Není potřeba zrovna sahat po klišé o 17. spolkové zemi, i tak je ale pravda, že je česká ekonomika do značné míry ovlivněna tou Německou. Proto když se spolkový kancléř Olaf Scholz před pár dny vydal na diplomatickou misi do Číny, mimochodem největšího obchodního partnera Německa, zbystřili i domácí pozorovatelé. Cesta vyvolala kontroverze hned z několika důvodů. Jednak je čínský lídr Si Ťin-pching autoritář, jednak se Peking ani přes vojenskou agresi Vladimira Putina vůči sousední Ukrajině nijak nezdráhá čile obchodovat s Moskvou. Bližší pohled na Scholzovu cestu nabízí David Gardáš, analytik projektu Sinopsis.

Co se stalo: V pátek 4. listopadu německý kancléř Olaf Scholz v doprovodu elitní podnikatelské delegace navštívil Peking. Je prvním západním představitelem, který zavítal do Číny od počátku pandemie. A je také prvním takovým lídrem, kterého přijal znovuzvolený generální tajemník Si Ťin-pching po nedávném 20. sjezdu Komunistické strany Číny.

Proč je to důležité: Čínská lidová republika je největším obchodním partnerem Německa, na jehož hospodářství je pro změnu úzce napojena Česká republika. Sino-německé bilaterální vztahy se tak sekundárně promítají i do naší ekonomiky. Mimo to Německo jako významný politický hráč v rámci EU může do značné míry ovlivnit celounijní postoj k Čínské lidové republice.

Na co se zaměřit: Cesta vyvolává v Německu a dalších evropských zemích kontroverze, mimo jiné kvůli Si Ťin-pchingovu autoritářskému stylu vládnutí, jeho spojenectví s Ruskem a stále více nekompromisnímu postoji v zahraniční a bezpečnostní politice. I načasování Scholzovy cesty do Číny je citlivé – Si se právě nechal na 20. celostátním sjezdu Komunistické strany Číny historicky potřetí potvrdit ve funkci generálního tajemníka, čímž si ještě více upevnil své mocenské postavení. Scholzova návštěva tak posloužila jako podpora a legitimizace Siho vlády. Zdá se, že Scholz je ochotný zaplatit tuto cenu za prosazení svých vlastních zájmů a zájmů německých společností, které v Číně masivně investují. V posledních čtyřech letech více než 40 % evropských investic směřovalo do Číny právě z Německa.

Mezi řádky: Jako zajímavá a poněkud paradoxní se jeví pozornost zahraničních médií, včetně těch českých, která z celé návštěvy často zdůrazňovala společné „pokárání“ Ruska v podobě varování před použitím jaderných zbraní v ukrajinském konfliktu. Co tato média mnohdy přehlížejí, je skutečnost, že Peking často na jedné ruce varovně zvedá prst směrem k Moskvě, zatímco druhou rukou uzavírá rekordní obchodní zakázky a podporuje oboustrannou ekonomickou spolupráci. Zatímco tak v prvních osmi měsících tohoto roku hodnota obchodu Číny s Německem vzrostla o necelé procento, v případě obchodu s Ruskem tomu bylo o více než 30 % a u importu z Ruska dokonce o více než 50 %.

Kontext: Scholzova návštěva navazuje na tradici německé politiky vůči Číně, která se po desetiletí zaměřovala na hospodářskou spolupráci. Dlouholetá kancléřka Angela Merkelová navštívila ve své funkci ČLR hned dvanáctkrát, povětšinou také v doprovodu německých průmyslových elit. V současné době se však v Německu objevují náznaky změny kurzu, částečně v důsledku formování nové strategie pro Čínu, což jde ruku v ruce s širším evropským trendem a mimo jiné i právě probíhající revizí vztahů s ČLR ze strany české vlády. Scholzova výprava jakoby však na tyto okolnosti nebrala výraznější ohledy.

Když chcete vědět více: Relevantní komentář k tématu vydalo například Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Sino-německými vztahy se zabývá i německý think-tank MERICS a přímo k německo-čínským vztahům příležitostně publikuje i projekt Sinopsis .