K věci: Loni bylo v Česku nainstalováno na 34 tisíc solárních elektráren. Boom však přichází pozdě

Výkon instalovaných elektráren vzrostl v meziročním srovnání pětinásobně. Podle Jana Krčmáře, ředitele Solární asociace, jsme ale i tak zaspali.

Jan KrčmářJan Krčmář

V loňském roce se v Česku instalovaly solární elektrárny s pětkrát větším výkonem než rok předtím.

0Zobrazit komentáře

Co se stalo: Solární asociace zveřejnila statistiku výstavby nových solárních elektráren v Česku. Celkem se loni postavilo na 34 tisíc elektráren s celkovým výkonem 289 megawatt-peaků. To je sice téměř pětkrát více než v roce 2021, nicméně tento boom přichází se zpožděním a stále zdaleka nestačí na splnění klimatických cílů.

K věci. Dnešní doba je rychlá a informací je tolik, že ty zásadní můžou zapadnout. V novém formátu rychlých komentářů proto vypichujeme to nejdůležitější, co byste o aktuálních událostech měli vědět. A zasazujeme je do kontextu.

Proč je to důležité: Drahá energie a nejistota v energetice způsobená ruskou invazí na Ukrajinu loni výrazně zvýšily zájem o fotovoltaiku. Domácnosti i firmy si uvědomují, že instalace solárních panelů jim sice nepřinese úplnou soběstačnost, i tak ale dovede přes rok výrazně snížit cenu za energii. Bohužel musela přijít až válka, aby si Češi uvědomili to, co dávno věděli v Polsku, Rakousku či Německu: solární energie není nepřítel, ale řešení. Firmy a domácnosti již dávno mohly mít soláry na střechách a vysoké ceny energií by nyní nebyly takovou zátěží. Kromě toho ale stále platí, že k levné sluneční energii mají v Česku přístup pouze majitelé rodinných domů s dostatečným příjmem a firmy. Miliony dalších lidí, ale hlavně i velké průmyslové podniky stále čekají na výstavbu větších obnovitelných zdrojů energie (OZE), které dokážou snížit cenu elektřiny na trhu. Narážíme i na problémy s kapacitou distribuční sítě, která není navzdory dlouhodobému varování sektoru obnovitelných zdrojů dostatečně připravená.

Na co se zaměřit: Česko má ve fotovoltaice obrovský potenciál – jak na střechách, tak na brownfieldech či v oblasti agrivoltaiky (souběžné pěstování plodin a výroba fotovoltaické energie na jednom místě – pozn. red.). Zda se nám podaří jej využít, a tím snížit ceny energie a třeba i spotřebu plynu v letních měsících, záleží na tom, jak rychle politici odstraní bariéry, které dnes výstavbě brání. První vlaštovkou je nedávné schválení balíčku „Lex OZE 1“, musí ale následovat další kroky, které dají najevo domácnostem a investorům, že Česko s podporou obnovitelných zdrojů energie počítá a investice do nich se vyplatí.

Mezi řádky: Klíčový bude přístup měst a obcí k výstavbě větrných a solárních elektráren. Zda se budou těmto projektům nadále bránit, nebo se stanou jejich partnery a vylepší si místní rozpočty třeba zapojením do komunitních projektů. Pokud tuto krizi nevyužijeme jako příležitost ke změně již nyní, bude to velká chyba. Je nutné udělat kroky k odchodu nejen od ruského plynu, ale i od firem, které tvrdily, že Moskva je stabilním partnerem – přestože přinejmenším od anexe Krymu bylo jasné, že tomu tak není.

Kontext: Asi by dnes každý, kdo pracuje v sektoru obnovitelných zdrojů, měl chodit na jednání v tričku s nápisem „We told you so“. Česko totiž není na současný boom připraveno. Navíc stále bojujeme s předsudky vůči fotovoltaice, která byla navíc dlouhá léta terčem útoků a retroaktivních opatření ze strany státu. Tento postoj vedl k odlivu investorů, které nyní musíme dostat zpět.