Už od dětství to byl její sen – péct cukrovinky a dorty. Když si hledala brigády, šla po koblihárnách či cukrárnách. Před třemi roky sebrala odvahu, vrátila se do rodných Pasohlávek, kde si pronajala autobusovou zastávku, a udělala z ní malou kavárnu. A protože se předtím učila u nejlepších – u Jana Vlachynského a jeho Lidí z Baru – podniku se daří. Ale nejen to, z Kateřiny Ferbyové se stala senzace na LinkedInu.

Pasohlávky jsou malá vinařská obec na půl cesty mezi Brnem a Mikulovem. Pro ty méně znalé zeměpisu stačí dodat, že to je to místo u novomlýnských nádrží při cestě do Chorvatska, kde vyrostl obří vodní park Aqualand Moravia. „Měla jsem vždycky jasno, že se budu chtít vrátit sem,“ směje se šestadvacetiletá majitelka Café Zastávka.

Při rozhovoru sedí venku, jinak to ani nejde – zasklená zastávka s modrými okny na jediném náměstí v Pasohlávkách je tak akorát velká, aby se do ní vešel pult a skromné zázemí, konzumace musí probíhat venku. „Je to svým způsobem výhoda, protože odbavíme hodně lidí. Kdybychom museli obsluhovat u stolku a roznášet, bylo by to mnohem složitější,“ dodává bakalářka oboru chemie v potravinářství.

Už teď se ale rýsuje zvětšení kavárny, jak ona sama s úsměvem říká: o celých 100 procent, takže z deseti na dvacet metrů čtverečních. Řeší už prý projekt s radnici, kde mimochodem zasedá v kulturní komisi, a hotovo by mělo být přespříští sezonu, tedy v létě 2026: „Já vím, že to je daleko a že to zní až komicky u tak malé budovy, ale já prostě nestíhám a s obcí jsme se na tom domluvili teprve teď.“

Klíčová je zmínka, že Kateřina Ferbyová nestíhá. Do její mini kavárny, která si nabídkou a atmosférou nezadá s podniky z Karlína či Letné a která sbírá nadšená hodnocení od uživatelů na Googlu i Mapy.cz a v níž byl spokojený také Lukáš Hejlík, v průměru přijde hodně přes 100 lidí denně. Bývá to kombinace výletníků, místních a gastro turistů z bližšího i vzdálenějšího okolí. „A teď k nim přibyli lidé z LinkedInu,“ kroutí hlavou.

Na profesní sociální síti se totiž v posledních měsících stala hitem – její příspěvky, v nichž sdílí zkušenosti drobné podnikatelky a dává zábavnou a upřímnou formou rady, jak rozjet skromný byznys, sbírají stovky lajků a tisíce zhlédnutí. Její profil, kterému se začala intenzivněji věnovat až letos, už má přes čtyři tisíce sledujících.

Jeden příklad za všechny, tohle je úryvek z postu z tohoto týdne: „Řeknu Vám hrozný tajemství. Náš espresso tonic z menu jsem skládala tak, že jsem do googlu zadala: ‚Best tonic for espresso tonic‘. Vyjelo mi několik žebříčků, kde nejlíp vyšel double dutch indian tree, proto máme double dutch indian tree a lidi si ho fakt hodně chválí i ve srovnání s konkurencí… Někdy je to takhle stupidně jednoduché. Proč bych měla utrácet a kupovat 10 toniců a zkoušet, který je nejlepší, když to někdo už 100x udělal za mě?“

Foto: archiv Kateřiny Ferbyové

Dokonce se na ni začali obracet cizí lidé, jestli by jim neporadila, jak začít s kavárnou nebo jak již existující gastro provoz vylepšit. Zároveň sama dodává, že v podpoře a mentoringu těch, kteří jsou na startu byznysové kariéry a cílí na nějaký obyčejný, třeba řemeslnický segment, vidí jednak smysl, jednak potenciální příležitost do budoucna: „Ale teď to není na pořadu dne.“

