Finančně-technologický sektor zažívá posledních deset let boom, což se projevuje i na statistikách. Současné tržní valuace fintechových startupů ale ukazují, že letošní rok může být koncem tohoto trendu – a v oblasti se můžeme dočkat ochlazení. Takový je názor Marka Kříže, sériového podnikatele a spoluzakladatele společnosti Zaloto, která pomáhá napravovat pověst finančních specialistů a má tak z fintechu přímé zkušenosti.

Kříž v komentáři pro CzechCrunch popisuje aktuální dění a hodnotí, jaké segmenty v rámci fintechu čeká pozitivní, či negativní osud a přibližuje, proč tomu tak bude. „Fintech dospěl. Firmy po letech bezhlavého růstu buďto krachují – či klesají na hodnotě o více než 90 procent – anebo se konsolidují s bankami a dalšími firmami tradičního finančního světa. A to nejen ve prospěch bank, ale i obráceně,“ popisuje.

***

Několik statistik na začátek. Podle společnosti Deloitte se očekává, že příjmy fintechových společností budou letos atakovat hranici 179 miliard dolarů a do roku 2024 by měly vyrůst na 213 miliard dolarů (+ 19 procent). Od roku 2017 do letošního roku se potom příjmy přibližně zdvojnásobily (+ 97 procent). Zajímavé je sledovat rozpad napříč kontinenty. Zatímco příjmy těchto firem z Asie a Pacifiku vyrostly přibližně třikrát, příjmy fintechů z Evropy jen o přibližně 50 procent. A někde mezi tím jsou příjmy startupů z Ameriky (cca + 200 procent).

Další zajímavé statistiky se týkají venture kapitálového financování. Ten se podle portálu Statista.com mezi roky 2017 a 2018 zdvojnásobil a od té doby – nebýt roku 2020 – by se každoročně pohyboval nad úrovní 150 miliard dolarů (roční investice do firem v této oblasti). V letech 2019 a 2021 dokonce znatelně přesáhl 200 miliard dolarů. Z této částky mají na svědomí více než 50 procent americké startupy, viz CB Insights.

Zajímavé je sledovat také adopci fintech produktů napříč trhy. Podle studie od EY je jasné, že pro fintechové společnosti jsou velmi zajímavé asijské trhy v čele s Čínou, následuje Afrika a Latinská Amerika.

Co se bude dít?

Teď ke klíčovému. Co se bude dít s fintechy globálně a co s těmi českými? Vidíme ve světě několik trendů. Stále častěji vznikají různé variace využití decentralizovaných technologií v oblasti financí. Můžeme se bavit o web3, kryptotechnologiích nebo NFT. Další z oblastí jsou platformy a takzvaná tržiště, neboli marketplaces. Mobilní peněženky. Insurtechy neboli startupy inovující pojišťovnictví. A mohl bych pokračovat.

Jako vždy a všude, ani zde nemůžeme generalizovat. Fintech není to jediné, co v budoucnu přežije, zároveň se nestane to, že by fintechové firmy v roce 2022 zkrachovaly a prosadilo se jen původní bankovnictví, jak jsme jej znali před dvaceti lety. Minimálně pro druhé z tvrzení nahrává fakt, že 20 procent startupů, které se dostaly do běhu letošního prestižního akcelerátoru Y Combinator, je právě z fintechu.

Foto: Zaloto

Management firmy Zaloto

Fintech dospěl. Firmy po letech bezhlavého růstu buďto krachují – či klesají na hodnotě o více než 90 procent – anebo se konsolidují s bankami a dalšími firmami tradičního finančního světa. A to nejen ve prospěch bank, ale i obráceně. Startupy proto musí začít dělat to, co je v ostatních kruzích běžné – lobbovat u politiků a zapojovat se do politické diskuze. Příkladem budiž kryptoburza Coinbase a jejich implementace nové funkce do aplikace, kde zobrazují stanoviska jednotlivých politiků v otázkách regulace kryptoměn.

Pár příkladů M&A za všechny: Square koupilo službu Afterpay (fungující na principu „kup teď, zaplať později“). Klarna akceptovala investiční kolo při valuaci o 85 procent nižší než loni. SoFi koupilo malou americkou banku Golden Pacific Bancorp.

Co se bude dít s jednotlivými segmenty fintechu?

Platformy či tržiště (české příklady: Upvest, Zaloto) – Zakladatel firmy SoFi, která je oblíbenou mezi českými akciovými investory, se po odchodu z této neobanky rozhodl pro kryptosegment a založil společnost Figure, která umožňuje uživatelům využít své kryptoměny jako kolaterál při poptávání hypotéky či běžného úvěru.

Dalším příkladem z této oblasti je německý startup s valuací přes čtyři miliardy eur Wefox, který vyvíjí platformu pro propojování pojišťovacích makléřů a jejich zákazníků. Jedná se o segment, ve kterém vidím budoucnost, protože pro banky a pojišťovny je prakticky nemožné stát se nezávislou třetí stranou ve vztahu s klientem, byť se o to některé – i u nás – snaží.

