Víte, jaká je kvalita ovzduší v obci, ve které žijete? Pokud vás nikdy nenapadlo si tuto otázku položit, vězte, že je občas dobré se nad ní zamyslet. Dle statistik, na které poukazuje společnost Agdata, jsou prachové částice ročně příčinou až 12 tisíc předčasných úmrtí v České republice. To je také důvod, proč se firma, za kterou stojí trojlístek zakladatelů Lukáš Musil, Jiří Večeřa a Jiří Musil, zaměřuje i na měření kvality ovzduší v obcích, čímž napomáhají starostům zlepšovat životní úroveň místa, které spravují.

Co oči nevidí, to srdce nebolí – v případě neviditelných prachových částic však mohou začít bolet průdušky, ve kterých se částice usazují. Během jednoho roku u nás na onemocnění spojená s vdechováním znečištěného vzduchu zemře 10 až 12 tisíc osob, v celoevropském kontextu je to až 350 tisíc úmrtí za rok.

Tato čísla jsou silně znepokojující a současně vyvolávají otázky, jak je na tom s kvalitou ovzduší právě to místo, ve kterém zrovna sami žijeme. Odpověď přináší řešení Agdata City, které je schopné podávat informace o míře znečištění vzduchu dokonce v reálném čase.

Byť se Agdata profiluje především jako společnost zaměřující se na digitální revoluci v zemědělství, ve svých rukou drží i takové technologie, které mohou namísto farmářům pomáhat starostům obcí. Onu zemědělskou revoluci Agdata rozdmýchává skrze cloudovou platformu spolu s celou řadou čidel a senzorů přímo na polích, které sbírají množství dat, jež farmářům usnadňují jejich práci a snižují vynaložené náklady.

A pokud lze měřit kvalitu vzduchu nad vyoranou brázdou, proč by něco takového nebylo možné i v ulicích? Agdata proto v červnu loňského roku představila nové řešení vyvinuté pro potřeby obcí a monitoring znečištění vzduchu, který dýchají jejich obyvatelé. A jak se ukázalo, starostové mají o takovou službu zájem.

Přes 30 obcí po celé zemi

Po roce se totiž počet obcí, které využívají systém Agdata City, rozrostl na více než třicet. Po pilotních samosprávách na Moravě a ve Slezsku jej dnes využívají také v Praze, Chrudimi, Lounech či v sedmitisícových Přešticích na západě Čech. „Navzdory koronavirové pandemii a ztíženým možnostem, jak náš produkt dovézt a ukázat, jsme za rok zaznamenali nebývalý nárůst,“ říká Jiří Musil.

„Naším cílem bylo zapojit letos i nějaké samosprávy v Čechách, což se nám povedlo naplnit, a v současné době vyjednáváme také s několika městskými částmi v Praze a v Brně. Musím říci, že jsme takový zájem o data nečekali. Informace z našich přístrojů se podle našich propočtů dostanou k více než 250 tisícům obyvatel,“ dodává jeden ze zakladatelů projektu.

Po pilotních projektech nyní všechny obce za řešení platí. Nacenění je však v každém případě individuální. „Problémy s kvalitou ovzduší jsou v každé samosprávě zcela odlišné, proto se snažíme službu namixovat vždy na míru,“ vysvětluje Jiří Musil. Cena se podle něj pohybuje od 890 korun za měsíc za samostatný monitoring polétavého prachu až po 6 990 korun za kompletní monitoring kvality ovzduší.

Instalované meteostanice a senzory jsou v obcích schopny sledovat prašnost od nejjemnějších částic PM1, které se mohou usazovat v plicních sklípcích, až po okem viditelné smogové částice PM10. Zároveň umožňují monitorovat v reálném čase i množství oxidu dusičitého, siřičitého a uhličitého nebo ozonu.

Starostové si mohou jednoduše nastavit hraniční hodnoty a o jejich překročení jsou informováni prostřednictví SMS zprávy či e-mailu. Efektivně tak lze před znečištěným vzduchem varovat třeba školky či školy. Zároveň lze informovat o stavu ovzduší také obyvatele dané obce, kteří tak mohou učinit potřebné kroky k tomu, aby se kontaminovanému ovzduší nevystavovali, což je vítaný benefit především nyní v době covidové pandemie.

„V nejbližší době spustíme registraci občanů do systému, aby měli i ve svém mobilu aktuální informace o klimatických podmínkách či kvalitě ovzduší ve svém okolí. Pro místní samosprávy připravujeme rozesílání SMS v rámci našeho rozhraní,“ přibližuje některé plánované novinky Jiří Musil.

„Rozesílání zpráv by mělo všem starostům ulehčit práci například v případě smogové situace, kdy mohou snadno a rychle varovat občany či ředitele mateřské školky, aby nechali zavřená okna. Před spuštěním je rovněž spolupráce s Mobilním rozhlasem, v rámci které by Agdata City mělo poskytovat data o ovzduší a klimatických podmínkách,“ dodává.

Lepší vzduch i u sousedů

Startupu Agdata, do kterého po Fire Capital loni investoval i Jiří Hlavenka, se během uplynulého roku podařilo řešení City dostat také za hranice země, konkrétně hned do pěti slovenských obcí. Jedná se například o města jako Partizánske či Levice a vypadá to, že Slovenskem expanze do zahraničí nekončí.

„I díky pilotnímu projektu v Petrovicích u Karviné se nám podařilo zaujmout rovněž polskou stranu Slezska. Jednáme s tamními starosty z popílkem velmi postižené lokality o instalaci senzorů a meteostanic. Takže v letošním roce nemusí zůstat jen u Slovenska, ale plánujeme i zapojení Polska nebo Maďarska,“ vysvětluje Jiří Musil.

Cílem Agdata je mít do konce příštího roku více než tisíc zapojených samospráv v Česku a sto měst či obcí v zahraničí. „Vyjádřeno počtem obyvatel bychom byli rádi, kdyby do našeho ekosystému byly zapojeny více než dva miliony lidí. Kvalita ovzduší je téma, které jen tak nezmizí. Čím více se o něj budou obyčejní lidé i samosprávy zajímat, tím lépe pro společnost,“ uzavírá Jiří Musil.