Každé další dítě, které bude chodit do školky, přinese peníze do státní pokladny. Ročně až 64 tisíc
Ekonomové vyčíslili, o kolik peněz stát přichází kvůli tomu, že v Česku není dostatek míst ve školkách pro tříleté a starší děti.
Vyplatí se státu děti ve školkách místo toho, aby byly doma? Jednoduchá odpověď je ano, rodič má totiž v takovém případě možnost pracovat a odvádět daně. Nová studie ekonomů z institutu CERGE-EI nyní ale detailně zmapovala, o kolik peněz přichází státní rozpočet tím, když tříleté a starší děti zůstávají doma kvůli chybějícímu místům ve školce. Nedostatek kapacit ve školkách je v Česku stále problém, hlavně ve větších městech a lokalitách, kam se stěhují mladé rodiny. Oficiální čísla nejsou dostupná, podle výzkumníků jich ale chybí nižší desítky tisíc.
Se studií přišla letos v listopadu trojice ekonomů Klára Kalíšková, Daniel Münich a Jiří Slabý a jejich výzkum se zabývá pouze dětmi ve věku tři až pět let, tedy těmi, které mají ze zákona nárok na místo v mateřské škole. Ekonomové zjistili, že by si stát za každé další přijaté dítě do školky přišel na 46 až 64 tisíc ročně.
Podle analýzy chybí ve školkách celkem zhruba 43 tisíc míst. Celkově by tak mohlo jít až o 2,8 miliardy korun ročně. To je částka, která by se vybrala do rozpočtu navíc, pokud by šly do školky všechny děti mezi třemi a pěti lety, které jsou aktuálně doma s matkou, zároveň ale například nemají doma mladšího sourozence a v návratu do práce brání jejich rodičům pouze absence školkového místa.
Zmiňovanou částku, o kterou by se navýšil státní rozpočet, autoři studie vypočítali z možného nárůstu daně z příjmu fyzických osob, vyššího výběru z pojistného ze mzdy a zároveň nižších výdajů na sociální dávky. Tyto efekty by byly patrné okamžitě. V dlouhodobém horizontu by se pak projevily pozitivně i například vyššími příjmy domácností.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs-
Analýza dále popisuje možné příčiny toho, proč je stále v některých lokalitách málo míst ve školkách. Vedení některých obcí podle ní nedostatečně dlouho dopředu sleduje demografické trendy a rozvoj rezidenční výstavby a dostatečně je nepromítá do kapacit školek.
Zároveň nemají obce úplně přímou motivaci nové školky stavět, protože náklady na vznik míst v nich a dětských skupinách leží na obcích, zatímco výnosy, které státu vzniknou díky pracujícímu rodiči, putují přímo do státního rozpočtu. To může být problém společně s tím, že náklady například na stavbu školky mohou být pro obce moc vysoké. „A byť, jak ukazují naše výpočty, investiční náklady na jedno místo rozprostřené do dlouhého období provozu stavby jsou poměrně nízké, výše investičních nákladů pro obce znamenají nepřekročitelnou překážku,“ vysvětlují autoři ve studii.
Ve výsledku ale nejde jen o peníze. „Čisté výnosy jsou ještě vyšší, pokud se vezmou v potaz i sekundární a dlouhodobé efekty,“ uvádějí autoři ve studii. Za ty lze považovat nejen lepší dlouhodobou finanční kondici celé rodiny, a tím pádem vyšší daňové odvody, ale i výhody, které sice čísly vyjádřit nelze, nicméně jsou také důležité. U dítěte jsou to sociální interakce s vrstevníky ve školce, u rodiče, většinou matky, zase možnost lépe sladit rodinný a pracovní život.