Ona sama se učila od skutečných mistrů oboru (a také improvizace, která je jí též vlastní) – jejím kamarádem je Jan Vlachynský, spoluzakladatel populární brněnské firmy Lidi z Baru, která na jihu Moravy provozuje legendární podniky jako hotel Anybody či bary Super Panda Circus nebo 4pokoje. Pro Vlachynského navíc Ferbyová i pracovala: „Nastoupila jsem k nim těsně před covidem, když jsem se vrátila z dvouletého pobytu v Kanadě. Už jsem věděla, že budu chtít podnikat, ale potřebovala jsem ještě získat nějaké zkušenosti.“

A Vlachynský, guru brněnské gastro scény, své kamarádce skládá poklonu: „Kačka je obrovsky našláplá a jsem naprosto přesvědčený, že o ní ještě hodně uslyšíme. Neskutečný dříč, energie, se kterou jde do čehokoliv, je nakažlivá a pro mě osobně je velkou inspirací. Ani trošku nepřeháním. Tam, kde ostatní vidí problém, ona najde příležitost a řešení, možná i díky tomu, že má mnohem větší porci odvahy, než je běžné.“ A ještě dodává: „Pro mě vlastně Kačka ztělesňuje ryzí podnikatelský mindset, kéž by takových lidí bylo víc.“

Navíc spolu s Lidmi z Baru mají i dnes společný byznys, ovšem nejde o Café Zastávka, které je plně v rukou Kateřiny – v zimě se spojili a na brněnském Zelném trhu postavili před Vánocemi stánek se svařeným vínem a punčem. To se osvědčilo, takže i letos tam na trzích budou lidé moct ochutnat Dědečkův svařák.

Zima představuje pro Ferbyovou období, kdy může načerpat energii, dotáhnout resty, uzavřít účetnictví… Kavárna je totiž v provozu jen od března do října. Tak to bylo rozplánované už při startu v červnu 2021: „Přes sezonu nám to tady funguje velmi dobře, hlavně teď, ale v zimě si to moc neumím představit. Vždyť tady není kam si sednout, lidé si kávu a dortíky berou na trávu či na deku. Až budeme mít hotovou nástavbu, pak uvidíme.“

V kavárně se otáčí majitelka se třemi kolegyněmi, v menu jsou kromě stabilní nabídky točené zmrzliny, nealka, místního vína a různých káv v ceně od 50 korun (za espresso) do 85 korun (flat white) také sladkosti. A ty jsou takřka výhradně dílem Kateřiny Ferbyové: „Peču si všechno sama. A když jsem unavená a chci si odpočinout, objednávám od Šárky Divácké,“ zmiňuje vyhlášenou brněnskou cukrářku a se smíchem dodává: „Ale to mi pak lidé vynadají, že přijeli na moje dorty a že jsem je zklamala.“

Foto: archiv Kateřiny Ferbyové

Nejraději prý peče piškotové dorty, u kterých se snaží, aby byly lehké a strávníci poté, co je sní, měli ještě sílu na procházku či vyjížďku. Dává do nich proto málo cukru, šetří i máslem. Její nejoblíbenější klasikou je dost Míša. „Zároveň je dobré vědět, což jsem se naučila až za chodu, že dezerty nejsou to, na čem kavárna vydělává. Na těch jsem v lepším případě na nule. To, co vydělává, je samozřejmě pití, které si k nim lidé objednají,“ připomíná.

Z Kateřiny Feryové při povídání srší nadšení a pozitivní vibes obklopují celou kavárnu, kolem které se lidé srocují v podstatě hned po jejím otevření po desáté o všední dny a po deváté o víkendy (zavřeno bývá v pondělí).

Na jaře kvůli svému podnikatelskému snu dokonce přerušila studium na vysoké škole, resp. po získání bakalářského titulu se rozhodla nepokračovat na magistra: „Vím, že tohle je něco, co jsem vždycky chtěla dělat. Mám tolik nápadů, co bych tu ještě chtěla udělat. Co víc si můžu přát?“