Kalifornští vědci pravděpodobně našli způsob, jak nahrát nové vědomosti přímo do mozku
Lidé jsou opět o krok blíže k tomu, aby výrazně změnili způsob, jak využívat svůj mozek a v budoucnu tak umožnili, aby se každý mohl naučit jakoukoliv dovednost během několika málo minut. Pokrok v této oblasti má na svědomí tým Dr. Matthewa Phillipse z HRL Laboratories v Kalifornii.
Experiment, který Phillipsův tým provedl, spočíval v tom, že šestici komerčních a vojenských pilotů byla sledována mozková aktivita během řízení leteckého simulátoru. Ze sesbíraných dat se posléze vytvořily určité vzory, který byly ve formě neurostimulací „přenášeny“ do mozků pokusných subjektů (konkrétně se jedná o metodu transkraniální stimulace stejnosměrným proudem). Výsledkem bylo, že ti, kteří dostávali takto definované slabé elektrické stimuly se naučili pracovat s leteckým simulátorem o 33% rychleji, než ti, kterým byl mozek zásobován náhodnými podněty.
Svým způsobem se to podobá situaci z filmového Matrixu, kdy se protagonista Neo byl schopný naučit kung fu jen tím, že bylo uploadováno do jeho mozku. Vědecká realita je samozřejmě trochu jiná, to, co se konkrétně děje vysvětlil doktor Phillips:
„Když se něco učíme, náš mozek se fyzicky mění. Už dříve ukázalo, že specifické dovednosti jako mluvení či paměť jsou lokalizované ve specifických oblastech mozku. (…) Náš systém prakticky dělá to, že během učení zacílí změny do těchto oblastí.“
Phillips dále vypověděl, že jeho tým si vybral pilotování letadla, protože jsou k němu potřeba jak motorické, tak i kognitivní dovednosti. Přiznává však, že metoda jako taková není nic nového – s elektrickými podněty mozku už lehce experimentoval Ben Franklin, pečlivé výzkumy v této oblasti se podle něho řadí na začátek 21. století. Na nich nyní jeho tým staví a v konečné fázi chce personalizovat stimulace tak, aby byly co možná nejefektivnější.
Transkraniální stimulace stejnosměrným proudem je metoda, která se již nyní standardně používá u pacientů, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu (mrtvici), u zdravých lidí s ní lze také posílit kreativitu, avšak tato únorová studie HRL Laboratories je jednou z prvních, která dokázala její účinnost při praktickém učení. Phillips si představuje, že by do budoucna mohla být používána například v autoškolách, při učení jazyků, nebo přijímacích testech na vysoké školy.
Foto: HRL Laboratories, AirMan Magazine / Flickr