V Česku mají lázně dlouhou tradici, komunismus jako by z nich však udělal něco zastaralého. Málokdo by si vzal několik týdnů dovolené, aby jel do balneologického ústavu. A právě ten v secesní budově v Mariánských lázních až do roku 1990 sídlil. Zchátralou budovu si v novém tisíciletí vzala do parády skupina s dlouhou lázeňskou tradicí – Falkensteiner z jižního Tyrolska. Nový majitel navíc hotel před dvěma lety kompletně zrekonstruoval. Teď nabízí na západě Čech pětihvězdičkový hotel.

Falkensteiner se svým příchodem do Mariánek navázal na někdejší účel budovy. Ta vznikla v roce 1873 jako toskánská vila, po požáru z ní ale nový majitel vytvořil hotel Casino. Dnešní doba je tomu na míle vzdálená. Už jen proto, že současní majitelé připojili k secesní krásce tři nové objekty, ve kterých není tak těžké zabloudit.

Lázně jsou tu pořád, jen patrně o něco jinačí než jak si je většina lidí představuje. Pořád se tu člověk může nechat zapsat na masáž, dojít si na rašelinový zábal nebo si dát minerální koupel. K tomu všemu ale samozřejmě přibylo bohaté wellness s několika bazény včetně jednoho slaného nebo saunový svět. Kromě toho se tady ale sází třeba i na detoxikační či balanční balíčky.

Foto: Falkensteiner

+3

„Mariánské lázně jsou v podhorském pásmu a jsou odkázané na cestovní ruch. Je tady asi šedesát hotelů a všichni se samozřejmě snaží, aby byli nejlepší. To je ale vždycky subjektivní a já jsem toho názoru, že aby byl člověk lepší než ostatní, měl by dělat něco jinak než ostatní,“ líčí strategii hotelu spa manažer Daniel Fajkus.

Ve Falkensteineru to znamená, že kromě standardních balíčků se tu soustředí na celostní medicínu. To znamená, že se tu zaměřují například na psychosomatiku, nabízejí suchou plynovou lázeň, která je závislá na oxidu uhličitém, díky kterému dochází k prokrvení těla, a místo rašeliny třeba zábal se zeleným jílem.

„Poskytujeme i detoxikační kúru. Člověk si nějakou vybere a dostane k ní podklady ještě před příjezdem. Může jít například o ovesnou dietu, kdy do jídelníčku zařadí vločky. Když pak přijede sem, čeká ho například detoxikační masáž, zábal či masáž plosek nohou. To vše ale doplňuje individuální program po vstupní konzultaci u naší lékařky. Ta po odběru krve doporučí další procedury,“ říká manažerka hotelu Pavlina Aleš s tím, že jde o kúru minimálně na sedm nocí, ideálně pak na tři týdny.

Místní specialitou je lesní koupání, což je v podstatě vědomá procházka v lese, kdy se člověk snaží vnímat vše okolo sebe. „Jsme certifikovaní průvodci lesního koupání,“ říká Fajkus. Podle Aleš si podobné procedury žádá doba, lidé se o sebe chtějí více starat a na podobné nabídky slyší. Fajkus k tomu dodává, že je to i díky tomu, že lidé už dnes nejezdí do lázní na několik týdnů, ale třeba jen na týden, nebo dokonce na víkend. Za tak krátkou dobu se pozitiva klasické lázeňské péče stihnout nedají.

Součástí trochu jiné strategie je i místní kuchyně. Tu vede šéfkuchař Miroslav Matějkin. K obědu se podává pouze rostlinná strava, na což si prý většina návštěvníků poměrně rychle zvykla. „Měla by to být především strava lehká. Vycházíme z toho, že když člověk přijde z procedur nebo se na nějaké po obědě teprve chystá, neměl by být přejedený,“ líčí Matějkin, který dřív pracoval v několika zahraničních kuchyních. K obědu si tak člověk může dát například čočkové bolognese s těstovinami, které by od klasických boloňských špaget takřka nerozeznal, nebo hlívu ústřičnou s hráškem.

Foto: Eliška Nová

Na večeři hosté dostanou na výběr, podávají se i pokrmy z masa, možností je ale také ryba nebo opět bezmasá strava. Za hřích každopádně stojí plněná smažená vejce s řeřichovou omáčkou stejně jako grilovaný candát s bramborovými cannelloni, kedlubnou a citronovou omáčkou a smažená avokádová pralinka.

Falkensteineru se podobný přístup evidentně vyplácí. Před dvěma lety se ze čtyřhvězdičkového hotelu stala pětihvězda. A jako taková je od roku 2022 teprve čtvrtá v Mariánských lázních. Podle Aleš je to dané především dílem kvalitního servisu, zcela jistě v tom ale hraje roli i výborná kuchyně.