Ekonomka Klára Kalíšková, která působí na FIS VŠE a v think tanku IDEA při CERGE-EI
O pozitivním vlivu mateřské školy na budoucí vzdělání dětí mluvila Klára Kalíšková v rozhovoru pro CzechCrunch letos na jaře. Vycházela přitom z jiné své studie, kterou publikovala společně s kolegyní Alenou Bičákovou a kterou otiskl prestižní vědecký magazín Journal of Population Economics. Z dlouhodobého sledování skupiny dětí narozených v devadesátých letech vyplynulo, že rok navíc doma s rodiči, tedy vstup do školky až ve čtyřech letech, jim nepřinesl žádná pozitiva.
A co víc, u dětí rodičů s nižším vzděláním mohl mít rok doma navíc negativní dopad i na jejich vzdělání. „Čím je dítě starší, tím důležitější se zdají další podněty kromě těch, které získá od matky. I to, že se dítě naučí fungovat v nějakém kolektivu a s jinou autoritou, než je jen rodič,“ říká v rozhovoru Kalíšková.
Současný ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mění pravidla péče o malé děti směrem, kterým jdou zmiňované studie, tedy zkracováním doby na rodičovské dovolené. V loňském roce došlo ke zkrácení maximální doby, po kterou lze čerpat rodičovský příspěvek. Rodiče dětí, které se narodily 1. ledna 2024 a později, mohou čerpat rodičovský příspěvek pouze do jejich tří let. Nikoliv do čtyř jako to bylo dříve.
Změna ale naráží na jeden problém, a to je nedostatek předškolních zařízení v některých místech republiky, typicky tam, kde žijí mladé rodiny. Podle čísel, která v loňském roce zveřejnil server iRozhlas.cz, chybí školky hlavně v Praze a Středočeském kraji, v Brně a okolí nebo například v Plzni. Tedy v ekonomických centrech, kam se rodiny přesouvají za prací.
Zároveň se nelze spoléhat na to, že se problém sám vyřeší nižší porodností v následujících letech. Podle letošní analýzy Institutu pro plánování a rozvoje hlavního města Prahy loni v hlavním městě chybělo 9 891 míst v mateřských školách. Institut předpovídá, že v roce 2030 to bude 8 395 míst a v roce 2050 pak 20 580 míst.
Vláda se snaží nedostatek míst ve školkách v posledních dvou letech řešit vypsáním dotací pro obce na zřizování dětských skupin. V Národním plánu obnovy pro vznik dětských skupin vyčlenila loni na jaře sedm miliard korun. Obce, pro které je výzva určena, se ale do zřizování dětských skupin nehrnou. Letos na jaře bylo z programu vyčerpáno pouhých 340 milionů korun. Může za to souběh hned několika důvodů, ať už jde o komplikovanost čerpání peněz, nebo potýkání se se stavebními předpisy.
V aktuální studii Kalíšková s kolegy pak také píše o tom, že podle některých zahraničních výzkumů by předvídatelnější a lepší dostupnost školek mohla mít pozitivní efekt na porodnost: „Studie naznačují, že zejména u vysoce příjmových žen je otázka dostupnosti školek pro rozhodnutí pořídit si první či další dítě významná.“
Právě porodnost v Česku v posledních letech výrazně klesá. Zatímco v roce 2021 se podle dat Českého statistického úřadu narodilo 111 793 dětí, o dva roky později už to bylo jen 91 149. A zatím to vypadá, že letos bude počet narozených dětí rekordně nízký.„Pokud nebude situace ve druhém pololetí výrazně jiná, lze na základě dat z prvního pololetí očekávat, že počet narozených dětí bude letos dosud nejslabší v historii Česka. Meziroční pokles jen za první pololetí přesahuje čtyři tisíce dětí,“ řekla serveru Seznam Zprávy Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu.
Související témata:mateřská dovolenáPřejít do diskuze
Nahlásit komentář
Zdá se vám, že komentář je urážlivý, nebo sprostý? Dejte nám vědět.
Pokud chcete tento komentář nahlásit, přihlaste se.
Přihlásit seVyplňte své jméno
Chceme diskuze pod články otevřené a respektující, komentovat lze pouze pod jménem, ne anonymně.
Pokud chcete změnit vaše jméno a příjmení, přihlaste se.
Přihlásit se
Cookies
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.