Wealth management se dá provádět za nižších nákladů pro klienta – V českých podmínkách známe Portu, Fondee nebo Indigo od společnosti Patria. V zahraničí Titan, Betterment nebo Wealthfront. Startupy, které dělají investování dostupnější a srozumitelnější pro větší masu uživatelů.

V Česku není stále běžné investovat volné prostředky na akciových či dluhopisových trzích, nicméně když už se tak děje, zvykli jsme si tyto investice provádět přes finanční poradce či bankéře a jimi zprostředkované investice do velkých fondů. To v určitých případech určitě není špatně, ale pro jednotlivce, kteří si chtějí investice více vybírat (a stále neinvestovat do jednotlivých titulů), nabízí skvělou službu právě zmiňované startupy, které ji nabízí s menšími poplatky za správu.

BNPL služby pro odložené platby mají momentum za sebou (české příklady: Twisto, Skip Pay) – Firmy, které nabízejí službu „Buy-Now-Pay-Later“, tedy možnost zaplatit za zboží až po jeho obdržení (krátké úvěrování bez úroku, následně standardně jako banky i nebankovní poskytovatelé půjček s úrokem) mají za sebou těžkých dvanáct měsíců – a o moc lepší už to podle mě nebude.

Jsou segmenty, do kterých se může právě teď vyplatit investovat a jako malý akciový investor pozorně sleduji firmy právě z finanční oblasti. Mohlo by se zdát, že BNPL segment, který poslední rok zažívá opravdový tobogán, bude v ideálním stádiu pro nákupy akcií takových firem. Já si to nemyslím.

Takzvaný moat, tedy konkurenční výhoda, která se nedá okopírovat (jako silná značka, patentovaný algoritmus a podobně) nemají. Podle mě se začnou dít čtyři věci:

• Akvizice ze stran bank a velkých finančních institucí. Toto potvrzuje rok stará akvizice společnosti Afterpay. Za tu zaplatilo Square necelých 30 miliard dolarů. V rámci široké škály produktů, které Square nabízí, může dávat smysl vlastnit a provozovat BNPL službu. Tento trend brzy začnou následovat i banky, pro které bude kvalitní uživatelská zkušenost nabízená těmito startupy důvodem, proč firmu koupit.
• Vývoj vlastní BNPL služby. Firmy, které se rozhodnou nejít cestou akvizice, si BNPL postaví interně. Pozitivum BNPL firem je, že naučily trh pracovat s dluhem způsobem, na který nebyl svět mimo Ameriku prakticky zvyklý. Kupovat si telefon a splatit jej ve třech splátkách? Před deseti roky nevídané. Teď například i v Česku, díky startupu Twisto, realitou. Příkladem tohoto přístupu je samozřejmě Apple, který letos svou BNPL službu oznámil.
• Rozšíření kompetencí a vytvoření svého „Square“. Když zákazníkům přestane stačit jediná nabízená služba (BNPL), kterou zároveň budou zavádět velké a zavedené instituce (viz příklad Square nebo Apple), budou tyto startupy muset rozšiřovat své produktové portfolio, aby si zákazníky udrželi. Někteří se stanou bankami, někteří se budou soustředit na B2B a nabízet platební brány e-shopům.
• „Downsizing“ nebo zavření. Ostatní startupy se stanou buď lokálními hráči, kteří poskytují ať už bankovní, tak nebankovní půjčky, nebo budou muset zavřít. Zmenšit firmu nemusí být takový problém a firma může mít v konečném důsledku lepší ekonomiku než před takovou restrukturalizací. Problémem potom pro tyto poskytovatele budou velké společnosti, které v takto regulované oblasti dokáží nabídnout lepší produkty, které budou schopny vyvíjet díky velké škále zákazníků.

Některé fintechy zaniknou, z některých budou banky

Jako většina situací, ani tato není černobílá. Kdybychom se pokoušeli najít příměr, nemusíme chodit moc daleko a nalezneme vhodnou paralelu ve světě kryptoměn nebo i třeba samotného internetu. V roce 1999 byly technologické akcie a akcie internetových firem na vrcholu. Nebylo to proto, že by měly obhajitelné valuace, do kterých za pár let dorostly, ale bylo to proto, že investoři byli nadšení z nové technologie, která nám přináší do té doby nevídané možnosti.

V letech 2000 až 2002 ale přišlo vystřízlivění a celý trh Nasdaq odepsal ze svých maxim skoro 80 procent (39,28 procenta, 21,05 procenta a 31,53 procenta ve třech letech po sobě). Zdaleka to ale neznamená, že by technologické a internetové firmy přestaly existovat.

Z dnešního pohledu si říkáme, že právě naopak. A dost možná se toto může a bude týkat i fintechových společností. Některé zaniknou, ale ponesou svůj kus práce na tom, že lidé začali využívat služeb, které tady doposud nebyly. A z některých se stanou banky nebo jiné infrastrukturně důležité firmy.