčem na trhu s daty pro trénování umělé inteligence. Zaplatila za něj asi 14 miliard dolarů (295 miliard korun) a jeho zakladatele Alexandra Wanga si rovnou Mark Zuckerberg přetáhl k sobě. Tím ale vyvolal velké obavy mezi dalšími zákazníky Scale AI, problém byl v tom, že Meta sama patří mezi největší vývojáře umělé inteligence, takže se začalo mluvit o střetu zájmů.

Laboratoře jako Google, OpenAI nebo Anthropic nechtěly, aby měla Meta přístup k datům, která používají ke svému vlastnímu výzkumu. A právě tehdy se do popředí dostal Mercor, menší, nezávislá firma, která nabízela podobné služby, ale bez přímého napojení na velké technologické giganty. Řada laboratoří k němu proto přešla a poptávka po jeho práci raketově vzrostla. Od té doby firma několikanásobně zvýšila příjmy a podle Forbesu už má roční tržby kolem půl miliardy dolarů.