Byla to zpráva, která v prvních chvílích zarazila snad každého – na území Polska, členského státu NATO, doletěla v důsledku války na Ukrajině raketa a zabila dva lidi. Dle vyjádření polských představitelů nešlo o cílený útok vůči jejich státu. Incident je ale třeba nejdříve důsledně vyšetřit, než bude možné zcela reagovat, píše pro CzechCrunch analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál. Důležité je podle něj pamatovat také na fakt, že Ukrajina se potýká s masivními útoky na svou infrastrukturu. A ty mohou vést k dalším podobným incidentům.

Co se stalo: V úterý 15. listopadu večer došlo k výbuchu v polském Prezwodówě, který se nachází několik kilometrů od ukrajinských hranic. V důsledku exploze zahynuly dvě osoby. Polsko okamžitě zahájilo vyšetřování celo události. Z šetření prozatím dle výpovědí polských představitelů vyplývá, že nešlo o záměrný ruský útok a že se nejspíše jednalo o ukrajinskou protivzdušnou střelu, jež nešťastnou náhodou dopadla na polské území.

Proč je to důležité: Jedná se o první oběti, ke kterým došlo v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině na území členského státu EU a NATO. Prozatím trvá vyšetřování události a nelze jednoznačně říci, o jakou raketu se jednalo, která strana ji vyslala, s jakým záměrem a proč dopadla na polské území. Polsko je členem NATO a EU a stejně jako další země takzvaného východního křídla Severoatlantické aliance se potýká se zhoršením bezpečnostního prostředí ve východní Evropě. V Severoatlantické alianci platí článek 5, dle kterého – zjednodušeně řečeno – útok na jednoho člena Aliance je brán jako útok na celé NATO. Nedošlo ani k iniciaci článku 5, ani článku 4, jenž hovoří o konzultacích spojenců v případě ohrožení. I bez toho byli klíčoví spojenci bezodkladně konzultováni, a to včetně české strany.

Na co se zaměřit: Incident v Prezwodówě připomněl, že ruská agrese na Ukrajinu může mít bezprostřední tragické dopady i na země jež se konfliktu přímo neúčastní. Potvrzuje se, že rozhodnutí NATO o posilování předsunuté přítomnosti na východním křídle mělo hluboký smysl. Útočí-li Rusko v tomto rozsahu, nelze podobné incidenty zcela vyloučit. Zároveň by země Západu neměly polevit ve vojenské pomoci Ukrajině, ale naopak ji posílit, aby byla ukrajinská protivzdušná obrana ještě efektivnější. A i díky tomu Evropa ještě bezpečnější. Nebýt ruské války proti Ukrajině, v Polsku by nedošlo k této tragické události a smrti dvou osob.

Mezi řádky: Reakci na tragickou událost v Prezwodówě skvěle zvládl polský stát. Polská politická scéna je silně polarizovaná a o politiku se zajímající část společnosti je hluboce rozdělená na obhájce vlády a podporovatele opozice. Od prvních informací o výbuchu na polském území a civilních obětech však výborně fungovala strategická komunikace státu a racionální byl i přístup politické opozice. Všichni aktéři se shodli na tom, že nebýt ruské války vůči Ukrajině, k incidentu by nedošlo. Stejně tak se zdráhali přijít se silnými vyjádřeními o tom, že polské území zasáhla střela vypálená z Ruska. Všichni podstatní aktéři opakovali, že věc je nezbytné nejdříve vyšetřit.

Kontext: Obavy z toho, že k něčemu podobné dojde, se v zemích sousedících s Ukrajinou objevují od počátku války. Se zesílením ruských útoků vůči ukrajinské infrastruktuře se riziko zvětšuje. Masivní útoky přišly po ukrajinských úspěších (obsazení Chersonu), amerických volbách do Kongresu a v době probíhajícího summitu G20. Lze tak předpokládat, že mělo jít o ukázku síly vůči domácímu publiku i zahraničněpolitický vzkaz. Náhodný incident v Prezwodówě sice nejspíše nebyl ruským záměrem, ale Kreml za něj nese plnou odpovědnost.

Chcete vědět více? K tématu se budou dále vyjadřovat polští aktéři – Ministerstvo zahraničních věcí a polský premiér. Oba anglickojazyčné kanály podrobně a důsledně informují o celé události.